11 C 6/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou zdejšímu soudu dne 23.1.2025 domáhala vůči žalovaným určení, že je vlastníkem pozemku specifikovaného geometrickým plánem č. [hodnota] -[Anonymizováno] vyhotovitele [právnická osoba] [adresa] [Anonymizováno]. ověřeného úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] a Katastrálním úřadem [Anonymizováno] [adresa] a označeného jako parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, k.ú. [adresa], obec [adresa]. Nárok odůvodnila tak, že předžalobní výzvou ze dne 14.1.2024 byla vyzvána žalovanými k vydání bezdůvodného obohacení 423 555 Kč za údajné neoprávněné užívání části pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] k.ú. [adresa], kterou si měla dle tvrzení žalovaných oplotit a užívat ji jako předzahrádku k jí vlastněné nemovitosti parc. č. [hodnota] (zastavěná plocha a nádvoří)o výměře [Anonymizováno] m2, pozemku parc. č. [hodnota] m, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] (objekt k bydlení), vše v k.ú. [adresa], obec [adresa], zapsaného na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [adresa]. Žalobkyně a její rodiče se o novém vytyčení pozemku parc. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] poprvé dozvěděli v roce 2023, kdy obdrželi nové vytyčení hranic vypracované [právnická osoba] [adresa] [Anonymizováno]., zaslané konkrétně rodičům žalobkyně dne 8.6.2023. Žalobkyně a její rodiče byli léta přesvědčeni, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 (dále jako předzahrádka), oddělený geometrickým plánem z původního pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] ovýměře [Anonymizováno] m2, patří k domu v jejich vlastnictví. Nemovitost takto užívali nejprve jako nájemci, poté jako vlastníci. Plot zde byl historicky již od 70. let 20. století. Oplocení v současném stavu i s předzahrádkou vyplývá již ze znaleckého posudku z roku 1989 [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 10.5.1991 uzavřel otec žalobkyně s [Anonymizováno] [adresa] nájemní smlouvu, jejímž předmětem byla parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], o celkové výměře [Anonymizováno] m2, vše v k.ú. [adresa] a dále nájemní smlouva na místnosti v nemovitosti [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2. Smlouvou se nájemce zavázal k udržování chodníku přiléhajícího k pozemkům parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa]. Ve skutečnosti tyto pozemky hraničily s ulicí [Anonymizováno], tedy chodníkem byla míněna tato ulice. Kupní smlouvou z 9.10.2016 (správně mělo být 2006) byly nemovitosti převedeny na rodiče žalobkyně (jednalo se o pozemky parc. č. [hodnota], jehož součástí byla budova čp. [Anonymizováno], dále pozemky [Anonymizováno],[Anonymizováno],[Anonymizováno] v k.ú. [adresa], zapsané v katastru nemovitosti na LV č. [hodnota]). Předmět koupě byl převeden včetně venkovních úprav, včetně oplocení, rodiče žalobkyně koupili nemovitosti oplocené až na hranici [adresa]. Ve stejném stavu převedli nemovitosti dne 16.4.2018 na žalobkyni. Od října 1991 do poloviny roku 2023, tedy 32 let, nerušeně užívali nejprve rodiče, poté žalobkyně, uvedený soubor nemovitostí oplocený až k hranici ulice včetně předzahrádky ve stavu, v jakém ji převzali nejprve od pronajímatele v roce 1991, nijak neměnily hranice, o předzahrádku se starali jako o vlastní, udržovali ji a užívali. Starý plot pouze vyměnili v jeho hranicích za nový. Rodiče žalobkyně tak vydrželi k předzahrádce vlastnické právo na základě mimořádného vydržení, a to uplynutím 20 let od doby, kdy se chopili držby. Na jejich straně nelze dovodit nepoctivý úmysl, lze hovořit o omluvitelném omylu s ohledem na existující oplocení až k [adresa] a s ohledem na dlouhodobé trpění tohoto stavu. Vydržená nemovitost tvoří jediný hospodářský a funkční celek s platně vlastněnou nemovitostí. Žalobkyně se domáhá určení vlastnictví k předzahrádce, neboť jsou zde třetí osoby (žalovaní), kteří tvrdí, že předzahrádka je v jejich vlastnictví a svědčí jim zápis v katastru nemovitosti. Žalobkyně je přesvědčena, že došlo k mimořádnému vydržení. Majitelé předzahrádky situaci neřešili dlouhých 30 let od restituce v roce 1993. Naléhavý právní zájem spatřuje v tom, že není jiný způsob k nápravě, kdy stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá faktickému stavu.

2. Podáním ze dne 30.9. 2025 žalobkyně doplnila tvrzení tak, že vlastníkem rodinného domu čp. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] byly k datu 8. 9. 1989 pí. [jméno FO] a pí. [adresa], dle znaleckého posudku z této doby bylo ohodnoceno i oplocení, které pochází již z roku 1979 a ohrazuje nemovitost v hranicích, které trvají až doposud, tedy i s předzahrádkou. Dům i předzahrádka byly vždy v hranicích, ve kterých jsou doposud. Takto i byla nemovitost převedena sestrami [jméno FO] a [jméno FO] na [Anonymizováno] – [Anonymizováno] kupní smlouvou ze dne 23. 10. 1989, a to včetně oplocení v hranicích s předzahrádkou, které trvají doposud. Tedy i předchozí vlastníci domu a pozemků byli přesvědčeni, že předzahrádka byla jejich vlastnictvím. Stejné přesvědčení měl i následující vlastník [Anonymizováno]. Je evidentní, že pronajímatel k datu pronájmu pozemků a budovy se oprávněně domníval, že je vlastníkem celého oploceného souboru pozemků, včetně dotčené části pozemku [Anonymizováno], proto jej také s povinností udržovat plot v hranicích, pronajal rodičům žalobkyně. Pokud se stát, resp. [Anonymizováno], domníval, že je vlastníkem, pak si rodiče žalobkyně mohou tuto dobu započítat do své vydržecí doby držby. V takovém případě by vlastnické právo vydržel již právní předchůdce rodičů žalobkyně. Dlouhodobá držba trvající více než 50 let nasvědčuje dobré víře držitele. Podobně lze nahlížet na držbu trvající nerušeně více jak 35 let. Pozemek nerušeně užívali ve vytyčených hranicích již od začátku 80. let právní předchůdci žalobkyně (sestry [jméno FO] a [jméno FO], [Anonymizováno] [Anonymizováno], rodiče žalobkyně, žalobkyně).

3. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Uvedli, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] zapsaného na LV č. [hodnota], pozemek je podélný a odděluje komunikace ([Anonymizováno]) od pozemků žalobkyně (parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jakož i pozemků dalších dvou vlastníků sousedících. Za účelem ověření hranice pozemku zadali žalovaní vytyčení pozemku. Vytyčení proběhlo 15. 5. 2023 za účasti vlastníků sousedních pozemků, a to včetně žalobkyně, která se jej v zastoupení svou matkou, zúčastnila. Žalobkyně následně potvrdila vytyčení hranice podpisem do protokolu o vytyčení hranice. Poté zadali žalovaní ke zpracování geometrický plán za účelem rozdělení pozemku na tři samostatné pozemky tak, aby jejich hranice kopírovaly hranice sousedních pozemků. Poté žalovaní oslovili jednotlivé vlastníky sousedních pozemků, včetně žalobkyně, s nabídkou jejich odprodeje za účelem sloučení s jejich pozemky stávajícími, alternativně za účelem uplatnění bezdůvodného obohacení za jejich užívání. Předmětem sporu je nový pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 vymezený ze stávajícího pozemku [Anonymizováno] /[Anonymizováno].Po odstranění chybného data kupní smlouvy vztahující se k převodu nemovitostí ze strany [Anonymizováno] [Anonymizováno] města [adresa] na rodiče žalobkyně, a to 9.10.2006 (chybně uvedeno 2016), kdy původní obrana žalovaných směřovala k tomuto roku, žalovaní uvedli, že pojem mimořádného vydržení byl integrován až přijetím nového občanského zákoníku (89/2012 Sb. dále jen „o. z.“), tedy počínaje 1. 1. 2014, současně dle § 3066 o. z. doba mimořádného vydržení neskončí dříve než uplynutím pěti let od nabytí účinnosti o. z., tedy ne dříve než 1. 1. 2019.Žalobkyně argumentuje, že vlastnické právo vydrželi již její právní předchůdci – [Anonymizováno], dále že vlastnické právo vydrželi již právní předchůdci rodiče p. [jméno FO]. Argumentaci započtení doby právních předchůdců nelze připustit s ohledem na judikaturu NS. Nelze započíst dobu vydržení, pokud předchůdce sám vydržel. Oprávněný držitel si může započítat jen dobu, než došlo k vydržení. Pokud by sporný pozemek vydrželi již právní předchůdci žalobkyně, zůstal by v jejich vlastnictví.Žalobkyně argumentuje započtením doby pr. Předchůdců svých rodičů a [Anonymizováno]. [adresa], z časové osy lze dovodit, že [Anonymizováno] vykonávala vlastnické právo jen do r. 1993, kdy žalovaní nabyli pozemek v restituci. Uvedenou dobu nelze žalobkyni započíst. Do doby držby žalobkyně lze započítat dobu až od r. 2007, kdy rodiče žalobkyně získali nemovitosti do vlastnictví. Rodiče žalobkyně byli od 10. 5. 1991 do ledna 2007 pouze nájemníky. Pokud část pozemku 91/1 užívali společně s ostatními pozemky, mohli být maximální v chybném přesvědčení, že se jedná o součást předmětu nájmu Žalobkyně se svými právními předchůdci nevydržela vlastnické právo. Nelze totiž do doby tvrzené držby zahrnout dobu nájmu (23 let).Žalobkyně argumentuje, že vlastnické právo vydrželi již její právní předchůdci – [Anonymizováno], dále že vlastnické právo vydrželi již právní předchůdci rodiče p. [jméno FO]. Argumentaci započtení doby pr. předchůdců nelze připustit s ohledem na judikaturu NS. Nelze započíst dobu vydržení, pokud předchůdce sám vydržel. Oprávněný držitel si může započítat jen dobu, než došlo k vydržení. Pokud by sporný pozemek vydrželi již právní předchůdci žalobkyně, zůstal by v jejich vlastnictví.Žalobkyně argumentuje započtením doby pr. předchůdců svých rodičů a [Anonymizováno] [adresa], z časové osy lze dovodit, že [Anonymizováno] vykonávala vlastnické právo jen do r. 1993, kdy žalovaní nabyli pozemek v restituci. Uvedenou dobu nelze žalobkyni započíst. Je tedy zela zřejmé, že ode dne, v němž rodiče žalobkyně nabyli koupí vlastnické právo k pozemkům žalobkyně, do data podání žaloby (jakož i dodnes) neuplynula doba nezbytná k mimořádnému vydržení vlastnického práva k nemovité věci dle § 1095 o.z.

4. Podáním ze dne 10.11.2025 žalobkyně upřesnila žalobní petit na určení vlastnictví k pozemku dle rozsahu skutečného užívání v tom znění, že je vlastníkem pozemku specifikovaného geometrickým plánem společnosti [Anonymizováno]. č. [hodnota] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] a označeného jako parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2-ostatní plocha/ jiná plocha k.ú. [adresa], obec [adresa], vzniklého oddělením z pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2-ostatní plocha, k.ú. [adresa], obec [adresa].

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně je zapsána jako vlastník pozemků parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], dále pozemku parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], v k.ú. [adresa], obec [adresa], vše zapsané na LV č. [hodnota] vedeného u [právnická osoba] pro hl. město Prahu (zjištěno z nesporných tvrzení, LV č. [hodnota] vedeného pro kat. území [adresa], obec [adresa] ze dne 20.1.2025).

7. Rovněž nebylo sporu o tom, že žalovaní jsou zapsáni jako podíloví spoluvlastníci pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 (ostatní plocha) v k.ú. [adresa], obec [adresa], zapsaného na LV č. [hodnota] vedeného u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] (zjištěno z nesporných tvrzení, LV č. [hodnota] vedeného pro kat. území [adresa], obec [adresa]).8. [jméno FO] jako prodávající prodala kupní smlouvou ze dne 23.10.1989 kupujícímu československému státu – [Anonymizováno] – [Anonymizováno] zapsaných na LV č. [hodnota] k.ú. [adresa] – pp.č. [hodnota], [Anonymizováno], domek čp. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], včetně vedlejších staveb, garáže, oplocení, venkovních úprav, porostů (zjištěno z kupní smlouvy ze dne 23.10.1989). Její sestra [adresa] prodala kupní smlouvou ze dne 23.10.1989 kupujícímu československému státu – [Anonymizováno] – [Anonymizováno] id. ½ nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] k.ú. [adresa] – pp.č. [hodnota], domek čp. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], včetně vedlejších staveb, garáže, oplocení, venkovních úprav, porostů (zjištěno z kupní smlouvy ze dne 23. 10. 1989).9. Cena rodinného domku č.p. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v [Anonymizováno] ulici, [adresa] pro účely uzavření kupní smlouvy ze dne 23.10.1989 byla stanovena znaleckým posudkem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 8.9.1989. Znalec uvedl, že součástí nemovitosti je mimo jiné oplocení, které popsal na straně 5 posudku jako vnitřní, vnější č. [hodnota], č. [hodnota]. č. [hodnota] a č. [hodnota]. Vnější oplocení č. [hodnota] bylo postavené v roce 1979, vnější č. [hodnota] bylo postavené v roce 1945 a vnější č. [hodnota] v roce 1977 (zjištěno ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 8.9.1989).10. Dne 10. 5.1991 uzavřela [Anonymizováno], investorsko – inženýrská organizace [adresa] (VIS) s [jméno FO] jako nájemcem smlouvu, dle které mu přenechala k dočasnému užívání dle § 397 obč. zák. nemovitosti, k nimž má [Anonymizováno] právo hospodaření, a to k ppč. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, vše v k.ú. [adresa] (zjištěno ze smlouvy č. [Anonymizováno] ze dne 10.5.1991).11. Dne 1. 10. 1991 uzavřela [Anonymizováno] – inženýrská organizace [adresa] (VIS) jako pronajímatel s [jméno FO] jako nájemcem smlouvu o nájmu dle zák. č. 116/1990 Sb., dle které mu pronajala místnosti v čp. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] ulice, [adresa] o celkové výměře [Anonymizováno] m2. Dle čl. IV bodu 1 se nájemce zavázal zabezpečit dům čp. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] proti vniknutí a neoprávněnému užívání cizích osob, dle bodu 2 se nájemce zavázal uklízet a udržovat chodník přiléhající k ppč. [Anonymizováno] k.ú. [adresa] (zjištěno ze smlouvy o nájmu ze dne 1. 10. 1991).12. Ze čtyř černobílých fotografií pořízených 4.10.1991, přičemž na 2 fotografiích je razítko [Anonymizováno] –inženýrská organizace [adresa], soud zjistil, že na těchto fotografiích je zachyceno vnější oplocení domu čp. [Anonymizováno], [Anonymizováno] ulice, mezi tímto oplocením a silnicí je travnatý pás. Z fotografií pořízených žalobkyní v roce 2025 soud zjistil, že předzahrádka s oplocením tvoří součást funkčního celku užívaného žalobkyní. Za oplocením je krátký pás tvořený trávou a štěrkem a následuje silnice.13. [Anonymizováno] město [adresa], se sídlem v [adresa] jako prodávající prodala manželům [jméno FO] a [jméno FO] jako kupujícím předmět koupě vymezený v čl. I kupní smlouvy ze dne 9.10.2006, a to dům čp.[Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa] na pozemku parc. č. [hodnota], pozemky parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, zapsáno na LV č. [hodnota] pro kat. území [adresa], obec [adresa], zapsáno u [právnická osoba] pro hl. město [adresa], pracoviště [adresa]. Dle čl.II bodu 6 ocenění předmětu koupě bylo provedeno znaleckým posudkem [Anonymizováno] ze dne 11.11.2004 zpracovaného společností [právnická osoba]., ve kterém jsou popsány součásti a příslušenství předmětu koupě smlouvy. Dle čl. III bodu 1 prodávající prodává předmět koupě uvedený v čl. I této smlouvy včetně venkovních úprav na prodávaných pozemcích (oplocení, přípojky, zemní sklep atd.) se všemi právy a povinnostmi s tím souvisejícími kupujícím, kteří jej kupují a přejímají do společného jmění manželů. Vklad práva v katastru nemovitostí byl zapsán dne 10. 3. 2007 s právními účinky vkladu dnem 18. 1. 2007 (zjištěno z kupní smlouvy ze dne 9.10.2006).14. Dle znaleckého posudku č. [Anonymizováno] dne 11.11.2004 zpracovaného společností [právnická osoba]., který byl zpracovaný pro ocenění předmětu kupní smlouvy ze dne 9.10.2006, strana 9 obsahuje popis ocenění oplocení západního a severního a oplocení jižní (zjištěno ze znaleckého posudku společnosti [právnická osoba]. ze dne 11.11.2004).15. [jméno FO] a paní [jméno FO] jako dárci uzavřeli s paní [jméno FO] jako obdarovanou dne 16. 4. 2018 darovací smlouvu se zřízením věcného břemene. Dárci darovali obdarované celek nemovitostí zapsaných u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec [adresa] a kat. území [adresa] - pozemek parc. č. [hodnota] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] na tomto pozemku stojící, pozemek parc. č. [hodnota] - zahrada, pozemek parc. č. [hodnota] - ostatní plocha, pozemek parc. č. [hodnota] -zahrada, pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] - ostatní plocha, pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] [Anonymizováno] - ostatní plocha, pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] na tomto pozemku stojící a pozemek par.č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] - ostatní plocha (zjištěno z notářského zápisu sepsaného dne 16.4.2018 [Anonymizováno], [Anonymizováno].16. Dne 15. 5. 2023 byl vyhotoven společností [právnická osoba] Protokol o vytyčení hranice mimo jiné mezi pozemky p.č. [Anonymizováno] Součástí protokolu je vytyčovací náčrt. Vytyčení hranice se zúčastnila v zastoupení žalobkyně její matka paní [jméno FO] (zjištěno z protokolu a vytyčovacího náčrtu vyhotoveného [právnická osoba] [adresa] [Anonymizováno].17. Z geometrického plánu č.[hodnota] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] vyhotoveného společností [právnická osoba] dne 15.3.2023 soud zjistil, že v katastru nemovitostí dosavadní evidovaný pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 v k.ú. [adresa] (ostatní plocha) je nově evidován jako pozemek parc. č. [Anonymizováno] – ostatní plocha, [Anonymizováno] m2-jiná plocha a pozemek parc. č. [Anonymizováno] m2-ostatní plocha. Geometrický plán, který byl podkladem pro tuto změnu, byl ověřen katastrálním úřadem [Anonymizováno] dne 15.3.2023.18. Předžalobní výzvou ze dne 14.1.2025 sdělili žalovaní žalobkyni, že užívá část pozemku žalovaných v rozsahu tak, jak přiléhá k jí vlastněným pozemkům, tuto část oplotila a užívá ji výlučně jako předzahrádku. Žalovaní odkázali na vymezení části pozemku parc. č [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v rozsahu 151 m2, který užívá žalobkyně bez právního důvodu, přičemž kopii geometrického plánku, který vymezil část užívanou žalobkyní bez právního důvodu, byl připojen k této výzvě. Žalovaní vyzvali prostřednictvím své právní zástupkyně žalobkyni k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši 423 555 Kč, tj. úhradě částky ve výši odpovídající zjištěné výši běžného nájemného za užívání pozemku dle znaleckého posudku za období posledních 3 kalendářních let do 31.1.2025 a dále k úhradě pravidelné měsíční částky ve výši 11 765 Kč, tj. platbě ve výši odpovídající zjištěné výši běžného nájemného za užívání pozemku. Právní zástupkyně závěrem potvrdila mandát klientů na odprodej pozemku žalobkyni (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 14. ledna 2025).19. Obvyklé nájemné za 1 m2 části pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], dle nově rozděleného geometrického plánu č. [hodnota] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno], bylo stanoveno znaleckým posudkem znalecké kanceláře [Anonymizováno] – [právnická osoba]., obor ekonomika, odvětví ceny a odhady ze dne 30.12.2024 (zjištěno z citovaného posudku).20. K rozsahu skutečného užívání pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] k.