Výrok
I. Řízení se co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení zastavuje.
II. Žaloba s návrhem, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svým návrhem ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] včetně příslušenství představující zálohu na náklady spojené s realizací svatební hostiny dne [datum]. Tuto částku měla žalobkyně jednatelce žalované, paní [právnická osoba], předat dne [datum]. Na složenou zálohu žalovaná nedostala od žalobkyně žádné potvrzení, kdy žalobkyni odkázala na knihu rezervací s tím, že na převzetí zálohy není třeba žádné potvrzení vystavovat. Žalobkyně si proto alespoň vyfotografovala zápis v knize rezervací. V lednu 2025 žalobkyně informovala žalovanou o zrušení rezervace a požádala o vrácení zálohy. Žalovaná zprvu žalobkyni vrácení zálohy přislíbila, nicméně posléze vrátit zálohu odmítla s tím, že ke zrušení rezervace došlo ze strany žalobkyně, žalované již vznikly náklady. To však žalobkyně s ohledem na datum plánované hostiny [datum] považuje za nepravdivé tvrzení. Současně s žalovanou ani nebylo ujednáno, že by záloha byla v případě zrušení rezervace propadná. Žalovaná žádné náklady, které s rezervací vznikly, neprokázala. Žalovaná přestala s žalobkyní komunikovat. Žalobkyně zaslala žalované dne [datum] předžalobní výzvu. Žalovaná neuhradila ničeho.
2. Žalobkyně svým podáním ze dne [datum] doplnila, že paní [právnická osoba] vystupovala jako zástupce žalované, s žalobkyní pak osobně sjednala rezervaci svatební hostiny. Žalobkyně jí dne [datum] předala zálohu na tuto svatební hostinu ve výši [částka]. Přes opakované výzvy k vystavení příjmového pokladního dokladu, paní [jméno FO] uvedla, že u sebe nemá nic na potvrzení převzetí finanční částky a že jako doklad postačí ofocení zápisu v knize rezervací. O předání zálohy pak svědčí následná komunikace mezi žalobkyní a paní [jméno FO] prostřednictvím mobilního telefonu. U předání pak byli přítomni dva svědci.
3. Na jednání dne [datum] žalobkyně uvedla, že její matka vedla s paní [jméno FO] konverzaci přes sociální sítě, konkrétně pak přes Messenger, kde paní [jméno FO] sdělila, že zálohu nevrátí. Následně paní [jméno FO] konverzaci smazala, nicméně žalobkyně si pořídila screenshoty té konverazce, je z toho i patrné, že paní [jméno FO] ty zprávy pak smazala. Dále má žalobkyně video, když se byla podívat na svatební sál, které bylo pořízeno asi 5 dní před předáním zálohy, není tedy pravda, že by paní [jméno FO] s žalobkyní nikdy nejednala. [jméno FO] je jednatelkou žalované. Žalobkyně stvrzenku o převzetí peněz požadovala, nicméně byla ujištěna, že fotografie zápisu v knize rezervací bude stačit.
4. Žalobkyně svým podáním ze dne [datum] doplnila, že dle tvrzení paní [jméno FO] měly být finanční prostředky použity jako zálohová platba na přípravu svatební hostiny a dekorací, k tomu však s ohledem na zrušení rezervace nedošlo.
5. V závěrečném návrhu žalobkyně na své žalobě trvala, co do příslušenství pohledávky vzala svůj návrh zpět.
6. Žalovaná se svým podání ze dne [datum] vyjádřila tak, že s nárokem žalobkyně nesouhlasí, žalovaný nárok neuznává. Žalovaná s žalobkyní nikdy nejednala, od žalobkyně žádnou zálohu neobdržela. Žalovaná se ani nikdy nezavázala zajistit pro žalobkyni svatební hostinu. Žalovaná nemá s žalobkyní žádný smluvní vztah a žádnou finanční částku od žalobkyně nikdy neobdržela. Žalovaná navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout.
7. Žalovaná na jednání dne [datum] uvedla, že s žalobkyní nikdy nejednala, nebyla s ní v žádném smluvním vztahu. Dále pak v tvrzeních žalobkyně jsou rozpory, když v žalobě tvrdí, že zálohu předala dne [datum], ve vyjádření pak že [datum]. Pokud se jedná o uváděnou změnu okolností, pro kterou žalobkyně rezervaci zrušila, pak dle jejích tvrzení k tomu došlo z důvodu operace její matky, což žalobkyně nepovažuje za důvod na straně žalobkyně. Současně dle sociální sítích svatba žalobkyně v daném termínu přesto proběhla. V tvrzeních žalobkyně jsou značné rozpory, není zřejmé, co jsou pravdivá tvrzení a co nikoli. Celá žaloba je pak pochybná. Žalovaná s žalobkyní žádný závazkový vztah neuzavřela, žádnou zálohu nepřevzala a není jí teda povinna cokoli vracet. Současně žalobkyně netvrdila, kdy, s kým a za jakých podmínek uzavřela smlouvu. Pokud žalobkyně tvrdí, že jde o nárok ze smlouvy, pak žalobkyně od této ani nikdy platně neodstoupila.
