56 C 18/2026

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] uzavřené dne [datum] se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, na základě které byl žalovanému na jeho účet poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný řádně neplnil závazky vyplývající ze smlouvy, především závazek řádně splácet poskytnutý úvěr, došlo proto k zesplatnění úvěru dne [datum]. Podle 6.1. smlouvy v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši [částka] za prodlení s každou ze dvou splátek s prodlením déle než 30 dní. Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši [částka]. Dle čl. 6.5 smlouvy se žalovaná pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny vzniklé ze zesplatnění úvěru zavázala uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny, žalobkyně požaduje smluvní pokutu od [datum] do zaplacení. Žalovaný dluží žalobkyni částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši [částka], smluvní pokutu dle bodu 6.2. v celkové výši [částka] s příslušenstvím, náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. v celkové výši [částka] s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka] za každý den prodlení žalovaného s její úhradou počínaje dnem [datum] do zaplacení, kdy žalobkyně požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] ode dne [datum] do zaplacení v nominální roční úrokové sazbě 56,95 % ročně, za dobu od 91. dne prodlení žalovaného, od [datum], žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 11,50 % ročně. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.

2. V reakci na písemnou výzvu soudu k doplnění žaloby o tvrzení a důkazy ohledně toho, jakou žalobkyně před tvrzeným uzavřením smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne 21. 8. 2025, zjistila výši měsíčních příjmů žalovaného, a to bez příjmů plynoucích ze smlouvy o úvěru či další smlouvy či smluv o zápůjčce/úvěru, jakou zjistila výši měsíčních výdajů žalovaného, jak ověřovala výši příjmů a výdajů žalovaného, jak porovnávala výdaje žalovaného s jeho příjmy, dále nechť označí a předloží důkazy, jimiž byly příjmy a výdaje žalovaného ověřeny, dále jakou částku žalovaný uhradil žalobkyni, a to včetně úroků a/nebo dalších poplatků a sjednaných ve smlouvě, uvedla, že schopnost žalovaného hradit úvěr prověřila na základě prohlášení žalovaného, výpisů z databází [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a výpisů z bankovního účtu. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného byl potvrzen pravidelný měsíční příjem žalovaného a výdaje žalovaného zahrnující životní minimum a povinnou rezervu, byly ověřeny další parametry jako kontrola zaměstnavatele, bankovního spojení a byla provedena kontrola identity žalovaného. Byl proveden scoring žalovaného – interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka. Bylo prověřeno, že žalovaná nebyl evidována v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající se žalovaným doporučil úvěr ke schválení. K výdajové stránce vycházel z prohlášení žalovaného, který uvedl, že nemá splatné dluhy, nebyla proti němu podána žaloba ani nejsou důvody, pro které by se tak mohlo stát, není vůči němu vydán exekuční titul na plnění, vedena exekuce či výkon rozhodnutí, není v úpadku ani ve stavu hrozícího úpadku s tím, že veškeré údaje jsou pravdivé a úplné.

3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

4. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.

5. Žalobkyně v řízení předložila v řízení návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne [datum], dle kterého se měl žalovaný se žalobkyní dohodnout na poskytnutí částky ve výši [částka] žalovanému s tím, že žalovaný měla vrátit žalobkyni celkovou částku [částka] v 48 měsíčních splátkách po [částka] zahrnujících splátku jistiny, úroku za poskytnutí úvěru a měsíční úhrady za pojištění. Zápůjční úroková sazba měla činit 56,95% ročně, RPSN 74,43%. V návrhu je uveden bankovní účet žalovaného č. [Anonymizováno] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] (oznámení o schválení úvěru č. [Anonymizováno]). V návrhu je v části B v čl. 1.2. uvedeno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného, který mu v této souvislosti předložil originály platných osobních dokladů, dokladů o příjmu a další doklady a informace požadované žalobkyní nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti. Žalovaný prohlašuje, že všechny takto poskytnuté doklady a informace, jakož i údaje uvedené ve smlouvě, jsou pravdivé a úplné. Dle čl. 1.5 návrhu s ohledem na uzavírání smlouvy prostřednictvím komunikace na dálku měl žalovaný návrh elektronicky podepsat pomocí příslušného technického zařízení. Dle čl. 1.6 až 1.7 návrhu měla být smlouva uzavřena písemným oznámením o schválení úvěru a žalobkyně měla dát posléze příkaz k bezhotovostnímu převodu prostředků odpovídajících sjednané výši úvěru na bankovní účet žalovaného dle záhlaví smlouvy. Žalovaný měl vrátit takto poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit sjednané úroky dle čl. 2.1. Čl. 6 návrhu upravuje důsledky vyplývající z prodlení žalovaného, kdy dle čl. 6.1. jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka] za každou splátku, s níž je v prodlení o délce 30 dnů se splatností ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení dané smluvní pokuty. V čl. 6.2. návrhu je uvedeno právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, a to pro každou splátku, se kterou je žalovaný v prodlení 15 dní, ve výši [částka], a to se splatností patnáctým dnem trvání prodlení s její úhradou. Dle čl. 6.3. jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, je žalobkyně oprávněna odepřít plnění veškerých svých závazků a automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Dle čl. 6.5. pokud po tomto zesplatnění nezaplatí novou jistinu úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny úvěru až do zaplacení (část B návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. č. [Anonymizováno]). Žalobkyně dále v řízení předložila předsmluvní formulář obsahující informace o předmětnému úvěru (předsmluvní formulář).