ú. [adresa] si nechala žalobkyně zpracovat geometrický plán společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]., číslo plánu [Anonymizováno], který vymezil část pozemku užívaného žalobkyní jako pozemek parc. č. [Anonymizováno] m2-ostatní plocha, a to oddělením z pozemku parc. č. [Anonymizováno] m2-ostatní plocha (zjištěno z geometrického plánu společností [Anonymizováno]).21. Z notářského zápisu sepsaného dne 30.9.2025 [Anonymizováno] soud zjistil, že paní [adresa] prohlásila, že byla spoluvlastníkem rodinného domu č.p. [Anonymizováno] ulici, [adresa] s paní [jméno FO], vlastnily i pozemky parc. č. [hodnota], [Anonymizováno]. V domě žila od dětství se svou rodinou, která dům vybudovala. Následně se stala vlastníkem dědění po jejich rodičích, kteří zemřeli začátkem 80. let. Pozemek parc. č. [hodnota] vlastnila a užívala včetně předzahrádky před ním, stejně tak jako její rodiče. Vše bylo oploceno ve stejných hranicích, jak si je pamatuje od dětství a jak je stav plotu v současné době. Existují také fotografie, které zachycují stav domu a oplocení v roce 1991 a tento byl takto od historie do současné doby nezměněn. Plot je ve stejných hranicích jako v době, kdy v něm bydlela, pouze nový. Nikdy nebyla informována o tom, že by k pozemku nepatřil pozemek s předzahrádkou tak, jak byl oplocen, vždycky ho užívali jako vlastní.22. Z dohody o vydání nemovitosti uzavřené dne 20.1.1993 mezi [Anonymizováno] [adresa] a oprávněnými osobami dle zák. o půdě č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] Sb. soud zjistil, že oprávněným osobám byl vydán mimo jiné pozemek evidovaný na listu vlastnictví č.[hodnota] pro obec [Anonymizováno], kat. území [adresa] u [Anonymizováno] – město,[Anonymizováno] [Anonymizováno] č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, dříve evidovaný PK [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 (čl. II dohody). Z článku I dohody vyplývá, že pozemek č. kat. [Anonymizováno] byl zapsaný ve vložce č. [hodnota] desek zemských pro kat. území [adresa].23. Z rozhodnutí Pozemkového úřadu hl. m. Prahy ze dne 5. 4. 1993 značka [Anonymizováno] soud zjistil, že Pozemkový úřad schválil dohodu uzavřenou mezi oprávněnými osobami a povinnou osobou [Anonymizováno] [adresa], uzavřenou dne 20.1.1993 postupem dle zák. č. 229/1991 Sb. o půdě. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 20.5.199324. Na základě shora provedeného dokazování má soud prokázaný následující skutkový stav.25. Dům č.p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [k.ú.] vybudovali rodiče paní [adresa] [jméno FO], paní [adresa] žila se svojí sestrou [jméno FO] v tomto domě společně se svými rodiči. Po smrti rodičů se staly sestry spoluvlastníky předmětné nemovitosti, a to každá id. ½. Své nabyté spoluvlastnické podíly převedly dne 23.10 1989 na československý stát – [Anonymizováno] [Anonymizováno] pronajala nájemní smlouvou ze dne 1.10.1991 nájemci panu [jméno FO], pozemky č. [hodnota], [Anonymizováno],[Anonymizováno] v k.ú. [Anonymizováno] pronajala témuž nájemci smlouvou ze dne 10.5.1991. Rozhodnutím pozemkového úřadu došlo v roce 1993 v rámci restitučních předpisů k obnovení vlastnického práva žalovaných k pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa]. Otec žalobkyně užíval výše specifikované nemovitosti – pozemky čp. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] jako nájemce do roku 2006, kdy kupní smlouvou ze dne 9.10.2006 s právními účinky vkladu 18.1.2007, nabyl společně se svojí manželkou [jméno FO] pozemky parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a dům č.p [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] (vše zapsáno na LV č. [hodnota]) v k.