Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

11 C 149/2024

Soud: Obvodní soud pro Prahu 4Datum rozhodnutí: 30. 9. 2024Senát: Obvodní soud pro Prahu 4Č. j.: 11 C 149/2024-35Samosoudkyně: Mgr. et Mgr. Alena PavlíčkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 14. 2. 2025Předmět řízení: O zaplacení 15 391,32 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPH04:2024:11.C.149.2024.1
úrokypostoupení pohledávkysmlouva o úvěruneplatnost právního jednáníbezdůvodné obohacení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (21) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Rozsudek ze dne 30. 9. 2024 (ECLI:CZ:OSPH04:2024:11.C.149.2024.1)

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 20. 4. 2024 do zaplacení.

II. Co do částky 5 391,32 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 559,35 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 10 248,47 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 391,32 Kč od 7. 12. 2023 do 19. 4. 2024, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 391,32 Kč od 20. 4. 2024 do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a co do částky 6 000 Kč se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi společností [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne 17. 9. 2020 písemně uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] (dále jen jako „Smlouva“). Žalované byly na základě Smlouvy poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná obdržela v hotovosti v místě svého bydliště, což stvrdila svým vlastnoručním podpisem ve smlouvě. Žalovaný se na základě Smlouvy zavázal právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru ve výši 15 000 Kč a příslušenství úvěru ve výši 12 888 Kč. Příslušenství ve výši 12 888 Kč se skládalo z kapitalizovaného smluvního úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. Žalovaná se tak žalobkyni zavázala celkově uhradit částku 27 888 Kč. Žalovaná se úvěr zavázala právní předchůdkyni žalobkyně uhradit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, přičemž splatnost první splátky byla nastala do měsíce od podpisu smlouvy. Splatnost poslední splátky a současně celková splatnost závazku pak dle Smlouvy nastala dne 17. 11. 2021.

2. Smlouva byla uzavřena na základě žádosti vyplněné žalovanou. Žalovaní v žádosti uvedla základní údaje o své osobě, okolnosti vypovídající o její finanční situaci (údaje o zaměstnání, ostatní finanční závazky, výše měsíčních příjmů a výdajů, požadovaná část úvěru). Na žádosti jsou vyznačeny též listiny, které žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně předložila k posouzení bonity a úvěruschopnosti. Žalovaná správnost poskytnutých a vyplněných údajů stvrdila svým vlastnoručním podpisem. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě žádosti žalované následně posoudila s odbornou způsobilostí schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát sjednávanému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru v poskytnuté výši.

3. Žalovaná získala veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené Smlouvy ve „Formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, což žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem na tomto formuláři.

4. Žalovaná sjednanou částku ve výši 27 888 Kč neuhradila do sjednané doby splatnosti. Žalovaná na úvěru uhradila pouze 11 000 Kč, které odpovídají 5 řádně uhrazeným splátkám. Právní předchůdkyně žalobkyně žalobkyní uhrazené měsíční splátky alokovala poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle Předpisu splátek připojeného k žalobě. Právní předchůdkyně žalobkyně tak na jistinu úvěru alokovala částku 5 608,68 Kč a na sjednané příslušenství pohledávky částku ve výši 5 391,92 Kč. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky ve výši 16 888 Kč. Dlužná částka 16 888 Kč představuje co do výše 9 391,22 Kč zůstatek nesplacené části jistiny úvěru a co do výše 7 496,68 Kč zůstatek smluvního příslušenství pohledávky. Právní předchůdkyně žalobkyně závazek ze Smlouvy nezesplatnila, splatnost závazku tak nastala ke dni poslední předepsané splátky, tj. k 17. 11. 2021. Ode dne následujícího, tedy od 18. 11. 2021, je tedy žalovaný v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalované tak právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se Smlouvou (odstavec 4 první strany Smlouvy pod rekapitulací závazku) i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení.

5. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 k témuž dni. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována přípisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 2. 1. 2024. Celková hodnota pohledávky za žalovanou činila ke dni postoupení částku 31 170,37 Kč. Tato částka se skládala z nesplacené jistiny úvěru ve výši 9 391,32 Kč, nesplaceného smluvního úroku ve výši 566,04 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 450,90 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 844,11 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 1 635,03 Kč, postoupeného sankčního poplatku ve výši 3 000 Kč, postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 500 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 3 617,99 Kč po celkové splatnosti závazku, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 164,38 Kč a postoupené smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč, vyplývající ze závazku žalované uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % ročně z dlužné částky za každý započatý den prodlení).

6. Žalobkyně žalobou postoupenou pohledávku ve výši 32 170,37 Kč ponížila o postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně tak v řízení uplatnila pohledávku ve výši 15 391,32 Kč, sestávající z nesplacené jistiny úvěru ve výši 9 391,32 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 566,64 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 450,90 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 844,11 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 1 635,03 Kč, účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč (tedy z jistiny úvěru ve výši 9 391,32 Kč od 18. 11. 2021 do 18. 8. 2023). Dále postoupený smluvní úrok ve výši 3 617,99 Kč žalobkyně uplatnila co do částky 2 751,79 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tj. od 18. 11. 2021 do 1. 11. 2023 z jistiny úvěru ve výši 9 391,32 Kč. Postoupený kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 164,38 Kč pak žalobkyně v tomto řízení uplatnila co do výše 1 559,35 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 18. 11. 2021 do 1. 11. 2023 z jistiny úvěru ve výši 9 391,32 Kč. Žalobkyně pak postoupené příslušenství v kapitalizované výši v řízení uplatnila jako kapitalizovaný úrok v celkové výši 10 248,47 Kč. Částka 10 248,47 Kč je přitom tvořena součtem nesplaceného úroku ve výši 566,64 Kč, nesplacené poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 450,90, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 844,11 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 1 635,03 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí úvěru po revizním přepočtu po konečné splatnosti ve výši 2 751,79 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvního úroku z prodlení z jistiny úvěru ve výši 9 391,32 Kč, a to ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky, tedy od 7. 12. 2023 do zaplacení. Žalovaná na poskytnutý úvěr dále ničeho dalšího neuhradila ani na základě výzev právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně.

7. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

8. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo lze rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů a žalovaná s tímto postupem souhlasila, když nesdělila svůj nesouhlas s ním k výzvě soudu ze dne 18. 7. 2024, která obsahovala doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Výzva byla žalované doručena fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 27. 4. 2024 a dne 8. 8. 2024 vhozena do poštovní schránky žalované. Žalobkyně souhlas s postupem dle § 115a o. s. ř. vyslovila již v podané žalobě.

9. Z listinných důkazů předložených žalobkyní vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

10. Žalobkyně je společností s ručením omezeným, jejímž předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví a činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku na žalobkyni ze dne 24. 2. 2015).

11. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná 17. 9. 2020 písemnou formou uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované téhož dne poskytnut hotovostní úvěr s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou ve výši 15 000 Kč. Splatnost úvěru byla sjednána na 14 měsíců, celková splatná částka byla sjednána ve výši 27 888 Kč (jistina + odpovídající úrok ve výši 15 % ročně v celkové výši 1 444 Kč + úhrada za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč + náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč + inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč). Žalovaná se zavázala uhradit úvěr ve 14 měsíčních splátkách v jednotlivé výši 1 992 Kč. RPSN bylo sjednáno 272,22 %, výpůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 272,44 % ročně. Pro případ porušení jakékoliv povinnosti plynoucí z uzavřené smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % ze splatné, ale dosud nezaplacené částky, a to za každý den prodlení, dále úrok z prodlení v zákonem stanovené výši a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou upomínku o oznámení, které právní předchůdkyně žalované v důsledku jejího prodlení zašle. Souhrn všech výše uplatněných smluvních pokut však nesměl přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Žalovaná se dála zavázala uhradit náklady soudních či jiných řízení a případných exekucí, účelně vynaložené náklady na zaslání upomínek a oznámení ve výši 250 Kč za každou z nich a náklady za činnost inkasního pracovníka ve výši 750 Kč v případě postoupení úvěru k inkasnímu pracovníku (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 17. 9. 2020, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 9. 2020).

12. Žalovaná před uzavřením Smlouvy vyplnila se zaměstnancem právní předchůdkyně žalobkyně formulář žádosti o úvěr, který žalovaná opatřila vlastnoručním podpisem. Žalovaná v žádosti uvedla, že pobírá starobní důchod ve výši 12 481 Kč (v kolonce ověřeno pak právní předchůdkyně žalobkyně zaškrtla „ověřeno“). Žalovaná uvedla výdaje na bydlení a energie ve výši 2 000 Kč, výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 1 000 Kč, srážky ze mzdy a výživné ve výši 1 598 Kč. Žalovaná tak celkové měsíční výdaje vyčíslila na částku 4 598 Kč. Celkové příjmy žalované tak činily 12 481 Kč, použitelný měsíční příjem pak částku 7 883 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně označila příjem zaškrtnutím jako dostatečný. Žalovaná dále uvedla, že je rozvedená a žije u rodičů. Žalovaná uvedla, že nevyživuje žádné dítě a její nejvyšší dosažené vzdělání je střední s maturitou. Žalovaná uvedla, že nevlastní bankovní účet. Žalovaná dále měla k žádosti předložit občanský průkaz pro ověření totožnosti. Žalovaná v žádosti požádala o úvěr ve výši 20 000 Kč, který bude platit od září 2020 po 25 měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč. (zjištěno z žádosti o úvěr ze dne 17. 9. 2020).

13. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba]., IČ: [IČO], a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dne 2. 1. 2024 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba]. a žalobkyní ze dne 6. 12. 2023, přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023potvrzení o provedení transakce [Anonymizováno]. ze dne 11. 12. 2023, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 1. 2024, podacího archu ze dne 3. 1. 2024).

14. Dne 5. 2. 2024 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu ve výši 32 178,22 Kč nejpozději do 23. 2. 2024. Žalobkyně žalovanou upozornila, že v souvislosti s mimosoudním vymáháním jejího dluhu můžou být žalované účtovány náklady, a to konkrétně 48 Kč za odchozí dopis, 74 Kč za doporučený odchozí dopis, 72 Kč za odchozí telefonický hovor a 217 Kč za osobní návštěvu (zjištěno z výzvy k úhradě dluhu ze dne 5. 2. 2024 obsahující upozornění na možnost vzniku nákladů mimosoudního vymáhání).

15. Žalobkyně předložila listinu – výpis z jejího interního systému, dle které měla v rámci mimosoudního vymáhání pohledávky vyslat dne 13. 3. 2024 terénního pracovníka na kontaktní adresu žalované (zjištěno z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 23. 4. 2024).

16. Dne 9. 4. 2024 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu ve výši 32 047,21 Kč k 9. 4. 2024 spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 391,32 od 6. 12. 2023 do 9. 4. 2024 ve výši 270,60 Kč, a to nejpozději do 19. 4. 2024 (zjištěno z výzvy před podáním žaloby ze dne 9. 4. 2024, podacího lístku ze dne 10. 4. 2024).

17. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

18. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 17. 9. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaná se právní předchůdkyni žalobkyně zavázala kromě jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč také úrok v zákonné výši 15 % (celkem tedy 1 444 Kč), úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč. Žalovaná se tak zavázala žalobkyni uhradit částku 27 888 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. Celková sjednaná výše RPSN úvěru tak činila 272,44 %. Žalovaná na úvěr uhradila 11 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované z jejího prohlášení, kde žalovaná uvedla, že je rozvedená, žije s rodiči, má středoškolské vzdělání a pobírá starobní důchod ve výši 12 481 Kč, přičemž výše tohoto příjmu měla být ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ověřena (právní předchůdkyně však neuvedla, jakým způsobem ověření výše tohoto příjmu proběhlo). Své výdaje vyčíslila žalovaná celkovou částkou 4 598 Kč měsíčně. Co do výše 2 000 Kč se mělo jednat o výdaje za bydlení a energie, co do výše 1 000 Kč se mělo jednat o dopravu, jídlo a osobní náklady a co do výše 1 598 Kč se pak mělo jednat o srážky ze mzdy či výživné (právní předchůdkyně neuvedla konkrétnějšího důvodu výdaje). Žalovaná tak měla ke dni poskytnutí úvěru, tj. k 17. 9. 2020, disponovat příjmy ve výši 12 481 Kč. Použitelný měsíční příjem žalované pak měl činit 7 883 Kč.

19. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 s účinností k témuž dni, přičemž o této skutečnosti byla žalovaná informována. Žalovaná zbývající částku jistiny úvěru ve výši 9 391,32 Kč a sjednané příslušenství a sankce neuhradila, a to ani na výzvy žalobkyně.

20. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

21. Podle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen jako „ZoSÚ“).

23. Podle § 75 ZoSÚ, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

24. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

25. Dle § 2 odst. 3 o. z. nesmí být výklad a použití právního předpisu v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

26. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

27. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

28. Dle § 588 o.z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 17. 9. 2020 uzavřena smlouva, kterou soud kvalifikuje jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž žalovaná ji uzavřela mimo souvislost se svým podnikáním či samostatným výkonem zaměstnání, a tedy s ohledem na spotřebitelský charakter této smlouvy aplikuje se rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

30. Právní předchůdkyně žalobkyně ve smlouvě ze dne 17. 9. 2020 s žalovanou sjednala úrokovou sazbu ve výši 15 % a RPSN ve výši 272,44 %. Pokud tato sazba přesáhne 100 %, považuje se dle judikatury za nepřiměřenou i u nebankovních poskytovatelů, kteří poskytují úvěry za rizikovějších podmínek než banky. Nicméně právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná není nijak riziková, naopak je zcela úvěruschopná, a to na základě jí provedeném šetření. Dle zjištěného lze dojít k závěru, že požadovaný a účtovaný poplatek ve Smlouvě ze dne 17. 9. 2020 za poskytnutí úvěru dle této Smlouvy zaplatit úplatu (úhrada za poskytnutí úvěru) ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu (náklady na vyhodnocení úvěru) ve výši 1 394 Kč a za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti žalované (inkasní poplatek) 2 700 Kč plní funkci skrytého úroku (srovnej rozsudek Městského soud v Praze č.j. 23 Co 354/2021-164). Na základě provedených důkazů má tak soud za to, že dohoda o poplatcích požadovaných za sjednání úvěru a úrocích z poskytnutého úvěru podléhá korektivu dobrých mravů (§ 2 odst. 3 o. z.), na který jsou smluvní strany povinny dbát. Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček. Za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje výše obvyklého úroku poskytovaného bankami dvakrát až třikrát (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V předmětné Smlouvě ze dne 17. 9. 2020 sjednaná výše smluvního úroku je více jak 10x vyšší (85,92 %), než průměrná výše roční úrokové sazby z nových spotřebitelských úvěrů (září 2020 výše 7,97 % viz. ARAD – Systém časových řad – Česká národní banka (cnb.cz)). Soud s ohledem na sjednanou výši úroku a RPSN, která převyšuje hranici mravného úroku více jak třikrát (mravný úrok by se pohyboval do 25 % ročně – ten žalobkyně ve výši 15 % v žalobě tvrdila, ve sjednané smlouvě je však uveden úrok 85,92 %), dospěl k závěru, že toto ujednání je v rozporu s dobrými mravy. Jelikož na uzavírání obdobných smluv právní předchůdkyně žalobkyně programově staví své podnikání, které provozuje se záměrem produkovat určitý zisk, dospěl soud k závěru, že toto ustanovení nelze oddělit od zbytku smlouvy ve smyslu § 576 o. z., neboť nelze předpokládat, že by právní předchůdkyně žalobkyně takovou smlouvu při úročení maximálně 8,45 % ročně uzavřela. Rozpor předmětného ustanovení s dobrými mravy má proto za následek neplatnost smlouvy jako celku.

31. V takovém případě se tak strany dostávají do režimu bezdůvodného obohacení a mají si vrátit toliko to, co si navzájem plnily. Žalovaná na dluh plnila toliko 11 000 Kč, ačkoliv jí byla poskytnuta částka 15 000 Kč. Dle § 1879 o. z. byla pohledávka řádně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 4 000 Kč ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z., tedy plnění bez právního důvodu, a žalované vznikla povinnost toto obohacení žalobkyni vydat.

32. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

33. Nárok na úrok z prodlení z částky bezdůvodného obohacení vzniká až od okamžiku, kdy je ten, kdo se na úkor druhého bezdůvodně obohatil, vyzván k plnění. V daném případě soud vycházel z předžalobní výzvy, kde je stanoveno datum splatnosti nejpozději do 19. 4. 2024, ode dne následujícího se tak žalovaná dostala do prodlení. Soud tak rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

34. Soud proto ve shora uvedené části žalobě výrokem I. vyhověl a ve zbytku (co do částky 5 391,32 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 559,35 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 248,47 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 391,32 Kč od 7. 12. 2023 do 19. 4. 2024, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 391,32 Kč od 20. 4. 2024 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částky 6 000 Kč) žalobu ve výroku II. zamítl.

35. Lhůta k plnění byla stanovena obecná dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o.s.ř.).

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná byla sice ve věci převážně úspěšná, ale žádné náklady jí nevznikly.

Rozsudek ze dne 30. 9. 2024 (ECLI:CZ:OSPH04:2024:11.C.149.2024.74)

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 710 Kč, jejíž splatnost se stanoví ve splátkách po 500 Kč měsíčně, splatných ke každému 25. dni v měsíci s tím, že první splátka je splatná v měsíci následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.

II. Co do částky 10 490 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 200 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a částky 1 885 Kč se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení v záhlaví uvedené částky s tím, že s žalovanou dne 3. 11. 2022 uzavřela smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalované poskytla částku 15 000 Kč (dále také jako „jistina“); za poskytnutí zápůjčky si žalobkyně dále účtovala poplatek ve výši 7 200 Kč. Žalobkyně uvedenou částku vyplatila žalované na účet dne 3. 11. 2022. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky www.[Anonymizováno].cz; na ní si žalovaná přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila si jí vyhovující parametry zápůjčky a následně vyplnila ve formuláři nazvaném „Žádost o poskytnutí zápůjčky“ své osobní údaje; dále zaškrtla políčko o tom, že se seznámila se zněním smlouvy a se všeobecnými obchodními podmínkami. Žalobkyně následně ověřila totožnost žalované prostřednictvím scanu dokladu totožnosti s její fotografií a ověřovací platby. Žalovaná smlouvu podepsala elektronicky, a to PIN kódem, který žalobkyně žalované zaslala ne její mobilní telefon. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalované vyžádala informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, které ověřila na základě dokumentů předložených žalovanou, resp. nahlédnutím do příslušných databází; tím má žalobkyně za to, že dostála své povinnosti a posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě prověření žalované dospěla žalobkyně k závěru, že tu nejsou důvodné pochybnosti o tom, že by žalovaná neměla schopnost úvěr splácet. Žalobkyně proto se žalovanou smlouvu o zápůjčce následně uzavřela.

2. Žalovaná měla jistinu ve výši 15 000 Kč a poplatek ve výši 7 200 Kč žalobkyni uhradit ve třech měsíčních splátkách, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena k 31. 3. 2023. Žalovaná na dluhu uhradila ke dni podání žaloby toliko 3 290 Kč. Žalobkyně o tuto uhrazenou částku ponížila smluvní pokutu. Žalobkyně se tak v žalobě domáhá zaplacení jistiny ve výši 15 000 Kč a poplatku ve výši 7 200 Kč, a to s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 22 200 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení a také zaplacení účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč; částka sestává z nákladů vynaložených žalobkyní na celkem 5 upomínek žalované ze dne 25. 2. 2023, 8. 3. 2023, 27. 3. 2023, 5. 4. 2023 a 18. 4. 2023 po 500 Kč s tím, že takto vypočtená částka dle žalobkyně odpovídá tržnímu standardu.

3. Žalobkyně po žalované dále požaduje zaplatit smluvní pokutu ve výši 1 885 Kč. Žalobkyně nárok na pokutu odůvodnila tím, že její nárok žalobkyni vznikla dle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně má dle tohoto ustanovení právo na smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z poskytnuté částky, resp. její nesplacené části. Smluvní pokutu žalobkyně požaduje ode dne 1. 4. 2023 (tedy ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky) do dne 11. 3. 2024, kdy vyhotovila tuto žalobu. Výsledná částka smluvní pokuty dle tohoto ustanovení ve výši 5 175 Kč byla žalobkyní ponížena o úhradu, kterou žalovaná již provedla (3 290 Kč); žalobkyně tedy v žalobě požaduje na smluvní pokutě po žalované zaplatit částku 1 885 Kč. Celkově tedy žalobkyně požaduje po žalované zaplatit částku 26 856 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně k úhradě dluhu žalovanou vyzvala písemně dne 8. 4. 2024, žalovaná však na zbývající dluh uplatněný v řízení ničeho neuhradila.

4. Žalobkyně na výzvu soudu ze dne 30. 5. 2024, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě stran toho, jaké a jakým způsobem získala informace o schopnosti žalované splácet úvěr, v podání ze dne 4. 6. 2024 uvedla, že v této souvislosti nebude své žalobní tvrzení nijak doplňovat. Současně žalobkyně uvedla, že si je vědoma toho, že tato skutečnost pravděpodobně povede k tomu, že soud smlouvu o zápůjčce posoudí v souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatnou.

5. Soud v řízení zjistil, že žalovaná byla rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, , č. j. , spisová značka, , který byl potvrzen rozsudkem [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a který nabyl právní moci dne , datum, , omezena na dobu pěti let na svéprávnosti tak, že není způsobilá činit žádná právní jednání s výjimkou právního jednání v běžných záležitostech každodenního života, nakládání finanční částkou 1 500 Kč týdně a s výjimkou aktivního volebního práva. Opatrovníkem žalované opatrovnický soud ustanovil [Anonymizováno] část , adresa, , odbor sociálních služeb.

6. Žalovaná se k výzvě soudu ze dne 15. 8. 2024 prostřednictvím svého opatrovníka vyjádřila dne 26. 8. 2024 tak, že navrhla, aby žalobkyni bylo vydáno bezdůvodné obohacení žalované ve výši 15 000 Kč, a to ve splátkách ve výši 200 Kč měsíčně od října 2024 s tím, že náklady soudního řízení ponese žalobkyně. Žalovaná uvedla, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované (což dle žalované žalobkyně ostatně uvedla i ve svém vyjádření z 4. 6. 2024, když odmítla doplnit skutková tvrzení, a že taková skutečnost nejspíše povede k rozhodnutí soudu, který smlouvu určí za neplatnou) a že úrok požadovaný žalobkyní okolo 190 % ročně je nepřiměřený, když toliko 20x převyšuje obvyklou hranici úrokové sazby poskytované bankami. Žalovaná má za to, že žalobkyně využila její špatné finanční situace k tomu, aby s ní uzavřela smlouvu lichevního charakteru. Žalobkyni muselo být ze žalovanou předložených listin zřejmé, že žalovaná není schopna zápůjčku řádně a včas hradit, což dříve či později povede ke zneplatnění smlouvy.

