Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, částku ve výši [částka].
II. Co do zbývajícího nároku, zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, úroku 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému k zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno] //[Anonymizováno] /[Anonymizováno] (dále jen „smlouva“), kterou žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]., IČO: [Anonymizováno], se sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru v celkové výši [částka] na bankovní účet žalovaného č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] s tím, že žalovaný se zavázal splácet právní předchůdkyni žalobkyně tento úvěr ve formě 120 pravidelných měsíčních anuitních splátek ve výši [částka], se sjednanou pevnou úrokovou sazbou ve výši 16,9 % ročně. Žalovaný opakovaně porušil svou smluvní povinnost řádně a včas platit výše uvedené splátky a dostal se tak do prodlení. Žalovaný byl písemně informován o zesplatnění úvěru (ke dni [datum]) a zároveň vyzván k uhrazení dlužné částky, jíž právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslila na [částka] s příslušenstvím. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. O této skutečnosti byl žalovaný písemně informován. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, na níž žalovaný nereagoval a doposud ničeho neuhradil. Před uzavřením smlouvy byla dle tvrzení žalobkyně ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prověřována úvěruschopnost žalovaného. Ohledně této skutečnosti byla žalobkyně vyzvána k doplnění žalobních tvrzení, a to výzvou ze dne [datum].
2. Žalovaný se k žalobě a k tvrzením v ní uvedených nevyjádřil a zůstal nečinný a bez omluvy se rovněž nedostavil k nařízenému jednání ve věci, proto rozhodl soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v přítomnosti žalovaného.
3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům.
4. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku smlouva o půjčce na kliknutí č. [Anonymizováno] //[Anonymizováno] /[Anonymizováno] (Návrhem smlouvy o půjčce na kliknutí č. [Anonymizováno] //[Anonymizováno] /[Anonymizováno], Produktovými podmínkami pro osobní úvěry [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]., Ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby, Všeobecnými obchodními podmínkami). Návrh uzavřené smlouvy byl akceptován právní předchůdkyní žalobkyně (Sdělením o akceptaci návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí ze dne 18. 5. 2018). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr v částce [částka] právní předchůdkyni žalobkyně splácet, a to formou 120 měsíčních splátek ve výši [částka] a sjednaným úrokem 16,9 % p. a.
5. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný opakovaně porušil svou povinnost splácet předmětné splátky řádně a včas, zesplatila právní předchůdkyně žalobkyně jistinu, včetně úroků a ostatních finančních závazků ke dni [datum] (Prohlášením o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvou k uhrazení dluhu ze dne [datum]).
6. Pohledávka za žalovaným byla úplatně postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum], přičemž sjednaná úplata byla žalobkyní uhrazena dne [datum] na bankovní účet právní předchůdkyně žalobkyně (Smlouvou o postoupení pohledávek č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum], vč. přílohy č. 1, Potvrzením přijetí úplaty ze dne [datum]). Žalovaný byl o této skutečnosti písemně informován (Vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne [datum]).
7. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky (Předžalobní výzvou ze dne [datum], vč. podacího lístku). Žalovaný na tuto výzvu nereagoval a ničeho neuhradil.
8. Co se týče povinnosti věřitele (žalobkyně) k prověření úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného), předložila žalobkyně soudu výpis z běžného účtu žalovaného, přehled plateb na úvěrovou smlouvu a protokol o ověření úvěruschopnosti klienta (Výpisem z běžného účtu žalovaného vedeného u [Anonymizováno] [Anonymizováno] za období od [datum] do [datum], Přehledem plateb na úvěrovou smlouvu, Protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta).
9. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.
10. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla adhezním způsobem podle § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) prostřednictvím komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaný uzavřel úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele. Uzavřená smlouva tak podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále “ZoSÚ“).
11. Dle § 84 odst. 2 ZoSÚ, spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci; a je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.
12. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ, Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V souladu s citovaným ustanovením byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni a žalobkyně se tak s ohledem na § 1880 odst. 1 o. z. stala nabyvatelem předmětné pohledávky, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených. Tímto byla dána aktivní legitimace žalobkyně v této věci.
15. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 téhož zákona se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Ze znění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že „konkrétním účelem § 87 ZoSÚ je (kromě ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru; projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy.“ Ustanovení § 87 ZoSÚ představuje slovy výše citovaného rozsudku zvláštní úpravu vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy, tedy speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, když upravuje „soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele).“
17. Otázku ztráty nároku věřitele (poskytovatele úvěru) na sjednané úroky a další poplatky řešil mj. Soudní dvůr Evropské Unie, který ve své rozhodovací praxi taktéž spojoval porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) jak s následkem sankce neplatnosti takové úvěrové smlouvy a s tím související ztráty nároku věřitele na zaplacení sjednaných úroků a poplatků. Ve svém rozsudku ze dne [datum], ve věci C565/12, LCL Le Crédit Lyonnais SA, Soudní dvůr Evropské Unie uvedl, že „vede-li uplatnění takové sankce ke ztrátě věřitelova nároku na sjednané úroky a poplatky, jeví se být tato sankce přiměřená závažnosti porušení, jež postihuje a zejména má skutečně odrazující účinek.“ Důležitost existence zmíněné sankce za porušení věřitelovy povinnosti prověřit úvěruschopnost dlužníka, mající tzv. odrazující účinek, je v citovaném rozsudku zdůrazněna závěrem, že „kdyby sankce zániku nároku na úroky byla v praxi oslabena, či dokonce zcela ztratila povahu sankce, nezbytně by z toho vyplynulo, že není skutečně odrazující.“
18. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 ZoSÚ uvádí, že „s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Slova "v době přiměřené jeho možnostem" míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany.“
19. Jak vyplývá ze shora citovaných ustanovení a relevantní judikatury, je povinností poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele s tím, že předmětný úvěr poskytovatel úvěru poskytne spotřebiteli jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud zkoumal, zda žalobkyně tuto stanovenou povinnost splnila a došel k následujícímu závěru. Žalobkyně v žalobě sice tvrdila, že u žalovaného byla úvěruschopnost ze strany právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřena, nicméně k tomuto svému tvrzení nepředložila dostatečné množství odpovídajících důkazů, a to ani po výzvě soudu k doplnění žaloby, ze dne [datum] a doručené jí dne [datum] prostřednictvím datové schránky. Vzhledem k tomu, že se v občanském soudním řízení uplatňuje tzv. zásada projednací, je povinností účastníků tvrdit všechny pro rozhodnutí ve věci významné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, a tedy soud sám není povinen po významných skutečnostech pátrat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Své tvrzení ohledně splnění zákonné povinnosti spočívající v prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně neprokázala, a to zejména s ohledem na to, že nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to po stránce příjmové i výdajové. Tvrzení žalobkyně a jí předložených listin nijak mj. nevyplývá, zda bylo zkoumáno, jaký je zdroj příjmu žalovaného, zda ze závislé činnosti nebo z podnikání, jaké jsou jeho náklady na bydlení, zda má nějaké vyživovací povinnosti a podobně, byť bylo ze strany banky deklarováno, že tyto kritéria brala v úvahu. Z doložených listin přitom vyplývá, že žalovaný v době poskytování úvěru od právní předchůdkyně žalobkyně splácel [Anonymizováno] další úvěry, které ve svém součtu přesahovaly několik [Anonymizováno] [Anonymizováno] korun. Poukaz žalobkyně na to, že žalovaný poskytnutý úvěr dva roky splácel řádně, z čehož vyplývá, že byl úvěruschopný, soud vzhledem k výše uvedenému nepovažuje za příhodný a není sto změnit výše citovaný závěr o tom, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy úvěruschopnost řádně posoudil. V této souvislosti soud ještě podotýká, že už jen ze skutečnosti, že žalovaný v době uzavírání smlouvy splácel další tři úvěry, a to nikoliv v zanedbatelné výši, je podle názoru soudu zřejmé, že subjekt poskytující úvěr měl minimálně zpozornět a majetkovou situaci řádně prověřit, když je zřejmé, že pokud žadatel již splácí několik úvěrů a potřebuje další úvěr, a to nikoliv v malé výši (poskytnuto [částka], nebude zřejmě finanční situace žadatele o úvěr nejlepší). Pokud žalovaný před uzavřením smlouvy předložil právní předchůdkyni výpis z účtu, podle názoru soudu rovněž údaje zde uvedené nesvědčí o dobré finanční situaci žalovaného, pokud počáteční zůstatek na účtu činil cca [částka] a konečný zůstatek na účtu byl záporný (cca [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] Kč), kdy výdaje za uvedený měsíc převyšovaly příjmy.
20. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva představuje neplatnou smlouvu dle ZoSÚ, přičemž vzájemné vztahy mezi poskytovatelem úvěru a spotřebitelem je třeba vypořádat, neboť odpadl právní důvod a žalovaný se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil podle § 2991 o. z. o celkovou částku [částka].
21. Poskytnutou jistinu je spotřebitel povinen poskytovateli úvěru vrátit, ovšem nikoliv ihned, nýbrž v době odpovídající jeho možnostem, respektive ve splátkách, v jakých je schopen splácet. Z tohoto důvodu soud nároku žalobkyně na zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka] vyhověl.
22. Ohledně zbytku žalované částky, sestávající ze smluvního úroku a příslušenství žalované částky, dospěl soud s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a relevantní judikaturu k závěru, že takový nárok žalobkyně je nedůvodný. Poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Tímto je zdůrazněna ochrana spotřebitele a je tedy pojmově vyloučeno, aby se spotřebitel dostal s vrácením jistiny do prodlení, s čímž souvisí nemožnost poskytovatele úvěru požadovat po spotřebiteli úroky z prodlení. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu v částce odpovídající smluvnímu úroku a částkám odpovídajícím zákonnému úroku z prodlení, kapitalizovanému úroku z prodlení aj. ve svém výroku II. zamítl.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Náklady žalobkyně v rozsahu 100 % činí [částka] a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) ve výši [částka] za každý z pěti úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé, písemné podání ve věci samé, účast na jednání před soudem), včetně paušální náhrady výdajů stanovené dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši [částka] za každý z pěti úkonů právní služby a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %. Úspěch žalobkyně s ohledem na výši žalované částky činí 86,7 %, neúspěch 13,3 %, odečtením úspěchu žalobkyně od jejího neúspěchu rozdíl činí [částka], tedy z částky [částka] se jedná o [částka].