Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 57 501 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části žaloby, podle které by žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 958 608,89 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 1 016 109,89 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení, ve výši 3 900 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala původně zaplacení částky 200 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení, za dobu od [datum] do zaplacení. V průběhu řízení byl předmět řízení rozšířen až na částku 1 016 109,89 Kč, s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tak, že dne [datum], byla uzavřena mezi žalovanou jako tehdy státní příspěvkovou organizací a žalobkyní, jako územně samosprávným celkem, Smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod, č. [Anonymizováno], jejímž předmětem byla dodávka vody z veřejného vodovodu a odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací. Součástí smlouvy byla příloha číslo 1 Podmínky ke smlouvě o dodávce vody a odvádění odpadních vod a příloha 2 Reklamační řád. Na základě této smlouvy žalobkyně dodávala žalované vodu z vodovodu a odváděla odpadní vody do kanalizace, povinností žalované bylo uhradit úplatu za tyto služby, dle smlouvy. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že množství dodané vody bylo měřeno vodoměrem, umístěným na odběrném místě ve vodoměrné šachtě, u příjezdové komunikace žalované a množství stočného bylo stanoveno vždy ve výši dodané vody. Žalobkyně dále tvrdila, že za zúčtovací období od [datum] do [datum], žalovaná odebrala celkem 16 741 m³ vody, což, dle jejího tvrzení vyplývá z hodnot naměřených vodoměrem, uvedených ve faktuře č. [Anonymizováno], ze dne [datum], vydané žalobkyní. Žalobkyně dne [datum], dle údajů na vodoměru, vystavila fakturu č. [Anonymizováno], s datem splatnosti [datum], znějící na částku 1 149 717,42 Kč včetně DPH, za vodné a stočné za uvedené období. Žalovaná fakturovanou částku nezaplatila. Žalobkyně ji proto vyzvala k zaplacení prostřednictvím předžalobní výzvy, právním zástupcem žalobkyně, dne [datum], dále znovu [datum] a poskytla sedmidenní lhůtu k zaplacení. V okamžiku podání žaloby, dne [datum], z předmětné faktury žalobkyně žalovala pouze zaplacení částky 200 000 Kč.
2. Protože nebylo zřejmé, jaká část sporné faktury je vlastně předmětem podané žaloby, tak žalobkyně, k výzvě soudu, doplnila žalobní tvrzení tak, že v předmětné faktuře vyúčtovala žalované jednak spotřebu z vodoměru číslo [Anonymizováno] za dobu od [datum] do [datum], vodné ve výši 120 384 Kč a stočné ve výši 46 512 Kč, za období od [datum] do [datum] vodné 239 806 Kč a stočné 92 986 Kč, tedy po odečtení zaplacené zálohy 48 000 Kč, je to částka 501 656,82 Kč. Dále žalobkyně žalované, fakturovala, z vodoměru číslo [Anonymizováno] za zúčtovací období od [datum] do [datum], vodné 13 860 Kč, stočné 5 280 Kč za dobu od [datum] do [datum] vodné 756 Kč, stočné 288 Kč za dobu od [datum] do [datum], vodné 48 268 Kč, stočné 18 649 Kč, za dobu od [datum] do [datum] vodné 120 956 Kč, stočné 46 733 Kč za dobu od [datum] do [datum], vodné ve výši 240 933 Kč, stočné 93 423 Kč, celkem včetně DPH, 648 060,60 Kč.
3. Žalobkyně tedy doplnila tvrzení žaloby tak, že ze sporné faktury v tuto chvíli žalovala jen částku 200 000 Kč, za dobu od [datum] do [datum], za spotřebu z vodoměru č. [hodnota] za odběr 2 736 m³, kdy za vodné to byla částka 120 384 Kč a za stočné 46 512 Kč včetně DPH, tedy 183 585,60 Kč, za dobu od [datum] do [datum] z vodoměru č. [hodnota] za odběr 4 894 m³, zbývající částku 16 414,40 Kč za odběr, do výše částky 200 000 Kč.
4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Jednak původně namítal, že pokud si vybrala žalobkyně část žalované částky, ze sporné faktury, nebylo zřejmé, za jaké období, nebo za jakou spotřebu je ta částka požadována. Zároveň žalovaný namítal, že žalobkyně neuvedla celou řadu významných skutečností, pro posouzení nároku, na požadovanou částku. Žalovaný namítal, že je dlouhodobým zákazníkem žalobkyně, měl s žalobkyní sjednány dodávky vody z veřejného vodovodu do odběrného místa na adrese [hodnota], (dále jen [Anonymizováno]), [Anonymizováno], a současně odvádění odpadních vod z odběrného místa, do veřejné kanalizace. Množství dodané vody bylo stanovováno na základě měření vodoměrů, množství odvedených odpadních vod, ve výši množství vody dodané. Žalovaný potvrdil, že [datum], obdržel od žalobkyně e-mailem, fakturu č. [hodnota], vystavenou [datum] na doplatek, ve výši 501 657 Kč, se splatností [datum]. Touto fakturou bylo žalovanému fakturováno vodné a stočné za 7 630 m³ dodané vody a stejné množství odvedených odpadních vod, za zúčtovací období [datum] -[datum]. Od účtované ceny, 549 657 Kč včetně DPH, odečetla žalobkyně zaplacené zálohy, ve výši 48 000 Kč. Podkladem pro toto vyúčtování měly být výsledky měření vodoměru č. [hodnota], jehož stav činil ke dni [datum] 1 216 m³, ke dni [datum] 3 952 m³ a ke dni [datum], 8 846 m³. Žalovaný tvrdil, že si nebyl vědom toho, že by tak velké množství vyúčtované vody v odběrném místě spotřeboval, protože ta částka pětinásobně převyšovala maximální roční spotřebu, v předchozích zúčtovacích obdobích, odkázal na stavy spotřeby z předchozích faktur. Proto žalovaný, dne [datum] v souladu s čl. 1 písm. b) Reklamačního řádu, v sídle žalobkyně, reklamoval množství dodané vody a odvedených odpadních vod, protože měl pochybnosti o správnosti měření vodoměru č. [hodnota]. Kromě toho reklamoval žalovaný nadměrný tlak vody dodávané z veřejného vodovodu a špatnou jakost vody. Žalovaný poukazoval na to, že dle čl. 4 písm. f) Reklamačního řádu, je odběratel povinen vrátit žalobci reklamovanou fakturu, před uplynutím splatnosti, přičemž v případě oprávněného vrácení přestává běžet původní lhůta splatnosti. Aby žalovaný tento požadavek žalobkyně splnil, tak současně s výše uvedenou reklamací žalobci předal zpět vyhotovení této „první faktury“, ačkoliv byla žalovanému doručena elektronicky, takže obtížně ji lze takto elektronicky vrátit. Namísto prověření námitek žalovaného, žalobkyně v rámci reklamace žalovanému sdělila, že vyúčtované množství dodané vody a odvedených odpadních vod je naopak ještě vyšší, protože od instalace vodoměru, uvedeného na faktuře, dne [datum], údajně nikdy žalobkyně neprováděla odečet jednoho z jeho dvou měřičů. Žalovaný poukazoval na to, že žalobkyně má do vodoměrné šachty volný přístup, takže k provádění odečtů nepotřebuje žádnou součinnost ze strany žalovaného. Bylo zjištěno, že reklamované množství dodané vody, bylo měřeno vodoměrem č. [hodnota], což byl tzv. sdružený vodoměr, který obsahoval dva měřiče, hlavní a vedlejší. Jeden měřič zaznamenával běžný průtok vody a v případě, že by docházelo ke zvýšenému průtoku vody, tak se měření přepnulo na druhý měřič. Celková spotřeba tedy měla být stanovena součtem výsledků měření obou měřidel. Žalobkyně začala tvrdit, že dosud údajně odečítala a následně vyúčtovávala pouze výsledky hlavního měřiče vodoměru. Žalobkyně potom tvrdila, že provedla úpravu vyúčtování tak, že „první fakturu“ č. [hodnota], údajně „skartovala“ a místo ní vystavila fakturu novou, daňový doklad se zcela identickým číslem, datem vystavení a splatností, avšak na nedoplatek ve výši 1 158 153 Kč. Tuto „druhou“ fakturu se stejným číslem žalovanému doručila e-mailem, ze dne [datum]. Touto „druhou“ fakturou bylo žalovanému vyúčtováno vodné a stočné, celkem 16 743 m³ dodané vody a dále 16 743 m³ odvedených odpadních vod, z odběrného místa, za dobu od [datum] do [datum], tedy celkem částka 1 206 153,32 Kč, od které žalobce odečetl zaplacené zálohy 48 000 Kč. K faktuře byla připojena listina, ve které bylo uvedeno, že podkladem pro vyúčtování byly výsledky měření vodoměru č. [hodnota], stav hlavního měřiče ke dni [datum] 1 216 m³, ke dni [datum] 8 843 m³ a dále stav vedlejšího měřiče, ke dni [datum] údajně činil 0 m³ a ke dni [datum] 9 112 m³.
5. Ještě téhož dne, [datum], žalovaný osobně, v sídle žalobkyně, reklamoval i tuto „druhou fakturu“ č. [hodnota], ze stejných důvodů jako v případě předchozí reklamace, protože bylo nereálné, že by žalovaný takové množství vody mohl v odběrném místě spotřebovat. Na reklamace žalovaná nijak nereagovala, pouze žalovanému, [datum] oznámila, že splatnost druhé faktury prodlužuje, do [datum]. Dne [datum], pak žalovaný z opatrnosti doručil žalobkyni znova písemnou reklamaci, ve které zopakoval obsah dosud učiněných reklamací. Namítal, že druhý vodoměr byl instalován bez vědomí a bez přítomnosti žalovaného, který o tom nebyl vůbec vyrozuměn, ačkoliv dle zákona o vodovodech a kanalizacích, je zde povinnost informovat odběratele o výměně vodoměru, minimálně 15 dnů předem. Jediný doklad, který žalobkyně žalovanému ohledně počátečního stavu vodoměru č. [hodnota], k datu instalace, [datum] předložila, byla kopie zápisu společnosti [právnická osoba], o výměně vodoměru, datovaného [datum]. V tomto zápisu je u nově instalovaného vodoměru uveden pouze jeden údaj, a to 5 m³, aniž by bylo vysvětleno, k jakému měřidlu se tento údaj vztahuje, zda tedy k hlavnímu či vedlejšímu měřidlu. Proto žalovaný, zpochybňuje že by stav vedlejšího měřiče, ke dni [datum], byl 0 m³, namítal, že žalobkyně v té „druhé faktuře“ bez jakéhokoliv vysvětlení, změnila stav hlavního měřiče, ke dni [datum] na hodnotu 8 847 m³, oproti hodnotě 8 846 m³ na „první faktuře“. Dále žalovaný namítal formální nesprávnost fakturace při povinnosti platit DPH, kdy žalobkyně postupovala v rozporu, s § 42 zákona č. 235/2004 Sb., podle kterého opravu daňového základu lze provést pouze vystavením opravného daňového dokladu, nikoli pouhým fyzickým zničením původní faktury na jedné straně a vystavením nové, jak učinila žalobkyně. Proto žalovaný tvrdí, domníval, že ta „druhá faktura“ nemohla, z hlediska účetního, působit žádné právní účinky. Protože žalobkyně neprověřila správnost měření vodoměru č. [hodnota], tak žalovaný, v rámci písemné reklamace, výslovně požádal o provedení přezkoušení tohoto vodoměru. Dne [datum], žalovaný obdržel, z datové schránky zástupce žalobkyně dopis, ve kterém žalobkyně sdělila, že měření vodoměru č. [hodnota] považuje za správné, ale že nemá námitky proti tomu, aby si žalovaný zajistil sám, vlastní přezkoušení. Tedy žalobkyně odmítla provést přezkoušení vodoměru, v rozporu s § 17 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích, byť tak měla učinit, do 30 dnů od doručení žádosti odběratele. Zároveň žalobkyně tvrdila, že o předchozí výměně vodoměru, která proběhla dne [datum], byl žalovaný informován, ale doklad o tom nepředložila, nepravdivě tvrdila, že někdo z pracovníků žalované, se tehdy výměny vodoměrů účastnil. Žalobkyně uznala jedinou námitku žalovaného, že stav vedlejšího měřidla vodoměru č. [hodnota], ke dni [datum], nebyl 0 m³. K dopisu byl připojen opravný daňový doklad, č. [hodnota], jímž byla v celém rozsahu dobropisována druhá faktura č. [hodnota] a současně nová faktura, daňový doklad č. [hodnota], vystavená [datum]. (Specifikace částky z nové faktury na čísle listu 30- 31).
6. Žalovaný pak, [datum], doručil žalobkyni další písemnou reklamaci, reklamoval vyúčtování faktury č. [hodnota] a z opatrnosti připomínal, že nadále trvá i na reklamaci vyúčtování z první faktury, která nebyla, právně relevantním způsobem odstraněna. Žalovaný opětovně žádal o přezkoumání vodoměrů, znovu namítal znovu nesprávné stavy vedlejšího měřiče, které nebyly ničím doloženy, jestliže sama žalobkyně uváděla, že odečty z toho vedlejšího měřiče dosud nikdy neprováděla, proto i tuto fakturu žalovaný z opatrnosti žalobkyni vrátil. Dále žalovaný poukazoval na podmínky ve smlouvě o dávce vody, kde je stanoveno, že odběratel má nárok na snížení fakturovaného množství odváděných odpadních vod v případě, že vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje a toto množství je prokazatelně vyšší než 30 m³ za rok. Žalovaný dodával, že provádí zimní údržbu spravovaného úseku [Anonymizováno], za účelem toho odebírá z vodovodu žalobkyně vodu na výrobu solanky, která je následně použita na údržbu uvedené dálnice, tedy prokazatelně není vypouštěna do kanalizace žalobkyně. Proto požadoval žalovaný, mimo jiné, o snížení fakturace stočného, v období [datum] - [datum] o 527 m³ vody, když právě toto množství vody bylo použito na výrobu solanky, a ve zúčtovacím období [datum] - [datum] o snížení o 384 m³ vody, která byla použita na výrobu solanky a následně zimní údržbu, v období od [datum] do [datum]. Dne [datum] žalobkyně, po předchozím vyrozumění žalovaného a za jeho přítomnosti, provedla výměnu vodoměru č. [hodnota], za nově instalovaný vodoměr, č. [hodnota]. Jedná se také o typ sdruženého vodoměru, s hlavním a vedlejším měřičem. Žalobkyně sdělila, že vodoměr č. [hodnota], odešle na přezkoušení, do akreditovaného metrologického střediska [právnická osoba], se sídlem v [adresa]. Dne [datum], žalovaný obdržel do datové schránky, dopis advokátní kanceláře, zástupce žalobkyně, kde bylo sděleno, že dne [datum] proběhlo přezkoušení vodoměru č. [hodnota], s výsledkem, že vodoměr nesplňuje požadavky na stanovené měřidlo, tedy považuje se za nefunkční. Přílohou dopisu byla kopie Osvědčení o přezkoušení měřidla, ze dne [datum], včetně zkušebního protokolu. Žalobkyně však odmítla provést opravu reklamovaných vyúčtování, což zdůvodnila tak, že ze zkušebního protokolu vyplývá, že chyba v měření u zkušebních průtoků Q1 a Q2 byla -100 % a u zkušebního průtoku Q3 -93,56 %, z čehož žalobkyně dovodila, že vyúčtované množství spotřeby je nižší, než skutečná spotřeba v odběrném místě. K žádosti žalovaného o snížení stočného za odebranou vodu neodvedenou do kanalizace se žalobkyně vyjádřil tak, že o snížení lze požádat jen za poslední zúčtovací období, nikoliv za období předcházející. Snížení stočného za poslední zúčtovací období, žalobkyně podmínila tím, že žalovaný buď výsledky měření doloží množstvím vypouštěných odpadních vod nebo odborným výpočtem, podle technických propočtů, které by žalobkyně následně ověřila. Žalobkyně trvala na úhradě doplatku sporné faktury, z [datum].