7. Soud ve věci rozhodl v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili: žalobkyně výslovně již v podané žalobě, žalovaná pak k výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. dne 26. 8. 2024.

8. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav:

9. Žalobkyně uzavřela dne 3. 11. 2022 s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě níž jí měla poskytnout zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Žalovaná měla uvedenou zápůjčku vrátit postupně ve třech splátkách; první splátka ve výši 7 400 Kč byla splatná 31. den ode dne poskytnutí zápůjčky, druhá 62. den a třetí 93. den (vždy ve výši 7 400 Kč). Úroková sazba za poskytnutí zápůjčky sice formálně byla označena za nulovou, žalovaná však se společně s jistinou ve výši 15 000 Kč zavázala žalobkyni uhradit a splácet poplatek v paušální výši 7 200 Kč. Dle čl. 2.4. smlouvy byla žalovaná v případě prodlení povinna žalobkyni zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně a dále zákonný úrok z prodlení. Dle čl. 4.1. smlouvy o zápůjčce pak v případě prodlení s úhradou první splátky tři dny poté, co měla být uhrazena druhá splátka, nastane následujícího dne splatnost zbylého zůstatku dluhu (tedy třetí splátky). Žalovaná smlouvu podepsala prostřednictvím PIN kódu ([Anonymizováno]), nikoliv vlastnoručně (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou dne 3. 11. 2021, všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně). Žalobkyně částku 15 000 Kč následně vyplatila žalované na bankovní účet, který byl uveden ve smlouvě o zápůjčce; příslušná platba byla provedena ke dni uzavření smlouvy, tedy dne 3. 11. 2021 (zjištěno z výpisu z běžného účtu žalobkyně ze dne 30. 11. 2022, výpisem z účtu žalované za období od 1. 11. 2022 do 30. 11. 2022, vedeného u [Anonymizováno]).

10. Žalobkyně upomínkou ze dne 25. 2. 2023 vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 10 951 Kč. Žalobkyně vyzvala k úhradě dluhu ve výši 27 540 Kč také pokusem o smír ze dne 18. 4. 2023 a opakovanou výzvou k úhradě ze dne 5. 4. 2023; částka k úhradě dne 5. 4. 2023 činila 26 546 Kč. Dne 27. 3. 2023 žalobkyně žalované oznámila, že k 27. 3. 2023 v souladu s čl. 4.1. o zápůjčce celý dluh žalované ve výši 25 801 Kč zesplatňuje. Žalobkyně současně uvědomila žalovanou o tom, že již byly vyčísleny smluvní poplatky včetně odeslání této upomínky ve výši 500 Kč dle platného ceníku, které se staly součástí dluhu. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě také upomínkou ze dne 8. 3. 2023 (dluh činil 11 879 Kč) a naposledy výzvou k úhradě před podáním žaloby dne 8. 2. 2024 (zjištěno z upomínky ze dne 25. 2. 2023, opakované výzvy k úhradě – pokusu o smír ze dne 18. 4. 2023, opakované výzvy k úhradě ze dne 5. 4. 2023, oznámení o zesplatnění úvěru – výzvy k úhradě ze dne 27. 3. 2023. upomínky ze dne 8. 3. 2023, výzvy k úhradě ze dne 8. 4. 2024 včetně podacího lístku ze dne 8. 2. 2024).

11. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

12. Mezi žalobkyní a žalovanou dne 3. 11. 2022 došlo k prostřednictvím komunikace na dálku k uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě které žalobkyně žalované bezhotovostním převodem na její účet poskytla částku 15 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala žalované uhradit jistinu ve výši 15 000 Kč a dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 200 Kč. Žalovaná měla uvedenou zápůjčku vrátit postupně ve třech splátkách ve výši 7 400 Kč. Žalovaná se současně zavázala v případě svého prodlení žalobkyni uhradit mj. smluvní pokutu smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně a dále zákonný úrok z prodlení. Žalovaná na dluh uhradila toliko částku 3 290 Kč. Žalobkyně pro porušení smluvních podmínek přistoupila ke zesplatnění celého úvěru k 27. 3. 2022. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu v různé výši, žalovaná však dále kromě částky 3 290 Kč na dluh nehradila.

13. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

14. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, která podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen jako „ZSÚ“).

15. Soud se předně ze své úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně řádně prověřovala před poskytnutím předmětného úvěru úvěruschopnost žalované.

16. Dle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Dle § 87 odst. 1 věty prvé ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Soud připomíná, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky jeho platební neschopnosti, ale zprostředkovaně také společnost jako celek před negativními vlivy způsobenými exekučním a insolvenčním zatížením populace a taktéž pozici věřitelů samých, neboť snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Takové posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je přitom věřitel povinen provádět dle § 75 ZSÚ s odbornou péčí, tedy zejména řádně posuzovat osobní a majetkové poměry spotřebitele – žadatele o úvěr z hlediska jeho schopnosti úvěr splácet, zejména porovnáním jeho příjmů a výdajů a dalších okolností, které by mohly mít vliv na řádné splácení úvěru. Dostatečnými tedy nejsou informace získané pouze od spotřebitele, ale je nutné v rámci odborné péče údaje, které dlužník uvedl, ověřit, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. Věřitel je povinen využívat rovněž veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Takový výklad odpovídá i výkladu přijatému Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (CA Consumer Finance SA v. I. B. a další), kde tento vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání obchodního vztahu.

19. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně svým povinnostem stanoveným v § 87 a § 84 a násl. ZSÚ nedostála, neboť z jí předložených listinných důkazů nevyplývá, že by úvěruschopnost žalované jakýmkoliv způsobem prověřovala. Žalobkyně pak na prokazování případného prověření z její strany výslovně rezignovala svým sdělením, učiněným v podání ze dne 4. 6. 2024.

20. Ve světle rozsudku Soudního dvora EU č. C-679/18 ze dne 5. 3. 2020, tak soud z úřední povinnosti toto posoudil jako důvod způsobující absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru.

21. Dle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Na vypořádání vztahů účastníků řízení se tedy vzhledem k výše uvedenému aplikují pravidla týkající se bezdůvodného obohacení. Žalované byla žalobkyní poskytnuta částka v celkové výši 15 000 Kč, žalovaná pak měla dle vyjádření žalobkyně uhradit částku 3 290 Kč. Co do částky 11 710 Kč se tak žalovaná na úkor úvěrující společnosti ve smyslu § 2991 a § 2993 o. z. bezdůvodně obohatila, přičemž toto obohacení dosud žalobkyni nevydala.

23. Ohledně splatnosti tohoto typu nároku z bezdůvodného obohacení Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 uvedl, že již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první ZSÚ. Toto ustanovení tak představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad) ve vztahu k ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. Samotný zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů a konkrétním účelem § 87 ZSÚ je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak i zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy, kdy nelze považovat nárok za splatný a tím přiznat žalobkyni právo rovněž na úroky z prodlení dle § 1970 o. z. (srov. rozsudek [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

24. Soud proto na základě výše uvedeného žalobě vyhověl co do částky 11 710 Kč (výrok I.), co do zbývající částky 10 490 Kč (jistiny a poplatku ze smlouvy o úvěru) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 200 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč (nákladů na upomínky) a částky 1 885 Kč (smluvní pokuty) žalobu zamítl (výrok II.).

25. S ohledem na výše uvedené (§ 87 odst. 1 a 2 ZSÚ) soud stanovil splatnost přiznané částky ve splátkách po 500 Kč měsíčně, toto považuje za odpovídající současné ekonomické realitě, kdy se mnoho domácností dostává do platebních problémů, a situaci, kdy žalovaná je omezena ve svéprávnosti, může nakládat pouze s omezenými částkami, trpí [Anonymizováno] a často pobývá v , podezřelý výraz, nemocnici , adresa, , jak plyne z rozsudku [Anonymizováno] soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobkyně i žalované byl přibližně stejný.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací