51 C 277/2024

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou doručenou soudu dne [datum] (spolu se změnou žaloby ze dne [datum], kdy bylo navrženo přistoupení žalobkyně b) [jméno FO] do řízení) domáhali určení, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [Anonymizováno], zahrada, zapsaného v katastrálním území [adresa] na LV č. [hodnota], obec [adresa], u [právnická osoba] pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „parc. [Anonymizováno] “), žalobce a) o velikosti podílu id. [Anonymizováno] a žalobkyně b) o velikosti podílu id. [Anonymizováno]. Svůj nárok odůvodnili tím že, vlastnické právo k pozemku [Anonymizováno] přešlo na žalobce jako pozůstalost po [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum] (dále jen „zůstavitel“), a to v rámci dědického řízení vedeného Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Od roku [Anonymizováno], kdy bylo pravomocně skončeno dědické řízení po zůstaviteli žalobci užívají pozemek [Anonymizováno], a to spolu s parc. [Anonymizováno], která je jako zahrada s pozemkem [Anonymizováno] spojena. Žalobci byli přesvědčeni, že v rámci dědického řízení po zůstaviteli nabyli jeden pozemek sestávající z pozemku parc. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a parc. [Anonymizováno]. Fakticky se jedná o jeden celistvý, spojený pozemek. Parc. [Anonymizováno] nebyla v době trvání dědického řízení po zůstaviteli ani evidován v katastru nemovitostí, když tato byla do katastru nemovitostí zapsána až na podkladě žádosti o provedení zápisu v roce [Anonymizováno]. Parc. [Anonymizováno] koupil v roce [Anonymizováno] právní předchůdce žalobců, zůstavitel, od Československého státu – [právnická osoba] [adresa] za účelem rozšíření zahrady u dvojdomu č.p. [Anonymizováno], dnes umístěném na pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], k. ú. [adresa]. Zůstavitel daný pozemek odkoupil a rozšířil o něj zahradu svého pozemku. Pozemek je od sedmdesátých let dvacátého století připlocen k pozemku, který je dle údajů z katastru nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví žalobců. Parc. [Anonymizováno] vznikla činností zůstavitele v sedmdesátých letech minulého století úpravou terénu, kdy stávající účelová komunikace nacházející se na sousedním pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] vedla původně i přes předmětnou parc. [Anonymizováno]. Rekultivací a remodelací došlo k narovnání komunikace a vzniku dvou nových pozemků, parc. [Anonymizováno] a sousedního pozemku parc. č. [hodnota]. Zakoupený pozemek byl dle potvrzení [Anonymizováno] [právnická osoba] oddělen z tehdy evidovaných pozemků parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a parc. č. [hodnota], k. ú. [adresa]. Jako podklad ke kupní smlouvě na uvedené rozšíření zahrádky byl dle tehdy platných předpisů vyplněn dotazník a čestné prohlášení, kde se [právnická osoba] kladně vyjádřil k převodu ve všech bodech dotazníku. Tehdejší [právnická osoba] jako vlastník převáděného pozemku měl kupní smlouvu předat k registraci tehdejšímu Státnímu notářství. K tomuto však nejspíše nedošlo. V roce se [Anonymizováno] žalobci dozvěděli, že vlastnické právo k parc. [Anonymizováno] je stále evidováno na žalovanou. Zůstavitel i žalobci žili od sedmdesátých let dvacátého století v přesvědčení existence jejich vlastnického práva k dotčenému pozemku parc. [Anonymizováno]. Za tento pozemek také řádně platili daně. Po celou dobu od nabytí vlastnického práva k parc. [Anonymizováno] minimálně do roku [Anonymizováno] pak byli žalobci v přesvědčení existence jejich vlastnického práva k parc. [Anonymizováno], neboť měli za to, že parc. [Anonymizováno] představuje součást pozemku parc. [Anonymizováno] /[Anonymizováno]. Žalobci parc. [Anonymizováno] společně dlouhodobě užívají, a to minimálně od pravomocného skončení dědického řízení, tedy již více než dvacet let. Žalobci jsou přesvědčeni, že jim z titulu vydržení náleží vlastnické právo k parc. [Anonymizováno], jejíž zapsaným vlastníkem je Česká republika a hospodaří s ním [Jméno žalované A]. Žalobci dále uvádí, že pokud by snad soud došel k závěru, že se žalobci nestali vlastníky parc. [Anonymizováno] na podkladě řádného vydržení, stali se žalobci vlastníky parc. [Anonymizováno] z titulu mimořádného vydržení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedl, že předmětnou žalobu neuznává, a to z následujících důvodů. Parc. [Anonymizováno] je v katastru nemovitostí evidována na LV č. [hodnota] s vlastnickým právem ve prospěch [Anonymizováno] [Anonymizováno], s příslušností hospodařit pro [Jméno žalované A]. Jelikož se nedohledala žádná listina, která by vlastnický stav upřesňovala, byl předmětný pozemek zapsán do vlastnictví státu podle záznamu v pozemkového knize. Do evidence nemovitostí pak bylo přepsáno vlastnictví státu s právem hospodaření pro [Anonymizováno] [adresa]. Jako uživatelé parc. [Anonymizováno] byli komisi č. [hodnota] místního šetření pro technicko-hospodářské mapování v roce [Anonymizováno] podepsáni [jméno FO] a [jméno FO], přičemž jako uživatelé dotčené nemovitosti byli evidování až do [datum]. Doklad o tom, že jsou , spisová značkavlastníky, nebo mají parcelu v osobním užívání, ve sbírce listin katastrálního úřadu založen nikdy nebyl. Žalovaná konstatuje, že z podkladů předložených žalobci existence tvrzeného nabývacího titulu prokázána není. Nedatovaný dotazník a čestné prohlášení neobsahují označení konkrétního pozemku, který byl předmětem převodu, je zde uvedeno pouze číslo evidenčního listu (EL) a výměra, dále potvrzení [Anonymizováno] v [adresa] č.j. [Anonymizováno] -[Anonymizováno] ze dne [datum] týkající se úhrady ceny za část pozemku parc. č. [hodnota] k. ú. [adresa], nikoliv části pozemků parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] k. ú. [adresa], z jejichž částí ve skutečnosti pozemek parc. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] vznikl. Z výše uvedeného vyplývá, že právní předchůdci žalobců byli pouze uživateli dnešního pozemku parc. [Anonymizováno], nikoliv jeho vlastníky. Žalobci ostatně dosud vlastnictví žalované nezpochybňovali, což vyplývá též z okolnosti, že s žalobce a) uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o nájmu předmětného pozemku. Žalobce a) se na základě tří dohod ze dne [datum] zavázal uhradit žalované náhradu za užívání pozemku v letech [Anonymizováno] - [Anonymizováno]. Dle žalované je tak zřejmé, že žalobci se za vlastníky pozemku nikdy nepovažovali a nemohlo proto dojít k ani vydržení pozemku. Žalovaná proto navrhuje, aby soud žalobu zamítl.

