Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 93 907 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 93 907 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení a částku ve výši 56 344 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 56 344 Kč od 28. 3. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 69 027,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně svým návrhem, podaným 6. 5. 2024, domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný řídil dne 15. 4. 2022 ve 4:00 v [adresa] ve směru od [Anonymizováno] k [adresa] vozidlo Mercedes [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ: [SPZ], rychlostí 93 km/h, kdy v této lokalitě je povolená rychlost 50 km/h. Žalovaný nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem a stavu vozovky a v levotočivém oblouku [adresa] nezvládl řízení, uvedl vozidlo do smyku, přejel k pravému okraji komunikace, najel na vyvýšený obrubník chodníku, který šikmo přejel a pravým kolem narazil do betonového obrubníku oddělujícího chodník od travnaté plochy. Přední částí vozidla nakonec žalovaný narazil do sloupu veřejného osvětlení č. [hodnota]. Z místa dopravní nehody poté odešel, aniž by věc jakkoliv řešil. Při nárazu utrpěli spolucestující ve vozidle pan [jméno FO] a paní [jméno FO] zranění, přičemž paní [jméno FO] byla se svými zraněními převezena do nemocnice a tato si vyžádala operační řešení s následnou hospitalizací od 15. 4. 2022 do 25. 4. 2022, přičemž obvyklá doba léčení je 10 až 16 týdnů. Za toto jednání byl žalovaný rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 29. 3. 2023, sp. zn.: [spisová značka], uznán vinným z přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku. Žalovaná částka pak představuje pojistná plnění v souhrnné výši 150 251 Kč, která žalobkyně vyplatila na základě pojistné události č. [hodnota] poškozené [podezřelý výraz], a to částku 93 907 Kč, vyplacenou 19. 7. 2023, za náklady léčení poškozené paní [jméno FO], krácené o 50 % z důvodu spoluzavinění zranění, neboť paní [jméno FO] nebyla v době dopravní nehody připoutána bezpečnostním pásem, a částku 56 344 Kč, vyplacenou 20. 2. 2024, představující doplatek 30 % nákladů, po přehodnocení spoluzavinění paní [jméno FO] na utrpěných zraněních, na jejichž regresní úhradu má žalobkyně nárok, neboť žalovaný se bez zřetele hodného důvodu na výzvu policie odmítl podrobit zkouškám na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky či léku. K zaplacení jednotlivých pojistných plnění byl žalovaný vyzván předžalobními výzvami, na něž nezaplatil ničeho.
2. Žalovaný se k věci vyjádřil tak, že žalobou uplatněný nárok zcela neuznává. Odpovědnost za vzniklou situaci nese sám spolujezdec, když nebyl připoután bezpečnostním pásem, což výrazně přispělo k jeho ublížení na zdraví. Pokud jde o úhradu škod z povinného ručení, pak škody vzniklé při dopravní nehodě by měly být kryty povinným ručením, které bylo řádně sjednané, a úhrada škod by tak měla být provedena pojistitelem. Dále odmítl, že se nepodrobil zkoušce krve a dechové zkoušce. Ve skutečnosti mu byla provedena pouze dechová zkouška a výtěr z dutiny ústní, s tím, že po přepravení do nemocnice mu bylo sděleno, že personál neví, proč se nachází v nemocnici. Byl dotázán na možnost odběru krve, k tomuto sdělil, že pokud není nutný, netrvá na něm, neb při něm omdlévá. Nicméně žádnou zkoušku výslovně neodmítl. Pokud jde o řízení v trestní věci předcházející tomuto řízení, v jeho rámci nikoho nezajímalo, zda došlo k nějakému odmítnutí, šlo jen o to, zda žalovaný nehodu způsobil či nikoliv, k čemuž se přiznal, aby mu byla udělena polehčující okolnost.
3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům:
4. Rozsudkem ve věci [spisová značka] ze dne 29. 3. 2023, jež nabyl právní moci 6. 5. 2023, byl žalovaný uznán vinným, že dne 15. 4. 2022 ve 4:00 v [adresa] ve směru od [Anonymizováno] k [adresa] řídil vozidlo Mercedes [Anonymizováno], RZ: [SPZ], rychlostí 93,6 km/h, v místech, kde je maximální povolená rychlost omezena 50 km/h. Žalovaný nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem a stavu vozovky a v levotočivém oblouku [adresa] nezvládl řízení, uvedl vozidlo do smyku, přejel k pravému okraji komunikace, najel na vyvýšený obrubník chodníku, který šikmo přejel a pravým kolem narazil do betonového obrubníku oddělujícího chodník od travnaté plochy, a následně přední částí vozidla narazil do sloupu veřejného osvětlení č. [hodnota], přičemž při nárazu utrpěli spolucestující ve vozidle, pan [jméno FO], nar. [datum], a paní [jméno FO], nar. [datum], zranění, jejichž obvyklá doba léčení je 10 až 16 týdnů, čímž žalovaný spáchal přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku (rozsudkem ve věci [spisová značka] vydaným Obvodním soudem pro Prahu 7 s doložkou právní moci a vykonatelnosti).
