Rozsudek ze dne 4. 11. 2024
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení výše uvedené částky s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] úvěrová smlouva. K uzavření těchto smluv může dojít pouze prostřednictvím internetových stránek žalobkyně www.kamali.cz v chráněném prostředí, které je přístupné jen na základěShodu s prvopisem potvrzuje [jméno FO] spisová značkazvoleného hesla. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, poté probíhá schvalovací proces, po schválení se objeví text Rámcové smlouvy a na telefonní číslo uvedené zájemcem je zaslán podpisový SMS kód. Po zadání kódu byla rámcová smlouva uzavřena a odeslána na adresu žalované [e-mail]. Při uzavírání smlouvy musí být buď klientem odeslána částka [částka] na bankovní účet žalobkyně, nebo případně zaslán výpis z účtu pro ověření identity. Žalobkyně dále prověřila schopnost žalované splácet, a to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI, dále prostřednictvím registru SOLUS a prostřednictvím Centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku. Na základě úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka [částka] a žalovaná se zavázala k úhradě dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Dále byly účastníky sjednány následující poplatky: poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši [částka], za SMS servis ve výši [částka] a pevná částka ve výši [částka] na úroku za druhou až osmou splátku. Žalovaná 2x (ve dnech [datum] a [datum]) prodloužila splatnost splátky kdy uhradila v těchto případech částku [částka], kdy za takové prodloužení splatnosti splátky je účtován poplatek ve výši [částka]. Dále uhradila tři splátky ve výši 1 942 dne [datum], ve výši [částka] dne [datum] a ve výši [částka] dne [datum]. Následně se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, o čemž byla žalobkyní informována a vyzvána prostřednictvím SMS a e-mailu, za což byla žalované účtování smluvní pokuta ve výši [částka], která mu byla účtována dne [datum], [datum] a dne [datum]. Dále dne [datum], [datum], [datum], [datum] a dne [datum] byly účtovány účelně vynaložené náklady po [částka] za vymáhání dlužné částky. Žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku sestávající z neuhrazené jistiny [částka], poplatku za bezpečnou splátku [částka], poplatků za SMS servis [částka], poplatků za prodloužení splatnosti ,,korunovým odkladem“ v celkové výši [částka], smluvních pokut ve výši [částka] a účelně vynaložených nákladů ve výši [částka], úroků ve výši [částka]. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Soud v předmětné věci vydal elektronický platební rozkaz dne [datum], č. j. EPR 186599/2024-5. Následně usnesením ze dne [datum], č. j. EPR 186599/2024-7 byl předmětný elektronický platební rozkaz zrušen, neboť se ho nepodařilo řádně doručit žalované do vlastních rukou. K jednání nařízenému na den [datum] se žalovaná bez omluvy nedostavila. Zástupce žalobkyně se též k jednání nedostavil, omluvil se z důvodu procesní ekonomie, soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř.
3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela Smlouvu o úvěru (prokázáno Předsmluvními informacemi, Úvěrovou smlouvu, kartou klienta, metodikou posuzování úvěryschopnosti, opisem výpisu proplacení smlouvy) na základě, které žalobkyně se žalovanou uzavřely dne [datum] úvěrovou smlouvu, na základě, které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Účastníci si dále sjednali poplatek za SMS servis ve výši [částka], pevnou částku ve výši [částka] na úroku za druhou až osmou splátku, smluvní pokutu ve výši [částka] (prokázáno sazebníkem poplatků). Žalovaná uhradila tři splátky ve výši 1 942 dne [datum], ve výši [částka] dne [datum] a ve výši [částka] dne [datum] a dále požádala dne [datum] a [datum] o prodloužení splatnost splátky, kdy uhradila v těchto případech částku [částka] započtenou na jistinu (prokázáno výpisem z účtu ke dni [datum]). Žalovaná dále řádně nesplácela, a proto ji žalobkyně před zesplatněním úvěru upomenula, kdy výzva byla zaslána dne [datum], přičemž ke dni [datum] byl úvěr zesplatněn a žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky včetně smluvní pokuty (prokázáno výzvou před zesplatněním, výzvou ke splacení celého úvěru, splátkovýmShodu s prvopisem potvrzuje [jméno FO] spisová značkakalendářem). Z předžalobní výzvy a podacího archu bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě žalované částky.
4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
6. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou (žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši [částka], který měla uhradit ve 24 měsíčních splátkách, včetně úroku ve výši [částka]. Účastníci si sjednali možnost odložení splatnosti měsíční splátky za poplatek [částka], čehož žalovaná ve dvou případech využila a žalobkyni tak vznikla nárok na úhradu částky celkem ve výši [částka]. Pro prodlení žalované s úhradou splátek byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn a poté byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem.
9. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).
10. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)]. Smluvní ujednání odporující nejenShodu s prvopisem potvrzuje [jméno FO] spisová značka§ 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.
11. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z.
12. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]).
13. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku.
14. V případě sjednaného poplatku za upomínku ve výši [částka] a poplatku za SMS servis v celkové výši [částka] soud akcentoval jeho sjednanou výši ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků a k účelu, který má plnit, tedy uhradit v paušální formě náklady žalobkyně vzniklé s upomínáním žalované. V tomto směru soud nepokládá ujednání za nepřiměřené a žalobě v této části vyhověl.
15. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). Soud uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti a dospěl k závěru, že sjednaná smluvní pokuta je přiměřená, a tudíž souladná se shora citovanou směrnicí včetně její přílohy.
16. Konečně žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
Rozsudek ze dne 3. 10. 2024 (v této věci byl vydán i pozdější rozsudek ze dne 4. 11. 2024)
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení výše uvedené částky s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] úvěrová smlouva. K uzavření těchto smluv může dojít pouze prostřednictvím internetových stránek žalobkyně www.kamali.cz v chráněném prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, poté probíhá schvalovací proces, po schválení se objeví text Rámcové smlouvy a na telefonní číslo uvedené zájemcem je zaslán podpisový SMS kód. Po zadání kódu byla rámcová smlouva uzavřena a odeslána na adresu žalované [e-mail]. Při uzavírání smlouvy musí být buď klientem odeslána částka [částka] na bankovní účet žalobkyně, nebo případně zaslán výpis z účtu pro ověření identity. Žalobkyně dále prověřila schopnost žalovaného splácet, a to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI, dále prostřednictvím registru SOLUS a prostřednictvím Centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku. Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka [částka] a žalovaný se zavázal k úhradě dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Dále byly účastníky sjednány následující poplatky: za SMS servis ve výši [částka] a pevná částka ve výši [částka] na úroku za druhou až osmou splátku. Částka byla zaslána dne [datum] na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, tj. 1021683028/5500. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, o čemž byl žalobkyní informován a vyzván prostřednictvím SMS a e-mailu, za což byla žalovanému účtování smluvní pokuta ve výši [částka], která mu byla účtována dne [datum], [datum] a dne [datum], dne [datum], [datum] a dne [datum] účtovány účelně vynaložené náklady po [částka] za vymáhání dlužné částky. Žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku sestávající z neuhrazené jistiny [částka], poplatku za poskytnutí úvěru [částka], smluvních pokut ve výši [částka] a účelně vynaložených nákladů ve výši [částka], poplatku za SMS servis ve výši [částka], úroků ve výši [částka]. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení.
2. Soud v předmětné věci vydal elektronický platební rozkaz dne [datum], č. j. EPR 163488/2024-6. Následně usnesením ze dne [datum], č. j. EPR 163488/2024-6 byl předmětný elektronický platební rozkaz zrušen, neboť se ho nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. K jednání nařízenému na den [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil. Zástupce žalobkyně se též k jednání nedostavil, omluvil se z důvodu procesní ekonomie, soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř.
3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela Smlouvu o úvěru (prokázáno Předsmluvními informacemi, Úvěrovou smlouvu, kartou klienta, metodikou posuzování úvěryschopnosti, opisem výpisu proplacení smlouvy) na základě, které žalobkyně se žalovaným uzavřely dne [datum] úvěrovou smlouvu, na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], poplatek za poskytnutí úvěru činil [částka]. Účastníci si dále sjednali poplatek za SMS servis ve výši [částka], pevnou částku ve výši [částka] na úroku za druhou až osmou splátku, smluvní pokutu ve výši [částka] (prokázáno sazebníkem poplatků). Žalovaný řádně nesplácel, a proto jej žalobkyně před zesplatněním úvěru upomenula (prokázáno výzvou před zesplatněním, výzvou ke splacení celého úvěru, splátkovým kalendářem). Z předžalobní výzvy a podacího archu bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky.
4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
6. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyně a žalovaným (žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši [částka], kterou měl vrátit do [datum]. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem.
9. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).
10. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)]. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.
11. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z.
12. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]).
13. Pokud soud přepočte poplatek za uzavření smlouvy ve výši [částka] na roční procentní úrok, je uvedené ujednání souladné s dobrými mravy, a proto soud v této části žalobě vyhověl.
14. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku.
15. V případě sjednaného poplatku za upomínku ve výši [částka] soud akcentoval jeho sjednanou výši ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků a k účelu, který má plnit, tedysměru soud nepokládá ujednání za nepřiměřené a žalobě v této části vyhověl.
16. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). Soud uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti a dospěl k závěru, že sjednaná smluvní pokuta je přiměřená, a tudíž souladná se shora citovanou směrnicí včetně její přílohy.
17. Konečně žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].