Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 760 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 289,09 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 20 437,28 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 9 128,54 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrokem ve výši 21 % ročně z částky 9 128,54 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 815 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 4 doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce č. [hodnota] (dále jen „smlouva“). Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit poskytnuté peněžní prostředky v pravidelných 60týdenních splátkách po 306 Kč. Dále se žalovaný zavázal za poskytnuté peněžní prostředky zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 1 277 Kč představující součet kapitalizovaných úroků, částku 1 900 Kč představující administrativní poplatek a částku 5 183 Kč představující náklady za hotovostní inkaso. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky nesplácel žalobkyni řádně a včas. Před poskytnutím půjčky zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, o čemž byl žalovaný informován. Dlužná částka činí 16 760 Kč, která představuje 9 128,54 Kč jistinu pohledávky a 7 631,46 Kč představuje dlužný poplatek. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. Přes upomínku žalovaný nic nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný.
3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním občanem Slovenské republiky. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Pravomoc rozhodovat je tak dána českým soudům.
4. Ve věci je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno dne 9. 10. 2024. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.
6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši 10 000 Kč. Smluvní strany si ujednaly, že žalovaný bude úvěr splácet v pravidelných 60týdenních splátkách po 306 Kč a zároveň zaplatí žalobkyni částku ve výši 8 360 Kč představující poplatek (zjištěno ze smlouvy o půjčce ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, přičemž údaje poskytnuté od žalovaného zaznamenala do zákaznické karty (zjištěno ze zákaznické karty ze dne [datum]).
7. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023, ze seznamu postoupení pohledávek a z podacího lístku).
8. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, proto mu žalobkyně zaslala předžalobní upomínky (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 3. 6. 2024 a z podacího lístku).
9. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných týdenních splátkách, a to spolu s příslušenstvím. Žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplácel. Pohledávka byla smlouvou postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou.
10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto.
11. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).
12. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána podle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), protože předmětná pohledávka na ni byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena.
13. V souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právními předpisy, aplikoval soud hmotněprávní předpisy účinné do 31. 12. 2013, a to zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“).
14. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
15. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Výše úroku z prodlení je v souladu s vyhl. č. 142/1994 Sb. v platném znění do 31. 12. 2013. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou.
16. Podle § 39 obč. zák., je neplatný právní úkon, kterým svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
17. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení, přičemž žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele, neboť sjednával půjčku mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu smlouvy, a tedy se jedná o smlouvu spotřebitelskou. Soud má za prokázané, že žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, jíž se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši 8 360 Kč v 60týdenních splátkách po 306 Kč. V řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) platil žalovaný něčeho víc, než tvrdila žalobkyně. Soud proto s ohledem na výše uvedené rozhodl v neprospěch žalovaného a přiznal žalobkyni nárok na zaplacení půjčku včetně úroku z prodlení v zákonné výši podle § 517 obč. zák. a prováděcího nařízení.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 815 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 760 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.
19. Soudní poplatek za žalobu činí podle položky č. 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč. Poplatník na tomto poplatku dosud zaplatil pouze 800 Kč a zbývá tedy doplatit 200 Kč, a to podle položky č. 2 bodu 2 Sazebníku poplatků.