Výrok
I. Žalovaný je povinen souhlasit s vydáním předmětu soudní úschovy, vedené u Obvodního soudu pro [adresa], pod spisovou značkou: [spisová značka], a to žalobci.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, na náhradě nákladů řízení, k rukám právního zástupce žalobce, [Jméno advokáta], advokáta, částku ve výši [částka], a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se, svou žalobou, podanou ke zdejšímu soudu, dnem [datum], domáhal nahrazení souhlasu žalovaného, s vydáním předmětu soudní úschovy, vedené u zdejšího soudu pod sp. zn.: [spisová značka], jejíž výše činí [částka], a to k rukám žalobce.
2. Žalovaný se, ale, k žalobě vůbec nikterak nevyjádřil a zůstal zcela nečinným.
3. Soud tedy nařídil ve věci jednání, k němuž řádně obeslal obě strany tohoto sporu, přičemž soud tak dal žalovanému možnost se k podané žalobě vyjádřit, a to takovým způsobem, z nějž by mohla být zřejmá jeho případná obrana, ale, nakonec, soud tuto věc projednal dle ust. § 101, odst. 3, o. s. ř., a tedy v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání, konanému dne [datum], bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas obeslán. Během zmiňovaného jednání pak navrhl žalobce, prostřednictvím svého právního zástupce, aby soud postupoval dle § 153b, o. s. ř., a rozhodl tak rozsudkem pro zmeškání.
4. Podle § 153b, odst. 1, o. s. ř., platí, že zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny, do jeho vlastních rukou (§ 49, o. s. ř.), žaloba a předvolání, nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl, o následcích nedostavení se, poučen, bez důvodné a včasné omluvy, první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se pak tvrzení žalobce, obsažená v žalobě, o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, ze nesporná, a, na tomto základě, může soud rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.
5. Podle § 153b, o. s. ř., však nelze rozsudkem pro zmeškání rozhodnout ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, nebo došlo-li by, takovým rozsudkem, ke vzniku, změně nebo zrušení právního vztahu mezi účastníky.
6. Podle § 49, odst. 4, o. s. ř. platí, že nevyzvedne-li si adresát písemnost, ve lhůtě deseti dnů, ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost, posledním dnem této lhůty, za doručenou, i když se adresát o jejím uložení nedozvěděl. Doručující orgán, po marném uplynutí této lhůty, vhodí takovou písemnost do domovní nebo jiné, adresátem užívané, schránky, ledaže soud, i bez návrhu, vyloučí vhození předmětné písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu. V daném případě bylo žalovanému předvolání k jednání doručeno v zákonné lhůtě, když písemnost soudu, obsahující předvolání k prvému ústnímu jednání ve věci, spolu s výslovným upozorněním na možnost vydání rozsudku pro zmeškání, byla žalovanému doručena, do jeho datové schránky, již dnem [datum], a tedy naprosto přesně v zákonné lhůtě, když minimální zákonná lhůta činí 10 dnů, před datem konání prvého ústního jednání ve věci, nicméně, žalovaný se však, k uvedenému jednání, vůbec nedostavil, ačkoliv byl o možnosti postupu podle § 153b, o. s. ř., řádně poučen, a žalobce (právní zástupce žalobce), který se, k tomuto jednání, dostavil, navrhl postup dle § 153b, o. s. ř., když, povaha věci, navíc, umožňuje, aby zde byl uzavřen i smír, a tento smír by bylo možno i schválit, neboť je zcela v souladu se hmotným právem, když povinnost žalovaného, na kterou má žalobce právo, vlastně vyplývá ze zákona, a to na základě ust. § 299, zákona o zvláštních řízeních soudních („z. ř. s.“ – zák. č. 292/2013 Sb.).
7. S ohledem, na výše uvedené skutečnosti, tedy považoval soud skutková tvrzení, obsažená v žalobě, za nesporná a rozhodl tímto rozsudkem pro zmeškání, když soud též, v této souvislosti, podotýká, že nárok žalobce, uplatněný v rámci tohoto řízení, je, i dle názoru podepsaného soudu, zcela po právu, zvláště když obrana žalovaného byla naprosto nulová.
8. Výrok o nákladech řízení se pak opírá o ust. § 142, odst. 1, o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná právo na náhradu nákladů řízení, a proto tedy soud uložil žalovanému i povinnost zaplatit žalobci, na nákladech řízení, částku, jejíž celková výše činí [částka], sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku, ve výši [částka], jakož i z nákladů právního zastoupení žalobce advokátem, představujících odměnu advokáta, kterému náleží odměna, stanovená dle ust. § 9, odst. 3, písm. b), vyhl. č. 177/1996 Sb. (Advokátního tarifu), za celkem tři úkony právní služby, po částce [částka], dle § 7, odst. 5, a dle § 11, odst. 1 písm. a) a d) Advokátního tarifu (1x příprava a převzetí právního zastoupení, 1x podání žalobního návrhu a 1x účast na jednání u podepsaného soudu – dne [datum]), a dále též i tři režijní paušály, po částce [částka], dle § 13, Advokátního tarifu, vztahující se k uvedeným třem úkonům právní služby, s tím, že advokát žalobce soudu doložil i to, že je plátcem DPH, a proto tedy soud, do celkové částky, připadající na náhradu nákladů tohoto řízení, promítnul i položku, spočívající v částce, připadající na 21 % DPH, z odměny advokáta a z paušálních náhrad jeho výdajů, což tak představuje částku ve výši [částka].
9. O povinnosti žalovaného, uhradit takto vypočtené náklady tohoto řízení, v celkové výši [částka], k rukám právního zástupce žalobce, bylo rozhodnuto podle ust. § 149, odst. 1, o. s. ř., s tím, že soud stanovil žalovanému, pro splnění této jeho povinnosti, zákonnou, tedy 3 - denní lhůtu (dle ust. § 160, odst. 1, o. s. ř.).