Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 92 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5 235 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že dne [datum] provedla odtah motorového vozidla RZ: [SPZ] tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu č. [hodnota]; provozovatelem uvedeného vozidla byl ke dni provedení odtahu žalovaný. Cena za nucené odtahy a parkovné je stanovena příslušným nařízením [Anonymizováno], přičemž dluh žalovaného je tvořen částkou 1 900 Kč za odtah podle tohoto nařízení a dále částkou 92 300 Kč za parkovné. Celková výše dluhu ke dni podání žaloby (tj. za 588 dní) tak činila 94 200 Kč s příslušenstvím. Předmětné vozidlo bylo prodáno a dlužná částka je pak tvořena rozdílem celkové ceny za odtah po odečtení částky, za kterou bylo vozidlo prodáno, tj. částka 92 700 Kč. Žalovaný na tento dluh dosud neuhradil ničeho, a to ani na základě předžalobní výzvy.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání nařízenému na 16. 7. 2025 se bez omluvy nedostavil, ač mu byla žaloba spolu s předvoláním k jednání a s poučením o následcích nedostavení se doručena (fikcí) dne [datum]. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující:
4. Dne [datum] provedla žalobkyně odtah motorového vozidla RZ: [SPZ], které neoprávněně stálo na pozemní komunikaci. Vlastník a provozovatel vozidla byl žalovaný (zjištěno z protokolu o odtahu vozidla č. [hodnota] a výdej dat z registru silničních vozidel k vozidlu RZ [SPZ] – provozovatel [Jméno žalovaného]).
5. Předmětné vozidlo bylo na základě rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] - po přezkoumání postupu žalobkyně z hlediska souladu se zákonem - prodáno dne [datum] za částku 1 500 Kč (zjištěno z rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] a potvrzení o udělení příklepu č. j. [spisová značka] ze dne [datum]).
6. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky (zjištěno z výzvy k úhradě částky ze dne [datum] včetně kopie obálky s podacím razítkem [datum]).
7. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř. a po právní stránce věc posoudil následovně:
8. Podle § 19 odst. 2 písm. h) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění rozhodném (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), platí, že na dálnicích, silnicích a místních komunikacích je zakázáno odstavovat silniční vozidlo, které po dobu více než 6 měsíců nesmí být podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích provozováno na pozemních komunikacích z důvodu marného uplynutí lhůty pro provedení pravidelné technické prohlídky nebo technické nezpůsobilosti vozidla zjištěné technickou prohlídkou nebo technickou silniční kontrolou.
9. Podle § 19d odst. 1 zákona o pozemních komunikacích vlastník pozemní komunikace je oprávněn vyzvat provozovatele silničního vozidla, které je v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h) odstaveno na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, aby odstranil důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranil a odstavil mimo takovou pozemní komunikaci.
10. Podle § 19d odst. 2 zákona o pozemních komunikacích platí, že po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla výzva podle odstavce 1 doručena provozovateli vozidla, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna vozidlo z pozemní komunikace odstranit a odstavit jej na vhodném místě; v takovém případě oznámí provozovateli vozidla místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo odstranit.
11. Podle § 2 Nařízení [adresa] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti (dále jen „Nařízení“) činí maximální cena za jeden nucený úplný odtah vozidla činí 1 900 Kč, maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za první až třetí den činí 250 Kč/den, dále maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel od čtvrtého dne až maximálně sto osmdesátý den činí 400 Kč/den a maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel od sto osmdesátého prvního dne až do vyzvednutí vozidla činí 50 Kč/den.
12. Žalobkyně v souladu se svým předmětem činnosti odstranila silniční motorové vozidlo provozované žalovaným, které neoprávněně stálo na pozemní komunikaci ve smyslu § 19 odst. 2 písm. h) zákona o pozemních komunikacích a umístila jej na odtahové parkoviště. Závazkový vztah mezi účastníky řízení pak vznikl dle § 1723 odst. 1 ve spojení s § 2910 zákona č. 89/2012 sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.z.“), tedy na základě jednání žalovaného, který žalobkyni způsobil škodu v podobě nákladů na odstranění vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci. Cena za nucený odtah předmětného vozidla včetně jeho střežení na parkovišti byla vyčíslena v souladu s § 2 Nařízení, platným v době odtahu vozidla, a sice za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a za parkovné 92 300 Kč. Předmětné vozidlo bylo prodáno za částku 1 500 Kč, žalobkyně vyčíslila dlužnou částku za odtah a parkovné jako rozdíl celkové ceny po odečtení částky 1 500 Kč (94 200 Kč – 1 500 Kč), za kterou bylo vozidlo prodáno. Žalobkyně tedy má nárok na zaplacení částky celkem 92 700 Kč představující cenu za jeden nucený úplný odtah vozidla a cenu za službu parkoviště za celkem 588 započatých dnů.
13. O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení soud dovodil od odeslané předžalobní výzvy, když žalovaný měl plnit nejpozději do [datum]. Ode dne následujícího je tedy žalovaný v prodlení a žalobkyni náleží úrok z prodlení v zákonné výši.
14. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 235 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 635 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
16. Třídenní lhůtu k plnění určil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř.