Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

42 C 114/2024

Soud: Obvodní soud pro Prahu 4Datum rozhodnutí: 4. 6. 2024Senát: Obvodní soud pro Prahu 4Č. j.: 42 C 114/2024-22Samosoudce: JUDr. Radovan KulhánekAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 29. 8. 2024Předmět řízení: pro zaplacení 29 100 Kč s příslušenstvím
bezdůvodné obohacenípostoupení pohledávkysmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 20. 11. 2026 máme 605 451 z 616 245 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (5) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 25 000 Kč od 10. 10. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 684,93 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do částky 5 466 Kč, částky 434 Kč a částky 4 100 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 203,36 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále jen „původní věřitelka“) dne 23. 3. 2023 smlouvu o úvěru č. [tel. číslo] ve znění z 31. 3. 2023, na základě níž původní věřitelka poskytla žalované úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit do 22. 4. 2023 částku 30 366 Kč s příslušenstvím. Byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně za každý den prodlení z dlužné jistiny. Původní věřitelka prověřila úvěruschopnost žalované tak, že nahlédla do registrů jako insolvenční rejstřík, bankovní registr klientských informací, nebankovní registr klientských informací. Žalovaná úvěr nesplatila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání nařízenému na 4. 6. 2024 se bez omluvy nedostavila, ač jí byla žaloba spolu s předvoláním k jednání a s poučením o následcích nedostavení se doručena fikcí, 10. dnem dodání do datové schránky, dne 6. 5. 2024. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně je společností zapsanou v obchodním rejstříku (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku). Původní věřitelka a žalovaná uzavřely dne 31. 3. 2023 smlouvu o úvěru č. [tel. číslo], na základě níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala, že tento úvěr splatí v celkové částce 30 366 Kč do 22. 4. 2023, tj. zápůjční úroková sazba činila 261,15 % ročně a RPSN činilo 1762,80 %. Byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení (prokázáno smlouvou o úvěru v doplněné verzi, verifikační platbou, všeobecnými obchodními podmínkami). Původní věřitelka poskytla žalované úvěr ve výši 25 000 Kč (prokázáno výpisy z běžného účtu). Pohledávka za žalovanou byla postoupena z původní věřitelky na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek, společným prohlášením smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek, potvrzením o provedení transakce, oznámením o postoupení pohledávky, informací o postoupení pohledávky, podacím archem). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvou, podacím archem, výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky).

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi původní věřitelkou a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru č. [tel. číslo], na základě níž původní věřitelka poskytla žalované úvěr ve výši 25 000 Kč a ta se zavázala jej vrátit do 22. 4. 2023 v celkové částce 30 366 Kč. Byla sjednána smluvní pokuta. Žalovaná úvěr nesplatila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu.

5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Mezi původní věřitelkou a žalovanou byla adhezním způsobem dle § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a distančním způsobem dle § 1820 a násl. o. z., uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Smlouvu o úvěru původní věřitelka uzavřela v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele, pročež tato smlouva podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen mínusem za prodej majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Poskytovatel úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, neboť součástí jeho odborné péče je přezkoumání úvěruschopnosti, tj. taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje musí prověřit, příp. si je nechá od žadatele doložit.

8. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádně posuzovala úvěruschopnost žalované, neboť žalobkyně toliko tvrdila, že původní věřitelka nahlédla do různých databází, avšak toto nikterak neprokázala. K absenci veškerých podkladů, z nichž žalobkyně měla vycházet, lze odkázat na § 78 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, dle něhož je poskytovatel úvěru povinen uchovávat doklady, z nichž při poskytování úvěru vycházel, přičemž pakliže žalobkyně těmito doklady disponuje, zdejšímu soudu je nepředložila, ačkoliv jí z její činnosti musí být známo, že takové dokumenty mají být předloženy již současně s podáním žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

9. Dle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Z důkazů nevyplývá, že by žalobkyně měla takové výsledky k posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele, z nichž by nevyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud proto posoudil úvěrovou smlouvu jako neplatnou, a to též v souladu s rozsudkem Soudního dvora EU č. C-679/18 ze dne 5. 3. 2020, dle nějž je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytoval úvěru posuzoval úvěruschopnost spotřebitele.

10. Za popsané situace žalobkyni svědčilo právo na poučení o povinnosti k doplnění tvrzení a označení důkazů dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., které jí však nebylo možné poskytnout s ohledem na její neúčast na nařízeném jednání. Soud proto uzavřel, že žalobkyně v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno o tom, jakým způsobem a jak původní věřitelka před poskytnutím úvěru získala informace o schopnosti žalované splatit úvěr.

11. Z těchto důvodů soud již neposuzoval rozpor sjednaného poplatku ve výši 5 366 Kč za poskytnutí úvěru (RPSN 1762,80 %) s dobrými mravy (§ 580 odst. 1, § 588 o. z.), pro nějž by úvěrová smlouva musela být rovněž shledána absolutně neplatnou, když přiměřenost úroku je nutné posuzovat s přihlédnutím k úrokům poskytovaným bankami v daném období s tím, že v případě nebankovního úroku nemusí být nepřiměřený úrok převyšující obvyklý úrok více než dvakrát až třikrát s ohledem na vyšší riziko spojené s půjčováním osobám, které by na úvěr nemusely dosáhnout (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005).

12. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Žalobkyně poskytla žalované částku 25 000 Kč, kterou žalovaná nevrátila. Žalovaná se však s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně, a je tedy povinna dle § 2991 a násl. o. z. žalobkyni vrátit jistinu ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se tím, že částku nevrátila, dostala do prodlení dle § 1968 o. z. a žalobkyně má proto právo na příslušenství dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve formě zákonného úroku z prodlení. Aktivní legitimace žalobkyně vychází z § 1879 a násl. o. z.

14. V rozsahu bezdůvodného obohacení a zákonného úroku z prodlení je žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. S ohledem na výše uvedené skutečnosti pak soud zamítl žalobu co do částky 5 466 Kč odpovídající poplatku za poskytnutí úvěru a dalších poplatků ve výši 434 Kč za vymáhání pohledávky a smluvní pokuty ve výši 4 100 Kč, a to ve výroku II. tohoto rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 4 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení částečně úspěšná (žalobkyně byla úspěšná co do částky 26 684,93 Kč a neúspěšná co do částky 10 000 Kč, a tedy její úspěch činí zaokrouhleně 73 % a neúspěch 27 %, tedy jí náleží náklady ve výši 46 % z celkových nákladů) nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 203,36 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 164 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 29 100 Kč, sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), celkem tedy 900 Kč, tří náhrad hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., celkem tedy 300 Kč, a jednadvacetiprocentní náhrady za daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Žaloba splňuje parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, obdobnými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými návrhy. Celkové náklady tak činí 2 616 Kč, z nichž 46 % představuje 1 203,36 Kč.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací