Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

56 C 51/2024

Soud: Obvodní soud pro Prahu 4Datum rozhodnutí: 26. 11. 2024Senát: Obvodní soud pro Prahu 4Č. j.: 56 C 51/2024-22Samosoudkyně: Mgr. Daniela VeisováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 26. 9. 2025Předmět řízení: O zaplacení 36 867,58 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPH04:2024:56.C.51.2024.1
insolvencesmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (99) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu zaplacení částky [částka], úroku ve výši 19,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši [částka] od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o hotovostním úvěru č. [Anonymizováno] uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], žalovaná se zavázala za úvěr zaplatit poplatek, dále splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční splátkou ve výši [částka] měsíčně. Žalovaná úvěr splácela od [datum] do [datum], následně se dostala do prodlení s úhradou splátek, za což jí byla poskytovatelem úvěru účtována smluvní pokuta, jelikož ani následně nebyl úvěr i přes upomínky řádně splácen, žalobkyně byla v takovém případě dle podmínek smlouvy oprávněna všechny pohledávky zesplatnit, což učinila ke dni [datum]. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalované. Žalobkyně nespoléhala pouze na tvrzení žalované, ale informace ověřila za použití nezávisle ověřitelných údajů. Žadatelé obecně v rámci úvěrové žádosti, deklarují (mimo jiné) výši čistého měsíčního příjmu, výši pravidelných měsíčních výdajů, rodinný stav a počet vyživovaných dětí, nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru je verifikace příjmu žadatele, primárním podkladem pro ověření příjmů žadatele jsou výpisy z bankovního účtu, další akceptované způsoby pro doložení příjmu jsou potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, důchodový výměr, výměr rodičovského příspěvku, daňové přiznání atd. Výdaje žadatele jsou v rámci procesu posouzení úvěruschopnosti ověřovány. Co do výdajů žalobkyně využívá pro ověření výdajů sdělených dlužníkem státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, upravené zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Spolu s údaji o životním minimu využívá žalobce i údaje o výši normativních nákladů na bydlení dle účinných nařízení vlády. Dalším zdrojem využívaným pro verifikaci výdajů je dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací. Žalobkyně takto zjišťuje platby za další závazky žadatele, jeho celkové úvěrové zatížení a platební morálku. Mimo úvěrových registrů je u každého žadatele proveden dotaz do insolvenčního rejstříku a dále ověření, že na žadatele není vedeno exekuční řízení. Žalobkyně poskytuje spotřebitelské úvěry bez zajištění, institutu ručitelství nebo spoludlužnictví jiné osoby. Při posuzování úvěruschopnosti proto vždy předpokládá plnění ze strany dlužníka dle řádného splátkového kalendáře. Dlužník má po dobu trvání smlouvy zároveň právo kdykoli provést částečné nebo úplné mimořádné splacení úvěru, a to zcela bezplatně. Co do výše příjmů žalovaného vycházel žalobce ze žalovaným tvrzených údajů a tyto ověřil na základě podkladů, které mu žalovaný předložil. Co do výdajů porovnala žalobkyně výši výdajů uvedenou žalovaným s normativními náklady na bydlení v daném místě a správními předpisy stanovenou částkou životního minima a z opatrnosti použil vyšší z těchto částek. Ohledně případných dalších závazků žalované vycházela žalobkyně jednak z tvrzení žalované a nad rámec těchto tvrzení čerpal i informace z dostupných bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a případně registru SOLUS.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Na výzvu soudu k doplnění tvrzení a označení důkazů co do zkoumání úvěruschopnosti žalovanou žalobkyně uvedla, že žalovaná uvedla, že má čistý příjem z [Anonymizováno] [Anonymizováno] [částka], žije s partnerem/partnerkou a má jednu vyživovací povinnost. Celkové měsíční příjmy domácnosti uvedla [částka], výdaje [částka], žalobkyně toto ověřila porovnáním s normativními náklady na bydlení a životním minimem a platby na další závazky prostřednictvím úvěrových registrů, kde identifikoval kontokorent z [datum] se zbývající jistinou [částka], dále byla žalovaná lustrována v insolvenčním rejstříku a registru SOLUS bez negativního nálezu, nebylo zjištěno riziko exekuce. Disponibilní příjem byl stanoven na [částka], který převyšoval splátky úvěru. Žalovaná zpočátku hradila úvěr řádně a včas, tedy příčina nesplácení dluhu vznikla až následně4. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.5. Žalovaná se s poskytovatelem služby Zonky náležejícím k žalobkyni prostředky komunikace na dálku dohodla dne [datum] na poskytnutí úvěru ve výši [částka] za cenu služby [částka], úrokem ve výši 19,99% ročně s měsíční splátkou [částka], kterou měla žalovaná úvěr splácet. Součástí dohody byla i možnost účtovat smluvní pokutu v případě opoždění s platbou splátky (smlouva o úvěru ze dne [datum] včetně potvrzení o zaslání potvrzující SMS). Součástí dohody byly úvěrové podmínky, ze kterých soud zjistil podrobnější úpravu práv a povinností dohodnutých mezi účastníky (úvěrové podmínky), dále bylo součástí dohody poskytnutí formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru žalovanému (Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).6. Žalované byla dne [datum] převedena na její účet částka [částka] (potvrzení o vyplacení úvěru, výpis z účtu žalované)7. Žalobkyně soudu k prokázání tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložila listinu označenou jako „potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. [Anonymizováno] “, ve které je uvedeno mezi údaji o žalované, že má příjem v podobě [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši [částka] měsíčně, žije s partnerem/partnerkou, u kterého/které bydlí, má jedno dítě, celkové výdaje na domácnost činí [částka] měsíčně, příjmy ostatních členů domácnosti [částka] měsíčně. Na základě dokladu byla verifikována výše mzdy [částka] měsíčně, žalovaná byla lustrována v bankovním a nebankovním registru klientských informací, v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí, vše bez negativních záznamů. Dále bylo zjištěno, že má kontokorent s datem aktivace [datum] a zbývající jistinou ve výši [částka]. Dále je zde uvedeno, že po zohlednění verifikovaných výdajů a příjmu [částka] vypočetla žalobkyně disponibilní čistý měsíční příjem klienta ve výši [částka] a dospěla k závěru, že žalovaná bude schopna úvěr splácet (potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru).8. Žalobkyně dále předložila výpis z nebankovního registru, ze kterého vyplývá, že žalované byla v minulosti opakovaně odmítána žádost o úvěr, dále že je u ní evidován výše uvedený kontokorent z [datum] se zůstatkem (výpis z nebankovního registru).9. Žalobkyně dále k doplnění žaloby na výzvu soudu připojila výpis z účtu žalované č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] z období od [datum] do [datum], ze kterého soud zjistil, že [datum] byla žalované poskytnuta částka [částka] od [datum] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], dne , datum[částka] částka, od [Anonymizováno] [Anonymizováno] (výpis z účtu žalované za uvedené období č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno]).10. Žalobkyně dále k doplnění žaloby na výzvu soudu připojila výpis z účtu žalované č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] za období od [datum] do [datum], ze kterého soud zjistil, že na tento účet byly přeposlány částky z druhého účtu žalované, jinak z tohoto účtu platby odcházely (výpis z účtu žalované za uvedené období č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno]).11. Z oznámení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že žalované byl od [datum] přiznán [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši [částka] za duben 2022, následně ve výši [částka] měsíčně (oznámení Úřadu práce ČR ze dne [datum]).12. Žalobkyně upomínala žalovanou k zaplacení dlužné částky rovněž před podáním žaloby (předžalobní výzva ze dne [datum]).13. Žalovaná zaplatila na základě dohody celkem [částka] (splátkový kalendář).14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně se dohodla se žalovanou na poskytnutí částky ve výši [částka] dne [datum], který měla žalovaná splácet po 1 577 Kč měsíčně. Částka 50 000 Kč byla stejný den převedena na účet žalované. Žalovaná zaplatila celkem [částka], poté přestala splátky hradit. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána výše uvedeným způsobem.15. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do [datum] (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z.16. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru posouzením úvěruschopnosti spotřebitele se rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.18. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.19. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.22. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.23. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.24. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (shodně viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).25. Součástí odborné péče poskytovatelů úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Jak dovodil Nejvyšší soud v již výše citovaném rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostatečnými informacemi nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, neboť odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Pokud věřitel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru nedostojí, neboť nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.26. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi žalovanou a žalobkyní byly v roce 2022 uzavřena smlouva o úvěru, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala tyto vrátit dle podmínek smlouvy. Soud po provedeném dokazování k řádnému posuzování schopnosti splácet úvěr dospěl k závěru, že žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalobkyně uvedla, že co do příjmové stránky vycházela zejména z údajů žalované a nahlížením do žalobkyní uvedených registrů. U výdajů vycházela opětovně z údajů uvedených žalovanou, které porovnávala s normativními náklady na bydlení v daném místě a správními předpisy stanovenou částkou životního minima. Až na výzvu soudu doložila doklad o pobírání rodičovského příspěvku žalovanou, nikoli však v částce uvedené žalovanou [částka], ale v částce [částka] měsíčně. Z výpisů z účtu žalované za období od března do dne před sjednáním úvěru vyplynulo, že v březnu jí byly zasílány finanční částky od [právnická osoba] a Úřadu práce, v květnu již na účet došla pouze části rodičovského příspěvku ve výši [částka] a z těchto účtů nevyplývají jiné pravidelné příjmy žalované. K tvrzení žalované při uzavírání smlouvy o dalších příjmech jejího partnera ničeho doloženo nebylo, stejně tak k tvrzení, že žalobkyně měla bydlet v bytě partnera/partnerky a výdaje domácnosti měly činit [částka] měsíčně. Z výpisu z nebankovního registru je patrné, že žalovaná měla v minulosti opakovaně zamítané žádosti o úvěr. Ze všech těchto okolností bylo uvedené zkoumání úvěruschopnosti nedostatečné, žalovaná nepravdivě uvedla výši rodičovského příspěvku, tedy žalobkyně si měla za těchto okolností zajistit další doklady k prověření situace u žalované, i s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovaná jiné příjmy vyjma rodičovského příspěvku neměla. Pokud tak neučinila, nemohla příjmy a výdaje žalované porovnat, a tedy s řádnou péčí postupovat při zkoumání úvěruschopnosti žalované.27. Soud proto musel uzavřít, že žalobkyně nesplnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, kdy úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledků posouzení vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Za této situace je smlouva neplatná, přičemž v dané věci se jedná o neplatnost absolutní, tedy k neplatnosti soud přihlíží i bez námitky žalovaného, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek podle § 588 o. z.. Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele. V tomto směru lze odkázat mimo jiné na rozsudek Soudního dvora Evropské unie C679/18, OPR-Finance, dle kterého soudy musí i bez návrhu zkoumat, zda si věřitel před poskytnutím úvěru dostatečně prověřil úvěruschopnost dlužníka s tím, že pokud tak věřitel před poskytnutím úvěru neučinil, úvěrová smlouva je neplatná. Soudní dvůr Evropské unie dovodil, že se v daném případě nemůže jednat o relativní neplatnost (tj. zkoumat neplatnost pouze k námitce dlužníka), jelikož toto shledává v rozporu se Směrnicí č. 2008/48/EC o spotřebitelském úvěru. Zdejší soud se s uvedenými závěry ztotožňuje.28. Protože úvěrová smlouva je absolutně neplatná, soud postupem podle § 87 zákona o spotřebitelského úvěru žalovaná je povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Na základě smlouvy o úvěru z roku žalovaná uhradila celkem [částka], jak vyplynulo ze splátkového kalendáře, rozdíl mezi poskytnutou částkou [částka] a touto částkou soud proto žalobkyni přiznal. Ve zbytku žalobu výrokem II. zamítl, a to rovněž v části úroků z prodlení, neboť podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tedy doba plnění je stanovena až nynějším rozsudkem. Citovanou část ustanovení lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení (shodně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Částku s ohledem na její výši soud uložil žalované zaplatit do tří dnů od právní moci rozhodnutí vzhledem ke skutečnosti, že se tato doba pro úhradu dlužné částky soudu jeví jako doba přiměřená možnostem žalované, neboť se nejedná o vysokou částku, a žalovaná tvrzení ani důkazy k jiné době plnění ani přes výzvu soudu nepředložila.29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává, neboť úspěch ve věci měla z větší části žalovaná, ta však byla v řízení nečinná a náklady řízení jí nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací