27 C 196/2024

Odůvodnění

Anonymizovaný odstavec2. Zdejším soudem byl vydán elektronický platební rozkaz dne [datum], č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] -[Anonymizováno], proti němuž žalovaná podala včasný odpor s tím odůvodněním, že celá smlouva o spotřebitelském úvěru trpí vadami, zejména pokud se jedná o smluvní podmínky, neboť posuzování úvěruschopnosti spotřebitele žalobkyní považuje za nedostatečný a vágní. V době žádosti o úvěr měla žalovaná již několik úvěrů s vysokou splátkou, což muselo být žalobkyni zřejmé z registru NRKI, byla samoživitelkou třech dětí a nebyla schopná pokrýt všechny potřeby. Z toho důvodu předpokládala, že banky i nebankovní poskytovatelé úvěrů jí už nebudou ochotni půjčit ničeho. Žalobkyně žádala žalovanou o výpisy z bankovního účtu za tři měsíce, žádné jiné doklady nežádala. Žalovaná tak nemusela dokládat nájemní smlouvu, nebyla dotazována na náklady bydlení, výdaje za stravu, jízdné či záliby a nebyly požadovány ani složenky za energie či smlouvy k jiným úvěrů. Žalobkyně tak neprověřuje úvěruschopnost klienta dostatečným způsobem. Dle žalované jsou smluvní podmínky v rozporu s dobrými mravy, když RPSN činí 74,4 %, v němž však není uveden administrativní poplatek ve výši [částka]. V případě, že by v RPSN administrativní poplatek byl zahrnut, činilo by RPSN 106,3 %. Žalobkyně tak účelově zkresluje výhodnost úvěrové smlouvy. V březnu 2022, kdy byla smlouva o úvěru uzavřena, činila výše RPSN poskytovaná bankami 8,65 %. Smlouva by tak měla být soudem označena za neplatnou. Na úvěrovou smlouvu uhradila žalovaná celkem částku [částka], od žalobkyně obdržela částku [částka]. S ohledem na výše uvedené žádá žalovaná, aby všechny její úhrady byly započteny na jistinu, a aby jí byla uložena k úhradě pouze částka nedoplacené jistiny ve výši [částka], a to prostřednictvím měsíčních splátek ve výši [částka].3. V replice žalobkyně uvedla, že řádně a s odbornou péči posoudila schopnost žalované splácet, když nespoléhala pouze na údaje tvrzené žalovanou, ale i sama aktivně vystupovala k prověření tvrzení žalované, a to konkrétně nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, evidence exekucí, databáze neplatných dokladů Ministerstva vnitra České republiky, do žalovanou předložených výpisů z účtů za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy a výplatních pásek žalované. Z podkladů a informací uvedené žalovanou, vyhodnotila žalobkyně měsíční příjmy žalované ve výši [částka]. Žalobkyně hodnotí úvěruschopnost žalované prostřednictvím skóringového systému finanční analýzy příjmů a výdajů. Pravidelné měsíční výdaje žalované tak vyhodnotil skóringový systém průměrně na částku [částka], přičemž v této částce jsou započteny výdaje ve výši [částka] zahrnující výběry v hotovosti, ve výši [částka] zahrnující výdajové bankovní poplatky za vedení účtu, za platby kartou, daň z úroků a jiné, ve výši [částka] zahrnující transakce platební kartou, ve výši [částka] zahrnující rychlé půjčky k doplacení, ve výši [částka] zahrnující splátky úvěru, ve výši [částka] zahrnující mobilní platby, ve výši [částka] zahrnující neidentifikovatelné domácí platby, ve výši [částka] zahrnující platby za internet, ve výši [částka] zahrnující platby za Inkaso a ve výši [částka] zahrnující životní minimum. Z předmětného výpisu z účtu byly patrné další zápůjčky a úvěr žalované, které však byly v rámci provedeného skóringu zohledněny. Žalovaná nesdělila žalobkyni nad rámec výdajů uvedených ve výpisech z účtu a formuláři příjmů a výdajů žádné měsíční výdaje na nájemném, případně výživném. Ohledně bydlení žalovaná uvedla, že bydlí u rodičů, což bylo žalobkyní zohledňováno ve výdaji zahrnující životní minimum. Rozdíl mezi vyhodnocenými příjmy a výdaji činil částku [částka] měsíčně, po započtení splátky ve výši [částka] činil tento rozdíl částku [částka]. Žalobkyně tak zhodnotila, že tato částka je dostačujícím finančním obnosem k pokrytí zbývajících nutných a běžných měsíčních výdajů. Co se týká žalovanou předložených listin, doložila žalobkyně soudu jednu výplatní pásku, jinými listinami žalobkyně nedisponuje. Žalobkyně má za to, že i sjednaná výše úroku je přiměřená, když žalovaná při uzavření smlouvy ohledně jeho výše nenamítala ničeho. Při sjednání úroku žalovaná ihned v okamžiku sjednání půjčky věděla zcela přesně jakou částku zaplatí. RPSN činilo 74,4 % a obchodní úrok činil 39 %. Celkem žalovaná na smlouvu uhradila částku [částka]. Ohledně žalovanou požadovaných splátek žalobkyně uvedla, že pokud bude soudem rozhodnuto o povinnosti zaplatit bezdůvodné obohacení, má za to, že částka bude nižší a žádost o povolení splátek tak není důvodná.4. V replice žalovaná uvedla, že navrhuje měsíční splátky ve výši [částka] až [částka] k 25. dni v měsíci. Pracuje v [Anonymizováno] jako [Anonymizováno], její pravidelný měsíční příjem je [částka], závazky činí [Anonymizováno] [Anonymizováno] Kč měsíčně.5. Zdejším soudem bylo na den [datum] nařízeno ústní jednání, z něhož se žalovaná omluvila. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a o věci rozhodl v nepřítomnosti žalované.6. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:7. Žalovaná s žalobkyní dne [datum] sepsaly smlouvu o zápůjčce č. [Anonymizováno], na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala vyplatit žalované částku ve výši [částka] a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku ve výši [částka] do [datum], prostřednictvím padesáti devíti měsíčních splátek po [částka] a v šedesáté splátce ve výši [částka]. Ve smlouvě bylo uvedeno RPSN ve výši 74,4 %, úrok ve výši 39 %, délka trvání úvěru 60 měsíců a výše měsíčního administrativního poplatku za úvěr [částka]. Strany si sjednaly, že v případě prodlení žalované se splácením jakékoliv splátky nebo její části, nastane povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky, a v případě dojde-li k zesplatnění smlouvy a žalovaná bude v prodlení se splácením dlužné částky, nastane povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z aktuální výše celkové částky ohledně níž je žalovaná v prodlení (zjištěno ze smlouvy č. [Anonymizováno] o zápůjčce ze dne [datum], včetně splátkového kalendáře smlouvy o zápůjčce č. [Anonymizováno], standardních informací o spotřebitelském úvěru, sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut společnosti žalobkyně ze dne [datum], obchodních podmínek pro užívání klientského centra a poskytování spotřebitelského úvěru podepsané žalovanou dne [datum], kopie OP žalované).8. Před poskytnutím zápůjčky zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalované, kdy z tvrzení žalované zjistila, že žalovaná je svobodná, nežije ve společné domácnosti s žádnými dětmi do 26 let bez vlastního příjmu, nežije ve společné domácnosti s žádným dospělým bez vlastního příjmu, absolvovala střední školu s maturitou, je od června 2011 zaměstnána a její měsíční příjem činí [částka], bydlí již více než šest let u rodičů, náklady na bydlení včetně energií činí [částka], pravidelné měsíční splátky činí [částka], další měsíční výdaje činí [částka]. Z vlastního zjišťování žalobkyně zjistila, že žalovaná nemá exekuci, nemá insolvenci a občanský průkaz žalované je platný. Žalovaná doložila žalobkyni výplatní pásku za měsíc listopad, přičemž žalovaná pracuje ve Fakultní Thomayerově nemocnici a její čistý měsíční plat činí [částka]. Dále žalovaná doložila žalobkyni výpisy z účtu za měsíce listopad 2021 až leden 2022, přičemž debetní obraty na účtu žalované byly v měsíci listopad 2021 v počtu 224, v měsíci prosinec 2021 v počtu 63 a v měsíci leden 2022 v počtu 63, měsíční nájemné hradí žalované ve výši [částka] (zjištěno z čestného prohlášení o příjmech a výdajích, podepsané žalovanou [datum], elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv online prostřednictvím klientského centra případ č. [Anonymizováno], výpisů z účtu na jméno žalované u MBank za období měsíce listopad 2021, prosinec 2021 a leden 2022, výplatní pásky žalované za měsíc listopad 2021).9. Žalobkyně žalované dne [datum] vydala částku ve výši [částka] (zjištěno z potvrzení o poskytnutí úvěru žalované – přehled obratů u Ober bank).10. Úrokové sazby se u bankovních institucí v době poskytnutí zápůjčky žalované pohybovaly u kreditních karet v rozmezí od 9,90 % do 30 % a u kontokorentů v rozmezí od 13 % do 19,90 % (zjištěno z listiny srovnání úrokových sazeb poskytovaných bankovními institucemi v rozhodném období).11. Žalovaná uhradila pouze osmnáct splátek ve výši [částka], v období od [datum] do [datum], pak již řádně nehradila. Na poskytnuté částce bylo žalovanou uhrazeno celkem [částka]. Ke dni [datum] byl celý úvěr zesplatněn. Aktuální dlužná jistina činila [částka], obchodní úroky činily částku [částka], administrativní poplatky částku [částka], zákonný úrok z prodlení částku [částka], smluvní pokuty částku [částka] a účelně vynaložené náklady částku [částka] (zjištěno z výpisu splátkového kalendáře, přehled úhrad splátek, vyčíslení smluvních pokut, vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy ke dni [datum], výzvy k úhradě dlužných splátek a informace o zesplatnění ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum], oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]).12. Žalovaná již ničeho dalšího neuhradila, žalobkyně jí tak zaslala předžalobní výzvu (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]), na tuto nereagovala.13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:14. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o.z. uzavřená adhezním způsobem dle § 1798 a násl. o.z.. Žalovaná uzavřela úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele. Smlouva podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění.15. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen mínusem za prodej majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Soud konstatuje, že poskytovatel úvěru má jednoznačnou zákonnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, neboť součástí jeho odborné péče je přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele. Předpokládána je taková obezřetnost úvěrujícího, že poskytovatel nespoléhá toliko na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje musí prověřit, příp. si je nechá od žadatele doložit. I přesto, že žalobkyně z vlastního zjišťování zjistila, že žalovaná nemá exekuci, nemá insolvenci a občanský průkaz žalované je platný, nebylo v řízení prokázáno, že by žalobkyně dostatečným způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované, když žalobkyně zhodnotila schopnost žalované splácet de facto pouze na základě informací, které žalovaná vyplnila do výše uvedeného formuláře sama, jelikož se žalobkyně spokojila pouze s výplatní páskou žalované za jeden měsíc a výpisy z bankovního účtu žalované za tři měsíce předcházející uzavření smlouvy o úvěru. Žalobkyně spoléhala na pravdivost informací, které jí žalovaná uvedla, především co se týká počtu dětí, když žalovaná při uzavírání smlouvy do uvedeného formuláře vyplnila, že nemá žádné děti, avšak z předmětného řízení vyplynulo, že v době uzavírání smlouvy byla samoživitelkou třech dětí. Ohledně výdajů žalované vycházela žalobkyně pouze z tvrzení žalované, přičemž dle tvrzení žalobkyně byly výdaje žalované zohledněny prostřednictvím skóringového procesu, což však nebylo žádným listinným důkazem doloženo, a i přes tvrzení žalobkyně, že výdaje žalované byly zohledněny prostřednictvím skóringového procesu, neodpovídají žalobkyní uvedené výdaje realitě, když jednotlivé výdaje v něm byly uvedeny zcela nesmyslnými korunovými položkami. Žalobkyně taktéž nesprávně zhodnotila druh bydlení a výdaje na bydlení, když pouhým nahlédnutím do předložených výpisů z účtu žalované bylo zřejmé, že náklady na nájemné jsou vyšší, než žalovaná uvedla v uvedeném formuláři. Pouhým nahlédnutím do výpisu z účtu je dále zřejmé, že majetková situace žalované není dobrá, o čemž svědčí vysoké množství debetních obratů, či další již existující závazky, které žalovaná již v době uzavírání smlouvy splácela. Žalobkyně po žalované nepožadovala nájemní smlouvu, pracovní smlouvu, smlouvy k již uzavřeným úvěrům, či žádné jiné další doklady osvětlující příjmy i výdaje žalované, kterými by podrobněji zkoumala úvěruschopnost žalované. Prověření úvěruschopnosti žalované však v tomto případě nebylo žalobkyní prokázáno, že by dostatečným způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované splácet předmětný úvěr. Soud proto uzavřel, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní dostatečně posouzena. S ohledem na uvedené se proto soud již nezabýval ostatními aspekty smlouvy, kupříkladu výší RPSN, jež by měla rovněž za následek neplatnost smlouvy.17. Dle § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním s právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Soud má za prokázané, že žalované byla žalobkyní poskytnuta částka ve výši [částka], na níž bylo žalovanou uhrazena částka [částka].19. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že, „poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. […] Spotřebitel je povinen vrátit poskytnout jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem“. Citované ustanovení stanoví speciální následek porušení povinnosti poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy, který nelze podřadit pod institut bezdůvodného obohacení (viz rozhodnutí NS ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyni tedy svědčí právo na vrácení vyčerpané a dosud neuhrazené jistiny úvěru, avšak žalovaná se dosud s jejím splácením nedostala do prodlení, neboť dosud nenastala splatnost této částky, stejně tak proto není důvodný nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení, když splatnost částky dosud nenastala a žalovaná tedy není s její úhradou v prodlení. Soud proto žalobě vyhověl co do nároku na zaplacení částky [částka] a ve zbytku soud žalobu zamítl, a to z důvodu absence důkazů prokazujících dostatečné prověřování úvěruschopnosti žalované, pročež byla smlouva vyhodnocena jako neplatná (výrok II.), přičemž i přesto, že žalovaná požadovala zbývající dlužnou částku uhradit prostřednictvím měsíčních splátek, soud žádosti žalované vzhledem k výši dlužné částky nevyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena obecná (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy byla z větší části úspěšná žalovaná, nicméně žalovaná žádné náklady řízení nepožadovala.