8. V závěrečném návrhu žalobkyně uvedla, že žalovaná neunesla důkazní břemeno, když svá tvrzení, že s žalovanou uzavřela smlouvu, že jí předala částku [částka], že by žalované vznikly vůči žalobkyně nějaké povinnosti a že došlo k platnému rozvázání smlouvy ze strany žalobkyně, nijak neprokázala. Žalobkyně proto navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout.
9. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti:
10. Matka žalobkyně a paní [jméno FO] vedli konverzaci prostřednictvím sociální sítě. Konverzace byla zachycena jako fotografie displeje telefonu, s tím, že soudu byl předložen překlad do češtiny. V originále byla konverzace vedena v ukrajinštině (Přepis Messenger zpráv od [datum] do [datum] + 14 fotografií displeje mobilu).
11. Žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní výzvou ze dne [datum] k vrácení částky [částka] (Předžalobní výzva ze dne [datum]).
12. Svědek [jméno FO] sepsal prohlášení, že byl přítomen, když si žalobkyně objednala u žalované zajištění svatby. Prohlášení bylo zasláno soudu emailem (Sdělení svědka [jméno FO]).
13. Na jednání dne [datum] svědek [jméno FO] vypověděl, že zná žalobkyni již dlouho je rodinným přítelem. Dále svědek vypověděl, že byl s žalobkyní a manželem žalobkyně v nějaké restauraci na [adresa], zda to byla restaurace žalované nevěděl. Chtěli si prohlédnout místo, aby ochutnali jídlo. Nepamatuje si přesné datum. Při návštěvě této restaurace byla přítomna žena, která tvrdila, že je její majitelka. Svědkovi ale nebyla nijak představena, nevěděl, jak se jmenuje, jaká je její funkce, zda je majitelkou či nikoli. Žalobkyně a tato paní se domlouvaly na zajištění svatby, pak s žalobkyní něco sepsaly, žalobkyně jí předala 20 000 nebo [částka], poté odjeli. Svědek uvedl, že nebyl přímo u jednání o rezervaci a předání peněz, seděl opodál, neslyšel, o čem konkrétně mluví. Neviděl, co se sepisuje, zapisuje, nepamatuje si, zda peníze byly předány v obálce či nikoli. Dále svědek uvedl, že později se žalobkyně rozhodla změnit místo konání svatby, nicméně zálohu jí nevrátili. Svědek proto kontaktoval ženu, se kterou jednali kvůli vrácení zálohy, k tomu nicméně nedošlo. Telefonní číslo [tel. číslo] ženu, se kterou jednali ohledně rezervace dostal od žalobkyně, kontaktoval jí sám od sebe (Výslech svědka [jméno FO] provedený dne [datum]).14. [jméno FO] je jednatelka žalované (Úplný výpis z obchodního rejstříku sp. zn. C [Anonymizováno] u MS v Praze žalované).15. Dále soud provedl důkazy předložené žalobkyní, a to několik Fotografií, na kterých byl zachycen rukou psaný záznam v diáři s datem [datum] a s telefonním číslem, dále fotografii telefonu s vyfoceným tímto zápisem v diáři, dále fotografii znázorňující nějaké osoby v sále a fotografii displeje telefonu s mapou a označenou polohou. Z těchto důkazů však soud nezjistil ničeho podstatného, neboť, není zřejmé, jaké osoby zachycuje, kde se tyto osoby nacházejí, kdy byly fotografie pořízeny, stejně tak v případě fotografie displeje telefonu s mapou, není zřejmé, jakou polohu tato mapa sděluje. Pokud se jedná o fotografii zápisu v diáři, ani z tohoto soud nezjistil ničeho podstatného, když není zřejmé, o jaký zápis se jedná, co jím mělo být sděleno, co potvrzuje.16. Dále soud provedl důkazy Videonahrávkou, Audiozáznamem, nicméně ani z těchto není zřejmé, co konkrétně jimi žalobkyně prokazuje. Videonahrávka pak stejně jako fotografie zobrazuje sál s nějakými osobami, není zřejmé, o jaké osoby se jedná, či kde se nacházejí. Audiozáznam pak zaznamenává telefonát muže se ženou, nicméně z tohoto není zřejmé, kdo s kým a o čem hovoří.17. Dále soud sice provedl důkaz dalším Audiozáznamem, nicméně tento není v českém jazyce a nebyl k němu zajištěn žádný překlad, soud proto k němu nemohl přihlížet.18. Další navrhované důkazy fotografiemi, které předložila žalobkyně a výslech jednatelky žalované soud pro nadbytečnost zamítl.19. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a po právní stránce věc posoudil následovně:20. Dle § 79 odst. 1 o. s. ř. řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.21. Dle § 79 odst. 2 o. s. ř. žalobce je povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické podobě.22. Dle § 118a odst. 1 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.23. Dle § 120 odst. 1 o. s. ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.24. Dle § 132 o. s. ř. důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.25. Žalobkyně byla soudem v souladu s § 118a o. s. ř. vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů prokazující tato tvrzení, a to konkrétně že uzavřela s žalovanou smlouvu, co bylo obsahem této smlouvy, zda byla sjednána možnost odstoupení. Dále soud vyzval žalobkyni, aby předložila důkazy k prokázání svých tvrzení ohledně předání částky [částka]. Žalobkyně však svá tvrzení ani důkazy k výzvě soudu nepředložila26. Po provedeném dokazování dospěl soud k jednoznačnému závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, když neprokázala, že by mezi ní a žalovanou došlo k uzavření jakékoli smlouvy, co by mělo být předmětem této smlouvy, případně, zda byla sjednána možnost odstoupení od této smlouvy, zda byla sjednána nějaká záloha či způsob předání této zálohy a potvrzení o jejím převzetí. Žalobkyně sice tvrdila, že si sjednala s jednatelkou žalované zajištění svatební hostiny, nicméně žalobkyně neprokázala, co konkrétně bylo předmětem této smlouvy, že vůbec došlo k jejímu uzavření s žalovanou, či k odstoupení od této smlouvy. Žalobkyně soudu předložila řadu důkazů k prokázání svých tvrzení, které mají prokazovat, že s jednatelkou žalované jednala, nicméně z těchto zcela zřejmě nevyplývá, že došlo k uzavření smlouvy a co bylo jejím předmětem. Pokud jde o předání finanční částky, ani zde se žalobkyni nepodařilo prokázat, že vůbec k předání došlo, když nepředložila žádné potvrzení o předání finanční hotovosti, své tvrzení prokazovala pouze fotografií jakéhosi diáře, ze které však není zřejmé, co přesně zápis v diáři znamená, ani v tomto zápisu nebyla uvedena žádná poznámka o složení nějaké finanční částky, či její výši. Dále žalobkyně jako důkaz k prokázání svých tvrzení navrhla výslech svědka, který měl být při jednání s jednatelkou žalované přítomen a který byl soudem vyslechnut. Nicméně z výslechu tohoto svědka soud nezjistil, ničeho, co by tvrzení žalobkyně prokazovalo, zejména pak, když osoba, s níž žalobkyně měla jednat, nebyla svědkovi nijak představena, svědek tedy nevěděl, o koho se jedná, a konečně pak svědek nebyl přímo jednání žalobkyně s touto osobou přítomen, seděl opodál, kdy nemohl slyšet obsah rozhovoru. Ačkoli svědek vypověděl, že zahlédl předání finanční hotovosti, toto předání nebyl schopen popsat, s tím, že si nepamatoval, zda byly předány bankovky, jaké, zda byly v obálce či nikoli, tedy jak konkrétně předání proběhlo, ani zda bylo žalobkyni vydáno nějaké potvrzení o převzetí finanční částky.27. Jelikož žalobkyně neunesla důkazní břemeno a neprokázala tak svá tvrzení, že by s žalovanou uzavřela jakoukoli smlouvu, na základě které by jí předala částku ve výši [částka], ani že jí tuto částku skutečně předala, či že jí vznikl nárok na vrácení této částky, soud žalobu s ohledem na závěry učiněné po provedené dokazovaní zamítl.28. Pokud se jedná o příslušenství pohledávky, žalobkyně vzala svůj návrh co do příslušenství pohledávky zpět. Žalovaná se zpětvzetím souhlasila. Soud proto v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. řízení co do příslušenství pohledávky zastavil.29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, odpor, účast na jednání dne [datum] a dne [datum], závěrečný návrh) a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na jednání dne [datum]) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].