Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověnoEP1250

Spisová značka

28 C 122/2026

Soud: Obvodní soud pro Prahu 4Datum rozhodnutí: 31. 8. 2026Senát: Obvodní soud pro Prahu 4Č. j.: 28 C 122/2026-34Soudce: Mgr. Jan BártaAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 16. 11. 2026Předmět řízení: o 269 357,10 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPH04:2026:28.C.122.2026.1
náklady řízeníneplatnost smlouvyvýživnésmlouva o úvěrunáhrada nákladů
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (168) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do nároku na zaplacení částky ve výši [částka], kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], smluvního úroku ve výši 10,99 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši [částka], tvořené tvrzenou nesplacenou jistinou ve výši [částka] a poplatkem ve výši [částka], dále kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], dalších úroku z dlužných částek až do zaplacení dluhu a náhrady nákladů řízení. Nárok žalobkyně odvozovala od smlouvy o [právnická osoba] č. [hodnota] uzavřené mezi žalovaným a [právnická osoba]. dne [datum] na částku ve výši [částka]. Pro neřádné splácení úvěru banka podle žalobkyně prohlásila dluh za splatný ke dni [datum]. Pohledávku postoupila dne [datum] společnosti [právnická osoba], která ji dne [datum] postoupila žalobkyni. Ani po předžalobní výzvě nebyl dluh žalovaným uhrazen.

2. Žalobkyně tvrdila, že banka individuálně prověřila příjmy, výdaje i závazky žalovaného pomocí klientských údajů, transakční historie, interních a externích databází a statistických údajů [právnická osoba]. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] namítala, že pouhá vada prověřovacího postupu nevede k neplatnosti smlouvy; zdůraznila také dlouhodobější splácení úvěru žalovaným.

3. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud žalobkyni vyzval ke konkretizaci a doložení příjmů, nezbytných výdajů, dalších závazků, výsledného disponibilního zůstatku, konkretizaci použitého statistického modelu, a k doložení lustrací žalovaného a jeho dosavadních úhrad a upozornil žalobkyni na důsledky nesplnění výzvy. Žalobkyně v reakci ze dne [datum] odkázala na bankovní protokol, prohlášení žalovaného, smlouvy a výpisy, potvrdila úhrady žalovaného v celkové výši [částka] a jejich započtení podle pořadí na úrok z prodlení, poplatky, smluvní úrok a jistinu. Žalobkyně doložila také údaje k předchozímu úvěru žalovaného č. [hodnota] a souhlasila s rozhodnutím bez jednání.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal pasivní.

5. V řízení bylo v souladu s ust. § 115a občanského soudního řádu rozhodnuto bez nařízení jednání.

6. Na základě předložených listinných důkazů soud vygeneroval následující skutkové poznatky:

7. Banka vedla žalovanému na základě smlouvy ze dne [datum] běžný účet č. [č. účtu] a spořicí účet č. [č. účtu], a měla tedy k dispozici vlastní transakční historii žalovaného. Ve smlouvě č. [hodnota] žalovaný deklaroval zaměstnavatele [právnická osoba], čistý měsíční příjem ve výši [částka], nezbytné výdaje ve výši [částka], splátky úvěrů ve výši [částka] a limity kreditních karet a kontokorentů ve výši [částka]. Úvěr ve výši [částka] měl být žalovaným splácen 120 anuitními splátkami po částce ve výši [částka] při úroku v sazbě 10,99 % ročně a RPSN v sazbě 11,56 %.

8. Akceptace ze dne [datum] potvrzuje uzavření smlouvy a čerpání úvěru zčásti na refinancování úvěru č. [hodnota] a zčásti na běžný účet žalovaného. Přesný rozpis ve výpisu účtu č. [č. účtu] zachycuje úhradu jistiny předešlého úvěru ve výši [částka], úroku ve výši [částka] a převod částky ve výši [částka] na účet žalovaného; celkem tedy žalovaný čerpal úvěr ve výši [částka]. Z nominálně připsaných [částka] zůstala částka ve výši [částka] deponována na splátkovém účtu a byla použita na částečnou úhradu první úroku nového úvěru.