3. Soud posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.[právnická osoba] katastru nemovitostí je jako vlastník pozemku parc. [Anonymizováno] zapsána Česká republika (zjištěno z výpis katastru nemovitostí k LV [Anonymizováno] ke dni [datum]).5. Žalobci nabyli dne [datum] na základě dědické dohody po zemřelém [jméno FO] nemovitost v k. ú. [adresa], zapsanou na LV [Anonymizováno] pro obec [adresa], okres hl. m. [adresa], parcelu č. [hodnota] a čp. [Anonymizováno], žalobce a) v rozsahu [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a žalobkyně b) v rozsahu [Anonymizováno] /[Anonymizováno] [Anonymizováno] (zjištěno z usnesení č. j. [spisová značka] ze dne [datum], v právní moci [datum]).6. Dle dotazníku městského národního výboru ze dne [datum] se [Anonymizováno] kladně vyjádřil k převodu nemovitostí tam uvedených za účelem rozšíření zahrady v [adresa] do celkové výměry [Anonymizováno] m2. Mělo se jednat mimo jiné o parcelu ve výměře [Anonymizováno] m2, která měla být převedena [právnická osoba]. [jméno FO]. Převodcem byl [Anonymizováno] [adresa]. Domovní daň pro rok [Anonymizováno] byla vyrovnána (zjištěno z dotazníku [Anonymizováno] s ověřovací doložkou pro vidimaci ze dne [datum]). [jméno FO] zaplatil částku [Anonymizováno],- Kčs za [Anonymizováno] m2 za část pozemku č. [hodnota] dne [datum] (zjištěno z potvrzení [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum]).7. Parcela [Anonymizováno] byla zapsána poprvé na list vlastnictví do katastru nemovitostí v roce [Anonymizováno] v celkové výměře [Anonymizováno] m2 jako zahrada. Parcely byly zapsány do vlastnictví ČR [Anonymizováno] [adresa] podle evidence Pozemkové knihy, protože žádná následující listina nebyla dohledána. Parcela vznikla z původních parcel č. [hodnota] (pastvina), č. [hodnota] a č. [hodnota] (cesta). Jako uživatelé parcel [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byli dle místního šetření v roce [Anonymizováno] zapsání [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] (zjištěno z přípisu Katastrálního řadu pro hl. m Prahu ve věci zaslání požadovaných údajů z katastru nemovitosti ze dne [datum] ohledně parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno], žádosti o provedení zápisu ze dne [datum], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], částečného výpis z katastru nemovitosti k parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] ze dne [datum] včetně katastrální mapy, opravy chyby v psaní v žádosti o provedení zápisu [Anonymizováno] /[Anonymizováno], týkající se parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] ze dne [datum], vyjádření komise číslo [hodnota] ze [datum] a soupisu nemovitostí katastrální území [adresa] k parc. č. [hodnota]).8. Dne [datum] byla mezi žalovanou jakožto pronajímatelem a žalobcem a) jakožto nájemcem uzavřena na předmětnou parcelu [Anonymizováno] nájemní smlouva číslo [spisová značka], a to od [datum] na dobu neurčitou (zjištěno z nájemní smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum] včetně dodatku č. [hodnota] ze dne [datum]). Dle dohody o zaplacení dlužného nájemného č. [spisová značka] žalobce a) zaplatil dlužné nájemné za užívání parcely [Anonymizováno] za období od [datum] do [datum] (zjištěno z dohody o zaplacení dlužného nájemného č. [spisová značka] ze dne [datum]). Žalobce a) dále zaplatil za užívání parcely [Anonymizováno] za rok [Anonymizováno] (zjištěno z dohoda o zaplacení úhrady za užívání nemovité věci číslo [Anonymizováno] za rok [Anonymizováno] ze dne [spisová značka] datum, ) a za rok [Anonymizováno] (zjištěno z dohody o zaplacení úhrady za užívání nemovité věci č. [spisová značka] za období [Anonymizováno] ze dne [datum]).9. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí ve věci. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich souhrnu a považoval je za věrohodné.10. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobci nabyli v roce [Anonymizováno] v dědickém řízení parcelu č. [hodnota], a to v rozsahu [Anonymizováno] /[Anonymizováno] pro žalobce a) a [Anonymizováno] /[Anonymizováno] pro žalobkyni b). V té době nebyla parcela č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 zapsána do katastru nemovitostí, stalo se tak až v roce [Anonymizováno], přičemž jako vlastník byla zapsána Česká republika. Uvedená parcela vznikla ze tří pozemků označovaných čísly [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], a to z důvodu přeložení komunikace a vybudování nové cesty. Právní předchůdce žalobců [jméno FO] za kupovaný pozemek ve výměře [Anonymizováno] m2 uhradil cenu [Anonymizováno] Kčs. K úhradě ceny za pozemek došlo dne [datum]. V roce [Anonymizováno] žalobce a) uzavřel s žalovanou nájemní smlouvu, na jejímž základě si předmětnou parcelu od žalované pronajal a zároveň uhradil dlužné nájemné od roku [Anonymizováno] do roku [Anonymizováno].11. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:12. Žalobci podali žalobu s ohledem na zjištění, že vlastnické právo k parc. [Anonymizováno] je evidováno na žalovanou, přestože jsou přesvědčeni, že jim z titulu vydržení náleží vlastnické právo k předmětné nemovitosti. Dle soudu mají žalobci ve smyslu § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem na určení jejich vlastnického práva. U určení vlastnického práva k nemovitosti je naléhavý právní zájem dán vždy, neboť soudní výrok osvědčující vlastnické právo žalobců je podkladem pro zápis do katastru nemovitostí. Soudní rozhodnutí je nezbytné, aby bylo dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí.13. Podle § 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.14. Jelikož žalobci tvrdí, že k nabytí jejich vlastnického práva vydržením mělo dojít před [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], postupoval soud při posouzení tohoto nároku podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“). (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a mnoho dalších, viz též sp. zn. [spisová značka]).15. Podle § 130 odst. 1 a 2 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Nestanoví-li zákon jinak, má oprávněný držitel stejná práva jako vlastník, zejména má též právo na plody a užitky z věci po dobu oprávněné držby.16. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.17. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda mohli sami žalobci nabýt pozemek parc. [Anonymizováno] na základě řádného vydržení.18. Dle komentářové literatury oprávněná držba předpokládá, že držitel je v dobré víře, že mu věc nebo právo patří a že je v této dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem; uvedené podmínky musí být splněny současně. [adresa] víra spočívá v přesvědčení držitele, že je vlastníkem věci, kterou drží, anebo subjektem práva, které vykonává, popřípadě že jsou dány právní skutečnosti, které mají , spisová značkaza následek vznik vykonávaného práva. Pro naplnění dobré víry nestačí negativní přesvědčení držitele, že nepůsobí bezpráví, ale je třeba pozitivního přesvědčení, že mu věc nebo právo náleží. Držitel není oprávněným v případě, že sice nabyl „poctivě“ (např. pro omyl), ale jeho dobrá víra tu není „se zřetelem ke všem okolnostem. V literatuře i judikatuře panuje shoda, že posouzení, je-li držitel v dobré víře či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně, a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka, a že je třeba vždy brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. [adresa] víra zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří. Na tom nic nemění skutečnost, že držitel může být nadále subjektivně v dobré víře. (viz. Komentář [právnická osoba]. Beck: Občanský zákoník I, II, 2. vydání, 2009, s. 737 - 748: J. Spáčil)19. Dle názoru soudu žalobci měli oprávněnou držbu, neboť museli být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že jim sporný pozemek patří. Žalobci nabyli v dědickém řízení pozemek parc. č. [hodnota], přičemž měli za to, že pozemek parc. č. [hodnota] je jeho součástí. V usnesení o nabytí dědictví nebyla zmíněna konkrétně parcela č. [hodnota], neboť ta byla do katastru nemovitostí zanesena až v roce [Anonymizováno]. Do té doby nebyla v katastru nemovitostí vůbec vedena a nemohla být tak ani součástí dědického řízení po zemřelém [jméno FO]. Žalobci mohli být přesvědčeni o tom, že s parcelou [Anonymizováno], resp. s podílem na ní nabyli i parcelu [Anonymizováno], neboť tento pozemek byl připlocený již jejich předchůdcem, který sám byl pravděpodobně přesvědčen o tom, že jej nabyl již v 70. letech.20. Dle soudu ani zápis parcely do katastru nemovitostí v roce [Anonymizováno] nemohl vést ke ztrátě dobré víry žalobců, neboť jak již zaujal názor Nejvyšší soud, při posuzování otázky, zda v daném případě byly splněny podmínky oprávněné držby vedoucí k vydržení, nelze vycházet jen ze skutečnosti, že stav, vzniklý v důsledku uchopení držby, nebyl v souladu s údaji uvedenými v pozemkové knize, popř. v jiné veřejné knize, o kterých se držitel nepřesvědčil. Je třeba brát v úvahu všechny okolnosti, za kterých byla držba uchopena ([právnická osoba], č. [hodnota] – NS sp. zn. [spisová značka]). Pouhý nesoulad skutečného stavu se stavem uvedeným v katastru nemovitostí nevylučuje dobrou víru držitele, že je vlastníkem užívaného pozemku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).21. V daném případě neexistovala žádná další okolnost, na jejímž základě by se žalobci mohli domnívat, že pozemek parc. č. [hodnota] nevlastní. Z vyjádření [Anonymizováno] vyplývá, že parcela č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 byla dohodnuta k odkupu [jméno FO] a [jméno FO], přičemž ti za parcelu o stejné výměře uhradili částku [částka]. Následně byl jimi tento pozemek oplocen. Žalobci měli oprávněný důvod se domnívat, že v dědickém řízení nabyli i pozemek parc. [Anonymizováno], když se stejně jako jejich právní předchůdce domnívali, že splynul s jejich pozemkem parc. č. [hodnota]. Neměli přitom povinnost kontrolovat parcelní čísla či katastrální mapy. Po celou dobu jejich oprávněnou držbu až do roku 2016 nikdo nezpochybnil. Kromě toho lze odkázat na rozhodnutí zdejšího soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum], v němž soud dospěl ke stejnému závěru ohledně sousední parcely č. [hodnota].22. Dle soudu tak žalobci pozemek vydrželi v řádné desetileté lhůtě, tedy ke dni [datum]. S ohledem na uvedené se stali jeho vlastníky, a proto není rozhodné, že následně, až po uplynutí vydržecí lhůty, v roce 2016 žalobce a) uzavřel s žalovanou nájemní smlouvu jakožto nájemce uvedené parcely. Přestože by uzavření nájemní smlouvy žalobcem a) jakožto nájemcem v průběhu vydržecí lhůty vedlo ke ztrátě držby, nemá tato okolnost pro závěr soudu žádný význam, neboť v roce 2016 již byli žalobci vlastníky předmětné parcely s ohledem na uplynutí desetileté lhůty stanovené pro řádné vydržení. Stejně tak se soud nemusel zabývat tím, zda parcelu vydržel již předchůdce žalobců, či otázkou započítání jeho oprávněné držby., spisová značka23. Soudu proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku a určil, že žalobci jsou vlastníky předmětné parcely, a to v poměru jejich podílů k polovině parcely č. [hodnota].24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce [částka], a to pro žalobce a) v částce [částka] a pro žalobkyni b) v částce , částka25. Tyto náklady sestávají:- ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka];- pro žalobce a) z odměny za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve znění účinném do [datum] z tarifní hodnoty ve výši [částka] v částce [částka] za každý ze 4 úkonů podle § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění ze dne [datum], porada s klientem ze dne [datum], podání žaloby), z tarifní hodnoty ve výši [částka] (§ 9 odst. 4 písm. b) a. t. ve znění účinném od [datum]) v částce [částka] za každý ze 3 úkonů (účast na ústním jednání dne [datum] a dne [datum], vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum]) a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. ve znění účinném do [datum] (jednoduchá výzva k plnění ze dne [datum]);- včetně 5 paušálních náhrad výdajů po [částka] ([částka]) dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do [datum] a 3 paušálních náhrad výdajů po [částka] ([částka]) dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od [datum];- daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, tedy v částce [částka];- pro žalobkyni b) z odměny za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve znění účinném od [datum] z tarifní hodnoty ve výši [částka] v částce [částka] za každý ze 3 úkonů (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci, tj. návrh na vstup žalobkyně do řízení ze dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum]). Dle § 12 odst. 4 a. t. je mimosmluvní odměna u žalobkyně b) snížena o 20 %;- včetně 3 paušálních náhrad výdajů po [částka] ([částka]) dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od [datum];- a daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, tedy v částce [částka].26. Soud nepřiznal žalobci a) náhradu nákladů řízení za porady konané dne [datum], dne [datum] a dne [datum], neboť je nepovažuje za účelné. Žalobcova argumentace se v řízení nijak zásadně neměnila, a proto bylo nadbytečné konat před nařízeným jednáním další porady s klientem. Stejně tak soud žalobkyni b) nepřiznal náhradu nákladů řízení za poradu konanou dne [datum], neboť před jednáním nebyla argumentace žalobkyně nijak měněna, či doplňována.