Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 906,81 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 656,81 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 906,81 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazenou platbu za odběr zemního plynu vycházející ze Smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu uzavřené stranami dne 30. 12. 2019. Smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat žalované zemní plyn do odběrného místa na adrese [Adresa zainteresované osoby 0/0], byt č. [hodnota] a žalovaná se zavázala zemní plyn odebírat a platit za něj sjednanou cenu. Žalovaná svoji smluvní povinnost porušila, když za období od 24. 1. 2023 do 7. 7. 2023 neuhradila ve lhůtě splatnosti vyúčtování spotřeby zemního plynu č. [hodnota], vystavené žalobkyní dne 10. 7. 2023, splatné 31. 7. 2023, znějící na částku 15 656,81 Kč. Žalovaná žalobkyni na svém dluhu neuhradila ničeho ani k předžalobní upomínce ze dne 6. 11. 2023. Vzhledem k tomu, že se žalovaná nesplněním svého peněžitého dluhu dostala do prodlení, uplatnila žalobkyně také nárok na úhradu úroku z prodlení, a to od 1. 8. 2023, jakožto dne následujícího po datu splatnosti vystavené faktury, do zaplacení a dále pak nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 250 Kč.
2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila.
3. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“ věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků o nařízení jednání nepožádal.
4. Vzhledem k tomu, že žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Ze Smlouvy ze dne 30. 12. 2019, označené jako Smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu č. [hodnota], jejíž součástí byly Obchodní podmínky žalobkyně, soud zjistil, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat zemní plyn a zajistit distribuci zemního plynu a související služby žalované do odběrného místa na adrese [Adresa zainteresované osoby 0/0], byt č. [hodnota]. Žalovaná se oproti tomu zavázala hradit řádně a včas žalobkyni cenu odebraného zemního plynu a související služby. Svoji povinnost žalovaná porušila, když na spotřebu zemního plynu v období od 24. 1. 2023 do 7. 7. 2023, vyúčtovanou žalobkyní Fakturou č. [hodnota] ze dne 10. 7. 2023, s datem splatnosti 31. 7. 2023, ve výši 15 656,81 Kč, neuhradila ničeho. O zaplacení spotřeby zemního plynu byla žalovaná žalobkyní upomenuta Předžalobní upomínkou ze dne 6. 11. 2023. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé.
5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:1. Podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn vymezený množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu plynu a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s plynem za dodaný plyn cenu a za dopravu plynu a související služby cenu regulovanou.
6. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
7. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k následujícímu: Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách zemního plynu ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaná porušila své povinnosti vyplývající ze smlouvy a obchodních podmínek žalobkyně, když žalobkyni řádně a včas neuhradila vyúčtovanou cenu dodávek zemního plynu. Žalobkyni vedle práva na zaplacení neuhrazené platby za odběr zemního plynu, vzniklo i právo požadovat po žalované rovněž zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po datu splatnosti vystavené faktury, do zaplacení. Dále jí vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 250 Kč, která vyplývá ze Smlouvy ze dne 30. 12. 2019 ve spojení s Ceníkem nadstandardních služeb.
10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 906,81 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. O náhradě nákladů bylo rozhodnuto podle § 14b a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touže žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, požadované peněžité plnění nepřevyšovalo 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.
12. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.