Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně žalobou uplatnila nárok na zaplacení částky [částka] z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi účastníky řízení, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované po předchozím prověření její úvěruschopnosti peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaná zavázala splácet ve 24 pravidelných měsíčních splátkách, přičemž splatnost první splátky nastala měsíc po poskytnutí úvěru. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 0,00 % až 83,01 % od 2. až 8. měsíce trvání úvěru, přičemž výše úroku byla stanovena na [částka] za každých půjčených [částka]. RPSN byla sjednána na 49,1 %. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplatila, a tak žalobkyně dne [datum] úvěr zesplatnila a téhož dne vyzvala žalovanou ke splacení zbylé části úvěru. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení částky ve výši [částka], která sestává z jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatku za expres výplatu ve výši [částka], poplatku za bezpečnou splátku ve výši [částka], poplatků za SMS servis v celkové výši [částka], úroků v celkové výši [částka], účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] a smluvních pokut ve výši [částka].
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a zůstala ve věci nečinná.
3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když s tímto žalobkyně vyjádřila souhlas již v podání (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], č. l. 5) a žalovaná souhlasila dle § 49 odst. 4 o. s. ř., když se nevyjádřila na výzvu v usnesení ze dne [datum] (č. l. 26).
4. Z předložených důkazů soud učinil tato skutková zjištění.
5. Dne [datum] byla mezi žalovanou a žalobkyní uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované jakožto spotřebiteli úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala úvěr splatit formou 24 měsíčních splátek spolu s poplatky a úroky na základě splátkového kalendáře. Celkem měla žalovaná splatit [částka] (zjištěno z Úvěrové smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou ze dne [datum]).
6. Žalované byly před uzavřením smlouvy poskytnuty všechny podstatné informace o parametrech úvěru na standardizovaném a přehledném formuláři (zjištěno z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ID žádosti [Anonymizováno], ze dne [datum]).
7. Žalobkyně uvedla, že žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databází NRKI, BRKI, SOLUS, CRIBIS a dále v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku, avšak tato tvrzení nedoložila důkazy a zároveň neuvedla další okolnosti, jak žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované.
8. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, a proto byla dne [datum] žalobkyní vyzvána výzvou k zaplacení (zjištěno z Výzvy před zahájením vymáhání celého úvěru).
9. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila, a tak žalobkyně dne [datum] úvěr zesplatnila a téhož dne vyzvala žalovanou ke splacení zbylé části úvěru (zjištěno z Výzvy ke splacení celé půjčky ze dne [datum]).
10. Žalovaná od uzavření smlouvy neuhradila žalobkyni ničeho, a to ani na základě předžalobní upomínky (zjištěno z Předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] od právního zástupce žalobkyně včetně potvrzení o odeslání od [právnická osoba]).
11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
12. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala splácet formou 24 měsíčních splátek spolu s poplatky. Žalovaná však smlouvu porušila, když jednotlivé splátky žalobkyni neuhradila. Žalobkyně dne [datum] úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení celkové dlužné částky. Žalovaná však ani k dnešnímu dni ničeho neuhradila, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum].
13. Po právní stránce posoudil soud věd následovně.
14. Mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), a ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaná čerpala uvedený úvěr a zavázala se jej splatit formou 24 měsíčních splátek po spolu s poplatky za tento úvěr.
15. Soud se podrobně nezabýval tím, jaké konkrétní informace žalobkyně před uzavřením smlouvy získala ohledně schopnosti žalované splácet úvěr. I kdyby byla úvěruschopnost žalované prokázána, soud je na místě smlouvu uzavřenou mezi stranami považovat za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 o. z.
16. Podle smlouvy činila roční zápůjční úroková sazba od 2. do 8. měsíce trvání smluvního vztahu [částka] za každých [částka] poskytnutého úvěru a RPSN byla sjednána na 49,1 %. Úroková sazba je v rozporu s dobrými mravy již v případě, že dosahuje téměř čtyřnásobku obvyklé bankovní úrokové sazby, jak vyplývá například z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. K lednu 2025 činila průměrná RPSN podle veřejně dostupných údajů 8, 95 % a průměrná úroková sazba za obdobné úvěry poskytnuté bankami 8,63% ročně (oba údaje zjištěny www.cnb.cz/arad/). Úroky a RPSN sjednané ve smlouvě jsou tedy zjevně v rozporu s dobrými mravy, neboť značně překračovaly hranici, kterou judikatura považuje konstantě za přiměřenou.
17. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Soud se podrobně zabýval možností, zda neplatná jsou v tomto případě jen ujednání vztahující se k úroku za poskytnutý úvěr a dospěl k závěru, že neplatná ujednání jsou natolik provázána se zbytkem smlouvy, že nelze předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i tak, obzvlášť za situace, kdy je na poskytování úvěrů založeno podnikání právní žalobkyně.
18. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok z bezdůvodného obohacení v souladu s § 2991 a násl. o. z. V takovém případě si strany plnily bez důvodu a svá plnění si mají vrátit. Žalobkyně žalované převedla na účet peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná žalobkyni ničeho nevrátila. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl toliko v rozsahu částky [částka] tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
19. Dále žalobkyně požadovala příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty uvedené v předžalobní výzvě, kde soud shledal nárok po právu jen částečně, a to pouze z přisouzené částky. Bezdůvodného obohacení vzniká až od okamžiku, kdy je ten, kdo se na úkor druhého bezdůvodně obohatil, vyzván k plnění. S ohledem na výše uvedené bylo o úrocích z prodlení rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, že se přiznávají od [datum] do zaplacení z přisouzené částky [částka], jak je ve výroku I uvedeno. Lhůtu k plnění stanovil soud standardní 3 denní, když neshledal důvod pro její prodloužení (§160 odst. 1 o.s.ř.)
20. Ve výroku II soudu nezbylo než žalobu ve zbývajícím rozsahu, konkrétně co do částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítnout.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 36,96 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,48 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,52 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. K plnění náhrady nákladů řízení jakož i nároku samotného byla stanovena zákonná třídenní lhůta s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).