Výrok
I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem stavby – budovy bez čísla popisného a čísla evidenčního, nacházející se na pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], k. ú. [adresa], obec [adresa].
II. Žalobci se vůči žalované nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] doručenou zdejšímu soudu domáhal určení vlastnictví ke stavbě uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen „Stavba“) s odůvodněním, že užívá Stavbu stojící na pozemku žalované jako vlastník na základě kupní smlouvy. Tu uzavřel žalobce s žalovanou před vznikem nájmu k pozemku žalované, parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], k. ú. [adresa] (dále jen „Pozemek“), na němž předmětná Stavba stojí. Tento Pozemek spolu se Stavbou žalobce užívá od [datum]. Stavba nemá číslo popisné ani evidenční a zároveň není vedena v katastru nemovitostí. Je evidována v RÚIAN, tam však o ní není uveden žádný údaj o vlastnictví. Žalobce několikrát podal návrh na vklad do [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], ten mu však byl pokaždé zamítnut s tím, že nebylo prokázáno vlastnické právo, a proto se domáhá určení vlastnického práva u zdejšího soudu.
2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že dané skutečnosti nerozporuje a je ochotna přistoupit na smírné vyřešení sporu. Zároveň žalovaná tvrdila, že se žalobce domáhá tohoto určení předčasně, když měl nejprve řešit spor s žalovanou smírnou cestou. Dále žalovaná uvedla, že v žalobě absentuje naléhavý právní zájem, který je nezbytnou podmínkou k určení vlastnického práva ke Stavbě.
3. Nato žalobce v podání ze dne [datum] uvedl, že se pokusil o smírné řešení sporu s žalovanou, avšak k jeho vyřešení nedošlo. Žalovaná je však ochotna přistoupit na soudní smír. S ohledem na uvedené žalobce žádal o určení, že žalovaná je výlučným vlastníkem předmětného Pozemku a žalobce je výlučným vlastníkem předmětné stavby.
4. Žalovaná předložila dne [datum] alternativní návrh smírného řešení uvádějící, že žalovaná je výlučným vlastníkem Pozemku a že žalobce prohlašuje a žalovaná nerozporuje, že žalobce je výlučným vlastníkem stavby a žalobce i žalovaná souhlasí, že na Pozemku je postavena stavba. Tento návrh žalobce dne [datum] neakceptoval, protože má za to, že takový výrok katastr nemovitostí opět zamítne.
5. Na jednání dne [datum] žalobce přednesl návrh tak, že se domáhá určení vlastnického práva ke garáži, která stojí na Pozemku s tím, že žalobce shledává naléhavý právní zájem na takovém určení. Nynější právní i skutkový stav je takový, že žalobce není schopen s garáží nikterak nakládat. Své vlastnictví osvědčuje jednak ze smlouvy, z výpisu RÚIAN, dále z výpisů z katastru nemovitostí a žalobci tak nezbývá než se domáhat určení vlastnictví soudní cestou.
6. Žalovaná nerozporovala, že je žalobce vlastníkem Stavby na Pozemku ve vlastnictví žalované. Žalobce však nepřistoupil na návrh alternativního smíru a soud tak bude muset ve věci meritorně rozhodnout. Žalovaná nechává na zvážení soudu, jak rozhodne, protože ona neměla dostatek důkazů k tomu, aby přisvědčila žalobci jeho vlastnické právo.
7. Skutkový stav nebyl mezi účastníky sporný, vyplýval z jejich tvrzení, předložených listin a rozhodnutí soudů.
8. Nespornou je skutečnost, která mj. též plyne z listin předložených žalobcem, že [Jméno žalobce] uzavřel smlouvu o pronájmu Pozemku, na kterém stojí Stavba, garáž, kterou užívá. Žalovaná nerozporuje, že je žalobce vlastníkem stavby, zároveň ale neměla dostatek důkazů k tomu, aby přisvědčila vlastnickému právu žalobce.