5. Žalovaný po převozu do nemocnice bezprostředně po shora uvedené dopravní nehodě dne 15. 4. 2022 v 6:00 odmítl test na alkohol, dále odmítl test krve a moči, což je patrno nejen z protokolu o lékařském vyšetření a lékařské zprávy, ale rovněž podpůrně z bodu 2. odůvodnění shora citovaného rozsudku. Z protokolu o lékařském vyšetření je dále jasně seznatelná poznámka lékařského personálu vyvedená červeným písmem za razítkem „alkotest odmítl“, ve znění „dělá že to neumí“. Z lékařské zprávy se podává, že žalovaný alkotest odmítl, odmítl poskytnout vzorek krve, a „moč nelze“. Zpráva dále obsahuje poznámku o arogantním chování žalovaného, který se měl v čekárně hádat s hlídkou (protokol o lékařském vyšetření při ovlivnění alkoholem, z nějž se podává datum započetí lékařského vyšetření, a to 15. 4. 2024, kdy vyšetřovaným je žalovaný s tím, že z protokolu o lékařském vyšetření je patrno, respektive nacházejí se na něm razítka, a to alkotest odmítl, u něj poznámka červenou propiskou - dělá, že to neumí. Dále razítko, krev odmítl, moč odmítl. Protokol podepsán, respektive nachází se na něm razítko [tituly před jménem] [jméno FO], [podezřelý výraz] [adresa], zprávou [podezřelý výraz] [adresa]).6. [podezřelý výraz] vyzvala žalobkyni k zaplacení náhrady nákladů na hrazené služby, a to za pojištěnce, paní [jméno FO], ve výši 187 814 Kč (výzva k zaplacení náhrady nákladů na hrazené služby z 25. května 2023 s logem [Anonymizováno]). Žalobkyně, coby právnická osoba, mezi jejíž předmět činnosti patří pojišťovací činnost (výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně), nejprve pojistné plnění krátila 50 %, s ohledem na spoluzavinění paní [jméno FO]. S tímto však [podezřelý výraz] nesouhlasila, neboť dle jejího názoru činila spoluúčast paní [jméno FO] na nehodě nejvýše 20 %, nikoli 50 % (výzvou k doplacení nákladů za hrazené služby z 23. ledna 2024 s logem [Anonymizováno]). Žalobkyně následně původní stanovisko přehodnotila a doplatila [podezřelý výraz] regresní náhradu za hrazené služby ve výši 150 251 Kč, což odpovídá 80 % nákladů, které [podezřelý výraz] vynaložila na hrazené služby – léčení paní [jméno FO], v částce 187 814 Kč (sdělením výše regresní úhrady z 20. 2. 2024, kdy na druhé straně je doklad o vyplacení pojistného plnění ve výši 56 344 Kč s dokladem o vyplacení pojistného plnění). Konkrétně vyplatila této pojišťovně dne 20. 2. 2024 částku 56 344 Kč, a dne 20. 7. 2023 částku 93 907 Kč (výpisem z účtu - Majitelem účtu je [Anonymizováno], s datem zpracování 21. 7. 2023 a částkou na výpisu 93 907 Kč, výpisem z účtu - majitelem účtu [Anonymizováno] s datem zpracování 21. 2. 2024, částkou 56 344 Kč, interním výpisem, či tabulka žalobkyně, z níž se podává přiřazená částka 93 907 Kč).7. Žalobkyně vyzvala žalovaného formou předžalobní výzvy k zaplacení částky 93 907 Kč dnem 7. 2. 2024, která byla žalovanému doručena 15. 2. 2024, a částky 56 344 Kč dnem 15. 3. 2024, doručené 20. 3. 2024. Částka 93 907 Kč představovala náklady na léčení paní [jméno FO], krácené o 50 % z důvodu spoluzavinění zranění, neboť nebyla připoutána bezpečnostním pásem. Částka 56 344 Kč pak představovala doplatek 30 % nákladů na léčení paní [jméno FO], a to po přehodnocení jejího zavinění (předžalobní výzvou k plnění ze 7. 2. 2024, kopií ze sledování zásilek [právnická osoba], předžalobní výzva k plnění z 15. 3. 2024, dodejkou na jméno žalovaného, z níž se podává, že byla vložena do schránky 20. 3. 2024). Na předžalobní výzvy žalovaný neuhradil ničeho.8. Soud zamítl návrh na provedení dokazování výslechy policistů, kteří doprovázeli žalovaného k příslušné lékařské zkoušce, respektive lékařskému vyšetření, na němž měl odmítnout příslušné testy, neboť se nejedná o důkazy, jimiž by měla být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, když sám žalovaný uvedl, že ony výslechy by jeho tvrzení, tedy ta, že se testům podrobit neodmítl, nebyly pravděpodobně po dvou letech způsobilé prokázat, tedy se nejedná o důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, a nejedná se ani o důkazy, které žalovaný nemohl bez své viny včas uvést ve smyslu § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).9. Na shora zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže citovanou právní úpravu a po zhodnocení provedených důkazů dospěl k následujícím právním závěrům.10. Dle § 10 odst. 1 písm. f) zákona č. 168/199 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“), má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu jako řidič vozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.11. Pro posouzení oprávněnosti nároku je proto stěžejní postavit najisto, zda se žalovaný odmítl podrobit zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, a že se tak stalo bez zřetele hodného důvodu. Bylo prokázáno, že se žalovaný odmítl podrobit na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, a zároveň zde nebyl žádný důvod hodný zřetele, když žalovaný toto ani netvrdil a logicky ani nemohl, stavěl-li svou procesní obranu na tvrzení, že se zkouškám podrobit neodmítl. Žalobkyni tak coby pojistiteli, který za něho plnil [podezřelý výraz] částku v souhrnné výši 150 251 Kč, vznikl nárok na náhradu tohoto plnění vůči žalovanému coby pojištěnému.12. Jde-li o námitku žalovaného, související s odpovědností spolujezdců za nehodu, která se měla projevit na oprávněnosti nároku žalobkyně, je nutno konstatovat, že spoluzavinění spolujezdců, konkrétně paní [jméno FO], bylo žalobkyní vůči [podezřelý výraz] uplatněno ve výši 20 %, a o oněch 20 % žalobkyně ponížila částku požadovanou po žalovaném, a v tomto směru se její zavinění do výše žalovaného nároku promítlo. [jméno FO] tedy, navzdory tvrzením žalovaného v jeho odporu, odpovědnost za zavinění nesla. Žalovaný však nesl odpovědnost ve zbývající části, odpovídající částce 150 251 Kč. Pokud jde o další argument, na němž stavěl žalovaný svou obranu, tedy že osobou povinnou k úhradě škody je žalobkyně, když měl řádně sjednané povinné ručení, lze mu přisvědčit v tom, že je povinna k zaplacení pojistného plnění, nicméně je třeba pro úplnost dodat, že žalobkyně má následně nárok na regresní úhradu takto vyplaceného pojistného plnění ve smyslu shora citovaného ustanovení § 10 odst. 1 písm. f) zákona o pojištění odpovědnosti. Obrana žalovaného tak potud není v rozporu se žalobními tvrzeními, naopak, je jejich opěrným výchozím bodem. Přijetím opačného výkladu, konformního s procesní obranou žalovaného v tom smyslu, že není povinen k regresní úhradě pojistného plnění jen proto, že si řádně platí povinné ručení, by soud posvětil zcela absurdní závěr, že protiprávní jednání řidičů motorových vozidel má být financováno na úkor pojistitele, v tomto případě žalobkyně, a k takovému protiprávnímu jednání by je de facto motivoval. Tito řidiči by se na pojistitelích bezdůvodně obohacovali, což je zcela nepřípustný stav, který soud nemůže svým rozhodnutím schválit.13. S ohledem na již uvedené důvody, zejména na právní základ oprávněnosti nároku, tedy odmítnutí žalovaného podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo bez zřetele hodného důvodu, a nedůvodnost jím vznesených dalších námitek, soud žalobou uplatněný nárok shledal po právu a jako takovému mu v souladu s § 10 odst. 1 písm. f) zákona o pojištění odpovědnosti zcela vyhověl. Příslušenství pohledávky je odůvodněno § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), neboť žalovaný svůj dluh neplnil řádně a včas a ocitl se v prodlení, ve spojení s § 1970 o. z., dle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může žalobkyně, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže žalovaný jakožto dlužník není za prodlení odpovědný, což v průběhu řízení najevo nevyšlo. Žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením částky 93 907 Kč dne 23. 2. 2024, a se zaplacením částky 56 344 Kč dne 28. 3. 2024, v obou případech dnem následujícím po uplynutí sedmého dne od doručení výzvy k plnění. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 69 027,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 011 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 150 251 Kč sestávající z částky 7 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 7 140 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 7. 2. 2024, z částky 7 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 6. 5. 2024, z částky 7 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k odporu ) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 1. 7. 2024, z částky 7 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 22. 7. 2024, z částky 7 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (doplnění označení důkazů k výzvě soudu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 11. 9. 2024 a z částky 7 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 30. 9. 2024 včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 52 080 Kč ve výši 10 936,80 Kč.15. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně soud rozhodl podle § 149 o. s. ř.16. Lhůty k plnění jsou odůvodněny § 160 odst. 1 o. s. ř.