Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], jejíž splatnost se stanoví 60. den po právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka] a ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně žalobou uplatnila nárok na zaplacení částky [částka] z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum] mezi účastníky řízení, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované po předchozím prověření její úvěruschopnosti spotřebitelský úvěr „jiný než na bydlení až do výše [částka] s možností postupného čerpání“. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách v souladu s čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, přičemž první splátka byla splatná dne [datum] a konec kreditového rámce měl nastat dne [datum]. Dne [datum] byla žalované vyplacena žalobkyní na bankovní účet částka ve výši [částka]. Žalovaná se dostala s úhradou pravidelných denních splátek do prodlení a žalobkyně smlouvu vypověděla dne [datum]. Žalovaná se tedy dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne [datum]. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši [částka], poplatku za vyplacení úvěru ve výši [částka], smluvního úroku ve výši [částka] a poplatku za službu „Presto“ ve výši [částka]. Žalovaná od uzavření smlouvy neuhradila žalobkyni ničeho, a to ani na základě předžalobní upomínky.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. K jednání nařízenému na [datum] se bez omluvy nedostavila, ač jí byla žaloba spolu s předvoláním a s poučením o následcích nedostavení s k jednání doručena fikcí více než deset dnů před konáním jednání. Žalobkyně se k jednání taktéž nedostavila a z tohoto jednání se omluvila (č. l. 52). Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti jak žalobkyně spolu s právním zástupcem, tak žalované, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Soud žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované a zároveň žalobkyni vyzval, aby doplnila a označila důkaz ohledně vyplacení částky ve výši [částka] žalované dne [datum] (jak plyne z usnesení ze dne [datum], č. l. 14). Žalobkyně podáním ze dne [datum] uvedla, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované, tu však nedoplnila důkazy. K prověření zaslané částky navrhla, aby soud kontaktoval banku, což soud učinil (dotazem soudu, žádost o součinnost na č. l. 27 spisu adresovaný [Anonymizováno] a.s.).[právnická osoba] řízení soud prováděl dokazování listinnými důkazy, přičemž všechny provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti v souladu s § 132 o. s. ř. Veškeré důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska skutkového i časového. V řízení dále nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu pochybovat o pravosti a věrohodnosti listinných důkazů, ostatně nic takového v řízení nebylo ani tvrzeno. Jednotlivá skutková zjištění, v rozsahu potřebném pro rozhodnutí soud učinil následovně:5. Dne [datum] byla mezi žalovanou a žalobkyní uzavřena smlouva o úvěru, přičemž schválený kreditní rámec činil [částka] (prokázáno smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota], obecným principy posuzování a filozofie společnosti v počtu 3 stran A4 tištěných oboustranně, souhlasem se zpracováním osobních údajů). Žalobkyně se tak zavázala žalované poskytnout částku až do výše [částka], kterou bylo možné čerpat postupně i opakovaně. Žalovaná dne [datum] čerpala částku ve výši [částka] (prokázáno přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Výše denní splátky od [datum] do [datum] činila [částka] (prokázáno předpisem denních splátek v počtu 8 stran A4 tištěných oboustranně).6. Žalované byly před uzavřením smlouvy poskytnuty všechny podstatné informace o parametrech úvěru na standardizovaném a přehledném formuláři (prokázáno informacemi pro spotřebitele, údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, všeobecnými podmínkami platnými od [datum]).7. Žalobkyně si od žalované vyžádala výpis z bankovního účtu, jenž sestavila do tabulky a zjistila, že průměrný čistý příjem žalované za rok 2023 činil celkem [částka] (prokázáno identifikovanými příjmy žalované v počtu 8 stran A4 tištěných oboustranně, autorizací ověřením totožnosti, [Anonymizováno] výpisem). Na základě této poskytnuté informace spolu s uvedením výše příjmů a výdajů žalobkyně vyhodnotila, že je žalovaná schopna úvěr splácet (prokázáno výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba].).8. Žalobkyně zaslala dne [datum] výzvu k úhradě dlužné částky (prokázáno prodlením v délce 93 dnů, výpis z e-mailové korespondence).9. Žalované byl úvěr ve výši [částka] vyplacen převodem na bankovní účet (prokázáno odpovědí [Anonymizováno].s. na č. l. 31).10. Žalované byla dne [datum] prostřednictvím právního zástupce žalobkyně odeslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky s příslušenstvím (Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], podacím lístkem – dopis online z [právnická osoba]. s datem podání [datum]).11. Žalobkyně doposud neevidovala žádné platby od žalované.12. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř. a po právní stránce věc posoudil následovně:13. Mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), a ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaná čerpala uvedený úvěr a zavázala se jej splatit v souladu se splátkovým kalendářem spolu se sjednanými poplatky.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 87 výše uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru pak dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.16. Soud je tedy s odkazem na uvedená ustanovení povinen zkoumat ex officio, zda žalobkyně dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované. Z důkazů předložených žalobkyní však nevyplývá, že by tuto povinnost splnila. Žalobkyni bylo v rámci přípravy jednání dáno poučení podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění rozhodném (dále jen „o. s. ř.“), aby svá tvrzení a důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované doplnila a prokázala, jaké konkrétní informace svědčící o schopnosti žalované splácet úvěr před uzavřením smlouvy získala. Žalobkyně uvedla, že si od žalované vyžádala informace o počtu osob žijících s žalovanou ve společné domácnosti, o jejich příjmech a výdajích, o pravidelných měsíčních výdajích. Tyto informace však žalobkyně nepodložila důkazy. Žalobkyně dále uvedla, že ověřovala úvěruschopnost žalované prostřednictvím registrů, jmenovitě centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů MVČR, registr TelcoScore, reigstr hledaných osob PČR, registr politicky aktivních osob, katastrální rejstřík a registr „sankční seznamy“. Žalobkyně však ani tato tvrzení nikterak nedoložila. Žalobkyně nezkoumala výdaje žalované, když ty je nutno s doloženými příjmy porovnat a zároveň nelze spoléhat pouze na informace uvedené žalovanou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně sice založila výpis z účtů žalované prostřednictvím [Anonymizováno], z něhož plynou vysoké platby ve prospěch jejího účtu či účtů, ty však nejsou pravidelné a u části z nich vůbec není zřejmé, kdo je jejich odesílatelem a u části z nich jde o jiné poskytovatele půjček. Pokud tedy žalobkyně považovala tyto platby za příjmy žalované a dospěla k tomu, že příjmy žalované činily před poskytnutím spotřebitelského úvěru částku [částka] měsíčně, je zcela zjevné, že si nepočínala s nezbytnou odbornou péčí, neboť se dále nezajímala o původ, legálnost a stabilitu těchto příjmů, zejména tedy neidentifikovala, které příjmy jsou pravidelné (pocházející ze zaměstnání či podnikání) a lze je považovat za finanční prostředky umožňující splácení úvěru. Žalobkyně si měla počínat o to obezřetněji, když zjištěná výše příjmů zjevně neodpovídá obvyklému profilu žadatele o spotřebitelský úvěr ve výš [částka]. Soud již nevyzýval žalobkyni dle § 118a o. s. ř. při jednání a zároveň nevyhověl požadavku žalobkyně, aby byla v případě neúspěchu žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů znovu, protože žalobkyni již vyzval usnesením ze dne [datum]. Soud tedy vycházel z odpovědi na toto usnesení, když žalobkyně dostatečně neprokázala ověření úvěruschopnosti žalované.17. Soud má tedy za prokázané, že žalovaná uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí byla vyplacena částka ve výši [částka]. Soud má zároveň za prokázané, že žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. V řízení ovšem nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované, respektive bylo prokázáno, že získané informace nehodnotila s dostatečnou pečlivostí a dospěla k nesprávnému závěru o úvěruschopnosti žalované. Soud tak toto podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti posoudil jako důvod způsobující absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná je tedy povinna vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jejím možnostem. Jelikož žalovaná zůstala v řízení zcela nečinná a neposkytla tak soudu žádná tvrzení ani důkazy ohledně svých osobních a majetkových poměrů, určil soud přiměřenou dobu splatnosti dlužné částky (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) na 60. den po právní moci rozsudku, neboť takovou dobu považuje při zohlednění dlužné částky ve výši [částka] za dostatečnou k tomu, aby si průměrná osoba potřebnou částku ušetřila či vyzvedla ze svých úspor.18. Soud tedy na daný případ aplikoval § 87 odst. 1 a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, který je speciální úpravou ve vztahu ke zmíněné obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Smyslem této speciální úpravy je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je toto speciální vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy také výrazem ochrany spotřebitele, který není povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny tedy nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele (protože pro spotřebitele mohou vzniknout problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru). Pokud tedy spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení s vrácením nesplacené jistiny od výzvy věřitele k plnění (jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle občanského zákoníku) a věřiteli tudíž nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení. Novou dobu splatnosti nevrácené části jistiny je proto třeba určit buď dohodou účastníků nebo ji založí soud svým rozhodnutím. Vzhledem k tomu, že do této doby není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, věřitel není oprávněn žádat nejen smluvní úroky, poplatky nebo smluvní pokuty sjednané absolutně neplatnou smlouvou, ale ani úrok z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).19. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl toliko v rozsahu částky [částka] tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že ji nepřiznal žádnému z účastníků řízení, když žalobkyně původně uplatňovala pohledávku ve výši [částka] společně s příslušenstvím, které v souhrnu převyšuje [částka], a které soud v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08 při posuzování míry úspěchu ve věci taktéž zohlednil, přičemž dospěl k závěru, že poměr úspěchu žalobkyně a žalované je v zásadě srovnatelný (zaokrouhleně 46 % a 54 %), pročež ani jeden z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení.