Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, co do zaplacení- částky 17 159,92 Kč,- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 984,51 Kč,- kapitalizovaného úroku ve výši 717,06 Kč,- zákonného úroku z prodlení z částky 13 156,98 Kč od [datum] do [datum] az částky 5 156,98 Kč od [datum] do zaplacení,- úroku ve výši 26,16 % ročně z částky 13 156,98 Kč od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 159,92 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 17 731 Kč v 78 týdenních splátkách po 420 Kč (poslední splátka 361 Kč). Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, v průběhu smluvního vztahu do podání žaloby uhradil pouze částku 7 000 Kč. Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu ve výši 13 156,98 Kč, nesplacený poplatek ve výši 12 002,94 Kč a dále úrok ve výši 26,16 % ročně a úrok z prodlení, oba částečně kapitalizované2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že smlouvu o spotřebitelském úvěru podepsal, úvěr mu byl poskytnut a on jej splácel. Poté se ale dostal do finančních problémů a platit přestal. Již při podpisu smlouvy byly do zákaznické karty uvedeny nepravdivé údaje o jeho výdajích, neboť mu zástupkyní úvěrové společnosti bylo řečeno, že jinak by úvěr nezískal. Sjednané úroky považuje za příliš vysoké. Kdyby se v dané situaci ocitl znovu, smlouvu by v tomto znění nepodepsal.3. Z provedeného dokazování učinil soud tato skutková zjištění:4. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr vyplněné a podepsané žalovaným dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uvedl pravidelný čistý měsíční příjem 39 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje pak 9 800 Kč.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi spol. [právnická osoba] [IČO] IČO, a žalovaným dne [datum] zjistil soud následující skutečnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnou žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 17 731 Kč v 78 týdenních splátkách po 420 Kč. Souhrnný poplatek se skládá z částky 12 088 Kč představující úrok, z částky 1 500 Kč představující poplatek za administrativní činnost a z částky 4 143 Kč představující poplatek za doplňkovou službu „komfortní a flexibilní splácení“. Celkem tak měl žalovaný uhradit částku 32 731 Kč. RPSN činila 161,78 %, úroková sazba 88 % ročně. Částka 15 000 Kč byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy. Hotovostní poskytnutí půjčky bylo vázáno na sjednání služby „komfortního a flexibilního splácení“.6. Ze souhrnných informací o úvěrové smlouvě soud zjistil, že žalovaný na úvěrovou smlouvu č. [hodnota] uhradil do [datum] částku 7 000 Kč.7. Z oznámení o postoupen pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem žalobkyně oznamuje žalovanému postoupení pohledávek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a zároveň ho vyzývá k zaplacení dlužných částek do 10 dnů od doručení. Dle podacího lístku byla zásilka odeslána [datum]. Postoupení předmětných pohledávek pak soud zjistil ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy č. 1.8. Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně tímto dopisem opětovně vyzývá žalovaného k úhradě dlužných částek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Dle podacího lístku byla zásilka odeslána [datum].9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.10. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Dle § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došli i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.13. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Na základě shora uvedeného, po zhodnocení všech uvedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti (bez pochybností o jejich pravosti a pravdivosti), dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém a právním stavu.16. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] v souladu s § 2395 a násl. o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč byly předány žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy. Ve smlouvě se žalovaný zavázel, že kromě poskytnutých peněžních prostředků zaplatí právní předchůdkyni žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 17 731 Kč, to vše v pravidelných 78 týdenních splátkách. Na úvěrovou smlouvu pak uhradil pouze částku 7 000 Kč, zbývá mu tedy uhradit částku 25 159,92 Kč s úroky a úroky z prodlení. Pohledávka z dané smlouvy byla ke dni [datum] postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z.. Dopisem ze dne [datum] pak žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávek a vyzvala ho k zaplacení dlužných částek do 10 dnů od doručení.17. Soud se zabýval výší sjednaného souhrnného poplatku a úroku a jejím souladem s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z..18. Poskytnutá jistina činila 15 000 Kč, souhrnný poplatek 17 731 Kč a z něho samotný úrok 12 088 Kč. Při splatnosti jistiny 78 týdnů činí předmětný poplatek v přepočtu na roční sazbu asi 78,8 % ročně z jistiny, samotný úrok asi 54 % ročně z jistiny. Tato výše je již na první pohled nepřiměřená, a to zejména ve spotřebitelských vztazích, v nichž není možné poskytnout ochranu takovému jednání podnikatelů, kterým zneužívají své silnější postavení na úkor spotřebitele k vynucení v podstatě lichevních úroků. Výše sjednaných úroků je zcela zjevně nepřiměřená i úrokům, které v době uzavření smlouvy požadovaly banky u úvěrů s podobnými parametry, když průměrná sazba úroků u úvěrů domácností na spotřebu činila v květnu 2022 cca 8,2 % ročně. Sjednaná výše úroku je tak více než devítinásobná, u samotného úroku šestinásobná, což je dle ustálené judikatury (která připouští maximálně dvojnásobnou, výjimečně až trojnásobnou výši) hrubě nemravné. Z těchto důvodů tedy soud posoudil ujednání o úrocích za absolutně neplatné dle § 580 o. z. z důvodu rozporu s dobrými mravy. Soud se tedy dále zabýval tím, zda ujednání o úrocích a souhrnném poplatku jako takovém lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 576 o. z.. Ujednání o úrocích je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru, jak vyplývá z § 2395 o. z.. Co do zbývající výše 5 643 Kč není souhrnný poplatek podstatnou náležitost smlouvy, avšak nelze odhlédnout od toho, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěry poskytovala v rámci své podnikatelské činnosti, její vůlí nebylo sjednat úvěry jako bezúplatné, neboť právě sjednaný souhrnný poplatek co do svého zbytku uměle navyšoval sjednaný úrok a spolu s ním byl zdrojem jejího zisku a bez jeho sjednání by zcela jistě k uzavření smluv a poskytnutí úvěru či půjčky nepřistoupila (nemělo by to pro ni z podnikatelského hlediska žádný přínos). Z těchto důvodů soud posoudil ujednání o smluvním úroku (a celém souhrnném poplatku) jako neoddělitelné od ostatního obsahu smluv a smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou v celém rozsahu. (srovnej rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2022 sp. zn. 22 Co 131/2022)19. K povaze souhrnného poplatku pak soud ještě uvádí následující. Souhrnný poplatek se skládá z částky 12 088 Kč představující úrok, z částky 1 500 Kč představující poplatek za administrativní činnost a z částky 4 143 Kč představující poplatek za službu „komfortní a flexibilní splácení“. Smlouva o půjčce je formulářová a hotovostní poskytnutí půjčky automaticky spojovala i s rozšířenou doplňkovou službou komfortního a flexibilního splácení za poplatek ve výši 4 143 Kč (téměř 28 % jistiny), které představovalo zejména hotovostní splácení úvěru v místě bydliště nebo na jiném místě dle požadavku zákazníka, případně možnost využití splátkových prázdnin (čl. 2.7. smluvních podmínek). Toto spojení však nemá zákonný ani racionální základ a představuje ze strany právní předchůdkyně žalobkyně pouze úmyslné navyšování ceny poskytnutého úvěru. Je třeba přihlédnout k tomu, že u takto sjednaných smluv mají dlužníci pouze dvě volby, buď vyplacení půjčky bezhotovostně na účet do 3 kalendářních dnů po telefonickém kontaktování úvěrující společnosti zákazníka nebo vyplacení půjčky v hotovosti ihned při podpisu smlouvy, což je ale automaticky spojeno s doplňkovou službou „komfortního a flexibilního splácení“ za nikoli malý poplatek. Dlužníci logicky budou volit okamžité poskytnutí peněz, neboť pokud žádají o úvěr, jsou zpravidla v tíživé životní situaci a peněžní prostředky potřebují okamžitě. Toto ujednání je tedy třeba rovněž považovat za neplatné pro rozpor s dobrými mravy, neboť není odůvodněné žádným plněním ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, a ve své podstatě představuje poplatky za okamžité a hotovostní poskytnutí úvěru, stejně jako poplatek ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru. (srovnej rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 11. 2015 č. j. KSPA 60 INS 5615/2015 60 ICm 3236/2015; k otázce platnosti těchto smluvních ujednání se v rámci řízení o předběžné otázce analogicky vyslovil Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 21. 4. 2016 ve věci vedené pod č.j. C – 377/14, ve kterém mimo jiné dospěl k závěru, že článek III. písm. l) a článek 10 odst. 2 a bod I. Přílohy I. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/Es z 23. 4. 2008 musí být vykládaný v tom smyslu, že celková výše úvěru a částka čerpání úvěru označují celkovou částku, která byla dána k dispozici spotřebiteli, což vylučuje částky, které si poskytovatel úvěru účtuje na úhradu nákladů souvisejících s dotčeným úvěrem a které nejsou tomuto spotřebiteli reálně vyplaceny – tj. administrativní poplatek a poplatek za hotovostní inkaso).20. S ohledem na shora uvedené, tedy neplatnost smlouvy o úvěru jako takové pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z., dospěl soud k závěru, že věc je třeba posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému ke dni podpisu smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč bez právního důvodu (na základě neplatné smlouvy o úvěru) a žalovaný je tak povinen tyto peněžní prostředky v plné výši vrátit, a to s ohledem na postoupení pohledávky žalobkyni.21. Protože žalovaný na jistinu ve výši 15 000 Kč zaplatil částku 7 000 Kč, vyhověl soud žalobě co do nesplacené jistiny ve výši 8 000 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z.. Zároveň soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z této částky v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od [datum] do zaplacení. Při stanovení splatnosti pak soud vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., modifikovaného lhůtou k plnění stanovenou žalobkyní ve výzvě (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010). Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou odeslanou [datum] k zaplacení dlužné částky do 10 dnů, výzva se považuje za doručenou ve smyslu § 573 o. z. dne [datum], od [datum] je žalovaný v prodlení s vrácením částky 8 000 Kč. Co do zbytku jistiny, poplatků, úroku a části úroku z prodlení soud žalobu zamítl, neboť se jedná o nároky z neplatné smlouvy.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť ve věci byl v převážné míře úspěšný žalovaný, který náhradu nákladů řízení nepožadoval.