7 C 301/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] domáhala zaplacení částky 302 076,48 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o půjčce. Žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba].[IČO] IČO, , [adresa], dne [datum] Smlouvu o [právnická osoba] č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“). Na základě této Smlouvy byly žalovanému ze strany předchůdkyně žalobkyně poskytnuty finanční prostředky ve výši 500 000 Kč. Poskytnutou půjčku (úvěr) se žalovaný zavázal splatit v 78 měsíčních splátkách ve výši [částka], zasílaných vždy k 20 dni v měsíci. Mimo dlužnou jistinu se žalovaný dále zavázal k úhradě smluvního úroku ve výši 12, 90 % ročně, měsíčnímu poplatku za pojištění typ [Anonymizováno] ve výši [částka] a dalším poplatkům dle uzavřené Smlouvy a Ceníku. Jelikož žalovaný uvedené povinnosti neplnil řádně a včas, a ocitl se tak v prodlení s úhradou splátek, právní předchůdkyně žalobkyně na základě uvedeného a v souladu s Produktovými podmínkami celý dluh ke dni [datum] zesplatnila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek mezi předchůdkyní žalobkyně coby postupitelem a společností [Anonymizováno] -[Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]., IČ: [IČO], se sídlem [adresa] jako postupníkem došlo k postoupení pohledávek na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. Následně pak na základě nové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným dále postoupena na žalobkyni. Žalobkyně následně prostřednictvím podané žaloby požaduje po žalovaném zaplacení částky [částka] coby nesplacené jistiny úvěru, dále zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], dlužných poplatků za sjednané pojištění a zaslání výzvy k úhradě dluhu v celkové výši [částka]. Žalovaný byl opakovaně vyzván k úhradě dlužné částky, naposledy pak prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne [datum], na uvedené výzvy však žalovaný nereagoval a ničeho neuhradil.[právnická osoba] prověření úvěruschopnosti v žalobě a v doplnění ze dne [datum] žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých jí klientem (žalovaným) v Návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce č. [hodnota] ze dne [datum]. Žalovaný zde uvedl, že působí jako podnikatel v oblasti obchodu u zaměstnavatele společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. jeho čistý měsíční příjem je [částka]. Dále sdělil, že je rozvedený, nemá vyživovací povinnost, z hlediska bydlení uvedl žalovaný pronájem domu či bytu – bez další specifikace. Právní předchůdkyně žalobkyně dále provedla kontrolu dostupných informací v interních a externích databázích, zejména bankovního a nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku a databáze [právnická osoba]. Při hodnocení úvěruschopnosti byl porovnáván příjem a výdaje žalovaného, zejména tyto pak vycházely výlučně z historických dat z ČSÚ, přičemž uvedeným postupem získala předchůdkyně žalobkyně částku disponibilních zdrojů žalovaného. Na základě prověřování nebyla následně zjištěna žádná skutečnost bránící poskytnutí úvěru. Úvěruschopnost žalovaného, resp. Její řádné a dostatečné prověření pak žalobkyně dovozuje i ze skutečnosti, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil částku ve výši [částka]. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný byl dlouholetým klientem předchůdkyně žalobkyně (od roku [Anonymizováno]), přičemž při prověřování úvěruschopnosti bylo vycházeno z jí dostupných informací spojených s vedením účtu. V tomto směru žalovaná následně odkázala na mimořádný výpis z bankovního účtu žalovaného č. [hodnota].3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.4. Ve věci je přítomen cizí prvek daný slovenskou státní příslušností žalovaného. Soud se proto nejdříve zabýval svojí mezinárodní příslušností a rozhodným právem. Příslušnost českého soudu je založena článkem 4 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis), podle něhož mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, kde mají bydliště. Rozhodné právo je právo české s odkazem na čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II).5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba].[IČO] IČO, , sídlem [adresa] a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu o poskytnutí [právnická osoba] č. [hodnota] ve výši [částka], který se zavázal žalovaný splácet v 78 měsíčních splátkách po [částka] se smluvním úrokem ve výši 12, 90 % ročně a měsíčním poplatkem za pojištění typ [Anonymizováno] ve výši [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky pro osobní úvěry [právnická osoba]. a Ceník produktů a služeb (viz. Návrh na uzavření smlouvy o [právnická osoba] č. [hodnota], Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Údaje klienta a Akceptace návrhu Smlouvy o [právnická osoba] ze dne [datum] a dále Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky pro osobní úvěry [právnická osoba]. a Ceník produktů a služeb).6. Z žádosti o poskytnutí informací o úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalovaný zde uvedl z hlediska dosaženého vzdělání vyučení, v době žádosti o poskytnutí půjčky působil jako podnikatel (střední/vyšší manažer) v oblasti obchodu u zaměstnavatele společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]., jeho čistý měsíční příjem činil [částka], z hlediska výdajů uvedl žalovaný měsíční splátku jiného úvěru ve výši [částka]. Žalovaný dále sdělil, že je rozvedený, z hlediska bydlení uvedl žalovaný pronájem domu či bytu – bez další specifikace.7. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že dle tvrzení předchůdkyně žalobkyně byl prověřen celkový skóring žalovaného, kontrola veřejně přístupných rejstříků a registrů, přičemž z výsledné kontroly běžného účtu byl stanoven příjem žalovaného ve výši [částka].8. Z prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že pro účely posouzení byly z hlediska nákladů žalovaného brány v potaz regionální náklady ve výši [částka], deklarovaný příjem žalovaného ve výši [částka], celková suma zjištěných měsíčních splátek žalovaného ve výši [částka], celková suma žalovaným deklarovaných měsíčních splátek žalovaného ve výši [částka], interní měsíční splátky žalovaného jakožto klienta předchůdkyně žalobkyně ve výši [částka] a limity všech interních úvěrů klienta v době posuzování ve výši [částka] a příjem žalovaného v době posuzování úvěruschopnosti ve výši [částka].9. Z prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že v důsledku opakovaného a dlouhodobého prodlení ze strany žalovaného došlo k zesplatnění úvěru. Současně se zesplatněním byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši [částka].10. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky u Smlouvy o [právnická osoba] č. [hodnota]. Novým věřitelem se stala společnost [Anonymizováno] -[Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]., IČO: [IČO], sídlem [adresa].11. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. oznámila žalovanému postoupení pohledávky u Smlouvy o [právnická osoba] č. [hodnota]. Novým věřitelem se stala společnost [Jméno žalobkyně]., IČO: [IČO žalobkyně], sídlem [adresa].12. Z mimořádného výpisu z účtu č. [č. účtu], za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že z menších výdajů byla mimo jiné placena například dne [datum] částka ve výši [částka] ve prospěch BENZINA CS 0372 LITVINOV; CZE, dne , datum[částka] částka, ve prospěch DM DROGERIE MARKT [adresa]; CZE, , datum[částka] částka, ve prospěch PetCenter Svehlova 32; [adresa]; CZE, dne , datum[částka] částka, ve prospěch NEJSEMDLUZNIK.CZ; PRAHA; CZE, , datum[částka] částka, ve prospěch plavky [jméno FO], dne , datum[částka] částka, ve prospěch [Anonymizováno] MLADA BOLESLA; CZE, dne , datum[částka] částka, ve prospěch ASKO NABYTEK [adresa]; STER; CZE. od společnosti MALEJA [právnická osoba]., dne , datum[částka] částka, STER°CZE, dne , datum[částka] částka, ve prospěch filmy na měsíc, dne , datum[částka] částka, ve prospěch PEPCO; [adresa]; CZE, dne , datum[částka] částka, ve prospěch CD.CZ/ESHOP/; [adresa]; CZE, dne , datum[částka] částka, ve prospěch BENZINA CS [adresa]; CZE, dne , datum[částka] částka, ve prospěch LIDL; [adresa]; CZE, dne , datum[částka] částka, ve prospěch LEKARNA [Anonymizováno].[Anonymizováno] 375; [adresa]; CZE, dne , datum[částka] částka, ve prospěch LIDL; [adresa]; CZE.13. Z mimořádného výpisu z účtu č. [č. účtu], za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že, z větších výdajů byla mimo jiné placena dne , datum[částka] částka, ve prospěch [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Jaf [adresa] (ve vztahu ke stejnému dni je na předmětném účtu evidována příchozí platba od společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. ve výši [částka]), dne , datum[částka] částka, ve prospěch [jméno FO] [adresa], dne , datum[částka] částka, ve prospěch [jméno FO] + [Anonymizováno], dále částka [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve prospěch [Anonymizováno]. 