Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 16 167,45 Kč.
II. Co do zbývajícího nároku kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 11,75 %, zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 11 %, zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému k zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce č. [Anonymizováno], kterou uzavřel žalovaný se společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]., IČO [Anonymizováno], se sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně) dne 22. 1. 2008. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí půjčky v celkové výši 20 000 Kč, když tato částka byla dnem uzavření smlouvy žalovanému hotovostně vyplacena s tím, že žalovaný se zavázal splácet žalobkyni půjčku ve formě 53týdenních splátek ve výši [částka], s výší roční procentní sazby nákladů (RPSN) 206,8 % a dále souhrnný poplatek související s půjčkou v částce [částka]. Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný opakovaně porušil svou smluvní povinnost řádně a včas platit výše uvedené splátky, když vrátil žalobkyni pouze částku [částka], z toho částka ve výši [částka] byla použita na částečnou úhradu souhrnného poplatku a částka ve výši [částka] na úhradu jistiny půjčky. Pohledávka za žalovaným ve výši [částka] s příslušenstvím byla dále postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne [datum], na niž žalovaný nereagoval a na dlužnou částku doposud neuhradil ničeho.
2. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně neuvedla ničeho, s tím, že k výzvě soudu poukázala na to, že smlouva byla uzavřena dne [datum] a nebylo tedy povinností věřitele zkoumat úvěruschopnost žalovaného, když tato povinnost byla do českého právního řádu zavedena teprve od [datum], tedy od účinnosti zák. č. 145/2010 Sb.
3. Žalovaný se k žalobě a k tvrzením v ní uvedených nevyjádřil a zůstal nečinný.
4. Žalobkyně již v návrhu výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Soud vzal za prokázané následující skutečnosti.
6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, spol. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce č. [Anonymizováno]. Žalovanému byly na základě uzavřené smlouvy hotovostně vyplaceny peněžní prostředky ve výši [částka], a to dnem uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně splácet, a to formou 53týdenních splátkách ve výši [částka] se sjednanou RPSN ve výši 206,8 %. Celkem měl pak splatit částku [částka] (Smlouvou o půjčce č. [Anonymizováno], včetně smluvních podmínek smlouvy).
7. Žalovaný neplnil svou smluvní povinnost řádně a včas hradit příslušné splátky, když na půjčku splatil pouze [částka], z čehož bylo dle tvrzení žalobkyně na jistinu půjčky započítáno [částka] a na souhrnný poplatek [částka].
8. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek (Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], vč. seznamu pohledávek, Potvrzením o úhradě kupní ceny ze dne [datum]).
9. Dle tvrzení žalobkyně bylo postoupení pohledávky na žalobkyni písemně oznámeno žalovanému, ovšem žalobkyně toto své tvrzení nijak neprokázala.
10. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, na niž žalovaný nereagoval a na dlužnou částku doposud neuhradil ničeho (Předžalobní výzvou ze dne [datum], včetně podacího lístku odeslané pošty z [datum]).
11. Ze shora zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.
12. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 22.1.2008 smlouva o půjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka [částka], kterou měl žalovaný splatit do [datum] částkou [částka]. Žalovaný tuto povinnost splnil pouze částečně, kdy uhradil částku [částka]. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou.
13. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.
14. V souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právními předpisy, aplikoval soud hmotněprávní předpisy platné do [datum].
15. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 321/2001 Sb. Žalovaný uzavřel smlouvu o půjčce v postavení dlužníka (spotřebitele) a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení věřitele. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována na základě postoupení pohledávky od původního věřitele.
16. Dle § 39 o. z., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
17. Ze znění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že „nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy“. Současně je v souladu s citovaným rozsudkem postaveno najisto, že „dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je neplatná (§ 39 o. z.), a to buď pro rozpor se zákonem (představuje-li naplnění skutkové podstaty [podezřelý výraz] činu lichvy podle ustanovení § 253 [podezřelý výraz] zákona, popřípadě jiného [podezřelý výraz] činu), nebo pro rozpor s dobrými mravy (v ostatních případech)“.
18. Zároveň dle slov výše citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ČR „nelze přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce "lichvářské" úroky.“ Dovolací soud zdůrazňuje, že nepřiměřenou (a tedy odporující dobrým mravům) je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 o. z., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.
19. Dle § 451 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odst. 2 téhož ustanovení o. z., bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
20. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V souladu s citovaným ustanovením byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni a žalobkyně se tak s ohledem na § 1880 odst. 1 o. z. stala nabyvatelem předmětné pohledávky, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených. Tímto byla dána aktivní legitimace žalobkyně v této věci.
21. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že uzavřená smlouva o půjčce představuje neplatnou smlouvu dle § 39 o. z., s odůvodněním, že předmětná smlouva je v rozporu s dobrými mravy. Soud konstatuje, že RPSN sjednaná ve výši 206,8 % několikanásobně přesahuje úrokovou míru obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování půjček v době uzavření smlouvy, což způsobuje v kontextu výše uvedeného neplatnost takové smlouvy. Vzhledem k této skutečnosti je třeba vzájemné vztahy mezi věřitelem (žalobkyní) a dlužníkem (žalovaným) vypořádat, neboť se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil podle § 451 o. z. o částku výši [částka] (coby nesplacené jistiny půjčky) a je tak povinen tuto částku žalobkyni vrátit. Vzhledem k výše uvedenému soud nároku žalobkyně na zaplacení částky [částka] vyhověl.
22. Ohledně zbytku žalované částky, sestávající z příslušenství této částky, dospěl soud s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a relevantní judikaturu k závěru, že takový nárok žalobkyně je nedůvodný. Soud shledal hrubý nepoměr mezi hodnotou samotné půjčky a částkou, jíž žalobkyně požaduje po dlužníkovi vrátit (sestávající z úroků, souhrnného poplatku aj.), neboť tato žalobkyní požadovaná částka značně převyšuje částku, jež je předmětem samotné půjčky (tedy [částka]). Sjednaná výše RPSN v této věci tak dle názoru soudu sice plní odměnnou funkci samotnému věřiteli, ovšem současně má výrazně sankční povahu pro samotného dlužníka, a proto je třeba ujednání o sjednané RPSN hodnotit jako nemravné a vyvozovat z toho zákonem předpovídané důsledky, a tedy absolutní neplatnost takové uzavřené smlouvy. S ohledem na shora uvedené tak další plnění přesahující rámec nesplacené jistiny půjčky (v tomto případě tedy nepřiměřené úročení či jeho kapitalizace), nelze žalobkyni přiznat, a to kromě výše uvedeného mj. s ohledem na princip přiměřenosti a princip ochrany slabší smluvní strany, jež mají soudy do svého rozhodování promítnout (viz Nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 3308/16). Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu v částce odpovídající kapitalizovanému zákonnému úroku z prodlení aj. ve svém výroku II. zamítl.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich náhradu, dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když převážný úspěch měl žalovaný, jemuž však žádné náklady řízení nevznikly.