Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 990 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 624,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr v konečné výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit nejpozději do [datum]. Žalovaný úvěr řádně a včas neuhradil a dostal se do prodlení. Žalobkyni proto vznikl nárok na smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum] celkem ve výši 1 990 Kč. Žalobkyně proto požadovala částku celkem 11 990 Kč. Žalovaný žalobkyni nezaplatil ničeho a žalobkyně se tedy žalobou domáhá uvedených částek a dále zákonného úroku z prodlení.
2. Žalovaný se k podané žalobě a k tvrzením v ní uvedeným nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný.
3. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující:
5. Dne [datum] byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný v plném rozsahu čerpal a zavázal se poskytnutou částku vrátit nejpozději do [datum]. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného a následně dne [datum] poskytla částku 10 000 Kč na účet žalovaného. Součástí smluvních podmínek bylo ujednání, že v případě prodlení s úhradou dlužné částky vzniká nárok žalobkyně na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (zjištěno z 3 výpisů z běžného účtu žalovaného vedeného u společnosti [právnická osoba]., kopie občanského průkazu spolu s fotografií žalovaného, [Anonymizováno], výpisu žalovaného z registru [Anonymizováno], výpisu žalovaného z registru [Anonymizováno] ze dne [datum], formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], úvěrových podmínek a potvrzení o platbě ze dne [datum]).
6. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum] (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum] zaslané na e-mail [e-mail]).
7. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni cokoliv uhradil.
8. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř. a po právní stránce věc posoudil následovně:
9. Mezi žalovaným a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále „o. z.“), a ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný měl poskytnuté finanční prostředky vrátit nejpozději do [datum], jelikož tak neučinil, požadovala žalobkyně rovněž úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč, a to od [datum] do [datum]. Žalovaný byl úhradě vyzván předžalobní výzvou.
10. Jelikož však žalovaný ničeho neuhradil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Soud přiznal žalobkyni též úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výši stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v závislosti na datum splatnosti shora uvedené.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 624,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 990 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 640 Kč ve výši 1 184,40 Kč.
12. O povinnosti žalovaného k úhradě nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.