Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 18,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 18,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] od [datum] do [datum], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s tvrzením, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] rámcovou smlouvu č. [hodnota], na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [č. účtu]. Dále dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným dodatek č. [hodnota] k výše uvedené rámcové smlouvě, na jehož základě poskytla žalobkyně žalovanému kontokorent ve výši [částka], v důsledku porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného však došlo k okamžitému zesplatnění dlužné částky kontokorentu, tj. [částka]. Žalovaný dne [datum], po zesplatnění dlužné částky, uhradil částku ve výši [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. Přes upomínku žalovaný nic nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný.
3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť žalovaný je občanem Ruské federace. Vzhledem k tomu, že Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a [adresa] sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (vyhláška č. 95/1983 Sb.), se nevztahuje na problematiku občanskoprávních závazkových vztahů, aplikoval soud úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána na základě čl. 17 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 18 odst. 2 tohoto nařízení, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu předmětného nařízení a žalovaný jakožto spotřebitel má bydliště na území ČR.
4. Ve věci je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.
6. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena rámcová smlouva č. [hodnota], přičemž na základě této smlouvy byl žalovanému zřízen běžný účet č. [č. účtu]. Dále žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] dodatek č. [hodnota] k rámcové smlouvě, na jehož základě poskytla žalobkyně žalovanému kontokorent ve výši [částka], avšak v důsledku porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného došlo k okamžitému zesplatnění dlužné částky kontokorentu, tj. [částka]. Žalovaný dne [datum], po zesplatnění dlužné částky, uhradil částku ve výši [částka] (zjištěno z [hodnota]).
7. Před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, a to na základě jeho prohlášení a výpisem z bankovních a nebankovních registrů (zjištěno z [Anonymizováno]).
8. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas (zjištěno z [Anonymizováno]).
9. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou (zjištěno z [Anonymizováno]).
10. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o účtu a smlouva o úvěru. Na základě smlouvy o účtu zřídila žalobkyně pro žalovaného běžný účet. Na základě smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky v podobě kontokorentu. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou.
11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto.
12. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).
13. Podle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2662 a násl. o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu a provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou soud kvalifikuje jako smlouvu o účtu podle § 2662 o. z. Dále byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. V souladu se smlouvou o úvěru byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni poskytnutou finanční částku spolu s příslušenstvím. Žalovaný však poskytnuté finanční prostředky nesplatil řádně a včas. Soud tedy učinil závěr, že žalovanému vznikla povinnost celý dluh uhradit.
17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, dospěl soud s ohledem na uvedená zákonná ustanovení k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl.
18. O příslušenství pohledávky pak rozhodl soud v souladu s § 1968 a § 1970 o. z., ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka], neboť žalobkyně ničeho více nepožadovala. Soud byl vázán jejím žalobním petitem.