Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 992 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 992 Kč od 26. 8. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 660 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 28 992 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 01.09.2025 na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno]., IČO [Anonymizováno] (dále jen „původní věřitel“). Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 01.09.2025 mezi společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno]., se sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jako postupitelem a společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno]., se sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno],[Anonymizováno] [Anonymizováno], IČ [Anonymizováno], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne 2024-07-26 úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 2024-08-25. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut. Přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 2025-09-10.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. projednal bez nařízení jednání. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s daným postupem souhlasili: žalobkyně výslovně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný konkludentně, když nesdělil nesouhlas k výzvě soudu obsahující doložku dle § 101 odst. 4 o. s. ř.
4. Po provedeném dokazování soud zjistil a po právní stránce zhodnotil:
5. Žalovaný uzavřel s původním věřitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno] / [Anonymizováno] (dále jen „smlouva“) na základě které směl žalovaný čerpat sjednaný úvěr do výše 20 000 Kč (zjištěno ze Smlouvy č. [Anonymizováno] / [Anonymizováno]). Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 20 000 Kč převodem na účet žalovaného dne 26. 7. 2024 (zjištěno z potvrzení o provedení transakce).
6. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 9. 2025. (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 9. 2025).
7. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne 10. 9. 2025 (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 9. 2025).
8. Žalovaný byl předžalobně vyzván výzvou ze dne 10. 9. 2025 (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 10. 9. 2025).
9. Po právní stránce soud věc zhodnotil následovně:
10. Žalovaný, jako úvěrovaný, uzavřel s původním věřitelem jako o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno] / [Anonymizováno] dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále jen „o. z.) a podle § 104 zákon č. 257/2016 Sb., na základě, které vznikla žalobkyni povinnost poskytnout žalovanému úvěr do výše 20 000 Kč a žalovanému povinnost tento poskytnutý úvěr společně se sjednaným úrokem následně splácet prostřednictvím měsíčních splátek. Soud dospěl k závěru, že žalovaný svou povinnost dle § 2395 o. z., tedy vrátit poskytnuté peněžní prostředky řádně neplnil. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 9. 2025 podle § 1879 o. z.
11. Soud dále na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 28 992Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas vrátil. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 660 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 160 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 992 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, výzva a podání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t.