Výrok
I. Žalovaný je povinen vyklidit ateliérový byt, garsoniéru, o celkové výměře 28 m2, který se nachází ve třetím patře bytového domu č. p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno], kterýžto pozemek je zapsán v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na listu vlastnictví č. [Anonymizováno], pro obec Praha, katastrální území [Anonymizováno], a vyklizený byt takto žalobcům odevzdat, a to to do patnácti dnů ode dne právní moci tohotorozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům, na náhradě nákladů řízení, k rukámprávního zástupce obou žalobců, [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], advokáta, částku ve výši 41 590,40 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Oba žalobci se svou žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dnem 28. 3. 2025, domáhali vůči žalovanému vyklizení shora zmíněného ateliérového bytu, a to z důvodu zániku nájemního vztahu uplynutím doby, na kterou byl předmětný nájem mezi účastníky tohoto řízení sjednán.
2. Žalovaný se však k žalobě vůbec nikterak nevyjádřil a zůstal v tomto řízení zcela nečinným.
3. Soud tedy nařídil ve věci jednání, k němuž řádně obeslal obě strany tohoto sporu, přičemž soud tak dal žalovanému možnost se, k podané žalobě, případně ještě i vyjádřit, a to takovým způsobem, z nějž by mohla být zřejmá i jeho případná obrana, ale, nakonec, soud tuto věc projednal dle ust. § 101, odst. 3, o. s. ř., a tedy v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání, konanému dne 17. 7. 2025, bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl soudem řádně a včas obeslán, a to na obě adresy, uvedené v záhlaví tohoto rozhodnutí. Během zmiňovaného jednání pak navrhli oba žalobci, a to prostřednictvím svého právního zástupce, aby soud postupoval dle § 153b, o. s. ř., a rozhodl tak rozsudkem pro zmeškání.
4. Podle § 153b, odst. 1, o. s. ř., platí, že zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny, do jeho vlastních rukou (§ 49, o. s. ř.), žaloba a předvolání, nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl, o následcích nedostavení se, poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se pak tvrzení žalobce, obsažená v žalobě, o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, ze nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.
5. Podle § 153b, o. s. ř., však nelze rozsudkem pro zmeškání rozhodnout ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, nebo došlo-li by, takovým rozsudkem, ke vzniku, změně nebo zrušení právního vztahu mezi účastníky.
6. Podle § 49, odst. 4, o. s. ř. platí, že nevyzvedne-li si adresát písemnost, ve lhůtě deseti dnů, ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost, posledním dnem této lhůty, za doručenou, i když se adresát o jejím uložení nedozvěděl. Doručující orgán, po marném uplynutí této lhůty, vhodí takovou písemnost do domovní nebo jiné, adresátem užívané, schránky, ledaže soud, i bez návrhu, vyloučí vhození předmětné písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu. V daném případě bylo žalovanému předvolání k uvedenému jednání doručeno v zákonné lhůtě, a to spolu s výslovným upozorněním na možnost vydání rozsudku pro zmeškání, nicméně, žalovaný se však k uvedenému jednání vůbec nedostavil, ačkoliv byl o možnosti postupu podle § 153b, o. s. ř., řádně a výslovně poučen, a zástupce žalobců, který se k tomuto jednání dostavil, navrhl postup dle § 153b, o. s. ř., když, povaha věci, navíc, umožňuje, aby zde byl uzavřen smír, a tento smír by bylo možno i schválit, neboť je zcela v souladu se hmotným právem. Rovněž tak nejde o rozsudek konstitutivní povahy, neboť se jím pouze deklaruje povinnost, kterou má žalovaný již ze zákona.
7. Ve shora popsaných souvislostech tedy soud konstatuje, že, dle jeho názoru, zde bylyvlastně vůbec nikterak nebránil, a proto tedy rozhodl podepsaný soud tak, jak je shora uvedeno.
8. Výrok o nákladech řízení se pak opírá o ust. § 142, odst. 1, o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná právo na náhradu nákladů řízení, a proto soud uložil žalovanému i povinnost zaplatit žalobcům, na nákladech tohoto řízení, částku, jejíž celková výše činí 41 590,40 Kč, sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku, ve výši 5 000 Kč, a dále i z nákladů právního zastoupení obou žalobců advokátem, t.j., z odměny advokáta žalobců, dle § 9, odst. 3, písm. e), vyhl. č. 177/1996 Sb. (Advokátního tarifu), dle něhož činí odměna za každý úkon právní služby, a to za prvou zastupovanou osobu, částku ve výši 3 700 Kč a za druhou zastupovanou osobu pak částku ve výši 2 960 Kč (po snížení odměny o 20 %), když advokát žalobců vykonal pro každého z obou žalobců celkem čtyři úkony právní služby, dle § 7, odst. 5, a dle § 11, odst. 1 písm. a) a d) Advokátního tarifu (1x příprava a převzetí právního zastoupení, 1x zaslání před žalobní výzvy – k vyklizení, 1x podání žalobního návrhu, jakož i 1x účast na ústním jednání, konaném u podepsaného soudu – dne 17. 7. 2025), a celkem tedy, za prvou zastupovanou osobu, ve výši 14 800 Kč a za druhou zastupovanou osobu pak v celkové výši 11 840 Kč, a dále též advokátovi obou žalobců náleží, za každou takto zastupovanou osobu, i čtyři režijní paušály, každý po částce 450 Kč, dle § 13, Advokátního tarifu, a celkem tedy ve výši 3 600 Kč, s tím, že advokát obou žalobců soudu doložil i to, že je plátcem DPH, a proto tedy soud, do celkové částky, připadající na náhradu nákladů tohoto řízení, promítnul ještě i onu položku, spočívající v částce, připadající na 21 % DPH, z odměny advokáta a z paušálních náhrad jeho výdajů, což tak představuje částku ve výši 6 350,40 Kč, a v důsledku čehož tak celkové náklady tohoto řízení činí 41 590,40 Kč.
9. O povinnosti procesně neúspěšného žalovaného uhradit takto vypočtené náklady tohoto řízení, jakož i splnit veškeré povinnosti, uložené žalovanému tímto rozsudkem, bylo podepsaným soudem rozhodnuto tak, že soud stanovil žalovanému, pro splnění jeho povinností, zákonnou, a tedy 15-ti denní lhůtu k vyklizení a dále i 3 - denní lhůtu k úhradě nákladů tohoto řízení (dle ust. § 160, odst. 1, o. s. ř.).