9. Předchozí smlouva č. [hodnota] ze dne [datum] dokládá úvěr ve výš [částka], splátku ve výši [částka] a úrok v sazbě 10,99 % ročně. Žalovaný tehdy deklaroval příjem ve výši [částka], výdaje ve výši [částka], splátky ve výši [částka] a úvěrové limity ve výši [částka]. V souhrnném výpisu je zaznamenáno, že žalovaný průběžně čerpal úvěry: ve výši [částka] dne [datum], ve výši [částka] dne [datum], ve výši [částka] dne [datum], ve výši [částka] dne [datum], 2 ve výši [částka] dne [datum] a ve výši [částka] dne [datum]. Šlo o nahrazování předchozího úvěru úvěrem vyšším s výplatou dalších peněz na účet žalovaného, nikoli o šest souběžných jednotlivých úvěrů.

10. V Souhrnu žádosti č. [Anonymizováno] se uvádí statistické životní náklady spotřebitele ve výši [částka] a požadovaný minimální příjem spotřebitele ve výši [částka]. Žalovaným deklarované výdaje ve výši [částka] měly zahrnovat náklady žalovaného na bydlení, stravu, výživné, zdravotní péči i ostatní nutné výdaje. V protokolu se popisuje ověřování příjmů a dluhů žalovaného a jeho transakčního chování a podává se z něho použití vyšší hodnoty statistických výdajů žalovaného. V protokolu jsou také zaznamenány příznivé výsledky lustrací žalovaného v registrech BRKI, NRKI, SOLUS, v insolvenčním rejstříku a interním blacklistu. Protokol dále obsahuje údaj o příjmu žalovaného odvozeného z obratů na jeho účtu ve výši [částka] a údaj o schválení úvěru dne [datum].

11. V Prohlášení banky ze dne [datum], vztahující výpočet disponibilního zůstatku žalovaného ke dni [datum], jsou uvedeny regionální náklady ve výši [částka], interní splátky ve výši [částka], limity kreditních karet ve výši [částka], kontokorent ve výši [částka] a úvěry v celkové výši [částka]. Vedle údaje příjmu žalovaného ve výši [částka] prohlášení obsahuje i zpětný dopočet příjmu žalovaného ve výši [částka] a údaj o dvanácti příchozích platbách od spol. [právnická osoba]. v souhrnné výši [částka]. Průměrný příjem žalovaného byl dle prohlášení vyčíslen na částku ve výši [částka], aniž je specifikováno, k jakému období se tento průměrný příjem vztahuje a na základě jakých veličin byl vypočítán. Výstup z CBL a registru BRKI z [datum] s nulovým počtem kontraktů a nemožností výpočtu skóre dokládá později učiněný dotaz, realizovaný až po sjednání úvěrové smlouvy, nikoli prověření těchto registrů v červnu 2022.

12. Mimořádný výpis běžného účtu zachycuje příchozí převody, spotřební platby, výběry, splátky a přesuny mezi vlastními účty žalovaného. Jen patnáct dubnových plateb z roku 2022 u obchodníků [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] činí v souhrnu částku ve výši [částka]. Vedle těchto výdajů jsou zachyceny opakující se převody ve výši [částka], platba související s kreditní kartou ve výši [částka] a další pravidelné převody částek ve výši [částka], [částka] a [částka]. Právní důvody převodů ani skladba jednotlivých nákupů žalovaného z výpisu nevyplývají.

13. Skutečné příchozí úhrady žalovaného po čerpání úvěru činí podle výpisu a přehledu žalobkyně částku v celkové výši [částka]: za rok 2022 částku ve výši [částka], za rok 2023 částku ve výši [částka], za rok 2024 částku ve výši [částka] a za rok 2025 částku ve výši [částka]. Poslední platbou je úhrada ve výši [částka] provedená žalovaným dne [datum].

14. Předložené postupní smlouvy, jejich přílohy, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení a poštovní doklady dokumentují převod pohledávky a odesílání příslušných oznámení o postoupení žalovanému. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván i Předžalobní výzvou.

15. Soud listiny hodnotil podle § 132 občanského soudního řádu jednotlivě i v souvislostech.

16. Z právního hlediska soud předně konstatuje, že věc obsahuje mezinárodní prvek daný zejména portugalským státním občanstvím žalovaného. Mezinárodní příslušnost se posuzuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, použitelného na řízení zahájené dne [datum]. Jde o spotřebitelský smluvní vztah ve smyslu čl. 17 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení. Podle čl. 18 odst. 2 může smluvní partner žalovat spotřebitele pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Státní občanství samo příslušnost neurčuje; význam má bydliště, jehož určení upravuje čl. 62 nařízení ve spojení s vnitrostátním právem. Žalovaný měl ke dni zahájení tohoto řízení bydliště v [adresa] a je tedy dána mezinárodní příslušnost českých soudů a místní příslušnost zdejšího soudu.

