Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

7 C 125/2024

Soud: Obvodní soud pro Prahu 3Datum rozhodnutí: 27. 6. 2024Senát: Obvodní soud pro Prahu 3Č. j.: 7 C 125/2024-44Samosoudkyně: Mgr. Veronika HlinkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2. 8. 2024Předmět řízení: o 30 000 Kč s příslušenstvím
smlouva nájemníinsolvencesmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 20. 11. 2026 máme 605 451 z 616 245 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od 4. 2. 2024 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 652 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 4. 2. 2024 ve znění doplnění ze dne 30. 4. 2024 a 13. 6. 2024 domáhala zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne 21. 6. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 151072, na základě které žalované poskytla finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, které jí byly vyplaceny na její bankovní účet. Úvěrová smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny, což je patrno z autorizačních doložek připojených ke smluvní dokumentaci a k předsmluvním informacím a zasláním verifikační platby. Žalovaná se zavázala úvěr splácet ve 12 splátkách po 4 500 Kč vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 7. 2023. Ač vyzvána, žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že žalovaná nemá žádnou vyživovací povinnost, průměrný příjem za poslední tři měsíce je 17 598 Kč a náklady na bydlení má ve výši 3 000 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané.

5. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. 151072 ze dne 21. 6. 2023 včetně předsmluvních informací a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele soud zjistil, že mezi stranami byla dne 21. 6. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, jejíž předmětem byla částka ve výši 30 000 Kč. Úvěr měl být spolu s poplatky uhrazen ve 12 splátkách po 4 500 Kč. Celková částka, kterou byla povinna žalovaná zaplatit je 84 000 Kč. Žalovaná uvedla, že nemá žádné děti, pracuje u zaměstnavatele [právnická osoba], její průměrný příjem je 17 598 Kč měsíčně, náklady na bydlení činí 3 000 Kč a nemá žádné jiné finanční závazky. Po zaplacení splátky 4 500 Kč jí tak zbyde 10 098 Kč.

6. Z výpisu z insolvenčního rejstříku, registru SOLUS, REPI, neplaných dokladů, stratených a odcudzených dokladů a výpisu z OR společnosti IČO [IČO], občanského průkazu vydaného Slovenskou republikou, evropského průkazu zdravotního pojištění a záznamu o platnosti povolení k pobytu soud zjistil, že na osobu žalované není veden žádný negativní záznam a zjistil, že byla žalobkyní ověřena její totožnost.

7. Z výplatní pásky žalované pro období března až května 2023 a potvrzení o příjmu ze dne 22. 5. 2023 bylo zjištěno, že její mzdy byly pro dané měsíce ve výši 17 147 Kč, 16 807 Kč a 17 374 Kč.

8. Z výpisu z běžného účtu č. [č. účtu] žalované za období od 1. 3. 2023 do 30. 4. 2023 a 1. 5. 2023 – 31. 5. 2023 bylo zjištěno, že konečný zůstatek žalované byl 2,47 Kč a 0,47 Kč, že příjmy i výdaje byly v březnu a dubnu 8 000 Kč a v květnu 20 400 Kč, resp. 20 402 Kč. Na tento účet nebyla zasílána mzda žalované.

9. Z detailu pohybu z internetového bankovnictví a sdělení Raiffeisenbank a.s. ze dne 31. 5. 2024 bylo zjištěno, že majitelem účtu je č. [č. účtu] je žalovaná a že na tento účet byla dne 22. 6. 2023 připsána částka ve výši 30 000 Kč.

10. Z upomínky ze dne 20. 7. 2023 a ze dne 5. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná byla k úhradě dluhu opakovaně vyzývána.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 12. 2023 včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla prostřednictvím zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky do 3. 2. 2024. Tato výzva byla žalované zaslána téhož dne.

12. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.

13. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje16. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tato judikatura je použitelná i v intencích nového zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zákona č. 257/2016 Sb.21. Dle nálezu Ústavního soudu, sp. zn. IV ÚS 702/20, pokud věřitel neprověří náležitě pečlivě schopnost spotřebitele splnit v budoucnu svůj závazek, a to i kdyby mu zákon takovou povinnost zvlášť neukládal, jedná se o jednání, které je v rozporu s dobrými mravy.22. K sankcím, které nastupují v souvislosti s porušením povinnosti zkoumat úvěruschopnost, se vyjadřoval rovněž Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C – 679/18, přičemž uvedl následující. Soudy jsou povinny zajistit plný účinek Směrnice 2008/48/ES (dále jen „Směrnice“), kdy články 8 a 23 této Směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele dle čl. 8 Směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Jelikož pak vnitrostátní sankce spočívající v relativní neplatnosti úvěrové smlouvy nesplňují požadavky čl. 23 Směrnice, je třeba zajistit plný účinek Směrnice tím, že bude k neplatnosti smlouvy přihlédnuto i v případě, že spotřebitel neplatnost nenamítne. Dle Soudního dvora je třeba postupovat tímto způsobem též z důvodu existence nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat normy určené k jeho ochraně.23. V rozsudku ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 pak Nejvyšší soud ČR uvedl, že: „Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad) ... Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad).“24. Poté, co soud věc právně zhodnotil dle citovaných zákonných ustanovení, učinil závěr o tom, že žaloba důvodná pouze částečně. Předmětný právní vztah pak posoudil dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve formě spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 2 cit. zákona.25. Žalobkyně měla pak dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, před uzavřením samotné úvěrové smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných také od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.26. V daném případě žalobkyně tvrdila, že žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované řádně, když vycházela z informací, které získala kontrolou interních a externích registrů, výpisem z účtu a doložených výplatních pásek za poslední tři měsíce předcházející sjednání úvěru. Dále vycházela z tvrzení žalované, která uvedla, že nemá žádnou vyživovací povinnost a v souvislosti s bydlením má náklady ve výši 3 000 Kč. Její průměrný čistý měsíční příjem činí částku 17 598 Kč. Vyjma bydlení jiné výdaje nemá. Navzdory tvrzení žalobkyně soud při prověřování, zda žalobkyně zkoumala řádně úvěruschopnost, došel k opačnému závěru. Jak vyplynulo z přiložených důkazů, žalobkyně řádně zkoumala příjmovou stránku žalované (dotazem bance, výplatními páskami). Povinností úvěrujícího při poskytnutí úvěru se však neomezuje jen na přezkum příjmové stránky, nýbrž i výdajové stránky, když obě uvedené musí úvěrující zkoumat ve vzájemné souvislosti a ve vzájemném kontextu. Pokud žalovaná uvedla, že má v souvislosti s bydlením výdaje pouze ve výši 3 000 Kč, bylo žalobkyni, aby žalovanou vyzvala k doložení nájemní smlouvy a správnost ověřila. Otázka bydlení však není jedinou výdajovou stránkou věci, která měla být náležitě zkoumána. Žalobkyně vycházela z tvrzení žalované, že bydlení je jejím jediným výdajem, s čímž se lze jen těžko ztotožnit. Žalované nepochybně vznikají měsíčně pravidelné náklady za potraviny, jiné běžné výdaje domácnosti, úhrady telefonu a další související. Už jen tvrzená částka za bydlení, a to bydlí-li žalovaná v Praze, je zcela zjevně nereálná. Samotný fakt, že žalovaná nemá jiné úvěry o její schopnosti řádně splácet ničeho nevypovídá. Žalovaná je při sjednávání smlouvy v pozici slabší strany, zájmem žalované je uzavřít smlouvu, a proto nemusí vždy tvrdit pravdivé údaje. Žalobkyně si proto jako profesionálka v daném oboru od žalované měla vyžádat podklady, které výši jejích výdajů dokládají.27. S ohledem na uvedené má soud za to, že žalobkyně nezkoumala náležitě pečlivě úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, a to stránku výdajovou, proto je třeba považovat stranami uzavřenou spotřebitelskou smlouvu za neplatnou. Zároveň soud dovodil, že se v tomto případě jedná o neplatnost absolutní dle § 580 odst. 1 o. z. a § 588 odst. 1 o. z. V takovém případě, bylo možno vztah mezi stranami vypořádat dle § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek (z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy).28. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná dosud nevrátila ničeho, a proto je povinna žalobkyni zaplatit žalovanou částku (výrok II.). Ohledně zákonného úroku z prodlení soud žalobu zamítl (výrok I.), neboť se žalovaná do prodlení doposud nedostala a splatnost pohledávky žalobkyně nastane až na základě rozhodnutí soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021). „Je přitom nerozhodné, jaké jsou výdělkové poměry žalované, když splatnost nemůže nastat před soudním rozhodnutím a výdělkové a majetkové poměry žalované mohou být relevantní pouze pro určení lhůty splatnosti podle § 160 o. s. ř., nikoli pro její vznik před rozhodnutím soudu“ (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2024 č. j. 12 Co 106/2024-71).29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež nebyla v řízení úspěšná jen nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 652 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud v této souvislosti dále konstatuje, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za doplnění žaloby ze dne 30. 4. 2024 a 13. 6. 2024, neboť se žalobkyně v podání vyjádřila k okolnostem prověřování úvěruschopnosti žalované a uhrazení dluhu, které již měly být obsahem samotných žalobních tvrzení.30. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu, byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t.31. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací