Výrok
I. Manželství, které uzavřeli dne [datum], [Jméno manžela], narozený dne [Datum narození manžela] a [Jméno manželky], rozená [rodné přijmení], narozená dne [Datum narození manželky], v [Anonymizováno], a které je zapsané v knize manželství matričního úřadu [Anonymizováno], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Manželka se domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že v manželství účastníků jsou [Anonymizováno] problémy, a proto se chce s manželem rozvést a nadále s ním být pouze kamarádka.
2. Manžel se k návrhu na rozvod připojil podáním ze dne 17. 4. 2025.
3. V daném případě jde o tzv. věc s cizím prvkem s tím, že jeden z manželů je nositelem občanství České republiky, zatímco druhý je státním příslušníkem Nigérie. Z toho důvodu bylo třeba nejprve zkoumat, je-li dána pravomoc justičních orgánů České republiky a jakým právním řádem se rozvod manželství účastníků řídí.
4. Vzhledem k tomu, že mezi Českou republikou a Nigérií není uzavřena žádná dvoustranná smlouva, která by upravovala mezinárodní příslušnost ve věcech rozvodu manželství, postupoval soud ve smyslu § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Pravomoc zdejšího soudu k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 3 písmeno a) bod i) Nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (nařízení Brusel II ter), neboť oba manželé mají na území České republiky obvyklý pobyt. Při projednání návrhu na rozvod manželství pak soud postupuje v souladu s § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. dle českého právního řádu, a to vzhledem k obvyklému pobytu manželů na území České republiky.
5. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [Anonymizováno], jak vyplývá z Oddacího listu vystaveného dne [datum] [Anonymizováno] a je zapsané v knize manželství ve svazku [Anonymizováno] roč. [Anonymizováno] strana/list [Anonymizováno], poř. č. [hodnota]. Ze shodných výpovědí manželů soud zjistil, že manželé se postupem času navzájem odcizili, již spolu nechtějí nadále žít jako manželé, ale pouze jako přátelé a každý z nich si chce žít svobodně po svém bez ohledu na toho druhého. Ani jeden z manželů nemá zájem o setrvání v manželství, oba chtějí do budoucna volnost a udržet svůj vztah v kamarádské rovině. Manželství je bezdětné.
6. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), dle kterého manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
7. Podle § 755 odst. 2 o. z., přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.
8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že podmínky § 755 o. z. byly splněny. Dle shodných tvrzení manželů se tito v průběhu manželství odcizili a v budoucnu již chtějí žít volně a podle svého vlastního rozhodnutí bez ohledu na potřeby a názory toho druhého. Ani jeden z manželů nemá zájem na tom, aby manželství dále trvalo, oba chtějí být nadále pouze kamarády. Zároveň není naplněna žádná z překážek dle § 755 odst. 2 o. z., když manželé nemají nezletilé děti a rozvod manželství není v rozporu se zájmy ani jednoho z manželů.
9. Na základě shora uvedeného tedy soud návrhu manželů vyhověl a jejich manželství rozvedl.
10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 23 věta první zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), dle kterého v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledků řízení.