17. Rozhodné právo se určuje podle nařízení (ES) č. 593/2008, Řím I. Smluvní dokumentace obsahuje volbu českého práva ve všeobecných obchodních podmínkách. Tato volba se posuzuje podle čl. 3 a čl. 6 odst. 2 nařízení; nesmí spotřebitele zbavit kogentní ochrany práva jinak rozhodného podle čl. 6 odst. 1 nařízení. Údaje o pronajatém bydlení a zaměstnání žalovaného v České republice při uzavření smlouvy podporují závěr o tehdejším obvyklém bydlišti žalovaného v České republice, kde banka svou činnost provozovala. Za tohoto skutkového základu se použije české právo. Podle čl. 12 odst. 1 písm. e) nařízení se rozhodným právem řídí také důsledky neplatnosti; podle čl. 14 odst. 2 nařízení pak taktéž převoditelnost pohledávky a účinky postoupení vůči dlužníkovi.

18. Žalobkyně je v tomto řízení aktivně věcně legitimována. Smlouvy o postoupení a jejich přílohy spornou pohledávku dostatečně individualizují. Podle § 1879 a § 1880 občanského zákoníku přechází na nabyvatele pohledávky samotná pohledávka a také práva s ní spojená. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] může na postupníka přejít i restituční pohledávka, ačkoli byla v postupní smlouvě označena jako smluvní. Žalovaný je pasivně legitimován jako osoba, která peněžní prostředky z titulu úvěrové smlouvy čerpala od původního věřitele.

19. V tomto případě jde o úvěr podle § 2395 občanského zákoníku sjednaný mezi podnikatelem a spotřebitelem (§ 419, § 420 a § 1810) a tedy o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb.ve znění účinném dne [datum] měla banka porovnat příjmy, výdaje a plnění dosavadních dluhů na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Úvěr mohla banka žalovanému poskytnout jen bez důvodných pochybností o schopnosti splácet. Porušení této materiální podmínky způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Po novele č. 96/2022 Sb., účinné od [datum], soud přihlíží k neplatnosti smlouvy i bez návrhu; přezkum těchto aspektů věci z úřední povinnosti vyžaduje také rozsudek Soudního dvora C-679/18, OPR-Finance.

20. Soud konstatuje, že nikoliv každá vada schvalovacího postupu nebo neúplnost záznamu či jiné formální nedostatky procesu prověření úvěruschopnosti znamenají, že nebyla splněna tato materiální podmínka. Zároveň však nelze schopnost spotřebitele splácet presumovat pouze proto, že banka úvěr schválila nebo že žalovaný zůstal v řízení pasivní nebo že úvěr později splácel. Důkazní břemeno o splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost nelze přesouvat na spotřebitele; tuto zásadu vyjadřují rozsudek Soudního dvora EU č. C-449/13, CA Consumer Finance, a nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pozdější splácení úvěru spotřebitelem nenahrazuje nutnost posouzení poměrů spotřebitele při sjednání úvěru (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. [spisová značka]); sankce neplatnosti smlouvy pak není podmíněna prokázáním škody či nesplacením úvěru (Soudní dvůr EU, rozhodnutí č. C-755/22, Nárokuj).

21. Ve prospěch žalobkyně svědčí v této věci to, že banka při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného pracovala s jeho příjmem ve výši [částka], tj. s příjmem nižším než žalovaným deklarovaných [částka], dále znalost dalšího úvěrového zatížení žalovaného a příznivá platební historie žalovaného. Ani bankou ve výpočtu aplikované statistické náklady nejsou rozhodující, neboť tyto statistické náklady jsou vyšší než žalovaným deklarované náklady ve výši [částka]. Pokud interní splátky ve výši [částka] zahrnovaly splátku refinancovaného předešlého úvěru ve výši [částka], náhrada této dosavadní splátky splátkou v nové výši [částka] znamenala splátkové zatížení žalovaného ve výši [částka] a při příjmu žalovaného ve výši [částka] a výdajích žalovaného ve výši [částka] měl tedy žalovaný disponibilní rezervu ve výši [částka]. Tento příznivý propočet však závisí na neověřených výdajích a příjmech žalovaného.

22. Žalovaným deklarované výdaje ve výši [částka] měly pokrývat všechny nezbytné životní potřeby žalovaného, zatímco výpis z jeho dokládá odčerpávání dalších významných částek nad rámec deklarovaných výdajů ve výši [částka]. Soud nepokládá každou odchozí transakci za nezbytný životní náklad žalovaného. Ze samotného výpisu však např. nelze bez dalšího zjistit, zda opakovaná platba ve výši [částka] představovala nájemné, či jiné náklady, a nelze z něj ani spolehlivě zjistit, které relevantní příjmové a výdajové složky mají být vlastně zohledněny a ze kterých těchto složek banka vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Právě nemožnost spolehlivě oddělit relevantní příjmy a výdaje žalovaného je pak důvodem, proč nelze na základě doloženého výpisu dospět k závěru o tom, že měl žalovaný v rozhodné době uzavření původní úvěrové smlouvy materiálně dostatečnou rezervu. Pochybnosti zesiluje růst refinancovaného úvěru ze [částka] na [částka] během necelých devíti měsíců. Refinancování samo o sobě samozřejmě není protiprávní, zde však společně s nevysvětlenými výdaji žalovaného signalizovalo možné krytí hospodaření dalším zadlužením žalovaného, čemuž však banka nevěnovala adekvátní pozornost při prověřování úvěruschopnosti žalovaného. Ani pozdější pozitivní záznamy z registrů nejsou důkazem, kterým lze zpětně doložit, že byl žalovaný v rozhodné době úvěruschopný. Nedostatek procesu prověření úvěruschopnosti žalovaného tedy v tomto případě nespočívá jen v určitém chybějícím dokumentu. Neobjasněna zůstala zejména trvalost (pravidelnost) a stabilita příjmů žalovaného a poměr příjmů žalovaného k pravidelným platebním povinnostem žalovaného v rozhodné době. Tuto mezeru odstranit pouhým sečtením všech příchozích plateb, které jsou vykázány v doloženém výpisu, jelikož významnou část příjmů zachycených ve výpisu tvoří převody z dalšího vlastního účtu žalovaného, jehož zdrojová historie předložena nebyla, i příjmy z dalších úvěrů. Převod vlastních úspor žalovaného nebo prostředků pocházejících z jiného úvěru totiž není totéž jako opakující se čistý příjem. Soud netvrdí, že všechny tyto převody byly např. úvěrovými prostředky; konstatuje však, že jejich povaha v potřebném rozsahu zjištěna nebyla.

23. Zjištěný souběh rychlého růstu dluhu, rozpočtem neobjasněných odtoků významných částek z účtu žalovaného a množství dalších závazků žalovaného zakládal spolu s jeho neověřeným příjmem již při sjednání konkrétní, neodstraněné pochybnosti o schopnosti žalovaného sporný úvěru splácet. Materiální podmínka dle ust. § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. tedy nebyla splněna a smlouva č. [hodnota] je tak podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.

24. Neplatnost úvěrové smlouvy nezbavuje žalovaného povinnosti vrátit žalobkyni dosud nevrácené skutečné plnění. Vypořádání se řídí především zvláštním ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, podpůrně pak úpravou plnění bez platného závazku obsaženou v ust. § 2991 a § 2993 občanského zákoníku (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

25. Hodnota celkového plnění čerpaného z titulu sporné úvěrové smlouvy žalovaným činí částku ve výši [částka]. Zbývajících [částka] banka použila na úrok z neplatné smlouvy, a nemůže je současně požadovat jako nevrácenou jistinu. Po odečtení úhrad žalované v celkové výši [částka] zbývá žalovanému uhradit částku ve výši [částka] (kontrolní výpočet: [částka] − [částka] − [částka] = [částka]). Soud tedy tuto částku ve výši [částka] žalobkyni přiznal a nárok na zaplacení zbývajících [částka] s příslušenstvím zamítl.

26. Požadovaný úrok z prodlení za období od [datum] do zaplacení žalobkyni přiznán nebyl. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] je § 87 zákona č. 257/2016 Sb. zvláštní úpravou splatnosti restituční povinnosti a právo úrok z prodlení může vzniknout až poté, co spotřebitel nesplní dluh v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný, který byl v řízení zcela nekontaktní, netvrdil ani neprokazoval, že potřebuje k úhradě dluhu delší dobu nebo splátkový kalendář (podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] nese v tomto směru břemeno tvrzení a důkazní spotřebitel). Soud proto stanovil žalovanému ke splnění dluhu standardní třídenní pariční lhůtu podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Prodlení žalovaného může nastat až po marném uplynutí této lhůty.

