Výrok
I. Manželství [Jméno manželky], rozené [rodné přijmení], narozené [Datum narození manželky], a [Jméno manžela], narozeného [Datum narození manžela], uzavřené dne [datum] před [adresa], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Společným návrhem, který byl doručen soudu dne 19. 5. 2025, se shora uvedení manželé domáhali rozvodu manželství, které uzavřeli dne 14. 1. 2022 před [adresa]. Manželé nemají společné děti. V průběhu manželství manželé zjistili, že s ohledem na rozdílné povahové vlastnosti, životní cíle a rozpory v názorech co se týče vedení společné domácnosti, nejsou jejich představy ohledně společné budoucnosti nadále slučitelné. Manželé spolu nežijí ve společné domácnosti od roku 2023. Manželka k návrhu na rozvod uvedla, že ji asi rok po uzavření sňatku přestalo manželství s manželem „bavit“, a proto v roce 2023 odešla ze společné domácnosti. V současnosti nevidí manželka jakoukoliv možnost pro obnovu partnerského soužití s manželem. Z pohledu manžela vyhasla mezi manželi láska. Manželé si dle manžela přestali vzájemně rozumět asi rok po svatbě. Ani manžel nevidí žádnou možnost pro obnovení partnerského soužití s manželkou.
2. V řízení soud zjistil následující skutkový stav: účastníci uzavřeli manželství dne 14. 1. 2022 před [adresa] (oddací list ze dne 14. 1. 2022). Manželé nemají žádné společné děti (zjištěno z centrální evidence obyvatel). Účastníci spolu od roku 2023 partnersky nežijí, citově se odcizili a nevedou společnou domácnost, když se manželka rovněž v roce 2023 od manžela odstěhovala. Ani jeden z účastníků nemá zájem na dalším trvání manželství a nevidí možnost obnovení manželského soužití.
3. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporua) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebob) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.Podle odst. 3 citovaného ustanovení mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.
4. Podle ustanovení § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
5. Na základě shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 14. 1. 2022, účastníci spolu již déle než rok nežijí, citově se odcizili a nevedou spolu společnou domácnost. Účastníky byla učiněna nespornou příčina rozvratu manželství, za kterou oba považují rozdílnou představu o společném životě a citové odcizení. Za této situace, kdy ani jeden z účastníků nemá zájem nadále v manželství setrvávat, je zcela zřejmé, že manželství účastníků neplní svou společenskou funkci a vzhledem k citovému odcizení účastníků ani nelze očekávat obnovení manželského soužití. Účastníci nemají žádné společné děti, a proto zde neexistuje žádná právní překážka, která by bránila rozvodu manželství. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno.
6. Ze shora uvedeného pak vyplývá, že byly splněny veškeré zákonem požadované podmínky pro rozvod manželství účastníků. Proto soud žalobě vyhověl a manželství účastníků ve smyslu ustanovení § 755 odst. 1 ve spojení s § 756 o.z. rozvedl.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dle něhož v řízení ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Uvedené předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení v projednávané věci nejsou splněny, načež sami účastníci na náhradě nákladů řízení ničeho nepožadovali.