Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do 60 dnů od právní moci rozsudku.
II. V části žaloby, podle které by žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl tak, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách k 19. dni v měsíci, se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně z poskytnuté jistiny. Mezi účastníky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, přičemž ke dni [datum] činí výše smluvní pokuty [částka]. Žalobkyně tvrdila, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že ověřila výpisy z bankovního účtu žalovaného či výplatní listy žalovaného, a dále tak, že lustrovala žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého úvěru ke dni [datum]. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli k tomu byl soudem vyzván, v řízení zůstal nečinný.
3. Soud nařídil jednání na [datum]. Předvolání k tomuto jednání bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne [datum], žalovanému bylo předvolání doručeno dne [datum]. Žalobkyně, resp. její právní zástupce zaslal soudu omluvu z jednání (na č.l. 18 spisu) a zároveň souhlasil, aby věc byla soudem projednána v nepřítomnosti žalobkyně. Žalovaný se bez omluvy k jednání soudu nedostavil, ač byl řádně a včas obeslán, předvolání osobě převzal dne [datum]. . Soud proto postupoval v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění rozhodném, (dále jen „o.s.ř.“) a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z předložených listinných důkazů.
4. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:
5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše [částka], s možností opakovaného čerpání, přičemž úroková sazba byla sjednána ve výši 40% měsíčně, se splatností vždy do 19. dne v měsíci. RPSN činilo 5521,29%. Pro případ, že nebude žalovaný splácet řádně a včas byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], kopie občanského a řidičského průkazu k ověření totožnosti žalovaného).
6. Žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku ve výši [částka], bezhotovostním převodem na účet č. [č. účtu], žalovaný (jeho účet), byl identifikován prostřednictvím ověřovací platby (zjištěno z potvrzení o bezhotovostní platě ze dne [datum] od [právnická osoba]).
7. Dne [datum] žalobkyně zesplatnila celý úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka]. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby výzvou ze dne [datum] ve které byl vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum] (zjištěno z oznámení ze dne [datum] o zesplatnění úvěru a z předžalobní výzvy ze dne [datum] vč. podacího lístku).
8. Z databáze ČNB o zápůjčních úrokových sazbách ARAD - úvěry z kreditních karet se podává, že například v červenci 2023 byl průměrný úrok u kreditních úvěrů 25,85 % ročně (zjištěno z databáze ČNB ARAD - statistika úrokových sazeb).
9. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
10. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve celkové výši [částka] a ten se zavázal jej společně se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně vrátit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný neuhradil ničeho.
11. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně:
12. V první řadě je třeba uvést, že soud předmětnou smlouvu kvalifikoval jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění rozhodném, (dále jen „o.z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění rozhodném, (dále jen „ZSÚ“), neboť žalobkyně uzavírala smlouvu v postavení podnikatele, žalovaný v postavení spotřebitele.
13. Soud se dále zabýval tím, zda byla splněna povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, což je soud povinen zkoumat ex officio (§ 86 ZSÚ).
14. Podle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 75 ZSÚ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
17. Podle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
20. Shora cit. zákonná ustanovení v rámci implementace směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES zakotvují princip odpovědného půjčování („responsible lending“). Ústavní soud v souvislosti s tímto principem dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu (viz rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 4129/2018). Podle Ústavního soudu lze učinit závěr, že poskytovatel úvěru, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z judikatury citované tímto nálezem - jen samotný dlužník/spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Soudy proto poskytovatele úvěrů musí vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je splacení dluhu reálné výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli (viz cit. rozhodnutí). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je při zkoumání úvěruschopnosti taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit.
21. Soud je tedy povinen zkoumat ex officio (§ 87 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném od [datum]), zda věřitel dostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného dle výpisů z jeho účtů, výplatních pásek, dále žalovaného lustrovala v databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Žalobkyně doložila tři výplatní pásky žalovaného za měsíce 6-8/2023 s čistým příjmem cca [částka] a výpisy z účtu žalovaného, ze kterého vyplývá, že jeho měsíční výdaje se zhruba rovnají jeho příjmům, zároveň je z nich zřejmé, že splácel jiné úvěry. Žalobkyně ani netvrdila, jak zkoumala měsíční výdaje žalovaného, jeho životní a další náklady, případně jak poskytnuté informace od žalovaného ověřila.
22. Žalobkyně tak ani netvrdila, ani v řízení neprokázala, že před poskytnutím úvěru byla náležitě prověřena úvěruschopnost žalovaného, přičemž důkazní břemeno v otázce splnění předsmluvní informační a kontrolní povinnosti musí zásadně jít k tíži poskytovatele úvěru, žalobkyně, jinak by byl narušen soulad se zásadou efektivity (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C -449/13 CA Consumer Finance SA v [jméno FO] and Others). Soud v této věci nemohl žalobkyni při jednání řádně poučit ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby soudu doplnila tvrzení v tomto směru a označila důkazy k jejich prokázání, neboť žalobkyně tím, že se k jednání nedostavila, dobrovolně se tohoto poučení vzdala (byť toto poučení bylo žalobkyni soudem poskytnuto písemně, viz výše), a jde k její tíži, že soud nemohl zjistit, zda byla zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného splněna. Z jiných řízení je soudu navíc známo, že žalobkyně jiné doklady k posouzení úvěruschopnosti žalovaných nepředkládá.
23. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně splnila povinnost dle § 86 ZSÚ zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet a současně byl žalovanému poskytnut úvěr s nezanedbatelným zpoplatněním ve výši 40 % měsíčně na úrocích, s RPSN 5521,29 %, posoudil soud uvedenou smlouvu pro porušení principu odpovědného půjčování jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy a zejména pro rozpor se zákonem podle § 580, § 588 o. z. a současně dle § 87 odst. 1 ZSÚ.
24. Z uvedených důvodů soud práva a povinnosti mezi účastníky posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, který je proto v souladu s § 2991 o.z. povinen žalobkyni vrátit poskytnutou částku. Žalobkyni proto přiznal právo na zaplacení poskytnuté částky jistiny, ve výši [částka].
25. Ohledně splatnosti tohoto typu nároku z bezdůvodného obohacení Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] uvedl, že již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a ZSÚ vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první ZSÚ. Toto ustanovení tak představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy ve vztahu k § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z. S. Z. byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů. Konkrétním účelem § 87 ZSÚ je (kromě ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Faktickým důsledkem pro poskytovatele úvěru je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k § 87 ZSÚ uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z.. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2017, s. 436-440).
26. Žalovaný zůstal v řízení nečinný a neposkytl soudu vůbec žádnou součinnost k tomu, aby soud mohl na základě dostatečných informací o jeho poměrech (a to ani z doby uzavření smlouvy) určit splatnost jistiny, dle možností žalovaného. Soud proto vycházel z toho, že žalovaný byl již v lednu 2024 informován o povinnosti vrátit celou jistinu, byla mu zaslána i předžalobní upomínka i žaloba do vlastních rukou. Soud tak uzavřel, že je v možnostech žalovaného zbytek jistiny zaplatit do 60 dnů od právní moci rozhodnutí v této věci, což soud považuje za dostatečnou dobu pro našetření si dlužné jistiny, při naprosté pasivitě žalovaného.
27. Pokud jde o nároky nad rámec uvedené částky [částka], tedy nároky na úroky z úvěru a smluvní pokutu, pak soud žalobu v tomto rozsahu jako nedůvodnou zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Ohledně dalších nároků vyplývajících ze smlouvy soud odkazuje na výše uvedené, tedy že smlouvu považuje za absolutně neplatnou a tedy žalobkyni nemohl vzniknout nárok na nic jiného, než na vrácení poskytnuté jistiny. Ohledně nároku na zákonný úrok z prodlení, je pro soud závazný stav v době vydání jeho rozhodnutí (§ 154 odst. 1 o.s.ř.), k tomuto datu žalovaný v prodlení s vrácením jistoty není, proto zatím nemohl vzniknout žalobkyni nárok na zákonné úroky z prodlení (shodně viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v poměrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 26 % z celkové výše vzniklých nákladů (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63 % úspěchu a 37% neúspěchu ). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] (26% je [částka]), nákladů za právní zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění rozhodném, (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z úkonů za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. (26% je [částka]) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % [částka]. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně v třídenní lhůtě k plnění, když soud neshledal důvody pro její prodloužení, s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.).