ú. [adresa] do svého vlastnictví. Nemovitosti zapsané na LV [Anonymizováno] - pozemek parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba, pozemek parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] převedly darovací smlouvu ze dne 16.4.2018 na svoji dceru, tj. žalobkyni. Tyto skutečnosti byly prokázány shora uvedenými listinnými důkazy, které nebyly v řízení sporovány. V žádném z listinných důkazů, které se vztahují k převodu pozemků, není konkrétně uveden pozemek parc. č. [hodnota], ani [Anonymizováno] v kat. území [adresa], obec [adresa].26. Soud dále dospěl k závěru, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 (tzv. předzahrádka), v k.ú. [adresa] je užíván žalobkyní, pozemek byl takto specifikován dle geometrického plánu číslo [hodnota] -[Anonymizováno], kdy byl upřesněn rozsah užívání pozemku [Anonymizováno] /[Anonymizováno] užívaný žalobkyní a vymezený GP z roku 2023 ve výměře [Anonymizováno] m2. Rozsah užívání pozemku ve výměře 86 m2 nebyl žalovanými sporován. Fotodokumentací vztahující se k roku 1991 a roku 2025, tj. době současné, má soud za prokázané, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 (předzahrádka) tvořil v roce 1991 jeden funkční celek s nemovitostmi ve vlastnictví žalobkyně, jejích rodičů a takto byl předán v roce 1991 do nájmu otci žalobkyně. Tuto skutečnost dovozuje soud i ze skutečnosti, že fotografie pořízené v roce 1991 obsahují razítka [Anonymizováno] [adresa], tedy nepochybně pořizovatele fotografií a byly pořízeny v souvislosti s předáním předmětu nájmu dle smlouvy ze dne 1.10.1991. Parcely č. [hodnota], [Anonymizováno] a přiléhající pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] [adresa], nabyl od sester [adresa] [jméno FO] v říjnu 1989, není důvod pochybovat o tom, že takto byly sestrami na stát převedeny, jak uvedla v prohlášení jedna z převádějících sester paní [adresa]. Tento závěr podporuje i znění nájemní smlouvy ze dne 1.10.1991, kdy dle bodu 2 se nájemce zavázal uklízet a udržovat chodník přiléhající k ppč. [Anonymizováno], [Anonymizováno].ú. [adresa]. Rovněž tak i dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] bylo oceněno oplocení z roku 1979. Z fotografií z roku 1991 je zřejmé, že za oplocením je krátký travnato – štěrkový pás a poté komunikace. Fotografiemi z roku 2025 bylo prokázáno, že tento stav je shodný s rokem 1991, oplocení je nové. Oplocení nemovitostí je dále prokázáno znaleckými posudky vypracovanými za účelem ocenění předmětu koupě z roku 1989 a 2006.27. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že pozemek pod současným označením[Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 v k.ú. [adresa] je pod oplocením s přiléhajícím pozemkem č. [hodnota] a s pozemky parc. č. [hodnota], tvoří jeden funkční celek. Takto byl pozemek parc. č. [Anonymizováno] jako přiléhající k pozemku parc.č. [hodnota] a [Anonymizováno] užíván sestrami [adresa] [jméno FO] a převeden na stát. Předmětný pozemek jako jeden funkční celek byužíván rodičiči žalobkyně a následně žalobkyní, vlastnická hranice byla poprvé zpochybněna žalovanými v roce 2023, kdy došlo k novému vytyčení hranic pozemku parc. č. [Anonymizováno].28. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení:29. Předmětem žalobkyně je nárok žalobkyně na určení vlastnictví k pozemku, k němuž není v katastru nemovitostí zapsána jako vlastnice. Jedná se o určovací žalobu dle § 80 zák. č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), kdy určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. V daném případě není pochyb o tom, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na podání této určovací žaloby, neboť navrhuje-li žalobce určení svého vlastnického práva k nemovitosti, které se zapisuje do katastru nemovitostí, je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutím určující právo zaznamenáno do katastru nemovitostí a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí.30. Žalobkyně se v původních žalobních tvrzení domáhala určení vlastnictví z titulu mimořádného vydržení dle ust § 1095 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.). Žalobkyně v průběhu řízení připustila, že k mimořádnému vydržení z důvodu nesplnění předpokladu délky držby dojít nemohlo. Pro úplnost soud uvádí, že dle § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Dle § 1091 odst. 2 o.z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Pro nabytí vlastnického práva je tak třeba pouze splnění nepřerušené držby v délce 20 let, přičemž vzhledem k tomu, že se jedná o institut zavedený právní úpravou od 1.1.2014, dle § 3066 o.z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tato doba však neskončí dříve než uplynutím pěti let od nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc nemovitou.31. Poněvadž žalobkyně nabyla nemovitost v roce 2018, je evidentní, že ze strany žalobkyně neplynula stanovená zákonná doba držby. Pokud jde o dobu držby jejich právních předchůdců, tak rodiče žalobkyně nabyli nemovitosti v lednu 2007, je nepochybné, že rodiče žalobkyně nemohli nabýt pozemek z titulu mimořádného vydržení již v návaznosti na § 3066 o.z., kdy tato mimořádná doba nemohla skončit dříve než uplynutím 5 let od účinnosti tohoto zákona, tedy k 31.12.2018, v této době však již převedli nemovitosti zapsané na LV č. [hodnota] na žalobkyni. Pokud rodiče žalobkyně vykonávali držbu jako vlastníci od roku 2007, tak doba 20 let by uplynula až v roce 2027, navíc byla zpochybněna žalovanými v roce 2023. Žalobkyně pak nemohla nabýt vlastnické právo z titulu mimořádného vydržení, ani s případným započtením držby právních předchůdců, jejích rodičů od roku 2007.32. Soud se dále zabýval tvrzením žalobkyně, zda předmětný pozemek nabyla na základě darovací smlouvy od svých rodičů, kteří pozemek takto užívali, přičemž nerušená držba probíhala od 70. let, kdy bylo vystavěno oplocení pozemku. Jak vyplývá z obsahu darovací smlouvy, předmětem převodu nebyl pozemek parc. č. [hodnota], či [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], pouze pozemky parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] s odkazem na LV č. [hodnota]. Dle názoru soudu je tak rozhodné, zabývat se tím, zda rodiče žalobkyně byli vlastníky předmětného pozemku, jakým způsobem případně předmětný pozemek nabyli a zda byl předmětem převodu na žalobkyni.33. Z výše popsaných nabývacích titulů vyplývá, že i na rodiče žalobkyně nebyl převeden pozemek parc. č. [hodnota] či [Anonymizováno]. Dle popsané časové osy a výše uvedených skutkových zjištění soud tedy uzavřel, že předzahrádka byla užívána pod oplocením již sestrami [adresa] [jméno FO] a takto byla převedena na čsl. stát. V době vlastnictví tohoto subjektu, když byl nájemcem otec žalobkyně, došlo k uplatnění restitučního nároku a předmětný pozemek č. [hodnota], tedy předzahrádka, byla vydána v roce 1993 Státním statkem hl.m. Prahy oprávněným osobám (žalovaným či jejich právním předchůdcům) dle zák č. 229/1991 Sb. [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno]. [adresa] si tak musela být vědoma toho, že není vlastníkem dotčeného pozemku, dobrá víra nemohla svědčit ani otci žalobkyně, který užíval předzahrádku pouze z titulu nájemní smlouvy. V restituci tak došlo k obnovení vlastnického práva původních vlastníků k pozemku č. [hodnota], které mělo přednost a pokud by čsl. stát – [Anonymizováno] právo k tomuto pozemku nabyla, uspokojeným restitučním nárokem tohoto práva nepochybně pozbyla. Poněvadž prodávající [Anonymizováno] [adresa] v roce 2006 nemohlo být v dobré víře, že mu svědčí vlastnictví či řádná držba předzahrádky, nemohl být i tento pozemek předmětem převodu na rodiče žalobkyně, čemuž odpovídá předmět koupě vymezený v kupní smlouvě. U rodičů žalobkyně započala řádná držba k předzahrádce od ledna 2007, kdy nabyli vlastnictví k převáděným pozemkům a jako vlastníci začali užívat i předzahrádku v rámci převedených nemovitostí.34. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování dotazem na katastrální úřad ohledně historických záznamů, ze kterých by bylo možné dovodit, od kdy jsou dům č. p. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a pozemky [Anonymizováno] a [Anonymizováno] evidovány v katastru nemovitostí a kdo byl jejich vlastníkem před pí. [jméno FO] a pí. [jméno FO], neboť toto dokazování považuje s ohledem na výše uvedené skutkové závěry, kdy restitučním nárokem došlo k obnovení původního vlastnictví pozemku a nelze započíst držbu ve prospěch [Anonymizováno] a jejich předchůdců, za nadbytečné.35. Poněvadž řádná držba započala u rodičů žalobkyně v lednu 2007, běh lhůty započal dle § 3056 o.z. v poměrech zák.č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen obč. zák.). Dle§ 134 odst.1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci má-li ji nepřežitě v držbě po dobu deset let, jde-li o nemovitost. Dle úpravy v obč. zák. oprávněná držba se nemusela nutně opírat o existující právní důvod, postačovalo, aby byl držitel do uplynutí vydržecí doby se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu takový právní titul svědčí, tj. aby zde byl domnělý právní důvod. S ohledem na shora skutkové závěry nemá soud pochybnost o tom, že u rodičů žalobkyně byla tato zákonná podmínka splněna, když po celou dobu užívali předzahrádku v rámci jednoho oploceného celku, starali se o ni a toto užívání nebylo nikým zpochybněno. Rodiče žalobkyně nabyli vlastnictví vydržením po uplynutí 10leté doby k lednu 2017.36. Jelikož předzahrádku nabyli do vlastnictví již rodiče žalobkyně, v souladu s ustálenou judikaturou platí, že námitka držitele, že sporný pozemek vydržel již jeho právní předchůdce, nemůže mít kladný vliv na výsledek řízení o určení, že vlastníkem pozemku je držitel, jestliže jeho právní předchůdce na držitele sporný pozemky nepřevedl (neoznačil ho ve smlouvě) a převedl na něj pouze pozemky jiné v hranicích a výměře dané příslušným katastrálním operátem. Jinými slovy vyjádřeno, nabyl-li někdo vlastnictví k určitému řádně označenému pozemku, nemůže při uplatňování vydržení pozemku sousedícího s nabytým pozemkem, jehož držby se chopil spolu s držbou pozemku skutečně do vlastnictví na nabytého započítat dobu, po kterou jej měl v držbě jeho právní předchůdce, jestliže již ten sousední pozemek vydržel. (viz rozhodnutí NS sp.zn 22 Cdo 3387/2021 ze dne 19.4.2022, 22 Cdo 2128/32005 ze dne 5.12.2005).37. Soud již uvedl, výše, že z obsahu darovací smlouvy nelze dovodit závěr, že předmětem převodu byly jiné pozemky než ty, které byly evidovány na LV č.[hodnota], přičemž pozemek č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] [Anonymizováno] předmětem převodu nebyl. Pokud by zde byla vůle převést i část pozemku, k převedení části pozemku-předzahrádky, tak ve vztahu k tomuto pozemku je nutno považovat smlouvu za absolutně neplatnou pro nedostatek písemné formy stanovené zákonem pro právní jednání, kterým se převádí věcné právo k nemovité věc (§ 582 odst. 1, § 560 o.z).38. Dle § 1089 odst.1. o.z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určitelnou dobu, vydrží je a nabude do vlastnictví. Dle § 1090 odst.1. o.z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající 10 let (§ 1091 odst.2. o.z.). Z tohoto ustanovení vyplývá, že žalobkyně nemohla nabýt vlastnické právo ani řádným vydržením, neboť držba se nezakládá na právním důvodu.39. Závěrem lze tedy uvést, že žalobkyně nesplňuje předpoklady nabytí vlastnického práva mimořádným vydržením (§ 1095 o.z.), ani řádným vydržením (§ 1089 a násl. o.z.). Jediným možným způsobem je nabytí dle darovací smlouvy uzavřené v dubnu 2018 s rodiči, u tohoto nabývacího titulu, však soud dospěl k závěru, že sporný pozemek – předzahrádka není předmětem převodu. Tomuto závěru korespondují i tvrzení žalobkyně, kdy se domáhala určení vlastnictví z důvodu mimořádného vydržení a poté, co bylo zřejmé, že nejsou splněny podmínky z důvodu nedostatečné délky držby pozemku, tvrdila, že pozemek již vydrželi právní předchůdci a předmětný pozemek na ni byl převeden.40. Žalobkyně tak není vlastníkem specifikovaného pozemku, proto soud žalobu zamítl.41. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. §142 odst. 1.o.s.ř. dle úspěchu ve věci. Soud přiznal procesně úspěšným žalovaným náklady řízení spočívající v nákladech právního zastoupení za následující úkony právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif): příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření ze dne 15.4.2025, 12.11.2025, účast při jednání u soudu dne 14.10.2025, 24.2.2026, písemný závěrečný návrh. Za účast při vyhlášení rozsudku náleží žalovaným odměna ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny dle § 11 odst. 2 písm f) advokátního tarifu. U těchto úkonů právní služby vycházel soud z tarifní hodnoty 500 000 Kč dle § 9a odst.1 písm. d) advokátního tarifu, za 1 úkon právní služby náleží částka 10 300 Kč. Celkově se tedy jedná o 6 úkonů právní služby á 10 300 Kč a 1 úkon právní služby á 5 300 Kč. Náklady řízení jsou dále tvořeny 7 režijními paušály á 450 Kč dle §13 odst. 3. ve znění účinném od 1.1.2025. Náklady řízení žalobkyně činí celkově částku 84 821 Kč z toho 21 % DPH činí 14 721 Kč. Dle § 149 o.s.ř. je žalobkyně povinna nahradit tyto náklady k rukám advokáta.