6. Žalovanému byla částka [částka] poskytnuta na jeho účet dne [datum] (doklad o vyplacení částky úvěru na účet žalovaného).

7. Žalobkyně dále předložila výpis z bankovního účtu žalovaného za období od [datum] do [datum], ze kterého soud zjistil, že v červnu 2025 činily výdaje žalovaného [částka], příjmy [částka], v červenci 2025 příjmy žalovaného činily [částka], výdaje [částka] a objevuje se zde čerpání dalšího úvěru ve výši [částka] dne , datum8. Identifikace žalovaného byla provedena prostřednictvím občanského průkazu žalovaného (fokopie občanského průkazu žalovaného).9. Žalobkyně v řízení předložila kartu klienta – žalovaného, ve které jsou rozepsány údaje o smlouvě o úvěru, kolonka „zaměstnavatel žalovaného“ není vyplněna (karta klienta).10. Žalobkyně lustrovala žalovaného v registru SOLUS dne [datum] bez výsledku (výpis záznamů z registru SOLUS pro žalovaného), stejný výsledek vyplynul z lustrace žalovaného v nebankovním registru klientských informací (výpis z nebankovního registru klientských informací)11. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění celé částky k tomuto dni a vyzvala jej k úhradě dlužné částky (oznámení o zesplatnění ze dne [datum]).12. K úhradě dlužné částky vyzvala žalovaného rovněž výzvou ze dne [datum] k úhradě do 15 dnů od data odeslání výzvy (předžalobní výzva ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum]).13. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši [částka], které měl žalovaný vrátit za podmínek dle smlouvy, což neučinil, neboť žádnou ze splátek neuhradil. K prověřování úvěruschopnosti žalobkyně doložila výpisy z bankovního účtu žalovaného, žalovaného lustrovala ve výši ve výše uvedených registrech a dále vycházela z prohlášení žalovaného.14. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), projednal věc při jednání v nepřítomnosti žalovaného, který byl k jednání řádně a včas předvolán s tím, že se k jednání bez omluvy nedostavil.15. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od [datum] (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z.16. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru posouzením úvěruschopnosti spotřebitele se rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.17. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.18. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 odst. 1 až 3 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.20. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.21. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.22. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.23. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], shodně viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).24. Součástí odborné péče poskytovatelů úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. 1 As 30/2015-39). Jak dovodil Nejvyšší soud v již výše citovaném rozsudku ze dne [datum], sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostatečnými informacemi nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, neboť odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Pokud věřitel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru nedostojí, neboť nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.25. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti.26. Soud se v projednávané věci zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru splnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně tuto svou povinnost nesplnila způsobem odpovídajícím požadavku odborné péče. Žalobkyně sice tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného posoudila na základě jeho prohlášení, výpisů z bankovního účtu a lustrací v registrech (NRKI, SOLUS), a že provedla rovněž interní scoring klienta, avšak soud shledal, že takto tvrzený postup nedosahuje zákonem vyžadované intenzity. Z provedených důkazů zejména vyplynulo, že žalobkyně při hodnocení výdajové stránky žalovaného vycházela převážně z jeho vlastního prohlášení, aniž by tvrzené údaje o absenci dalších závazků či probíhajících řízení jakkoli doložila nebo ověřila z jiných nezávislých zdrojů. Z listinných důkazů předložených samotnou žalobkyní, konkrétně z výpisů z bankovního účtu žalovaného za období bezprostředně předcházející uzavření smlouvy, soud zjistil, že finanční situace žalovaného vykazovala značné výkyvy a známky zadluženosti. V červnu 2025 výdaje žalovaného téměř odpovídaly jeho příjmům, zatímco v červenci 2025 jeho výdaje příjmy významně převyšovaly, přičemž bylo zřejmé, že žalovaný čerpal další úvěr ve výši [částka]. Tyto skutečnosti samy o sobě nasvědčují tomu, že finanční situace žalovaného byla nestabilní a vyžadovala zvýšenou míru obezřetnosti při poskytnutí dalšího úvěru. Navzdory těmto zjištěním žalobkyně neprokázala, že by provedla odpovídající analýzu schopnosti žalovaného úvěr splácet, zejména že by jeho příjmy a výdaje řádně porovnala a zohlednila existující závazky. Soud v této souvislosti zdůrazňuje, že pouhé zjištění existence příjmů nepostačuje; nezbytné je jejich reálné posouzení ve vztahu k celkové finanční zátěži spotřebitele. Žalobkyně rovněž nepředložila důkazy o tom, jakým konkrétním způsobem byly vyhodnoceny údaje z bankovního účtu žalovaného ani jak byly zohledněny zjevné nesoulady mezi příjmy a výdaji. Soud dále konstatuje, že samotné provedení lustrací v registrech dlužníků a negativní výsledek těchto kontrol nemůže bez dalšího nahradit komplexní posouzení finanční situace spotřebitele. Stejně tak interní scoringový model žalobkyně nemůže obstát bez doložení vstupních dat a způsobu jejich vyhodnocení, což žalobkyně v řízení neučinila. Za této situace soud uzavírá, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela ve významné míře z neověřených tvrzení žalovaného a z neúplných podkladů, aniž by kriticky zhodnotila dostupné informace, které naopak svědčily o jeho omezené schopnosti plnit budoucí závazky. Takový postup nelze považovat za postup s odbornou péčí, jak jej vyžaduje zákon o spotřebitelském úvěru. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by před uzavřením smlouvy provedla důkladné a odpovídající posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a uzavřel, že tato povinnost byla porušena.27. Za této situace je smlouva neplatná, přičemž v dané věci se jedná o neplatnost absolutní, tedy k neplatnosti soud přihlíží i bez námitky žalovaného, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek podle § 588 o. z.. Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele. V tomto směru lze odkázat mimo jiné na rozsudek Soudního dvora Evropské unie C679/18, OPR-Finance, dle kterého soudy musí i bez návrhu zkoumat, zda si věřitel před poskytnutím úvěru dostatečně prověřil úvěruschopnost dlužníka s tím, že pokud tak věřitel před poskytnutím úvěru neučinil, úvěrová smlouva je neplatná. Soudní dvůr Evropské unie dovodil, že se v daném případě nemůže jednat o relativní neplatnost (tj. zkoumat neplatnost pouze k námitce dlužníka), jelikož toto shledává v rozporu se Směrnicí č. 2008/48/EC o spotřebitelském úvěru. Zdejší soud se s uvedenými závěry ztotožňuje.28. Protože úvěrová smlouva je absolutně neplatná, není zde žádný právní důvod, pro který by si žalovaný mohl ponechat poskytnutou finanční částku. Žalovanému byla poskytnuta žalobkyní částka ve výši [částka]. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, tuto částku soud proto žalobkyni přiznal.29. Podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Citovanou část ustanovení lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení (shodně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). [adresa] 000 Kč soud uložil žalovanému zaplatit se splatností tří dnů od právní moci rozsudku, tedy v obecné lhůtě, a to vzhledem ke skutečnosti, že se tato doba pro úhradu dlužné částky soudu jeví jako doba přiměřená možnostem žalovaného. Žalovaný v řízení nebyl nijak kontaktní a soudu neposkytl žádnou součinnost, soudu tak proto ze strany žalovaného nebylo ani tvrzeno, natož pak prokázáno, že by v této stanovené době nebyl objektivně schopen splnit svůj závazek vůči žalobkyni. Soud tak dospěl k závěru, že doba tří dnů plynoucí od právní moci rozsudku pro úhradu dluhu žalovaného je zcela přiměřená možnostem žalovaného.30. Ve zbytku pak soud žalobu výrokem II. zamítl.31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že ve věci částečně úspěšné žalobkyni po zohlednění celkové přiznané částky a zamítnuté částky včetně příslušenství ve výši ke dni vyhlášení rozsudku přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 52%, tedy v částce [částka], které sestávají ze soudního poplatku ve výši [částka], z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za zastoupení advokátem ve výši [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva) podle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, odměna stanovená podle § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), ve výši [částka] za jeden úkon právní služby (účast na jednání). Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za vyjádření žalobkyně, neboť jím bylo reagováno na výzvu soudu z důvodu nedostatečných žalobních tvrzení co do zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, kdy výzvě soudu a dodatečnému vyjádření mohla žalobkyně předejít uvedením těchto skutečností a doložením důkazů již v žalobě, navíc za situace, kdy je soudu z úřední činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje nároky ze smluv o spotřebitelském úvěru dlouhodobě, musí si proto být vědoma povinnosti tvrdit a prokazovat zkoumání úvěruschopnosti žalovaných. Žalobkyni dále náleží paušální náhrada výdajů stanovená podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za tři úkony právní služby po [částka], a dále paušální náhrada výdajů stanovená podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce [částka] za jeden úkon právní služby, a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Poměrná část nákladů řízení v rozsahu 52 % tak činí shora uvedenou částku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní podle § 160 odst. l o. s. ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.