Výrok
I. Manželství [Jméno manželky], rozené [rodné přijmení], narozené [Datum narození manželky], a [Jméno manžela], narozeného [Datum narození manžela], uzavřené dne [datum] před Úřadem městské části [adresa], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění rozhodném (dále jen o.s.ř.).
2. Manželé podali společný návrh na rozvod manželství s tím, že nemají společné děti a manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a s ohledem na vzájemné citové a komunikační odcizení manželů nelze již očekávat obnovení manželského soužití. Manželé spolu nežijí od července 2018.
3. Ve věci je dán cizí prvek, když manžel má státní občanství Republiky Severní Makedonie a manželka občanství české. Oba manželé žijí na území České republiky. Soud určil svoji pravomoc k projednání této věci podle čl. 26 odst. 2 vyhlášky ministra zahraničních věcí ze dne 19. 11. 1964 č. 207/194 Sb., Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních (dále jen Smlouva), dle kterého je-li v době podání návrhu jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, je pro řízení o rozvod příslušný soud smluvní strany, na jejímž území mají oba manželé bydliště. Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště manžel, proti němuž návrh směřuje. V obou případech lze manželství zrušit rozvodem pouze z příčin a za podmínek, které jsou současně stanoveny právními řády obou smluvních stran. Rozhodným právem je pak dle čl. 26 odst. 2 Smlouvy právo české, neboť jeden z manželů je občanem České republiky a oba manželé žijí na území České republiky.
4. Soud má na základě provedeného dokazování oddacím listem manželů, dohodou o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a společného bydlení na dobu po rozvodu manželství, notářským zápisem ze dne [Anonymizováno] sepsaným [tituly před jménem] [jméno FO], právní úpravou rozvodu manželství v čl. 34-43 makedonského Zákona o rodině ( Закон за семејството ) č. [hodnota] z [datum] v českém překladu a výslechem manželů za prokázané následující skutečnosti: manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Úřadem městské části [adresa]. Manželé spolu nežijí a netvoří manželské společenství již déle než 6 měsíců. Oba manželé se chtějí rozvést, jejich rozhodnutí je svobodné, vážné a neproměnlivé. Manželé nejsou rodiči nezletilých dětí. Manželé uzavřeli dohodu o úpravě jejich majetkových poměrů a dohodu o úpravě bydlení pro dobu po rozvodu dne [datum] a dokument je opatřen úředně ověřenými podpisy. Dle právního řádu Republiky Severní Makedonie je možné rozvést manželství po vzájemné dohodě mezi oběma partnery s tím, že zjišťuje pouze, zda je takové rozhodnutí svobodné, vážné a neměnné.
5. Podle § 757 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění rozhodném (dále jen o.z.), připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, a pokud manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, a dále pokud se manželé dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu.
6. V posuzovaném případě byly splněny všechny podmínky § 757 o.z. a současně byly splněny podmínky dle právního řádu Republiky Severní Makedonie, soud proto návrhu na rozvod manželství vyhověl.
7. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.). Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, jelikož neshledal důvody pro jiné rozhodnutí.