Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši [částka].
II. Co do zbývajícího nároku zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované k zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] (dále jen „smlouva“), kterou žalovanou uzavřela dne 1.12.2023 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně.“). Žalované byl poskytnut úvěr ve výši [částka] na její účet č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], který se zavázala uhradit spolu se mluvním úrokem ve výši 40% p.m. z jistiny. Žalovaná dlužnou částku ve stanovené lhůtě nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] postoupena na spol. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. a smlouvou ze dne [datum] pak na žalobkyni. Mimo nesplacené jistiny úvěru požadovala žalobkyně po žalované rovněž uhrazení smluvního úroku ve výši 40% z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši [částka] a zákonného úroku z prodlení a dále smluvní pokuty 0,1% denně z dlužné jistiny, v kapitalizované výši [částka] za období [datum] -[datum].
2. Před uzavřením smlouvy byla dle tvrzení žalobkyně ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prověřována úvěruschopnost žalované, a mimo údajů sdělených klientem lustrací v databázích. Původní věřitel ověřil úvěruschopnost výpočtem mezi doloženými příjmy a výdaji, kdy je klientům ponechána rezerva 10% rozdílu, kdy na základě uvedeného nedošlo k důvodným pochybám ohledně platebních schopností. Žalovaná doložila, že má pravidelný příjem plynoucí z důchodu ve výši [částka].
3. Žalovaná se k žalobě a k tvrzením v ní uvedených nevyjádřila a zůstala nečinná.
4. Soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. projednal bez nařízení jednání. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s daným postupem souhlasili: žalobkyně výslovně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaná konkludentně, když nesdělila nesouhlas k výzvě soudu obsahující doložku dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).
5. Soud vzal za prokázané následující skutečnosti.
6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, spol. [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno] a žalovanou byla dne [datum] prostřednictvím komunikace na dálku uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno]. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky v částce [částka], splatit spolu s úrokem ve výši 40% měsíčně, a to tak, že jistinu mohla žalovaná splatit kdykoliv, úrok byl splatný měsíčně. RPSN činila 5503% ročně (Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno] ze dne [datum], Všeobecné obchodní podmínky, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).
7. Na základě uzavřené smlouvy zaslala právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne [datum] na její bankovní účet č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] pod variabilním symbolem [Anonymizováno] peněžní prostředky ve výši [částka] (Potvrzením o provedení platby).
8. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná uvedla mimo svých identifikačních údajů (datum narození, RČ, číslo OP apod.), že je vdova, bydlí v pronájmu, její příjem je důchod ve výši [částka], měsíční výdaje činí [částka]. Bylo doloženo Oznámení ČSSZ ze dne 9.12.2022, z něhož vyplývá výše důchodu ve výši 16 077 Kč.
9. Dopisem ze dne [datum] došlo ze strany věřitele k zesplatnění úvěru, důvodem bylo opakované porušení smluvních podmínek (dopis o zesplatnění).
10. Pohledávka za žalovanou byla nejprve postoupena na spol. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]., a to smlouvou o postoupení pohledávek a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni (smlouvy o postoupení pohledávek, včetně seznamu postupovaných pohledávek). O této skutečnosti byla žalovaná písemně informována (Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Současně byla žalované zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky (Předžalobní výzvou ze dne [datum], včetně potvrzení o podání zásilky). Žalovaná na tuto výzvu nereagovala a ničeho neuhradila (tvrzení žalobkyně).
11. Shora zjištěné skutečnosti vedly k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který se zavázala uhradit spolu s měsíčním smluvním úrokem ve výši 40% z jistiny. Ze strany věřitele došlo posléze k zesplatnění úvěru a postoupení pohledávky.
12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.
13. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla adhezním způsobem podle § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) prostřednictvím komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaná uzavřela úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele. Uzavřená smlouva tak podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále “ZoSÚ“).
14. Dle § 84 odst. 2 ZoSÚ, spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci; a je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.
15. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ, Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V souladu s citovaným ustanovením byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni a žalobkyně se tak s ohledem na § 1880 odst. 1 o. z. stala nabyvatelem předmětné pohledávky, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených. Tímto byla dána aktivní legitimace žalobkyně v této věci.
18. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 téhož zákona se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. Ze znění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že „konkrétním účelem § 87 ZoSÚ je (kromě ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru; projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy.“ Ustanovení § 87 ZoSÚ představuje slovy výše citovaného rozsudku zvláštní úpravu vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy, tedy speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, když upravuje „soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele).“
20. Otázku ztráty nároku věřitele (poskytovatele úvěru) na sjednané úroky a další poplatky řešil mj. Soudní dvůr Evropské Unie, který ve své rozhodovací praxi taktéž spojoval porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) jak s následkem sankce neplatnosti takové úvěrové smlouvy a s tím související ztráty nároku věřitele na zaplacení sjednaných úroků a poplatků. Ve svém rozsudku ze dne [datum], ve věci C565/12, LCL Le Crédit Lyonnais SA, Soudní dvůr Evropské Unie uvedl, že „vede-li uplatnění takové sankce ke ztrátě věřitelova nároku na sjednané úroky a poplatky, jeví se být tato sankce přiměřená závažnosti porušení, jež postihuje a zejména má skutečně odrazující účinek.“ Důležitost existence zmíněné sankce za porušení věřitelovy povinnosti prověřit úvěruschopnost dlužníka, mající tzv. odrazující účinek, je v citovaném rozsudku zdůrazněna závěrem, že „kdyby sankce zániku nároku na úroky byla v praxi oslabena, či dokonce zcela ztratila povahu sankce, nezbytně by z toho vyplynulo, že není skutečně odrazující.“
21. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 ZoSÚ uvádí, že „s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Slova "v době přiměřené jeho možnostem" míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany.“
22. Jak vyplývá ze shora citovaných ustanovení a relevantní judikatury, je povinností poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele s tím, že předmětný úvěr poskytovatel úvěru poskytne spotřebiteli jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud zkoumal, zda žalobkyně tuto stanovenou povinnost splnila a došel k následujícímu závěru. Žalobkyně v žalobě sice tvrdila, že u žalované byla úvěruschopnost ze strany právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřena, nicméně k tomuto svému tvrzení nepředložila dostatečné množství odpovídajících důkazů, a to ani po výzvě soudu k doplnění žaloby, ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že se v občanském soudním řízení uplatňuje tzv. zásada projednací, je povinností účastníků tvrdit všechny pro rozhodnutí ve věci významné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, a tedy soud sám není povinen po významných skutečnostech pátrat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Své tvrzení ohledně splnění zákonné povinnosti spočívající v prověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně neprokázala, a to zejména s ohledem na to, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, a to po stránce příjmové, ale zejména výdajové. Stran výdajů bylo v žádosti o úvěr pouze uvedeno, že forma bydlení je pronájem, měsíční výdaje 4 860 Kč. Není zřejmé, zda se jedná o výdaje na bydlení či výdaje další, nebylo zjišťováno, zda má žalovaná další závazky, uvedené výdaje nebyly ničím doloženy (např. výpisy z účtů žalované, nájemní smlouvou aj). Bylo přitom doloženo, že žalovaná je vdova a pobírá důchod, který je jejím zdrojem příjmu. S ohledem na shora uvedené je tedy zřejmé, že žalobkyně nezkoumala a neprověřovala nejen příjmovou, ale zejména výdajovou stránku žalované, jakož i počet osob v domácnosti žalované, a další závazky. Stejně tak tvrzení žalobkyně ohledně lustrace žalované v příslušných databázích – [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], rovněž nebylo prokázáno, neboť toto své tvrzení žalobkyně nepodložila odpovídajícími důkazy (tj. výpisy z příslušných registrů). Podle názoru soudu vycházet z ničím nepodložených tvrzení klienta, jenž je osobou s finanční potřebou, nedokládá a neprokazuje zákonem vyžadovanou obezřetnost při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Výše poskytnutého úvěru ve výši [částka] se přitom téměř rovná výši důchodu žalované, a to bez požadovaného smluvního úroku ve výši 40% měsíčně z jistiny.
23. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva představuje neplatnou smlouvu dle ZoSÚ, přičemž vzájemné vztahy mezi poskytovatelem úvěru a spotřebitelem je třeba vypořádat, neboť odpadl právní důvod a žalovaná se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila podle § 2991 o. z. o celkovou částku [částka]. Nad rámec výše uvedeného soud konstatuje, že smlouva by byla nesplatná i z jiných hledisek, konkrétně výše RPSN ve výši 5503% ročně, kdy tato výše je dle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy.
24. Poskytnutou jistinu je spotřebitel povinen poskytovateli úvěru vrátit, ovšem nikoliv ihned, nýbrž v době odpovídající jeho možnostem, respektive ve splátkách, v jakých je schopen splácet. Z tohoto důvodu soud nároku žalobkyně na zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka] vyhověl.
25. Ohledně zbytku žalované částky, sestávající ze smluvního úroku v kapitalizované výši [částka] a zákonného úroku, dále smluvní pokuty 0,1% denně z dlužné jistiny, v kapitalizované výši [částka] za období [datum] -[datum], dospěl soud s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a relevantní judikaturu k závěru, že takový nárok žalobkyně je nedůvodný. Poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Tímto je zdůrazněna ochrana spotřebitele a je tedy pojmově vyloučeno, aby se spotřebitel dostal s vrácením jistiny do prodlení, s čímž souvisí nemožnost poskytovatele úvěru požadovat po spotřebiteli zákonné úroky z prodlení. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu ve zbývajícím nároku zamítl.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 6,67 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 6 písm. a) a.t.