Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 130 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z částky 11 830 Kč za období od [datum] do zaplacení, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 12 130 Kč s příslušenstvím sestávající z příspěvku žalovaného ve výši 11 830 Kč za nepojištěné vozidlo registrační značky [SPZ] za období od [datum] do [datum], tj. po dobu 182 dní (ohledně uvedeného vozidla nebyla ve sledovaném období uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla) a nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč.
2. Žalovaný se k podané žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.
3. Ve věci bylo rozhodnuto dle ust. § 115a občanského soudního řádu.
4. Soud dospěl na základě předložených listinných důkazů k následujícímu skutkovému stavu:
5. Žalovaný byl vlastníkem vozidla r.z. [SPZ] (osobní automobil se zdvihovým objemem válců od 1 850 cm3 do 2 500 cm3) mj. v době od [datum] do [datum]. Ve sledovaném období žalovaný ohledně předmětného vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně výzvou ze dne [datum] (odeslanou téhož dne) vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za období nepojištění od [datum] do [datum], a to ve lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. Žalobkyně žalovaného k úhradě vyzvala i upomínkou ze dne [datum] a výzvou k zaplacení dlužné částky od společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum] a předžalobní Žalovaný přesto neuhradil ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum] (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu [Anonymizováno] ze dne [datum] včetně její přílohy, informací ČP o zásilce č. [Anonymizováno] upomínkou ze dne [datum], výzvou k zaplacení dlužné částky od společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně podacího archu z téhož dne).
6. Sdělením odboru dopravy a silničního provozu [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla r. z. [SPZ] mj. i v době od [datum] do [datum].
7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:
8. Žalovaný je občanem Bulharské republiky s bydlištěm v České republice. V daném případě jde tedy o věc s tzv. cizím (mezinárodním) prvkem, v níž je soud povinen zkoumat svou mezinárodní příslušnost. Soud tedy dovodil svou pravomoc dle čl. 4 odst. 1 ve spojení s čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis). Rozhodným právem je v tomto řízení právo české, a to ve smyslu čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II).
9. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“), je žalovaný povinen zaplatit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku je stanovena prováděcím předpisem (65 Kč /den; období nepojištění vozidla v tomto případě trvalo celkem 182 dní). Součástí příspěvku jsou dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti společně s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. též náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Splatnost příspěvku a nákladů na uplatnění pohledávky v tomto případě nastala dne [datum] (tj. uplynutím 60 dnů od doručení výzvy k zaplacení příspěvku, přičemž žalobkyně odvíjela lhůtu ode dne [datum], ačkoliv výzva byla žalovanému doručena již dne [datum]; soud je pak v této souvislosti návrhem žalobkyně vázán). Soud tak přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení v souladu s jejím návrhem z částky vlastního příspěvku dle ust. § 1968 a dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v závislosti na shora uvedeném datu splatnosti.
10. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dluh něčeho uhradil, nebo že by bylo vozidlo v předmětné době pojištěno, nebo že by vozidlo v předmětné době nebylo vlastnictvím žalovaného. Žalovaný byl ve výpisu z registru silničních vozidel, který žalobkyně soudu předložila (a který si soud také sám opatřil), ve smyslu zákonných domněnek obsažených v § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti ve sledovaném období veden jako vlastník a provozovatel inkriminovaného vozidla. Na podporu výše uvedeného soud odkazuje i na usnesení Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 1561/14, podle kterého: „V situaci, kdy žalobkyně předložila dostatečná tvrzení a důkazy, že stěžovatelka byla v daném období vlastnicí (provozovatelkou) předmětného motorového vozidla (viz výpis z databáze pojistných smluv), bylo na ní (žalované), aby na tato tvrzení a důkazy procesně reagovala (přinejmenším zpochybnila důkazní sílu předloženého výpisu).“
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 12 130 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1200 Kč ve výši 252 Kč.
12. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil nikoli ve standardním třídenním trvání, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s nynější ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech subjektů, má soud za to, že standardní třídenní pariční lhůta by byla pro žalovaného velmi krátká. Na druhé straně soud zvažoval i potencionální ekonomický zásah do majetkové sféry žalobkyně, aby stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobkyni lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou. Po tomto zhodnocení soud dospěl k závěru, že adekvátním je v této věci stanovení jednoměsíční pariční lhůty ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností (§ 160 o. s. ř.).