Výrok
I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) typu R015S, které je umístěno na adrese odběrného místa [adresa], Česká republika, v místě spotřeby (EIC) č. [Anonymizováno], a to za účasti pověřeného zástupce žalobkyně.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala uložení povinnosti žalované vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) typu R015S, výrobní číslo [hodnota], které je umístěno na adrese odběrného místa: [adresa], v místě spotřeby (EIC) č.: [Anonymizováno], a to za účasti pověřeného zástupce žalobkyně. S ohledem na ukončení distribuce plynu žalované ke dni [datum] byla žalovaná vyzvána ke zpřístupnění shora specifikovaného měřidla, které je ve vlastnictví žalobkyně, a to výzvou žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaná však na tuto výzvu nereagovala a měřící zařízení nebylo demontováno a vydáno žalobkyni.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo lze rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů a účastnice s tímto postupem konkludentně souhlasily.
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:
4. Žalovaná byla odběratelem zemního plynu na adrese odběrného místa [adresa], v místě spotřeby (EIC) č.: [Anonymizováno], které bylo osazeno měřícím zařízením (plynoměrem) typu R015S, výrobní číslo [hodnota], (zjištěno ze Smlouvy o sdružených dodávkách zemního plynu. č. [hodnota], Přílohy č. [hodnota] Smlouvy o připojení k distribuční soustavě – ev. č. [hodnota], a seznamu k místu spotřeby). S ohledem na přerušení dodávek plynu k [datum] a ukončení smluvního vztahu mezi žalovanou a žalobkyní ke dni [datum], byla žalovaná vyzvána ke zpřístupnění shora specifikovaného měřidla, které je vlastnictvím žalobkyně. Žalovaná však byla nekontaktní a na výzvu ke zpřístupnění měřidla v místě odběru nereagovala. Žalobkyně žalované dne [datum] poslala opakovanou žádost o zpřístupnění plynoměru a poté již prostřednictvím svého právního zástupce dne [datum] upomínku před podáním žaloby (zjištěno z žádostí o provedení práce – odebrání při nuceném ukončení odebrání NUK ze dne [datum] včetně dodejky; z žádosti o zpřístupnění měřidla v. č. [hodnota] za účelem demontáže z důvodu ukončení smluvního vztahu ze dne [datum], z upomínky před žalobou ze dne [datum] a podacího archu z téhož dne).
5. Soud po důkladném prostudování předložených listinných důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:
6. Žalovaná je občankou Ukrajiny s bydlištěm na území České republiky – trvalý pobyt v obvodu zdejšího soudu má žalovaná platný od [datum]. V daném případě jde tedy o věc s tzv. cizím (mezinárodním) prvkem, v níž je soud povinen zkoumat svou mezinárodní příslušnost. Dle čl. 48 odst. 1 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních pravidla pravomoci a rozhodného práva (dále jen „Smlouva“) stanoví, že smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem státu, na němž se účastníci shodli. Dle čl. 48 odst. 2 Smlouvy jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Dle čl. 48 odst. 5 Smlouvy pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na bydliště žalovaného je dána mezinárodní příslušnost českého soudu, a to dle čl. 48 odst. 5 Smlouvy. Rozhodným právem je v tomto řízení právo české, a to ve smyslu čl. 48 odst. 2 Smlouvy.
7. Distribuci plynu upravuje zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „EZ“).
8. Dle § 71 odst. 1, 2 a 6 EZ odběr plynu je měřen měřicím zařízením. Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavou. Výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.
9. Dle § 2 odst. 2 písm. b) EZ je distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,10. Dle § 2 odst. 2 písm. u) vyhlášky č. 365/2009 Sb. v platném znění je tzv. EIC kód – identifikační číselný kód, který jednoznačně identifikující účastníka trhu s plynem a jednotlivé odběrné a předávací místo. Tento kód je jedinečný, tzn. že každé odběrné místo má kód unikátní, nezaměnitelný s jiným.11. Dle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), může být ten, kdo věc neprávem zadržuje, žalován jejím vlastníkem, aby ji vydal.12. Na základě shora popsaných tvrzení a předložených důkazů dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je po právu. Skutková tvrzení odůvodňují žalobou uplatněné plnění dle § 1040 o. z., když měřící zařízení (plynoměr) je ve vlastnictví žalobkyně, distribuce plynu již byla nuceně ukončena ke dni [datum] a žalovaná ani přes opakované výzvy neumožnila vydání plynoměru žalobkyni (zpřístupnění odběrného místa za účelem vydání plynoměru žalobkyni), přičemž plynoměr byl taktéž řádně identifikován a je ve vlastnictví žalobkyně. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl o povinnosti žalované vydat žalobkyni měřící zařízení (inkriminovaný a výše specifikovaný plynoměr) za účasti pověřeného asistenta žalobkyně.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o.s.ř.) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 591 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 150 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 2 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 100 Kč ve výši 1 491 Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalované uložena povinnost nahradit soudní výlohy advokátce žalobkyně.14. Lhůtu ke splnění povinnosti vydat žalobkyni plynoměr a povinnosti k náhradě nákladů řízení soud žalované stanovil v trvání tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, neboť neseznal důvody ke stanovení lhůty delší (§ 160 o.s.ř.).