9. Soud provedl dokazování veřejným dálkovým přístupem k datům RÚIAN stavebního objektu – detail ohledně parcely [Anonymizováno] /[Anonymizováno] k. ú. [adresa] s platností dat k [datum] (v počtu 3 stran A4), výzvou k odstranění nedostatků návrhu na vklad [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], ze dne [datum], souhlasným prohlášením s uznáním vlastnického práva ke stavbě ze dne [datum], výzvou k zaplacení správního poplatku ze dne [datum] od [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], adresovanou právnímu zástupci žalobce, usnesením o zastavení řízení ze dne [datum], číslo jednací V-[č. účtu] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno], včetně rozdělovníků v počtu 2 stran A4, přípisem označený jako zaslání souhlasného prohlášení – uznání vlastnického práva stavbě garáže v k. ú. [adresa] k zápisu do katastru nemovitostí ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], informacemi o pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] /[Anonymizováno], obec [adresa], Katastrální území [adresa], číslo LV [Anonymizováno] s výměrou 19 m2 ohledně informací o pozemku/nahlížení do katastru nemovitostí dálkovým přístupem k datu [datum] v počtu 1 strany A4, smlouvou číslo [hodnota] o pronájmu pozemků Českých drah mezi žalovanou a žalobcem ze dne [datum], dodatkem číslo [hodnota] k nájemní smlouvě původní číslo [hodnota] ze dne [datum] s datem dodatku [datum], dodatkem číslo [hodnota] ke smlouvě o nájmu číslo [Anonymizováno] /[Anonymizováno], z data [datum].
10. Ze shora uvedených důkazů, které soud posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a neměl důvodu jakkoli pochybovat o jejich pravosti a správnosti, která nadto ani nebyla spornými stranami namítána, soud zjistil, že žalobce uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu na dobu neurčitou, týkající se pronájmu Pozemku žalované, kdy z článku II. Smlouvy, nazvané Předmět a účel nájmu, se podává, že žalovaná jako pronajímatel výslovně přenechala žalobci jako nájemci předmětný pozemek za účelem umístění zd. Garáže – garážování os. automobilu. Žalovaný podal návrh na vklad do [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], ten jej však zamítl s tím, že nebylo dostatečně prokázáno vlastnické právo ke Stavbě. Dne [datum] proto žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu týkající se souhlasného prohlášení, které potvrzuje, že žalobce je vlastníkem Stavby stojící na Pozemku žalované. Žalovaný poté znovu podal návrh na zápis vlastnického práva do [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], který dne [datum] vydal usnesení, jímž řízení zastavil pro nezaplacení správního poplatku. Při jednání žalobce uvedl, že správní poplatek zaplatí, až soud rozhodne o určení vlastnického práva ke stavbě.
11. Z provedených důkazů, které soud posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, zjistil soud následující skutkový stav:
12. Na předmětný vztah účastníků soud aplikoval zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, neboť k tvrzenému nabytí vlastnického práva ke Stavbě došlo v souladu s § 119 tohoto zákona. Smlouva o pronájmu pozemku byla uzavřena za účinnosti tohoto právního předpisu, tj. v roce 1977. Dle § 3055 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Z toho vyplývá, že není předmětná Stavba součástí Pozemku, jelikož má jak stavba, tak Pozemek jiného vlastníka. Proto soud postupoval v souladu s výše zmíněnými ustanoveními a přiznal žalobci vlastnické právo.
13. Podle ust. § 80 o.s.ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Ten soud shledal především ve skutečnosti, že žalovaný nemůže se Stavbou jakkoli nakládat, jelikož není uveden jako vlastník Stavby ve veřejném seznamu, Katastrálním úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa].
14. Na základě výše uvedeného soud žalobu výrokem I. žalobě vyhověl, neboť dospěl k závěru, že jsou dány zákonné podmínky pro určení, že žalobce je vlastníkem Stavby stojící na Pozemku žalované.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal. Ačkoli žalobce byl v řízení úspěšný, soud dospěl k závěru, že žalovaná nezapříčinila vznik sporu. Žalovaná po celou dobu řízení vystupovala součinně a nepopírala skutková tvrzení žalobce, dokonce při pokusu žalobce o zapsání jeho vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě podání žalobce s žalobcem kooperovala a podílela se na vzniku listin jako podkladů pro rozhodování katastru, kdy podepsala souhlasné prohlášení o vlastnickém právu žalobce. Její nečinnost spočívala pouze v tom, že bez dostatečných důkazů nemohla uznat jeho vlastnické právo vůči všem soudním smírem a ponechala tak rozhodnutí na soudu samotném. Určení vlastnického práva ke Stavbě bylo především v zájmu žalobce, a proto mu nevznikly žádné nadbytečné náklady. Také úhrada soudního poplatku ve výši [částka] je v důsledku toho plně v jeho vlastním zájmu, neboť bez daného soudního řízení se nemohl domoci svého vlastnického práva, když katastru nemovitostí se jevila jeho předchozí podání jako nedostatečně podložená.