7. Žalovaný doručil žalobkyni dopis, z [datum], kde opět vyzval žalobkyni k provedení opravy reklamovaných vyúčtování. Odkazoval na právní úpravu, že v případě nefunkčnosti vodoměru, je žalobkyně povinna postupovat podle čl. 5 písm. b) Reklamačního řádu žalobkyně, respektive podle ust. § 17 odst. 4 písm. a), věta první, a § 19, zákona o vodovodech a kanalizacích, tedy stanovit množství dodané vody a odvedených odpadních vod podle skutečného odběru, v období předcházejícím reklamovanému období, to je v daném případě, podle zúčtovacího období od [datum] do [datum], kdy spotřeba činila 1 568 m³. Žalovaný poukazoval na to, že se neocitl v prodlení se zaplacením.
8. Následně žalobkyně, e-mailem z [datum], doručila žalovanému upomínku k úhradě dlužné částky.
9. Za účelem pokusu o smírné vyřešení věci, žalovaný v [Anonymizováno] požádal žalobkyni o schůzku, která se uskutečnila [datum], v sídle žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že si nechala vypracovat znalecký posudek, který měl dokládat, že žalovaný reklamované množství vody skutečně odebral. Takový posudek však nebyl žalovanému nikdy doručen. Žalovaný upomínal žalobkyni, aby provedla opravu reklamovaných vyúčtování, zaslal žalobkyni záznamy o spotřebě vody, měřené nově instalovaným vodoměrem, č. [hodnota], v období od [datum] do [datum], která činila pouze 864,51 m³. Přitom tato spotřeba zahrnovala i zimní údržbu, na kterou žalovaný spotřebovává nejvíce vody. Na to žalobkyně sdělila, že nadále trvá na úhradě žalované částky, jinak přistoupí k podání žaloby. Takový postup žalobkyně žalovaný považuje za zneužití práva, s odkazem na ust. § 6 odst. 2, občanského zákoníku. Navíc ještě namítal žalovaný, že fakturu č. [hodnota] nikdy neobdržel přímo od žalobkyně, ale pouze z datové schránky advokáta žalobkyně, dne [datum] a [datum], jako přílohu dopisů, s vyjádřením k reklamacím žalovaného, k čemuž byla přiložena plná moc, která zmocnila advokáta žalobkyně ke všem úkonům, jednáním souvisejících s poskytováním služeb, na základě smlouvy o dodávce a odvádění odpadních č. [hodnota], ze dne [datum]. Na základě této smlouvy, uzavřené na dobu určitou, však nemůže být žalováno za období, které je předmětem řízení.
10. Následně, v podání [datum], žalobkyně začala provádět započtení přeplatků, které vznikly žalovanému za další zúčtovací období, viz. specifikace na čísle listu 61, 62 spisu. Žalovaný takové zápočty považoval za neplatné, protože zpochybňoval existenci původní pohledávky žalobkyně, považoval ji za nejistou, částky, které žalovaný hradil, hradil za konkrétní období, vznikl mu nárok na vrácení přeplatků.
11. Po provedeném dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti.
12. Ze Smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod, č. [hodnota] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi dodavatelem obcí [adresa], odběratelem žalovanou, dne [datum], smlouva byla uzavřena na dobu určitou, do [datum]. Smlouvu mohla kterákoli ze smluvních stran zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí, výpovědí odeslanou druhé smluvní straně, alespoň tři měsíce předem. Ze smlouvy bylo zjištěno, že jejím předmětem byla úprava vztahů mezi dodavatelem a odběratelem, při dodávce vody z veřejného vodovodu a odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací, na adrese obec [adresa], víceúčelová stavba [hodnota]. Vlastníkem a provozovatelem vodovodů a kanalizace je obec [adresa]. Plnění bylo poskytováno od [datum]. Bylo sjednáno, že množství dodané vody bude zjišťováno vodoměrem, odvádění odpadních vod bude účtováno, ve výši vody dodané. Byly stanoveny zálohy, ve výši 15 000 Kč, čtyřikrát ročně. Vyúčtování záloh a vyúčtování vodného, stočného mělo být provedeno fakturou, vždy do 30. 9. příslušného kalendářního roku, na základě odečtu měřidel, u neměřených odběrů na základě přiznaných skutečností. Vyúčtování neměřeného stočného, mělo být provedeno fakturou do 31. 12., příslušného kalendářního roku.
13. Přílohou smlouvy byly Podmínky ke smlouvě o dodávce vody a odvádění odpadních vod a Reklamační řád. V bodě III.1 podmínek bylo uvedeno, že množství dodané vody se měří měřidlem ve vlastnictví vlastníka vodovodu, které je stanoveným měřidlem, dle zákona č. 505/1990 Sb. o metrologii, nebo stanoveným paušálem, dle směrných čísel dle vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. V bodě III. 10 bylo sjednáno, že má-li odběratel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na měřidle ve vlastnictví dodavatele, má právo požádat o jeho přezkoušení. Toto právo lze uplatnit nejpozději při výměně měřidla. Odběratel pak má zákonné právo si na vlastní náklady zajistit metrologickou zkoušku vodoměru na místě instalace, a to nezávislým měřidlem připojeným na odbočení s uzávěrem za osazeným vodoměrem na potrubí vnitřního vodovodu, před jeho prvním rozdělením. Tuto zkoušku měl provést, za přítomnosti provozovatele vodovodu, na základě smlouvy s odběratelem, [Anonymizováno], pokud to vnitřní vodovod umožňuje. Má-li dodavatel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na měřidle ve vlastnictví odběratele, má právo požádat o jeho přezkoušení. Odběratel je povinen, na základě písemné žádosti dodavatele, zajistit do 30 dnů od doručení žádosti, přezkoušení měřidla u autorizované zkušebny.
14. Dle přílohy 2, Reklamačního řádu má odběratel právo uplatnit vůči dodavateli odpovědnost za vady a reklamaci u dodávky vody, na jakost vody, množství vody, na správnost fakturace, stejně jako u odvádění odpadních vod. Reklamaci uplatňuje odběratel písemně, na adrese dodavatele uvedené ve smlouvě, případně osobně. Dodavatel je povinen zajistit vyřízení reklamace a podání písemné zprávy odběrateli, o způsobu vyřízení bez zbytečného odkladu, na adresu odběratele nejpozději do 30 kalendářních dnů od uplatnění reklamace. Dle bodu 4 c), v případě reklamace množství dodané vody z důvodu pochybnosti o správnosti měření dodané vody vodoměrem, zajistí dodavatel, na základě písemné žádosti odběratele, ve lhůtě do 30 dnů od jejího doručení přezkoušení vodoměru, u autorizované zkušebny. Výsledky přezkoušení oznámí dodavatel neprodleně odběrateli. Dle bodu 4 f), jestliže je s reklamací spojena nutnost vrátit vystavenou fakturu, je odběratel povinen tuto fakturu vrátit dodavateli, před uplynutím lhůty splatnosti. Dodavatel je pak povinen, podle povahy nesprávnosti faktury, vyhotovit fakturu novou. Oprávněným vrácením přestává běžet původní lhůta splatnosti. Dle bodu 5 b), v případě oprávněné reklamace množství dodané vody, má být postupováno dle § 17, zákona o vodovodech a kanalizacích, v případě reklamace množství odvedené odpadní vody, podle § 19 téhož zákona.
15. Ze zprávy [Anonymizováno] (dále je [Anonymizováno]), ze dne [datum], bylo zjištěno, poté, co soud požádal tento ústav o odborné vyjádření, že společnost [právnická osoba], se sídlem v [adresa], je autorizovaným metrologickým střediskem, ve smyslu ust. § 16 zák. č. 505/1990 Sb. o metrologii. [Anonymizováno] odkazoval na vyjádření společnosti [právnická osoba], vyjádření z [datum], k obsahu vydaného osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla č. j. [Anonymizováno], ze dne [datum], jehož součástí je zkušební protokol o přezkoušení stanoveného měřidla č. j. [Anonymizováno]. Společnost [Anonymizováno], komentovala v protokolu výsledky zkoušky tak, že byla zjištěna chyba na zkušebním průtoku Q1 [Anonymizováno] -100 %, zjištěná chyba na zkušebním průtoku Q2 [Anonymizováno] -100 %, zjištěná chyba na zkušebním průtoku Q3 [Anonymizováno] -93,56 %. Dále bylo citováno ze zprávy společnosti [právnická osoba], že na základě telefonické žádosti zákazníka o zjištění příčiny nefunkčnosti měřidla bylo měřidlo rozebráno, ve vodoměru bylo zjištěno velké množství mechanických úlomků, usazenin, které nejspíše byly příčinou zaseknutí měrných mechanismů vodoměru a nesprávné funkčnosti i nedovírání přepínací klapky sdruženého vodoměru. Dále [Anonymizováno] konstatoval, že uvedený charakter zjištění odkazuje na nefunkční stav měřidla, (žádná indikace spotřeby v oblasti zkušebních průtoků Q1 a Q2), popřípadě na nesprávnou funkčnost, minimální odezva indikace spotřeby při průtoku Q3. Ze zprávy [Anonymizováno] dále bylo zjištěno, že nelze ani predikovat, zda k tomuto stavu došlo postupným zanášením vodoměru cizími předměty a nečistotami, nebo jednorázově, např. v důsledku nějaké opravy vodovodního potrubí. Z postoupených informací nelze ani dovodit, jaké by bylo chování soustavy, vlastní vodoměr, potrubí, případné blízké armatury, v okamžiku průběžného zanášení a při výsledku stavu popsaném společností [Anonymizováno]. Za takových okolností není ani v možnostech [Anonymizováno], jednoznačně určit, zda u tohoto konkrétního konstrukčního provedení vodoměru, lze jím indikované množství vody považovat za minimální množství, které vodoměrem prokazatelně proteklo, nebo zda mohla být i tato hodnota ovlivněna i dalšími vlivy, které nelze zpětně kvantifikovat, například vznikem vibrací.
16. Z Osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla, ze dne [datum], bylo zjištěno, že ho provedla společnost [právnická osoba] autorizovaný Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, jako autorizované metrologické středisko pro ověřování stanovených měřidel. Žadatelem byla obec [adresa]. Předmětem přezkoušení byl vodoměr [Anonymizováno], typ [Anonymizováno] s výrobním číslem [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Závěr zkoušky byl takový, že s ohledem na výsledek přezkoušení, výše uvedené měřilo nesplňuje požadavky stanovené opatřením obecné povahy č. [hodnota] a na základě tohoto výsledku zaniká platnost ověření měřidla, ve smyslu ustanovení § 7 odst. 2, vyhlášky č. 262/2000 Sb. a jeho další používání by bylo v rozporu se zákonem. Přílohou je zkušební protokol o přezkoušení stanoveného měřidla, č. j. [Anonymizováno], který obsahuje shora uvedené naměřené zkušební průtoky, se závěrem, že stanovené měřidlo nesplňuje požadavky stanovené příslušným opatřením.
17. Z vyjádření ke zkušebnímu protokolu, z [datum] společnosti [právnická osoba], k žádosti zástupce žalobkyně, bylo zjištěno, že je zde uvedeno, že značka roku posledního úředního ověření před přezkoušením, byla z roku 2020. Dále byly zopakovány výsledky měření a doplněno, že na základě telefonické žádosti zákazníka, o zjištění příčiny nefunkčnosti, bylo měřidlo rozebráno a bylo tam zjištěno velké množství mechanických úlomků, usazenin, které nejspíše byly příčinou zaseknutí měrných mechanismů vodoměrů a nesprávné funkčnosti, nedovírání přepínací klapky sdruženého vodoměru. Z těchto důvodů tedy měřidlo nesplňovalo požadavky stanovené uvedeným opatřením.
18. Z původní faktury č. [hodnota] bylo zjištěno, že byla žalobkyní vystavena za období [datum] až [datum] měřeno vodoměrem [Anonymizováno] celkem vodné a stočné 549 657 Kč, včetně DPH, po odečtu zaplaceného zálohy 48 000 Kč, k doplatku 501 657 Kč. Faktura vystavena [datum], splatnost [datum].
19. Z faktury č. [hodnota], vystavené žalobkyní, ze dne [datum], bylo zjištěno, že byla vystavena za zúčtovací období od [datum] do [datum], když žalovaný měl odebrat, celkem 16 741 m³ vody, což, dle tvrzení žalobkyně vyplývá z hodnot naměřených vodoměrem, uvedených ve faktuře vydané žalobkyní. Faktura vystavena [datum], splatnost [datum], na částku 1 149 717,42 Kč včetně DPH, za vodné a stočné za uvedené období. K faktuře byla připojena listina, ve které bylo uvedeno, že podkladem pro vyúčtování byly výsledky měření vodoměru č. [hodnota], stav hlavního měřiče ke dni [datum] 1 216 m³, ke dni [datum] 8 843 m³ a dále stav vedlejšího měřiče, ke dni [datum] údajně činil 0 m³ a ke dni [datum] 9 112 m³.
20. Za období [datum] -[datum] spotřeba žalovaného měřena hlavním vodoměrem [Anonymizováno] byla 1 568 m3.(tabulka žalobkyně)
21. V období následném, po období sporném, od [datum] do [datum] byla spotřeba žalovaného měřena novým vodoměrem [Anonymizováno] 976m3.
22. Žalobkyně tvrdila, že je potřeba nechat vypracovat na stav vodoměru č. [hodnota] znalecký posudek, který přesně identifikuje charakter vady a odpoví na otázku, zda zaznamenané množství odebrané vody na vodoměru skutečně vodoměrem proteklo, či zda vada způsobila, že naměřené množství vody je neprůkazné.
23. Z výpovědi starosty žalobkyně bylo zjištěno, že s žalovanou měli dlouhodobě dobré smluvní vztahy. Nejprve byla uzavřena písemná smlouva na odběr vody na dobu určitou, která skončila a nikdo z účastníků si nevšiml, že doba určitá uplynula a voda byla žalované dodávána i nadále. Žalobkyně pak zjistila, že dochází k nějakým větším odběrům vody, o čemž informovala žalovanou, někdy v lednu roku 2020, což bylo odůvodňováno tím, že se tam vyrábí solanka. Znovu na to žalobkyně upozornila ještě v dubnu 2020, kdy už se solanka nevyráběla, ale žalovaná na to nijak nereagovala. Potom byla vystavena faktura na vyšší částku a došlo k přezkoušení vodoměrů. Starosta žalobkyně uváděl, že toto je třeba vykládat tak, že číslo, které je uvedeno na vodoměru, je množství vody, která tam skutečně protekla, ale později zřejmě došlo k zanesení vodoměru, přestože to bylo v době, kdy měřidlo mělo být funkční, mělo ještě platný cejch. Žalobkyně potom pátrala, jestli, nebo kde mohlo dojít k nějakým únikům vody a zjišťovali v té době u žalované vysoké odběry 0,5 l/s, což byly noční odběry vody. Po vystavení faktury odběry poklesly o 0,3 l/s. Poté, co byl zjištěn nefunkční vodoměr, žalobkyně osadila vodoměr nový. Z výpovědi starosty žalobkyně bylo zjištěno, že si uvědomuje, že žalovaná měla v minulosti také výhrady k tomu, že tam je vyšší tlak v systému, který byl v roce 2024 snížen, ale neuměl se vyjádřit k tomu, zda toto mohlo mít vliv na nějakou zvýšenou spotřebu nebo zvýšené opotřebení ventilů nebo těsnění nebo podobně. Dále si žalovaná stěžovala na zakalení vody, kterou odebírala pro své cisterny, což bylo vyřešeno tak, že voda pro cisterny žalované byla potom odebírána na jiném místě. Vodovodní řad, stejně jako vodoměry patří žalobkyni. Odečty pro žalobkyni zajišťuje firma [právnická osoba], jedenkrát ročně. Starosta žalobkyně uváděl, že každý uživatel, odběratel, by si měl průběžně kontrolovat své spotřeby. Pokud se žalobkyně snažila zjistit, odkud je nějaký větší odběr vody, tak odpojili obec jako takovou a zjistili, že k nadměrným odběrům dochází v průmyslové zóně. Dle vyjádření starosty žalobkyně, se tak vylučovací metodou dostali k tomu, že by to mělo být z prostor, které užívala žalovaná,24. Z výpovědi místostarosty žalobkyně, [jméno FO], bylo zjištěno, že se účastnil jednání s žalovanou, s panem [Anonymizováno] a ředitelem žalované, panem [jméno FO], na jednání, kdy upozornili žalovanou, že je tam větší spotřeba vody v obci, což bylo v tom zimním období vysvětlováno výrobou solanky, která se používá k posypu silnic, toto se opakovalo ještě v březnu a dubnu. Poté byla vystavena faktura, kde se zjistilo, že odběr žalované byl vysoký. Už v minulosti obec zjišťovala to, že v obci je vody nedostatek a z jakého objektu k nadměrným odběrům dochází. Dle závěrů žalobkyně, to byl právě objekt žalované, proto ji na to upozorňovali. Z výpovědi místostarosty žalobkyně bylo zjištěno, že v rozhodném období, žalobkyně dodávala vodu žalované bez uzavřené smlouvy proto, že standardně obec uzavírá smlouvy na dobu neurčitou, ale v době, kdy byla s žalovanou uzavírána první smlouva, bylo ze strany žalované požadováno, aby byla uzavřena smlouva na dobu určitou. Proto si potom nikdo neuvědomil, že uplynula doba, na kterou byla smlouva sjednána. Žalované byl zaslán návrh nové smlouvy, k tomu měla žalovaná nějaké výhrady, ještě v roce 2024, nebyla uzavřena nová smlouva. Z výpovědi místostarosty žalobkyně bylo dále zjištěno, že v době, kdy upozorňovali žalovanou na to, že tam má nějaký větší odběr, neřešila obec kontrolu měřidla - vodoměru, protože ten měl v té době platný