Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 706 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 406 Kč od 9. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 494 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Podáním došlým soudu dne 3. 3. 2025, se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení výše uvedené částky. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný dle registru silničních vozidel provozoval nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg reg. zn. [SPZ], VIN [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [IBAN]. K tomuto vozidlu však neměl v období ode dne 24. 11. 2023 do dne 23. 3. 2024 sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv mu tuto povinnost ukládá zákon. Žalobkyně tak požadovala částku 10 406 Kč jakožto samotný příspěvek za provoz vozidla bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za uvedené období a dále částku 300 Kč jakožto poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši z částky 10 406 Kč ode dne 9. 10. 2024 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci podaného návrhu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv byl řádně obeslán, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Na základě zjištění učiněných z listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný je dle kupní smlouvy uzavřené dne 13. 9. 2023 se společností [Anonymizováno] [právnická osoba]. vlastníkem nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg reg. zn. [SPZ], VIN [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [IBAN] (viz. Kupní smlouva ze dne 13. 9. 2023). Žalovaný byl dopisem žalobkyně ze dne 25. 7. 2024 vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 10 406 Kč z důvodu nesjednaného pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla v období od 24. 11. 2023 do dne 23. 3. 2024 (tj. po dobu 121 dní). Příspěvek měl žalovaný uhradit do 60 dnů od doručení výzvy; současně byl žalovaný vyzván k úhradě nákladů na mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 25. 7. 2024). Žalovaný byl o úhradu následně opakovaně upomínán, a to Upomínkou o úhradu nedoplatku dne 17. 10. 2024 a Výzvami k zaplacení dlužné částky ze dne 11. 11. 2024, 3. 12. 2024 a 7. 1. 2025 (viz. Upomínka o úhradu nedoplatku dne 17. 10. 2024, Výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 11. 11. 2024, 3. 12. 2024 a 7. 1. 2025). Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 24. 1. 2025 (viz. Předžalobní upomínka ze dne 24. 1. 2025 spolu s podacím lístkem ze stejného dne). Na tuto žalovaný ničeho neuhradil.
5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný jakožto vlastník a provozovatel vozidla reg. zn. [SPZ] neměl ve výše uvedeném období toto vozidlo pojištěné, přestože mu tato povinnost vyplývala z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon“). Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona. Toto své právo přitom žalobkyně u žalovaného řádně uplatnila výzvou k úhradě zaslanou ve lhůtě 1 roku (§ 4 odst. 6 a 7 zákona). Žalovaný tedy měl žalobkyni zaplatit příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy porušoval povinnost pojištění, a denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona), a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona). Výši denní sazby příspěvku, resp. druhy vozidel pro účely stanovení denní sazby příspěvku, a výši nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanovilo Ministerstvo financí vyhláškou č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, (dále jen „vyhláška”). Výše příspěvku tak činí 10 406 Kč 121 dní x sazba 86 Kč; jednalo se nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg včetně – sazba dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky, výše nákladů je pak stanovena v § 2a vyhlášky na částku 300 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že dlužnou částku zaplatil.
6. Protože soud vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo ve výše uvedeném období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, bylo žalobě vyhověno. Vedle uvedeného soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení z částky odpovídající dlužnému příspěvku dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni jeho splatnosti.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 494 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 706 Kč z částky 300 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci – převzetí a příprava věci (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2024) a z částky 400 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizované před podáním návrhu ve věci- předžalobní upomínka, písemné podání- žaloba (ve znění účinném od 1. 1. 2025), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2024) a odst. 6 písm. a) (ve znění účinném od 1. 1. 2025) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 400 Kč ve výši 294 Kč.
8. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nároku na příspěvek za porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.
9. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.
10. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.