Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 362 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 062 Kč od 26. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 736 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10 362 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný byl/je vlastníkem/provozovatelem vozidla SPZ [SPZ], jež nebylo pro případy odpovědnosti za škodu způsobenou jinému provozem vozidla pojištěno v době od. Za toto vozidlo tak požaduje příspěvek nepojištěných vozidel a náklady vymáhání. [datum] do , datum2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože strana žalovaná má ukrajinské státní občanství a pobyt na území České republiky. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má podle čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (vyhlášené ve sbírce mezinárodních smluv pod č. 123/2002) justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože strana žalovaná má na území ČR povolen trvalý pobyt.3. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud analogicky určil podle uvedené mezinárodní smlouvy, a to podle jejího čl. 48 odst. 1 a 2, dle nichž smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli, přičemž jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu tak, že je jím právo české, neboť strana žalovaná měla povinnost uzavřít smlouvu o pojištění své odpovědnosti za škodu, způsobenou jinému provozem vozidla, a pokud by tak učinila, uzavřela by ji právě na území České republiky.4. Soud věc rozhodl dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.”), když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v rámci svého žalobního návrhu a strana žalovaná se k výzvě soudu, aby sdělila, zda s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí či nikoli, v dané lhůtě nevyjádřila, pročež se má za to, že s takovým rozhodnutím souhlasila.5. Soud zjistil následující skutkový stav: strana žalovaná byla vlastníkem a provozovatelem vozidla SPZ [SPZ], u něhož neměla za dobu od [datum] do [datum] sjednáno pojištění za škodu způsobenou jinému provozem vozidla. Žalobkyně proto stranu žalovanou vyzvala k zaplacení příspěvku za nepojištěné vozidlo ve výši 10 062 Kč, tj. 117 dnů nepojištění násobeno příspěvkem ve výši 86 Kč denně (důkaz: zjištěné údaje o vozidle, 2x výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období, 2x upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP, 4x informace k odeslané zásilce, 2x předžalobní upomínka s výpisem z knihy pošty). Strana žalovaná příspěvek nezaplatila ani na základě předžalobní výzvy.6. Dle § 2 odst. 15 zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, platí, že „Provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.“ Dle § 6 odst. 1 a 2 zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“) platí, že „Provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. (2) Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.“ Dle § 45 odst. 1 – 4 zákona platí, že „Kancelář zpracovává údaje podle § 38 odst. 1 a 3 za účelem zjištění porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a v souvislosti s vymáháním příspěvku a nákladů podle odstavce 2. (2) Provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. (4) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.“ Ustanovení § 5 odst. 1 a 2 vyhl. č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „vyhláška“) upravuje denní sazbu příspěvku u vozidel dle objemu jejich motoru.7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že jí přiznal příspěvek nepojištěného vozidla spolu s náklady vymáhání ve výši 300 Kč, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že strana žalovaná nezaplatila žalovanou částku, ocitla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i požadované úroky z prodlení dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 736 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 362 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 600 Kč ve výši 336 Kč.