Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částkase zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že uzavřela se žalovaným účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, ve znění dodatků, na jejímž základě žalovaný využíval služby elektronických komunikací, včetně pořízení koncových zařízení na splátky. Ve smlouvě se žalovaný zavázal platit cenu za koncová zařízení, žalovaný však smluvní povinnosti porušil nezaplacením ceny za poskytnutá zařízení, vyúčtované fakturami č. [hodnota], 5224623873, 5226181387, 5227821485, 5229375637, 5230931259 v celkové výši [částka].Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.Účastníci řízení na základě sdělení a výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím [částka], omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci.Na základě zjištění učiněných z předložených listin, a to - Smlouva (Dohoda o splácení kupní ceny zařízení), Dodatek ke smlouvě, Oznámení o zrušení služeb, Dodejka k oznámení, Vystavené faktury č. [hodnota], 5224623873, 5226181387, 5227821485, 5229375637, 5230931259 za služby včetně doručenek, Pokus o smír/předžalobní upomínka, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření účastnické smlouvy o poskytování elektronických komunikací. Žalovanému byla vyúčtována cena na dlužné splátky za koncové zařízení SET-TOP-BOX ve výši pěti měsíčních splátek kupní ceny [částka] a doúčtování kupní ceny ve výši 3 243, tedy celkem [částka]; dále dlužné částky za doplňkovou službu O2 KNIHOVNA ve výši [částka], za doplňkovou službu O2 SECURITY ve výši [částka]. Žalovaný byl upomenut avšak bezvýsledně.Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. jako věrohodné, přičemž dospěl k závěru, že dokazování již nebylo třeba doplňovat, protože skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně jako poskytovatel služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, poskytovala žalovanému na základě účastnických smluv služby elektronických komunikací včetně koupě koncového zařízení dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), přičemž žalovaný se zavázal hradit za tyto služby a hradit splátky zařízení dle § 1931 o. z. Žalovaný své smluvní povinnosti nesplnil a dostal se do prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Vedle nároku na úhradu jistiny v částce [částka] má žalobkyně podle § 1970 o. z. nárok naŽalobkyně svůj nárok prokázala a soud proto žalobě vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje [částka].