27. Pro neplatnost inkriminované úvěrové smlouvy nebyly žalobkyni přisouzeny nároky na kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka], na kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] a také nárok na požadované další smluvní a zákonné úročení až do okamžiku zaplacení dluhu spolu s nárokem na zaplacení poplatku ve výši [částka].

28. Ohledně určení doby plnění, ve které má žalovaný dluh žalobkyni vrátit, soud přihlédl k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Ten rozlišuje povinnost věřitele prokázat poskytnutí prostředků od povinnosti spotřebitele tvrdit a prokazovat okolnosti, pro něž není v jeho možnostech vrátit zbývající jistinu bez dalšího časového odkladu. Žalovaný takové okolnosti netvrdil a neprokazoval a předložené historické listiny neumožňují stanovit konkrétní současný splátkový režim. Za tohoto procesního stavu byla žalovanému ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností stanovena obecná třídenní lhůta podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Prodlení žalovaného může nastat až po marném uplynutí této lhůty, jak již bylo uvedeno výše.

29. Závěrem soud konstatuje, že výše odkazovaným usnesením ze dne [datum] žalobkyni výslovně a adresně vyzval k doplnění tvrzení a důkazů vztažmo k problematice prověřování úvěruschopnosti žalovaného a upozornil žalobkyni na riziko neúspěchu ve sporu, pokud podklady nedoplní. Žalobkyně zastoupená advokátem reagovala na tuto výzvu, aniž by doložila důkazy prokazující její tvrzení, že k prověření úvěruschopnosti žalovaného došlo takovým způsobem, aby v rozhodné době nebyly dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splatit. Soud proti považoval opakování obsahově vyčerpané výzvy k doplnění při ústním jednání za objektivně nepotřebné a nehospodárné, neboť již na základě nynějších podkladů bylo bez pochybností možno dojít k závěru o neplatnosti inkriminované úvěrové smlouvy.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 32,56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,28 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33,72 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 písm. b) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

31. Náhradu nákladů právního zastoupení za písemné podání žalobkyně ze dne [datum] soud žalobkyni nepřiznal, neboť je toho názoru, že tyto náklady právního zastoupení nebyly vynaloženy účelně a nemusely být vynaloženy vůbec, pokud by žalobkyně rovnou podala kompletní žalobu včetně všech rozhodných tvrzení a souvisejících důkazů. Požadavky, jimž je nutno vyhovět jednak optikou soudního prověření toho, zda před uzavřením úvěrové smlouvy došlo k adekvátnímu zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, a jednak také z pohledu samotného procesu adekvátního zkoumání úvěruschopnosti ze strany poskytovatelů úvěrů, jsou dlouhodobě a již notoricky známé, neboť vyplývají ze zákona o spotřebitelském úvěru, související judikatury (viz rozsudky Soudního dvora EU sp. zn. C-679/18, sp. zn. C-449/2013; rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 a sp. zn. Pl. ÚS 3/20 a viz také rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]) i z evropské legislativy (směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES ze dne [datum]). Dle názoru soudu tedy mohla žalobkyně velmi jednoduše tvrzení i důkazy v tomto směru reflektovat již v rámci samotné žaloby, kde však těmto aspektům není věnována vůbec žádná pozornost, a to ani náznakem.

32. Soud je toho názoru, že není spravedlivé uložit žalované povinnost k náhradě nákladů právního zastoupení ohledně podání žalobkyně ze dne [datum] (přestože bylo podáno k výzvě soudu), neboť veškeré v něm uvedené informace stran prověřování úvěruschopnosti žalované dle názoru soudu mohly a měly být uvedeny již v podané žalobě. Pokud je žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce schopna dodatečně a k výzvě soudu doložit tvrzení a důkazy týkající se prověření úvěruschopnosti spotřebitele, měla by toho být v takovémto případě dle názoru soudu schopna již v žalobě, aniž by k tomu byla vyzývána soudem. V předmětném podání ze dne [datum] nebyly dle soudu obsaženy žádné poznatky, které by nemohly být uvedeny již v samotné žalobě. Navíc se nejedná o nikterak právně či skutkově složitou věc a právně zastoupené žalobkyni tedy nic nebránilo v tom, aby již v žalobě uvedla, jakým způsobem a s jakým výsledkem byla úvěruschopnost žalované v tomto případě zkoumána. Z pohledu soudu se v tomto směru jedná o neúčelné vrstvení úkonů právní služby a přiznání nákladů právního zastoupení i za inkriminované písemné podání ze dne [datum] by vedlo i k neproporcionálnímu a nespravedlivému navýšení dluhu žalované.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací