44 C 2/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 1. 11. 2024 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 46 860,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 46 860,87 Kč od 12. 8. 2024 do zaplacení, a to z titulu úvěru poskytnutého žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně (společností [Anonymizováno]) na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 11. 8. 2023, kterou právní předchůdkyně žalobkyně po vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného uzavřela s žalovaným prostřednictvím webové stránky, na které si žalovaný zřídil uživatelský účet. Žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 46 860,87 Kč, který byl splatný dne 11. 8. 2024. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020. Žalovaný ani přes výzvu na žalovanou částku ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Soud k projednání věci nařídil jednání na den 20. 3. 2025. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci bez její přítomnosti; žalovaný se bez omluvy k nařízenému jednání nedostavil, ač byl řádně předvolán. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“).

4. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z provedených listinných důkazů nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu právě s žalovaným. Žalobkyně předložila listinu pojmenovanou jako „úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne 11. 8. 2023“, ve které je žalovaný označen svými osobními údaji, avšak smlouva není podepsána žalovaným. Místo pro podpis smlouvy na dané listině zcela chybí, v textu smlouvy je pouze napsáno, že „klient tímto souhlasí s uzavřením Úvěrové smlouvy“ (zjištěno z nepodepsané úvěrové smlouvy). Soud tak nemá za prokázané, že smlouvu uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně právě žalovaný a že právě žalovaný projevil vůli tuto smlouvu uzavřít, neboť z ničeho neplyne, že by to byl právě žalovaný, kdo se do uživatelského účtu na webové stránce přihlásil a smlouvu blíže nespecifikovaným způsobem podepsal.

6. Soud má za prokázané, že žalovaný byl majitelem bankovního účtu č. [č. účtu] ke dni 11. 8. 2023, kdy měla být uzavřena smlouva (prokázáno sdělením [právnická osoba].). Soud však nemá za prokázané, že by žalovaný čerpal úvěr ve výši 46 860,87 Kč tak, že mu byla na daný bankovní účet tato částka zaslána. Žalobkyně předložila několik listiny označených jako „Loan application info“, která se jeví jako souhrn informací o úvěru (zjištěno z listiny „Loan application info“), dále listiny označené jako „Loan_disbursement_payment“ (zjištěno z 10 listin označených jako „Loan_disbursement_payment“) a listiny označené jako „external_payout“ (zjištěno z 12 listin označených jako „External_payout“). Tyto listiny obsahující různá čísla, data a zkratky, avšak neprokazují zaslání peněžních prostředků ve výši 46 860,87 Kč právní předchůdkyní žalobkyně na bankovní účet žalovaného. Stejně tak uvedené neplyne ani z listiny označené jako Data from Ledger, která obsahuje různá data a částky (zjištěno z listiny označené jako „Data from Ledger“). Soud přitom konstatuje, že žalobkyně nemohla být ohledně tohoto tvrzení v důkazní nouzi a je na ní, aby předložila důkaz o tom, že peněžní prostředky byly v určité výši zaslány na konkrétní bankovní účet (například potvrzením banky nebo výpisem z bankovního účtu).

7. Ze smlouvy pojmenované jako Smlouva na opakovaném postoupení pohledávek včetně přílohy č. 1 soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek), přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 22. 9. 2024, tímto dopisem zároveň vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 22. 9. 2024).

8. Ze Standardních podmínek Úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice, Standardní informace o spotřebitelském úvěru a Listiny označené jako „Platební informace“ soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti významné pro posouzení sporu (zjištěno ze Standardních podmínek Úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice, Standardních informacích o spotřebitelském úvěru a Listiny označené jako „Platební informace“).

9. Po skutkové stránce soud uzavřel, že úvěrová smlouva nebyla s žalovaným uzavřena, neboť žalobkyně neprokázala, že smlouvu uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně právě s žalovaným. Rovněž nebylo v řízení prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně zaslala peněžní prostředky ve výši 46 860,87 Kč na bankovní účet žalovaného.

10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Žalobkyně zejména neoznačila důkazy k tvrzení o samotném uzavření smlouvy a k tvrzení, že zaslala žalovanému částku ve výši 46 860,87 Kč na jeho účet. Soud přitom před jednáním vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a označení důkazů usnesením ze dne 8. 1. 2025, č. j. [spisová značka]. Žalobkyně na výzvu soudu nikterak nereagovala, pouze se omluvila z nařízeného jednání. Žalobkyně tak nemohla být soudem poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., přestože byla výzvou soudu před jednáním upozorněna na nedostatky žalobního návrhu. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož by měla být přiznána účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalovanému. Žalovaný však byl v řízení nečinný, žádné náklady v řízení mu tudíž nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.