Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], jejíž splatnost se stanoví 60. den od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zbytku [částka] s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně žalobou uplatnila nárok na zaplacení částky [částka] z titulu smlouvy o bankovních službách ze dne [datum] a z titulu smlouvy o povoleném debetu ze dne [datum], na jejímž základě byl žalovaný oprávněn přečerpat peněžní prostředky na běžném účtu č. [č. účtu] do výše [částka]. Žalovaný povolený debet přečerpal a ke dni [datum] měl na účtu záporný zůstatek [částka], přičemž na výzvu žalobkyně neuhradil minimální částku pro vyrovnání zůstatku. Z toho důvodu žalobkyně dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy o bankovních službách. Ke dni [datum] byl následně běžný účet žalovaného zrušen a záporný zůstatek [částka] byl převeden na zvláštní účet vedený žalobkyní. Žalovaný posléze uhradil žalobkyni částku [částka] a žalobkyně se tedy po žalovaném domáhá částky [částka] spolu s úrokem ve výši 14,75 % ročně ze záporného zůstatku ode dne následujícího po zrušení běžného účtu (tedy od [datum]) a dále zákonného úroku z prodlení od totožného data. Žalovaný uvedenou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. K jednání nařízenému na [datum] se bez omluvy nedostavil, ač mu byla žaloba spolu s předvoláním a s poučením o následcích nedostavení s k jednání doručena fikcí více než deset dnů před konáním jednání. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění rozhodném (dále jen „o. s. ř.”) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. V řízení soud prováděl dokazování listinnými důkazy, přičemž všechny provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti v souladu s § 132 o. s. ř. Veškeré důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska skutkového i časového. V řízení dále nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu pochybovat o pravosti a věrohodnosti listinných důkazů, ostatně nic takového v řízení nebylo ani tvrzeno.
4. Jednotlivá skutková zjištění, v rozsahu potřebném pro rozhodnutí, soud učinil následovně:
5. Dne [datum] byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o bankovních službách, na jejímž základě se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného bankovní účet č. [č. účtu]. Podle čl. 10. 1 všeobecných obchodních podmínek byla žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit v případě závažného porušení smluvních povinností žalovaným nebo v případě zjištění skutečností nasvědčujících vážnému ohrožení schopnosti žalovaného dostát svým závazkům (zjištěno ze smlouvy o bankovních službách ze dne [datum] včetně všeobecných obchodních podmínek a oznámení žalobkyně o úrokových sazbách).
6. Žalovaný dne [datum] požádal o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu ve výši [částka]. V žádosti uvedl, že je vlastníkem domu či bytu a dosahuje pravidelného měsíčního příjmu [částka]. Dále uvedl, že má vyživovací povinnost k jednomu dítěti, měsíčně spoří [částka] a jeho další výdaje činí [částka]. Žalovaný uvedl, že nemá žádné dluhy (zjištěno ze žádosti o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu ze dne [datum]).
7. Žalobkyně za účelem rozhodnutí o povolení nezajištěného debetu lustrovala žalovaného v databázi BRKI/NRKI, ze které vyplynulo, že žalovaný měl v dané době kreditní kartu s nesplaceným závazkem [částka] (zjištěno ze záznamu obrazovky z interního systému žalobkyně s výsledky lustrace v BRKI/NRKI ke dni [datum]).
8. Žalobkyně dále zadala údaje o žalovaném do svého interního systému a stanovila mu behaviorální rating [Anonymizováno] (zjištěno z dokumentu Credit Info ohledně žalovaného s behaviorálním ratingem).
9. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů jím uvedených v žádosti, které doplnila o lustraci v systému BRKI, NRKI a SOLUS (zjištěno z nepodepsaného návrhu na rozhodnutí o poskytnutí nezajištěného debetu bez vyplněného závěru).
10. Dne [datum] byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouvy o povoleném debetu, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem [částka] s úrokovou sazbou 19,99 % ročně, který byl žalovaný oprávněn čerpat skrze povolený debet na bankovním účtu (zjištěno ze smlouvy o povoleném debetu ze dne [datum]).
11. Informace o spotřebitelském úvěru byly žalovanému poskytnuty na standardizovaném a přehledném formuláři dne [datum] (zjištěno ze standardních informací o spotřebitelském úvěru).
12. Žalovaný byl dopisem ze dne [datum] vyzván k vyrovnání nepovoleného debetu, záporný zůstatek na účtu činil [částka] a žalovaný byl povinen uhradit nejméně částku [částka] do 30 kalendářních dnů (zjištěno z výzvy k vyrovnání nepovoleného debetu ze dne [datum]).
13. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] dopis, kterým mu oznámila odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu č. [č. účtu] (zjištěno z odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu ze dne [datum]).
14. Dopisem ze dne [datum] oznámila žalobkyně žalovanému zrušení běžného účtu č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] ke dni [datum] a sdělila mu, že konečný záporný zůstatek činí [částka] (zjištěno z oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne [datum]).
15. Žalovaný vyčerpal úvěrový rámec ve výši [částka] do [datum], přičemž následně na svůj účet č. [č. účtu] nevkládal další platby, naopak mu byly strhávány poplatky za vedení karty, účtu a za upomínky a dále úroky z úvěru. Z toho důvodu činil záporný zůstatek na účtu ke dni [datum] částku [částka] a ke dni [datum] částku [částka] (zjištěno z periodických výpisů z účtu č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum]).
16. Záporný zůstatek na účtu žalovaného č. [č. účtu] činil ke dni [datum] 44 157,37 Kč a byl převeden na zvláštní účet [č. účtu] (zjištěno z periodického výpisu z účtu č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum]).
17. Žalovaný byl předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] vyzván k úhradě dlužné částky [částka] (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně informace o doručení zásilky z webu [právnická osoba] a včetně poštovního podacího archu ze dne [datum]).
18. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř. a po právní stránce věc posoudil následovně:
19. Mezi žalovaným a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění rozhodném (dále „o. z.“), a ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy účinném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaný čerpal uvedený úvěr a zavázal se jej splatit v souladu se splátkovým kalendářem spolu se sjednanými poplatky.
20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pak dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
22. Avšak Soudní dvůr EU ve svém rozsudku č. C-679/18, ze dne [datum], rozhodl, že je povinností vnitrostátního soudu, „…aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“
23. Dle § 588 věty prvé o. z., platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
24. Soud je tedy i u spotřebitelských úvěru poskytnutých před novelou zákona o spotřebitelském úvěru účinnou od [datum] s odkazem na uvedené rozhodnutí Soudního dvora EU povinen zkoumat ex officio, zda žalobkyně dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného.
25. Z důkazů předložených žalobkyní však nevyplývá, že by tuto povinnost splnila. Žalobkyni bylo v rámci přípravy jednání i u samotného jednání dáno poučení podle § 118a o. s. ř., aby svá tvrzení a důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného doplnila a prokázala, jaké konkrétní informace svědčící o schopnosti žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy získala. Žalobkyně na poučení reagovala doplněním žaloby o výpis z evidence BRKI/NRKI a dále o žádost žalovaného o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu ze dne [datum]. Z uvedených dokumentů však vyplynulo toliko to, že žalovaný před poskytnutím úvěru tvrdil, že má dostatečný rozdíl mezi příjmy a výdaji k tomu, aby mohl poskytnutý úvěr splácet, žalobkyně si však tyto informace žádným způsobem neověřila a pouze slepě důvěřovala údajům uvedeným žalovaným. Již z lustrace v evidenci BRKI/NRKI přitom vyplynulo, že žalovaný o svých výdajích neuvedl celou pravdu, když v žádosti zamlčel čerpání úvěru prostřednictvím kreditní karty. Za takové situace pak žalobkyně na základě předložených podkladů nemohla při vynaložení náležité odborné péče dospět k závěru, že je žalovaný schopen předmětný úvěr splácet, neboť musela mít přinejmenším pochybnosti o tom, zda příjmy a výdaje žalovaného odpovídají realitě a měla si tedy vyžádat další dokumenty.
26. Soud má tedy za prokázané, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu byla vyplacena částka ve výši [částka]. Soud má zároveň za prokázané, že žalovaný žalobkyni uhradil toliko částku [částka]. V řízení ovšem nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Soud tak toto podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti posoudil jako důvod způsobující absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný je tedy povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaný zůstal v řízení zcela nečinný a neposkytl tak soudu žádná tvrzení ani důkazy ohledně svých osobních a majetkových poměrů, určil soud přiměřenou dobu dle spravedlivého uvážení v délce 60 dnů, neboť takovou dobu považuje při zohlednění dlužné částky ve výši [částka] za dostatečnou k tomu, aby si průměrná osoba potřebnou částku ušetřila či vyzvedla ze svých úspor.
27. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl toliko v rozsahu částky [částka] tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.
28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 78 % z jejich celkové výše [částka] (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 89 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 11 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném v době provedení jednotlivých úkonů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (účast na jednání dne [datum]) včetně paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].29. [adresa] plnění náhrady nákladů řízení určil soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. tak, aby byla doba k plnění náhrady nákladů řízení stejně dlouhá jako doba pro splatnost samotné jistiny. Při stanovení této lhůty soud zohlednil skutečnost, že se žalobkyně v řízení domáhala pohledávky, která je sice zčásti oprávněná, doposud však stále není splatná.