19 800, + [Anonymizováno] 5 900, + [Anonymizováno] 5 400, a dále [částka] ve prospěch [Anonymizováno] [částka] dopl. (ve vztahu ke stejnému dni je na předmětném účtu evidována příchozí platba od společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. ve výši [částka]), dne , datum[částka] částka, ve prospěch [Anonymizováno] M. leden mzda (ve vztahu ke stejnému dni je na předmětném účtu evidována příchozí platba od společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. ve výši [částka]), dne , datum[částka] částka, ve prospěch [částka]; [Anonymizováno]; mzda (ve vztahu ke stejnému dni je na předmětném účtu evidována příchozí platba od společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. ve výši [částka]), dne , datum[částka] částka, a [částka] ve prospěch [Anonymizováno]; mzda, dne , datum[částka] částka, ve prospěch [adresa] 500Kč,[Anonymizováno] [částka] /3tis zál/, dále částka [částka] ve prospěch [jméno FO] 30500 (ve vztahu ke stejnému dni je na předmětném účtu evidována příchozí platba od společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. ve výši [částka]), dne , datum[částka] částka, ve prospěch [jméno FO] březen (ve vztahu ke stejnému dni je na předmětném účtu evidována příchozí platba od společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. ve výši [částka]), dne , datum[částka] částka, ve prospěch [jméno FO] Ubytování [adresa] duben (ve vztahu k této částce je na předmětném účtu evidována ke stejnému dni příchozí platba od společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. v odpovídající výši [částka]), dne [datum] částku [částka] ve prospěch [jméno FO] duben a ke stejnému dni částku [částka] ve prospěch [Anonymizováno] duben (ve vztahu k této částce je na předmětném účtu evidována ke stejnému dni příchozí platba od společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. ve výši [částka]), dne , datum[částka] částka, ve prospěch [Anonymizováno] část mzdy [Anonymizováno] a dne , datum[částka] částka, ve prospěch [Anonymizováno] část mzdy [Anonymizováno], 1 000 pokuta, 1 900 ubyt. neodhlasil se (ve vztahu ke stejnému dni je na předmětném účtu evidována příchozí platba od společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. ve výši [částka]).14. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému byla dne [datum] připsána na účet částka [částka], coby úvěr pod č. [hodnota]. Z tohoto účtu bylo následně na účet žalovaného č. [č. účtu] zaslána částka [částka]. Ve vztahu ke zbývající částce [částka] bylo zjištěno, že v této výši došlo ke splátce jiného úvěru valutou, a tedy že část poskytnutého úvěru byla účelově vázána na původní úvěr vedený pod č. [hodnota], jež byl do té doby splácen pravidelnou měsíční splátkou ve výši [částka].15. Z oznámení o právním zastoupení a výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] včetně seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohledávek a předžalobních výzev soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka].16. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o [právnická osoba] č. [hodnota], na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka- úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal splatit v 78měsíčních splátkách ve výši [částka], zasílaných vždy k 20 dni v měsíci, dále se zavázal k úhradě smluvního úroku ve výši 12, 90 % ročně, měsíčnímu poplatku za pojištění typ B ve výši [částka] a dalším poplatkům dle uzavřené Smlouvy a Ceníku. Žalovaný na poskytnutý úvěr doposud uhradil částku [částka], dále žalovaný nehradil řádně a včas a dostal se do prodlení. S ohledem na uvedené došlo ze strany předchůdkyně žalobkyně dne [datum] k zesplatnění zbylé dlužné částky. Žalovaný byl opakovaně vyzván k úhradě dlužné částky, a to jak spolu s oznámením o zesplatnění úvěru, tak i prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne [datum], na tyto nereagoval a nad rámec výše uvedené částky ničeho neuhradil.17. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci:18. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum], poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 zákona odstavce 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.21. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.25. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).26. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tato judikatura je použitelná i v intencích nového zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zákona č. 257/2016 Sb.27. Dle nálezu Ústavního soudu, sp. zn. IV ÚS 702/20, pokud věřitel neprověří náležitě pečlivě schopnost spotřebitele splnit v budoucnu svůj závazek, a to i kdyby mu zákon takovou povinnost zvlášť neukládal, jedná se o jednání, které je v rozporu s dobrými mravy.28. K sankcím, které nastupují v souvislosti s porušením povinnosti zkoumat úvěruschopnost, se vyjadřoval rovněž Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C – 679/18, přičemž uvedl následující. Soudy jsou povinny zajistit plný účinek Směrnice 2008/48/ES (dále jen „Směrnice“), kdy články 8 a 23 této Směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele dle čl. 8 Směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Jelikož pak vnitrostátní sankce spočívající v relativní neplatnosti úvěrové smlouvy nesplňují požadavky čl. 23 Směrnice, je třeba zajistit plný účinek Směrnice tím, že bude k neplatnosti smlouvy přihlédnuto i v případě, že spotřebitel neplatnost nenamítne. Dle Soudního dvora je třeba postupovat tímto způsobem též z důvodu existence nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat normy určené k jeho ochraně.29. Poté, co soud věc právně zhodnotil dle citovaných zákonných ustanovení, učinil závěr o tom, že žaloba důvodná pouze částečně. Předmětný právní vztah pak posoudil dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve formě spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 2 cit. zákona. Žalobkyně měla následně v souladu s tímto předpisem povinnost ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, před uzavřením samotné úvěrové smlouvy, řádně a dostatečně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a je-li to v daném případě nezbytné, rovněž i nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V daném případě žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného řádně, když vycházela z informací, které žalovaný uvedl, dále výpisu databází a výsledků kontrol registrů a veřejných rejstříků a z výpisu z účtů (žalovaný byl dlouhodobým klientem předchůdkyně žalobkyně).30. Ve vztahu k předchůdkyní žalobkyně provedenému zkoumání úvěruschopnosti pak soud shledal, že toto v žádném případě nebylo provedeno s řádnou péčí, jak je po ní jakožto poskytovateli úvěru, vyžadováno nejen samotným zákonem o spotřebitelském úvěru, ale i rozsáhlou judikaturou vyšších soudů. V postupu předchůdkyně žalobkyně shledal soud četná pochybení. V prvním případě soud poukázal na absenci prověření výdajové stránky. Ve vztahu k žalovanému tato nebyla v podstatě nijak prověřována, kdy v tomto ohledu předchůdkyně žalobkyně vycházela výlučně ze statistických údajů, konkrétně pak regionálních nákladů obvyklých v místě a čase ve výši 8 554 Kč. Informace poskytnutá žalovaným například o pronájmu domu/bytu nebyla nadále ze strany poskytovatele úvěru nikterak zkoumána (byť se standardně jedná o významnou nákladovou položku), stejně jako další náklady spojené s běžným fungováním jako je stravné, náklady na dopravu apod., přičemž je zcela zřejmé, že částka 8 554 Kč nemohla ani vzdáleně pokrýt výdajovou stránku žalovaného. K řádnému zjištění výdajové stránky nemohl vést ani přístup poskytovatele k bankovní historii žalovaného (prostřednictvím výpisů z účtů, zejména pak účtu žalovaného č. [č. účtu], na který žalobkyně opakovaně odkazovala), jež byl v době posuzování dlouhodobým klientem předchůdkyně žalobkyně. Z předmětného výpisu z účtu žalovaného bylo soudem nadto zjištěno, že v relevantním období tří měsíců předcházejícím uzavření úvěrové smlouvy měl žalovaný v měsíci únoru příjmy přibližně v částce [částka] a výdaje v přibližné výši [částka], v měsíci březnu příjmy přibližně [částka] a výdaje přibližně [částka] a v měsíci dubnu příjmy přibližně [částka] a výdaje přibližně [částka]. Z uvedeného tedy v kontextu výše uvedených zjištěných skutečností vyplývá, že výdajová stránka by i za předpokladu, že by bylo možné vycházet pouze z informací dostupných z bankovního účtu žalovaného, pokrývala či dokonce přesahovala stránku příjmovou a schopnost žalovaného splácet navíc měsíčně částku přesahující [částka] by tak byla přinejmenším nejistá. Uvedeným způsobem by vztahu k úvěruschopnosti žalovaného při běžné opatrnosti vznikla důvodná pochybnost, která by bránila uzavření smlouvy a poskytnutí úvěru.31. Zcela nedostatečně, nebo v tomto případě nesprávně a s nedostatečnou péčí byla následně řešena i otázkou posouzení příjmové stránky žalovaného. Přes tvrzení žalovaného o pravidelné výši příjmů ve výši 40 000 Kč, dospěla předchůdkyně žalobkyně k předpokladu pravidelného příjmu žalovaného ve výši přesahující 70 000 Kč měsíčně. Své závěry následně zakládala na zprůměrování příjmů plynoucích na bankovní účet žalovaného č. [hodnota]. Z tohoto vyplývají četné příjmy plynoucí zejména (nikoliv pak výlučně, ale v převážné míře) od společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]., v rámci které měl žalovaný působit na střední manažerské pozici. Důkladným prostudováním předmětného výpisu z účtu, stejně jako kontrolou činnosti a personálního zastoupení společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. dospěl soud k závěru, že ve vztahu k předmětnému bankovnímu účtu žalovaného nebylo jakkoliv možné posoudit úvěruschopnost žalovaného. Příjmy plynoucí od společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]., v rámci které v předmětné době žalovaný vystupoval v pozici jednatele a společníka, plně či ve značné míře korelují s následnými platbami, zasílanými ve prospěch třetích osob, nadto v mnoha případech označenými jako mzdy. Z uvedeného soud shledal, že ačkoliv se předmětný bankovní účet jeví jako účet osobní, jedná se zcela zjevně o účet sloužící v převážné míře jako podnikatelský, bezprostředně související a sloužící k činnosti společnosti žalovaného. Z předmětného bankovního účtu není následně jakkoliv možné dovozovat majetkové poměry, ve smyslu reálných příjmů a výdajů žalovaného, jakožto fyzické osoby a spotřebitele. Z výpisu z účtu tak nebylo možné vyvodit, že by byla úvěruschopnost nejen řádně prověřena, ale ani nebylo možné vyvodit závěr, že žalovaný byl schopen úvěr splácet, a zvláště s přihlédnutím ke skutečnosti, že jednalo o vysokou částku (jak samotný úvěr, tak i jednotlivé měsíční splátky). Z uvedeného vyplývá, že předchůdkyni žalobkyně dostatečně neprověřila výdajovou stránku žalovaného, kdy příjmová stránka žalovaného byla zjištěna jen s důvodnými pochybnostmi. Soud má tak za to, že předchůdkyně žalobkyně (potažmo žalobkyně) si při poskytování úvěru nemohla být jistá, jako jsou skutečné majetkové poměry žalovaného a uzavřenou smlouvu je v důsledku uvedeného a v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nutné považovat za neplatnou.32. S ohledem na uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala náležitě pečlivě úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, a to stránku výdajovou, proto je třeba považovat stranami uzavřenou spotřebitelskou smlouvu za neplatnou. Zároveň soud dovodil, že se v tomto případě jedná o neplatnost absolutní dle § 580 odst. 1 o.z. a § 588 odst. 1 o. z. V takovém případě, bylo možno vztah mezi stranami vypořádat dle § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek (z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy).33. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 500 000 Kč. Žalovaný dosud uhradil částku [částka] soud mu proto z titulu bezdůvodného obohacení na jeho straně uložil vrátit částku [částka]. Nezaplacením předmětné částky se žalovaný zároveň dostal do prodlení a žalobkyni tak vůči němu vznikl dle § 1970 o. z. nárok požadovat vedle dlužné částky také zákonný úrok z prodlení, ve výši odpovídající ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 15. 3. 2024 (viz. výrok I.).34. Soud se zabýval nárokem žalobkyně na úrok z prodlení. Vycházel při tom z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, dle kterého ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelské smlouvě je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci neprověřených úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších poplatků a úroků, navíc v nové době splatnosti, která je buď dohodnuta mezi stranami nebo v případě sporu určena soudem a neodvisí od výzvy věřitele ale od možností a schopností dlužníka. Nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. tak věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka se splacením poskytnuté jistiny.35. Ohledně ostatních požadovaných částek, části jistiny nebo kapitalizovaného smluvního úroku či kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení soud žalobu zamítl (výrok II.).36. Protože mezi účastníky nedošlo k dohodě o splatnosti povinnosti vrátit poskytnutou jistinu a žalovaný ji nevrátil ani na výzvu žalobkyně, vyšel soud z toho, že mezi účastníky je spor o stanovení této splatnosti a fakticky ji určil až svým rozhodnutím. Z důvodu nečinnosti žalovaného, který se k žalobě nevyjádřil, nemohl soud učinit žádná skutková zjištění k aktuálním majetkovým a výdělkovým poměrům žalovaného, a tedy k jeho možnostem vrátit poskytnutou jistinu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2024 č. j. 12 Co 106/2024-71).37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že převážené úspěšným účastníkem je žalovaný, tomu však žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízená.38. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.