cejch. Následně ještě žalobkyně zjistila, že používala měřidla na velkou rouru, která nezaznamenávala odběry při malém odběru vody, takže při větším napouštění nebo odpouštění odběr zaznamenán byl, ale třeba při puštění jednoho kohoutku se nestalo nic, proto bylo žalobkyni doporučeno, osadit vodoměry podružné, které registrují i malé odběry. Takže někdy od září nebo října roku 2022, byly zaznamenávány jak malé, tak větší odběry měřidly. Žalobkyně nemá dálkové odečty z vodoměrů, ta situace, že část vody nebyla měřena, se týkala nejen žalované, ale i dalších firem v průmyslovém areálu, než došlo k výměně vodoměrů.25. Z výpovědi svědkyně, [jméno FO], bylo zjištěno, že pracuje u žalobkyně ve funkci investičního technika. Řeší i otázky vodovodní sítě, vyhledávání oprav, sledování odběrů a podobně. V rámci své činnosti, v určité době zjistila, že se zvýšila obci spotřeba vody, v počítačovém systému. Obec začala pátrat, odkud se to děje. Svědkyně o tom informovala starostu. Potom někdy v lednu 2020, proběhlo na úřadě první setkání s žalovanou, kterého se neúčastnila, větší spotřeba u žalované trvala i v dalších měsících. V tuto dobu ale žalobkyně neřešila například kontrolu vodoměru, protože nebylo důvodu se domnívat, že je měřidlo nefunkční, protože se zaseklo, což se, dle názoru svědkyně, mohlo stát z různých důvodů, i při manipulaci s měřidlem při jeho přezkoušení a podobně. Svědkyně neřešila žádnou fakturaci. Odchylka v odběru, při které žalobkyně pátrala po důvodech, byla navíc třeba 35 m³ odebrané vody. I z výpovědi této svědkyně bylo zjištěno, že v počátku, kdy tam začala pracovat, se dělaly různé revize sítí a bylo zjištěno, že na potrubí, které tam má umístěno žalovaná, je osazen vodoměr, který nezaznamenává malé odběry. Potom došlo k výměně, za sdružený vodoměr, jak velkých, tak malých odběrů, někdy v červenci roku 2020. Z výpovědi svědkyně dále bylo zjištěno, že potom došlo ještě k situaci, že sice měli osazeny vodoměry, které měly dvě měřidla, ale pracovníci, kteří prováděli odečty, odečítali pouze spotřebu z vodoměru pro ten velký odběr, takže v určité fázi žalobkyně zjistila, že na tom měřidle, které se ukázalo jako nefunkční, i pro ty malé odběry, už bylo naměřeno asi 7 000 m3. Takže to potom její kolegyně žalované „nějak“ rozpočítávala.26. Z výpovědi svědkyně, [jméno FO], bylo zjištěno, že pracuje u žalobkyně a zabývá se, kromě jiného, otázkou vyúčtování a rozúčtování vodného. Byla informována o tom, že u žalované nastal problém s nadměrnou spotřebou, což ona přímo neřešila, ale tu informaci získala od kolegů. Fakturace se provádí vždy za období od září do srpna následujícího roku. V okamžiku, kdy žalovaná obdržela fakturu, byly proti ní vzneseny námitky, ze strany žalované. Následně bylo ještě zjištěno, že odečty byly provedeny špatně, protože nebylo počítáno s naměřenou spotřebou z podružného vodoměru. Svědkyně postupovala tak, že poměrně rozprostřela takto naměřenou spotřebu, na předchozí období. Při vědomí toho, že tam byl odběr bez platné smlouvy, smlouva který byla předtím uzavřena, byla uzavřena na dobu určitou, která již uplynula. Žalobkyně s jinými odběrateli smlouvu na dobu určitou nemá, proto si nevšimla toho, že stanovená doba již uplynula. V případě bezesmluvního odběru počítala žalobkyně s cenou, která je stanovena obcí, a je vždy vyhlašována. Z výpovědi svědkyně dále bylo zjištěno, že skutečně nejprve byla vystavena faktura pod č. [hodnota], dne [datum], na částku 501 657 Kč, následně dne [datum] faktura se stejným číslem, na částku 1 158 153 Kč. Svědkyně tedy nepostupovala tak, že by, ve smyslu zákona o DPH, opravu provedla opravným daňovým dokladem. Faktura byla zasílána žalované e-mailem, jako i v jiných případech. Svědkyně telefonicky domluvila s účetní žalované, že první fakturu „zlikviduje“, protože ta druhá byla vystavena bezprostředně po odeslání první. Žalobkyně má v účetnictví pouze tu pozdější fakturu. Následně došlo ještě k dofakturaci z toho podružného vodoměru. Svědkyně uváděla, že se domnívá, že takto mohli, tři roky zpětně postupovat, byť to mělo být provedeno poměrně, za jednotlivá období, za které už byly faktury zaplaceny a odvedeno z nich DPH.27. Z výpovědi svědka, [jméno FO], bylo zjištěno, že byl zaměstnán u žalovaného do února roku 2024, do jeho pracovní náplně, vedoucího střediska, patřilo i řešení otázek kolem vody. Domníval se, že měli s obcí dobré vztahy, snažili se vycházet si vstříc, např. pokud bylo žalovanému sděleno, že tam v určitých obdobích dochází ke zvýšenému odběru, především v zimních měsících, z důvodu výroby solanky, vždy se snažili komunikovat. Svědek tam pracoval od roku 2017, odběry vody bývaly zhruba stejné, odpovídaly částce 100 000 -120 000 Kč. Následně byla fakturace na částku, která přesáhla 1 000 000 Kč, se kterou žalovaný nemohl souhlasit. Žalovaný již předtím informoval obec, že má výhrady jednak ke kvalitě vody, zaměstnancům byla jako voda k pití, podávána voda balená, jednak ke zvýšenému tlaku, který v potrubí byl. Již před tou nadměrnou fakturací, žalovaný žádal obec o přezkoušení vodoměru, a nakonec bylo zjištěno, že ten vodoměr správně neměřil. Aby obec neměla problém i třeba s nárazovým zvýšeným odběrem vody, žalovaný na část svého provozu uzavřel ještě smlouvu s [Anonymizováno], takže část činnosti žalovaného potom byla napojena na jinou přípojku. Svědek měl informace o tom, že v minulosti byly uzavírány smlouvy na odběry vody na dobu neurčitou, ale poslední smlouva byla uzavřena na dobu určitou i z toho důvodu, že docházelo u žalovaného k nějakým změnám. Předpokládalo, že následně bude zase uzavřena smlouva na dobu neurčitou, ale pravděpodobně jak obec, tak ani žalovaný si na to nevzpomněli, takže potom přišel nějaký návrh od obce a žalovaná se snažila nějak domluvit. Svědek potvrdil, že žalobkyně informovala, v určitém období, před tou nadměrnou fakturací, že dochází k nějakému zvýšenému odběru vody, v celém tom průmyslovém areálu, že to takto obci vychází. Od starosty byla prvotní informace taková, že obec má nějaký počítačový systém, který sleduje odběry vody v jednotlivých lokalitách, a že tam byly zaznamenány zvýšené křivky, v té průmyslové oblasti. Žalovaný pak zkoumal, odkud by k tomu mohlo dojít, jestli tam například ve svahu nedochází k nějakým únikům vody nebo k nějakým jiným netěsnostem. V rámci těchto šetření žádnou takovou konkrétní věc nezjistili. Bylo poukazováno na větší tlak v potrubí, který byl kolem 0,8 MPa a má být kolem 0,6, maximálně, přechodně 0,7Mpa. V šachtě byl umístěn tlakoměr, je tam možno odečíst tu zjištěnou hodnotu, samozřejmě při zvýšení tlaku nežádoucím způsobem, může dojít k poškození nějakých prvků systému, ať už nějakých armatur, kohoutků, nebo podobně. Na to obec reagovala tak si s tím neumí poradit. Takže žalovaný potom v roce 2023, osadil do objektu administrativní budovy nějaké certifikované zařízení, které sloužilo jednak k regulaci nadměrného tlaku, jednak k filtrování vody nějakým filtrem, protože s kvalitou vody byl problém. Dělala to nějaká certifikovaná firma, nebylo to ve vodoměrné šachtě, ale až v rámci objektu. V rámci celého areálu je administrativní budova žalovaného, dále tam jsou garáže, dílna, prostor pro mytí vozidel a dále solankové hospodářství, pro výrobu solanky. S obcí byly vedeny ještě debaty o tom, že žalovaný platil vodné i za stočné za stejné množství vody, ačkoliv rozhodně část vody, která byla použita jako součást solanky, se nedostávala zpět do kanalizace obec, ale byla použita na dálnici. Vodoměr, ze kterého se prováděly odečty, tak byl umístěn v šachtě mimo areál žalovaného, odečty se běžně prováděly jednou ročně, žalovaný se jich neúčastnil. Podle informací svědka, byl osazen jeden vodoměr, který možná měl více nějakých měřidel, pro nějaké malé a velké odběry. Obec potom říkala, že částečně, z toho jednoho měřidla nějak stavy neodečítala, ale svědek nevěděl, jak to tam bylo vyřešeno po technické stránce. Svědek neví nic o tom, že by tam byla zjištěna nějaká závada např. na nějakém vodovodním kotli nebo podobně, nebo že by v důsledku toho docházelo k nějakým nadměrným odběrům vody. V administrativní budově jsou umístěny dva plynové kotle, vedle místnosti, kde sedí technici v tom areálu, které se přepínají střídavě a využívají se k topení i k ohřevu teplé vody, ale svědek neměl informace o tom, že by tam, v rozhodné době, byla zjištěna nějaká závada, kotle byly pravidelně servisované, pravidelně se tam dělaly revize. Následně se žalovaný rozhodl provést vrty, pro používání užitkové vody a sbírání dešťové vody v areálu, aby došlo k nějaké úspoře.28. Soud neprováděl výslechy dalších osob, když konkrétní příčina vzniku nadměrného odběru vody nebyla žalobkyní zjištěna.29. Soud nepřistoupil k zadání vypracování znaleckého posudku, jak navrhovala žalobkyně, ohledně správnosti naměřeného množství vody na vodoměru. Dle názoru soudu, za situace, kdy existuje jednoznačná právní úprava, kdy se certifikované měřidlo považuje za vadné, tedy nezpůsobilé k měření vody, nelze žádnému znalci takovou otázku ani položit. Soud proto pouze požádal o odborné vyjádření [Anonymizováno], ke zkušebnímu protokolu, vydanému společností [právnická osoba], jako autorizovaným metrologickým střediskem. Odborným vyjádřením [Anonymizováno] má soud za prokázané, že nelze ani predikovat, zda k tomuto „zadření“ měřidla došlo postupným zanášením vodoměru cizími předměty a nečistotami, nebo jednorázově, např. v důsledku nějaké opravy vodovodního potrubí, když z postoupených informací nelze ani dovodit, jaké by bylo chování soustavy, vlastní vodoměr, potrubí, případné blízké armatury, v okamžiku průběžného zanášení a při výsledku stavu popsaném společností [právnická osoba]. Jak [Anonymizováno] konstatoval, za takových okolností, není ani v možnostech [Anonymizováno], jednoznačně určit, zda u tohoto konkrétního konstrukčního provedení vodoměru, lze jím indikované množství vody považovat za minimální množství, které vodoměrem prokazatelně proteklo, nebo zda mohla být i tato hodnota ovlivněna i dalšími vlivy, které nelze zpětně kvantifikovat, například vznikem vibrací.30. Žalobkyně upřesnila své rozšíření žaloby takto:Žalobkyně dne [datum] vystavila fakturu č. [hodnota] na částku 1.149.717,42 Kč včetně DPH za vodné a stočné se splatností [datum], ve které vyúčtovala žalované:za vodoměr č. [hodnota] za zúčtovací období od [datum] do [datum] vodné ve výši 120.384,- Kč a stočné ve výši 46.512,- Kč, za zúčtovací období od [datum] do [datum] vodné ve výši 239.806,- Kč a stočné ve výši 92.986,- Kč, tj. celkem včetně DPH po odečtení zálohy ve výši 48.000,- Kč částku ve výši 501.656,82 Kč,vodoměr č. [Anonymizováno] za zúčtovací období od [datum] do [datum] vodné ve výši 13.860,- Kč a stočné ve výši 5.280,- Kč, za zúčtovací období od [datum] do [datum] vodné ve výši 756,- Kč a stočné ve výši 288,- Kč, za zúčtovací období od [datum] do [datum] vodné ve výši 48.268,- Kč a stočné ve výši 18.649,- Kč, za zúčtovací období od [datum] do [datum] vodné ve výši 120.956,- Kč a stočné ve výši 46.733,- Kč, za zúčtovací období od [datum] do [datum] vodné ve výši 240.933,- Kč a stočné ve výši 93.423,- Kč, tj. celkem včetně DPH částku ve výši [částka].Žalobkyně žalobou uplatnila nejprve část pohledávky, a to do výše 200.000,- Kč, přičemž se jednalo o část pohledávky vyplývající z faktury č. [hodnota], a to konkrétně zúčtovací období od [datum] do [datum], č. vodoměru [Anonymizováno], za odběr 2.736 m3, za vodné byla účtována částka ve výši 120.384,- Kč a za stočné částka ve výši 46.512,- Kč, tj. celkem včetně DPH ve výši 183.585,60 Kč a za zúčtovací období od [datum] do [datum], č. vodoměru [Anonymizováno], za odběr 4 894 m3, ve zbývající výši do 200 000 Kč, tj.16 414,40 Kč.Následně byla žaloba rozšířena o 98.661,49 Kč, za zúčtovací období od [datum] do [datum] (vodné ve výši 120.956,- Kč a stočné ve výši 46.733,- Kč), přičemž žalobkyně tvrdila, že část této pohledávky, ve výši 85.796,41 Kč z této pohledávky zanikla započtením, ze dne [datum] a rozšíření žaloby se týkalo neuhrazené části, ve výši 98.661,49 Kč (včetně DPH). Toto rozšíření bylo[Anonymizováno] usnesením zdejšího soudu č.j. [spisová značka] ze dne [datum] připuštěno.Dále byla žaloba rozšířena o částku 717.448,40 Kč, za zúčtovací období od [datum] do [datum] za odběr dle vodoměru č. [hodnota] ve výši 349.656,80 Kč; za zúčtovací období od [datum] do [datum] za odběr dle vodoměru č. [Anonymizováno] ve výši 367.791,60 Kč.31. Tedy jednotlivé části faktury č. [hodnota] z vodoměru č. [hodnota], za zúčtovací období od [datum] do [datum] vodné ve výši 120.384,- Kč a stočné ve výši 46.512,- Kč bez DPH - již uplatněno v tomto řízení ve výši Kč (včetně DPH), za zúčtovací období od [datum] do [datum] vodné ve výši 239.806,- Kč a stočné ve výši 92.986,- Kč bez DPH – bylo uplatněno v tomto řízení nejprve ve výši 16.414,40 Kč, zbytek období je ve výši 349.656,80 Kč (včetně DPH), připuštěn rozšířením žaloby, při jednání dne [datum].32. Ohledně vodoměru č. [Anonymizováno] za zúčtovací období od [datum] do [datum] vodné ve výši 13.860,- Kč a stočné ve výši 5.280,- Kč bez DPH – žalobkyně tvrdila, že pohledávka zanikla započtením v plném rozsahu, za zúčtovací období od [datum] do [datum] vodné ve výši 756,- Kč a stočné ve výši 288,- Kč bez DPH – dle tvrzení žalobkyně zanikla započtením v plném rozsahu, za zúčtovací období od [datum] do [datum] vodné ve výši 48.268,- Kč a stočné ve výši 18.649,- Kč bez DPH - zaniklo započtením v plném rozsahu, za zúčtovací období od [datum] do [datum] vodné ve výši 120.956,- Kč a stočné ve výši 46.733,- Kč bez DPH – měla pohledávka zaniknout započtením v rozsahu 87 796,41 Kč, neuhrazena v rozsahu 98.661,49 Kč (včetně DPH), přičemž o tuto částku byla žaloba již rozšířena usnesením č.j. [spisová značka] ze dne [datum].33. Za zúčtovací období od [datum] do [datum] vodné ve výši 240.933,- Kč a stočné ve výši 93.423,- Kč bez DPH - jedná se celkem o částku ve výši 367 791,60 Kč včetně DPH přičemž ohledně této částky bylo připuštěno rozšíření žaloby při jednání dne [Anonymizováno].34. Po připuštění posledního rozšíření žaloby tedy v řízení byly uplatněny všechny pohledávky z Faktury č. , hodnotavyjma a) vodoměr č. [Anonymizováno] za zúčtovací období od [datum] do [datum] vodné ve výši 13.860,- Kč a stočné ve výši 5.280,- Kč bez DPH - s DPH celkem ve výši 21.054,- Kč,b) vodoměr č. [Anonymizováno] za zúčtovací období od [datum] do [datum] vodné ve výši 756,- Kč a stočné ve výši 288,- Kč bez DPH - s DPH celkem ve výši 1.148,40 Kč,c)vodoměr č. [Anonymizováno] za zúčtovací období od [datum] do [datum] vodné ve výši 48.268,- Kč a stočné ve výši 18.649,- Kč bez DPH - s DPH celkem ve výši 73.608,70 Kč,d)vodoměr č. [Anonymizováno] za zúčtovací období od [datum] do [datum] v částce ve výši 85 796,41 Kč s DPH.Žalobkyně dále tvrdila, že došlo-li by ke stanovení množství odebrané vody dle skutečného odběru ve stejném období roku předcházejícímu spornému období ve smyslu § 17 odst. 4 písm. a) zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (dále jen „Zákona o VaK") pak by podle faktury č. [hodnota] a č. [hodnota] bylo zjištěno následující:a)vodoměr č. [hodnota] za období od [datum] do [datum] vykázal odběr 934 m3, vodné 41.096,- Kč (44 Kč á m3), stočné 15.878,- (17 Kč á m3) celkem včetně DPH 62 671,41Kč;b)vodoměr č. [Anonymizováno] za období od [datum] do [datum] vykázal odběr 18 m3, vodné 756,- Kč (42 Kč á m3), stočné 288,- (16 Kč á m3) celkem včetně DPH 1.148,40 Kč;c)vodoměr č. [Anonymizováno] za období od [datum] do [datum] vykázal odběr 1.097 m3, vodné 48.268,- Kč (44 Kč á m3), stočné 18.649,- (17 Kč á m3) celkem včetně DPH 73.608,70 Kč;tedy celkem 2.049 m3 za období od [datum] do [datum], tj. 365 dnů. Jelikož se jednalo o období o 9 dnů delší, než je nyní sporné období od [datum] do [datum] (356 dnů), je nutno provést odpovídající poměrný přepočet, přičemž po jeho provedení činí množství dodané vody 1 998,5 m3, cena vodného 49Kč/m3 stočného 19Kč/m3, 97 926,50 Kč, za vodné 37 971,50 Kč, za stočné celkem 35 898 Kčx1,1 tj. 149 487,50 Kč.35. Po provedeném dokazování soud dospěl k takovému závěru o skutkovém stavu, že mezi účastníky původně byla uzavřena písemná smlouva na dodávku vody a odvádění odpadních vod do kanalizace, tato však byla uzavřena na dobu určitou, která uplynula a v rozhodném období, žalobkyně nadále vodu, jako vlastník vodovodu, žalovanému dodávala, bez platného smluvního vztahu. Toto bylo mezi účastníky nesporné. Soud má dále za prokázaný, tvrzeními žalobkyně, výpovědí svědkyně (účetní), proces vystavování faktur žalobkyní a jejich vracení žalovaným, reklamace, jak byly shora popsány. Dále má soud za prokázané, že nelze vycházet ze stavů měřidel, jako správných, na základě kterých byla vystavena první, druhá, následná faktura žalobkyní, za žalované období. V řízení nebylo prokázáno, ani výpovědí starosty žalobkyně ani výpovědí svědků, jakým způsobem vlastně, k natolik nadměrné spotřebě vody, v rozhodném období, dle náměru žalobkyně, v řádu pětinásobku obvyklé spotřeby žalovaného, v daném odběrném místě a době, mohlo dojít. Ze strany žalobkyně bylo jen tvrzeno, že ve svém počítačovém systému zaznamenala zvýšené odběry z průmyslové zóny, dospěla k závěru, že ke zvýšeným odběrům docházelo u žalovaného, ale v tuto dobu, jako vlastník vodovodu, žádné další kroky nebo např. kontroly měřidel neprovedla. Prokázáno bylo pouze to, že žalovaný reklamoval špatnou kvalitu vody a nadměrný tlak v systému, který nakonec sám vyřešil, provedeným opatřením, ve své budově, mimo vodoměrnou šachtu. S ohledem na odborné vyjádření [Anonymizováno], soud nemohl dospět k závěru, který tvrdí žalobkyně. Že by tedy soud měl konstatovat, že množství vody naměřené nefunkčním vodoměrem, je množství minimální, které vodoměrem proteklo a žalovaný spotřeboval. Dle názoru soudu, bylo jednoznačně prokázáno, že vodoměr byl nefunkční, bez ohledu na to, že měl ještě platný cejch a existuje jak zákonná úprava, tak úprava samotné žalobkyně, jak v takových případech postupovat. Dle názoru soudu, není ani případná argumentace žalobkyně, že žalovaný je v dané věci nějakým nadřazeným subjektem žalobkyni, když vlastníkem vodovou je žalobkyně a žalovaný, ke svému provozu, dodávky vody potřebuje, navíc v situaci, kdy byl vodoměr nefunkční, není ani právně významné, že v rozhodném období žalobkyně žalovanému dodávala vodu, bez platné smlouvy. V této době nedošlo pouze k dohodě, jak požadoval žalovaný, aby nemusel, dle zákonné úpravy platit stejnou částku za stočné, jako za vodné, pokud je zřejmé, že část vody nekončí v kanalizaci žalobkyně, ale na dálnici, jako součást solanky, viz. report zimní údržby, předložený žalovaným.36. Po právní stránce soud věc posoudil především podle těchto zákonných ustanovení.37. Dle ust. § 17 odst. 3 zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, vodoměr podléhá úřednímu ověření podle zvláštních právních předpisů. Má-li odběratel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na vodoměru, má právo požádat o jeho přezkoušení. Toto právo lze uplatnit nejpozději při výměně vodoměru. Provozovatel je povinen na základě písemné žádosti odběratele do 30 dnů ode dne doručení žádosti zajistit přezkoušení vodoměru u subjektu oprávněného provádět státní metrologickou kontrolu měřidel, přičemž odběratel je povinen poskytnout provozovateli k odečtu i výměně vodoměru nezbytnou součinnost. Výsledek přezkoušení oznámí provozovatel neprodleně písemně odběrateli.38. Dle ust. § 17 odst. 4 zák.č. 274/2001 Sb., zjistí-li se při přezkoušení vodoměru vyžádaném odběratelem, že a) údaje vodoměru nesplňují některý z požadavků stanovených zvláštním právním předpisem, vodoměr se považuje za nefunkční; stanovení množství dodané vody se v tom případě provádí podle skutečného odběru ve stejném období roku předcházejícímu tomu období, které je předmětem reklamace nebo žádosti o přezkoušení vodoměru. V případě, že takové údaje nejsou k dispozici, nebo jsou zjevně zpochybnitelné, stanoví se množství dodané vody podle následného odběru ve stejném období roku nebo podle směrných čísel spotřeby vody a podle odstavce 6, pokud se provozovatel s odběratelem nedohodne jinak, d) vodoměr je nefunkční, hradí náklady spojené s jeho výměnou a přezkoušením provozovatel.39. Dle ust. § 17 odst. 5 zák. č. 274/2001 Sb., zjistí-li provozovatel nebo odběratel při kontrole nebo výměně vodoměru, že vodoměr údaje o množství dodávané vody nezaznamenává, vypočte se množství dodané vody za příslušné období nebo jeho část podle dodávek ve stejném období minulého roku, nebo jde-li o nový odběr nebo změnu, v odběrových poměrech podle množství dodávané vody v následujícím srovnatelném období, případně jiným způsobem dohodnutým s odběratelem.40. Při reklamaci podle § 16 odst. 4 zák. č. 274/2001 Sb. a vypořádání vyplývajícím ze zjištění podle odstavců 4 a 5 se za období k vypořádání považuje období od posledního skutečně provedeného odečtu vodoměru předcházejícího skutečnému odečtu vodoměru na základě kterého došlo k výměně vodoměru do dne výměny vodoměru, související s reklamací nebo žádostí o jeho přezkoušení.41. Dle ust. § 19 odst. 5 zák.č. 274/2001 Sb., pokud není množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které odpovídá zjištění na vodoměru nebo směrným číslům roční potřeby vody, pokud nejsou instalovány vodoměry. V případě, kdy je měřen odběr z vodovodu, ale je také možnost odběru z jiných zdrojů, použijí se ke zjištění spotřeby vody směrná čísla roční potřeby nebo se k naměřenému odběru z vodovodu připočte množství vody získané z jiných, provozovatelem vodovodu měřených zdrojů.42. Dle ust. § 19 odst. 8 zák. č. 274/2001 Sb. vypořádání rozdílů z nefunkčního měření podle výsledku přezkoušení měřicího zařízení se provádí od odečtu, který předcházel tomu odečtu, který byl důvodem žádosti o přezkoušení měřicího zařízení.43. Například dle rozhodnutí NS ČR ve věci 33 Cdo 5261/200 podle zákona č. 274/2001 Sb., i v případech, kdy jde o neoprávněný odběr (bez řádné smlouvy), se množství dodané vody měří vodoměrem a takto zjištěný stav je podkladem pro vyúčtování dodávky vody. Jen v případech, kdy vodoměr osazen není, stanoví prováděcí právní předpis (vyhl.č. 428/2001 Sb.) způsob určení množství odebírané vody.44. Po zhodnocení provedených důkazů, tedy soud dospěl k závěru, že jak dle shora citované zákonné úpravy, tak smluvních podmínek žalobkyně nebo jejího reklamačního řádu, musí soud stanovit dle čl. 5 písm. b) Reklamačního řádu žalobkyně, respektive podle ust. § 17 odst. 4 písm. a), věta první, a § 19, zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, množství dodané vody a odvedených odpadních vod podle skutečného odběru, v období předcházejícím reklamovanému období, to je v daném případě, podle zúčtovacího období od [datum] do [datum], tehdy spotřeba činila 1 568 m³. Tento stav žalovaný nezpochybňuje. Navíc, dle názoru soudu by nebylo možné, za uplynulá období, která již byla vyúčtována, rozúčtovávat zpětně, za několik let, částky, za odběry z tzv. „podružného vodoměru“, žalobkyně připustila, k námitkám žalovaného, že stav podružného (vedlejšího) vodoměru, ke dni [datum], nebyl 0 m³, jaký byl za období předcházející období žalovanému se zjistit nepodařilo, když je zřejmé, že vodoměry se po přecejchování používají opakovaně, takže proto právě ten počáteční stav nula být nemusí. Dle názoru soudu, v situaci, kdy žalobkyně tvrdila, že odpočty pro žalobkyni provádí odborná firma, žalovaný jí nikdy nebránil v přístupu k vodoměrům, tato by měla být schopna provést odečty řádně.45. Srovnatelné období bezprostředně předcházející období žalovanému, je tedy za dobu od [datum] -[datum], spotřeba žalovaného za toto období byla 1 568m3 vody, viz. tabulka žalobkyně ([datum] až [datum] 1 043 m3, [datum] až [datum] 525 m3, měřeno vodoměrem [Anonymizováno], vyúčtování ve fa [Anonymizováno], za dobu od [datum] -[datum], vodné 42Kč/m3, stočné 16Kš/m3, celkem odběr 1 043m3 zaplacené zálohy 60 000 Kč, k doplatky 9 568,10 Kč s DPH, [datum] -[datum] fa [Anonymizováno] za 525 m3, tato faktura zahrnuje i období od [datum] do [datum].46. Odběr dopočtený za 356 dnů od [datum] do [datum], zúčtovací období, které bezprostředně předcházelo bylo za dobu od [datum] do [datum], 1 568 m3, bylo za 339 dnů tj. 139 m3 měsíčně (průměr 30 dnů), sazba vodné za 4 měsíce sazba 44 Kč/m3 24 464 Kč, 8 měsíců 49 Kč/m3 27 244 Kč, stočné 4 měsíce 17 Kč/m3 18 904 Kč, 8 měsíců 19 Kč/m3 21 128 Kč, tj. 91 740 Kč + 15% DPH 13 761 Kč je 105 501 Kč, mínus zaplacená záloha 48 000 Kč,(viz. tabulka žalobkyně i sporná faktura), k doplacení částka 57 501 Kč.47. Pokud jde o zápočty, které začala v průběhu řízení provádět žalobkyně, žalovaný namítal, že tyto jednorázové zápočty považuje za relativně neplatné, protože zpochybňoval pohledávku žalobkyně a tvrdil, že má nárok na vrácení přeplatků, za další období, když zálohy platil jako určené na tato další období.48. Dle rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ve věci 31 Cdo 684/2020, pokud jde o výklad ust. § 1987 odst. 2 o. z., podle kterého pohledávka nejistá, nebo neurčitá, není způsobilá k započtení, tak Nejvyšší soud dovodil, že smyslem a účelem § 1987 odst. 2 o. z. je ochrana věřitele pasivní pohledávky před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné nejisté, či neurčité pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky, tzv. aktivní pohledávky, tj. pohledávky použité k započtení, a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky. Nejistou, nebo neurčitou ve smyslu vykládaného ustanovení je tudíž zásadně právě pohledávka likvidní, tj. pohledávka, která je co do základu nebo výše sporná, nejistá, a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky je přitom nutné posuzovat relativně ve vztahu k pohledávce pasivní, za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší, než je tomu v případě pasivní pohledávky. Jednostranné započtení odporující ust. § 1987 odst. 2 o. z. je tedy potom relativně neplatné a je na věřiteli pasivní pohledávky, aby vznesl námitku neplatnosti , dle ust. § 586 o. z.49. S ohledem na to, co bylo uvedeno shora i zdejší soud zápočty žalobkyně považuje za neplatné, nezpůsobily tedy zánik pohledávek, na které je žalobkyně provedla.50. Soud tedy rozhodl o povinnosti žalovaného, zaplatit žalobkyni částku 57 501 Kč. S ohledem na reklamace faktur prováděné žalovaným, vracení faktur, způsob vystavování dalších faktur žalobkyní, s různými stavy, za situace, kdy účastníci jsou plátci DPH, , soud nerozhodl o povinnosti žalovaného, zaplatit příslušenství pohledávky, protože dospěl k závěru, že se žalovaný do prodlení zatím nedostal. Ve zbylé části proto žaloba byla zamítnuta.51. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalovaný měl neúspěch jen v poměrně nepatrné části, žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů nezastoupeného účastníka dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., ve výši dle vyhl.č. 254/2015 Sb. §2 odst. 3 ve výši 300 Kč za jeden úkon, za úkony provedené do [datum], vyjádření z [datum], [datum], účast u jednání [datum], [datum], [datum] 2x, [datum], (7x300 Kč)dále od [datum], i např. s ohledem na rozhodnutí NS ČR ve věci 28 Cdo 2638/2025, by výše tohoto paušálu měla být stejná, jako paušální odměna advokáta, dle ust. § 13 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb., tedy 450 Kč za jeden úkon za účast u jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum] po rozšíření žaloby, účast u jednání dne [datum], [datum], (4x450Kč), celkem 3 900 Kč.