7 C 221/2025

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobce a žalovaná uzavřely dohodu, kterou se žalobce zavázal vzít zpět žalobu na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, která byla předmětem řízení u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] a žalovaná se mimo jiné zavázala zaplatitžalobci do [datum] na bankovní účet částku [částka], tj. v čistém, což vyplývá z čl. 1.4. dohody, který stanoví, že žalovaná má zaplatit celou částku přímo na bankovní účet žalobce. Žalobce vzal žalobu zpět, žalovaná mu však zaplatila pouze [částka], s tím že sjednaná částka byla v hrubém a [částka] představuje zálohu na daň z příjmu a odvod na sociální a zdravotní pojištění. Tíží-li žalovanou zákonná nebo jiná povinnost v souvislosti s ujednanou platbou, musí této dostát tak, aby byla zároveň splněna jeho povinnost podle předchozího bodu, tj. navýšením základu vyplacené částky. Úkolem dohody nebylo, aby popisovala nebo stanovovala související veřejnoprávní povinnosti žalovaného jako zaměstnavatele. O povaze sjednané částky svědčí i formulace čl. 1.4., podle které částka odpovídá součtu dílčích položek uvedených v hrubém, a že bez ohledu na jejich povahu žalovaná zaplatí narovnání v plné výši. Vzhledem k přesnému stanovení částky narovnání a místa kam má být splněna, nelze ani odkazovat na zavedenou praxi stran a porovnávat ustanovení s ustanoveními pracovní smlouvy, která pojednává o neurčitých mzdových nárocích. Na formulaci dohody se podíleli oba zástupci účastníků. Článek 1.4. formuloval žalobce, přičemž si neuměl představit vznik nejasnosti. Konkrétní částku narovnání doplnila žalovaná, která první použila formulaci, že na bankovní účet bude zaplacena celá částka [částka]. V původním návrhu dohody byla uvedena jedna částka narovnání, jak z pracovní smlouvy, tak ze smlouvy o zprostředkování. Důvodem pro vyčlenění provizí z čl. 1.4. do čl. 1.7. byla splatnost těchto plateb, která je na rozdíl od částky narovnání závislá na fakturaci. Konstrukt, že žalovaná odváděla platby za žalobce považuje za nepřiléhavý, neboť plnila svoji zákonnou povinnost. V případě pochybností má být využit výklad pro zaměstnance nejpříznivější. Žalovaná částku nedoplatila ani po zaslání předžalobní upomínky.

2. Žalovaná zažalovaný nárok neuznala zcela a navrhla žalobu zamítnout s tím, že svoji povinnost ze smlouvy o narovnání splnila, když žalobci vyplatila částku [částka] na účet poté co odvedla zálohu na daň z příjmu a odvody na sociální a zdravotní pojištění, neboť částka narovnání má povahu pracovněprávního mzdového nároku. Žalovaná tak nemohla postupovat jinak. Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] či z odborné literatury vyplývá, že není-li mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem výslovně ujednáno jinak, jsou částky sjednány v hrubé výši. V daném případě výjimka výslovně ujednána nebyla. Z formulace, že částka bude poukázána na bankovní účet, nelze dovozovat, že žalobci náleží nikoli částka narovnání, ale více jak 1,2 milionu Kč. Argumentace žalobce neodpovídá ani předchozí praxi stran. V čl. 1.7. pracovní smlouvy bylo sjednáno, že mzda a ostatní peněžité nároky budou poukázány na účet žalobce. Veškeré takové platby byly žalobci hrazeny až po odečtení odvodů, které za něj hradila žalovaná jako zaměstnavatel. Tento postup žalobce nikdy nerozporoval. Skutečnost, že částka narovnání byla sjednána v hrubém, vyplývá i ze způsobu jejího výpočtu, neboť byla sjednána jako součet položek, které jsou v dohodě uvedeny v hrubé výši s tím, že částka narovnání žalobci náleží bez ohledu na existenci nároku na zaplacení jednotlivých dílčích částek, z nichž se skládá. To znamená i pokud by žalobci nevznikl nárok na odměnu za zvýšení objemu obratu nad plán nebo by měl nárok na tuto odměnu v nižší výši, náležela by mu celá částka narovnání. Jakékoliv částky nad rámec této se naopak žalobce výslovně vzdal v článku 1.5.

3. Mezi stranami bylo ve smyslu § 120 odst. 3 o.s.ř. nesporné, že žalobce vykonával u žalované práci na pozici ředitel správy majetku, přičemž dne [datum] mu bylo doručeno okamžité zrušení pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností. Žalobce se domáhal určení neplatnosti tohoto jednání v rámci řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum] strany uzavřely dohodu o narovnání, kterou se dohodly na ukončení soudního řízení zpětvzetím žaloby s tím, že žalovaná uhradí žalobci sjednanou částku. Žalovaná vyplatila žalobci částku [částka].

4. Soud v řízení provedl dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato jednotlivá skutková zjištění:

5. Od [datum] činí mzda žalobce za vykonanou práci [částka] měsíčně. Na žádost zaměstnance bude mzda (i ostatní peněžité nároky) poukazována na jeho účet uvedený v záhlaví pracovní smlouvy (zjištěno z pracovní smlouvy ze dne [datum] včetně poučení zaměstnance o ochraně osobních údajů a požární ochraně a bezpečnosti o ochraně zdraví při práci pro zaměstnance).

6. V rámci oznámení o trvání na dalším zaměstnávání žalobce vyzval žalovanou k zaplacení roční odměny za zvýšení objemu obratu nad plán ve výši [částka] (tedy v souladu s vyčíslením v e-mailové zprávě [jméno FO] ze dne [datum]) a odměny ve výši 10 % z roční základní mzdy odpovídající částce [částka]. A že počínaje tímto dnem mu vzniká nárok na náhradu mzdy (zjištěno z oznámení podle § 69 odst. 1 zákoníku práce ze dne [datum]).

7. Dne [datum] zaslal zástupce žalobce zástupci žalované revidovaný návrh dohody o narovnání s vyznačenými revizemi, kde zejména v čl. 1.4. změnil částku narovnání z [částka] na [Anonymizováno], a doplnil konkrétní účet žalobce. Dále změnil částku odstupného z [částka] na [Anonymizováno] a vyškrtl dvakrát částku [částka] bez DPH za provize, které se přesunuly do čl. 1.7. s odůvodněním, že titulem je nadále smlouva o zprostředkování, nikoli dohoda o narovnání a že splatnost je závislá na fakturaci a navrhl navýšení provize o část dubna (zjištěno z emailové zprávy ze dne 21. července [adresa] [jméno FO] ve věci [jméno FO] [Jméno žalobce] smírné řešení sporu, včetně přiloženého revidovaného návrhu dohody o narovnání).

8. Dne [datum] zasílá zástupce žalované zástupci žalobce email s upravenou dohodou na základě předchozího telefonátu s tím, že z pohledu žalované mohou přistoupit k podpisu. Zejména v čl. 1.4. žalovaná doplnila částku narovnání ve výši [částka], doplnila částku [částka] představující sjednané odstupné (zjištěno z emailu ze dne [datum] [jméno FO] ve věci [jméno FO] [Jméno žalobce] smírné řešení sporu, včetně přiložené upravené verzi dohody).

9. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu, na základě které žalobce vykonával činnost na pozici ředitel správy majetku. Dále uzavřeli dne [datum] smlouvu o zprostředkování, na základě které se jako podnikatelé zavázali spolupracovat při zprostředkování služeb v oblasti fondů kvalifikovaných investorů pro koncové klienty. Její trvání je navázáno na trvání pracovní smlouvy. Dne [datum] bylo žalobci předáno okamžité zrušení pracovního poměru. Žalobce oznámil trvání na dalším zaměstnávání a podal žalobu na neplatnost. Otázka platnosti zrušení pracovního poměru, nabytí účinnosti smlouvy o zprostředkování a existence peněžitých a nepeněžitých závazků v souvislosti s pracovním poměrem a smlouvou o zprostředkování je mezi stranami sporná. Strany se dohodly o nahrazení sporných práv a povinností právy a povinnostmi podle dohody o narovnání. Konkrétně dle čl. 1.3. pracovní poměr končí dohodou dne [datum]. Dle čl. 1.6. i do pěti pracovních dnů vezme zpět příslušnou žalobu a vzdá se práva na náhradu nákladů řízení. Dle čl. 1.7. smlouva o zprostředkování nabyla účinnosti [datum]. Částky provize za část měsíce dubna a za měsíce květen a červen 2025 se stávají splatnými podpisem dohody a zaměstnavatel se zavazuje tyto uhradit zaměstnanci na základě jím vystavené faktury. V čl. 1.5. se strany dohodly, že mezi sebou neevidují žádné nároky nebo pohledávky vyjma těch založených touto smlouvou a pro případ, že by takové existovali se jich v plném rozsahu vzdávají (zjištěno z dohody o narovnání ze dne [datum]).

10. Smluvní strany se dohodly, že zaměstnavatel zaplatí zaměstnanci částku ve výši [částka] (dále jen částka narovnání), a to nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne uzavření dohody o narovnání na bankovní účet zaměstnance č.[č. účtu]. Smluvní strany prohlašují, že částka narovnání byla vyčíslena jako součet částky [částka] odpovídající odměně zaměstnance za zvýšení objemu obratu zaměstnavatele nad plán, tak jak tato částka byla sdělena zaměstnanci [jméno FO] v emailu ze dne [datum], částky [částka] odpovídající odměně zaměstnance ve výši 10 % z roční základní mzdy zaměstnance a částky [částka] jako sjednaného odstupného souvisejícího s ukončením pracovního poměru. Pro vyloučení pochybností strany prohlašují, že částka narovnání reprezentuje výsledek dohody smluvních stran a právo zaměstnance na její zaplacení je zcela nezávislé na existenci právního důvodu jednotlivých dílčích částek popsaných výše. Dále prohlašují, že neexistence dílčího právního důvodu práva zaměstnance na zaplacení některé z dílčích částek uvedených výše proto žádným způsobem neovlivňuje právo zaměstnance na zaplacení částky narovnání v plné výši a tomu odpovídající povinnosti zaměstnavatele (zjištěno z článku 1.4 dohody o narovnání ze dne [datum]).

11. Dne [datum] žalobce vyzval žalovanou prostřednictvím právního zástupce k doplacení částky [částka]. Zástupce žalované téhož dne uvedl, že žalovaná postupovala v souladu s právními předpisy, podle nichž předmětné plnění představuje pracovněprávní mzdový nárok zaměstnance, který podléhá dani z příjmů a odvodům na sociální a zdravotní pojištění (stejně jako standardní mzda) a zaměstnavatel má povinnost je odvést, což učinil a žalobci následně vyplatil částku v čistém. Skutečnost, že částka narovnání bude podléhat odvodům byla deklarována i v rámci dohody o narovnání (a proto nechtěli do částky narovnání zahrnovat provizi podle smlouvy o zprostředkování). S tímto žalobce nesouhlasil a uvedl, že žalovaná má plnit tak, aby žalobci bylo zaplaceno na účet právě [částka]. Žalovaná setrvala na svém postoji a zdůraznila, že ačkoliv částky předmětné srážky byly provedeny ještě zaměstnavatelem, celá částka narovnání představuje plnění ve prospěch zaměstnance. Ten je poplatníkem daně z příjmu, resp., zákonného pojistného (zjištěno z e-mailové korespondence ve věci [jméno FO] – [Jméno žalobce], smírné řešení sporu z období 8. srpna až 1. září).

12. Dopisem dodaným do datové schránky zástupce žalované dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k úhradě doplatku částky narovnání ve výši [částka] a úroků z prodlení ve výši [částka] do 7 dnů a nákladů právního zastoupení, jinak se bude nároku domáhat soudní cestou. Žalovaná odmítla uhradit a zopakovala svoji argumentaci v dopise ze dne [datum] (zjištěno z předžalobní výzva ze dne [datum], včetně doručenky datové zprávy ze dne [datum], z odpovědi - vyjádření k předžalobní výzvě ze dne [datum]).

13. Žalovaná odvedla dne [datum] zálohu na daň po slově za zaměstnance [Jméno žalobce] částku [částka] (zjištěno z opisu mzdových složek za období 7/2025, z transakční historie z období [datum] –[datum]).

14. Žalovaná odvedla dne [datum] za žalobce z částky hrubé mzdy [částka] částku [částka] na sociálním pojištění (zjištěno z opisu sociálního pojištění za období 07/2025, z transakční historie z období [datum] –[datum]).

15. Žalovaná odvedla dne [datum] za žalobce z částky hrubé mzdy [částka] částku [částka] na zdravotním pojištění (zjištěno z opisu zdravotního pojištění za období 07/2025, z transakční historie z období [datum] –[datum]).

16. Roční odměny vyplácené v dubnu 2022 a dubnu 2023 byly žalobci na účet vyplaceny až po srážce zálohy na daň příjmu a odvodech na sociální s zdravotní pojištění (zjištěno z mzdového listu žalobce za období 4/2022 a 4/2023).

17. Žalobce u žalované pracoval šest let jako ředitel správy majetku, přičemž dne [datum] mu bylo bez předchozího vysvětlení předloženo okamžité zrušení pracovního poměru obsahující závažná obvinění z přijímání úplatků, vydírání a okrádání klientů, s nimiž nesouhlasil. Po odmítnutí návrhu na dohodu bez odstupného musel pracovní místo okamžitě opustit. Následně podal žalobu na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, přičemž byl připraven bránit i svou pověst, která byla jednáním žalované výrazně poškozena a negativně ovlivnila jeho další profesní uplatnění. Dosud nenašel zaměstnání a nedokáže potenciálním zaměstnavatelům objasnit důvody ukončení pracovního poměru, přičemž nikdy během zaměstnání neobdržel žádnou výtku. Následně mezi stranami proběhla jednání o narovnání, kdy žalobce nakonec souhlasil s ukončením pracovního poměru a byla sjednána částka cca [částka] k výplatě na jeho účet, avšak po obdržení nižší částky namítá, že měl od počátku za to, že jde o částku čistou, a žádný jiný výklad nepředpokládal ani neřešil se svým zástupcem, přičemž si nebyl vědom, že jednotlivé složky narovnání jsou uváděny v hrubém a podléhají odvodům, a zdůraznil, že za těchto okolností by dohodu v předmětné podobě neuzavřel (zjištěno z výslechu žalobce).

18. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu:

19. Mzda žalobce za práci vykonávanou pro žalovanou činila [částka] měsíčně a byla mu vyplácena na účet po uhrazení zálohy na daň a odvodů na penzijní a zdravotní pojištění. Dne [datum] mu bylo doručeno okamžité zrušení pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností, které napadl u soudu žalobou na neplatnost. Dne [datum] strany uzavřely dohodu o narovnání, kterou se dohodly na ukončení soudního řízení zpětvzetím žaloby s tím, že žalovaná uhradí žalobci částku [částka], která byla vyčíslena jako součet částky [částka] odpovídající odměně zaměstnance za zvýšení objemu obratu zaměstnavatele nad plán, částky [částka] odpovídající odměně zaměstnance ve výši 10 % z roční základní mzdy zaměstnance a částky [částka] jako sjednaného odstupného souvisejícího s ukončením pracovního poměru. Částka narovnání náleží žalobci bez ohledu na existenci právního důvodu jednotlivých dílčích částek. Žalovaná vyplatila žalobci na účet částku [částka]. Dne [datum] odvedla žalovaná za žalobce částku [částka] zálohu na daň po slevě, částku u18 854Kč na sociálním pojištění a částku [částka] na zdravotním pojištění. Žalobce vyzval žalovanou k doplatku částky narovnání na účet ve výši [částka].

20. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

21. Podle § 1903 odst. 1 věta první zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné.

22. Podle § 556 odst. 1 OZ co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

23. Podle § 556 odst. 2 OZ při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

24. Podle § 18 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce v rozhodném znění (dále jen „ZP“) je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.

25. Povahou závazku vyplývajícího z dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, jejímž předmětem je narovnání sporných nároků zaměstnance v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru, jehož neplatnost byla napadena u soudu, se zabýval Nejvyšší soud České republiky již v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]. Narovnání v prostředí pracovněprávních vztahů představuje dohodu účastníků pracovněprávního vztahu, kterou si upravují svá práva a povinnosti z jednoho nebo více nároků, které vznikly na základě zákona nebo jiných právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo smlouvy (dohody) účastníků a které jsou dosud mezi nimi sporné či pochybné. Uzavření dohody o narovnání předpokládá, že mezi účastníky došlo k jednání, při němž si vyjasňovali svá rozdílná stanoviska k otázkám vzniku nároku, jeho výše nebo k jiným sporným okolnostem, a které vyústilo v odstranění dosavadních pochybností a rozporů a projevilo se ve vzájemných ústupcích učiněných v zájmu dosažení dohody. Není však vyloučeno, že účastníci po vyjasnění sporných stanovisek v dohodě o narovnání potvrdí či podrobněji vymezí svá dosavadní práva a povinnosti, a nemusí tak dojít k faktické změně rozsahu vzájemných práv a povinností účastníků. Došlo-li k dohodě o narovnání, má to za následek, že dosavadní nárok zaniká, neboť je nahrazen novým vymezením práv a povinností účastníků obsažených v dohodě.

26. V posuzované věci uzavřela žalovaná jako zaměstnavatelka se žalobcem jako zaměstnancem v průběhu vedení sporu o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru dne [datum] dohodu o narovnání, v níž se účastníci „dohodli na vypořádání“ sporných nároku tak, že pracovní poměr skončí dohodou ke dni [datum], že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku narovnání ve výši [částka], která se skládá částky [částka] odpovídající odměně zaměstnance za zvýšení objemu obratu zaměstnavatele nad plán, částky [částka] odpovídající odměně zaměstnance ve výši 10 % z roční základní mzdy zaměstnance a částky [částka] jako sjednaného odstupného souvisejícího s ukončením pracovního poměru, a to na účet žalobce. Skutečnost, že by částka narovnání měla zahrnovat i odškodnění za zásah do práv na ochranu osobnosti či náhradu nemajetkové újmy, jak tvrdil žalobce při výslechu, byla zněním samotné smlouvy vyvrácena.

27. Předmětem dohody o narovnání v čl. 1.4. tedy byl mzdový nárok žalobce, který byl mezi účastníky sporný a v určitém rozsahu (v rozsahu dohodnuté částky [částka]) byl mezi nimi „narovnán“. Z čl. 1.4. dohody vyplývající závazek žalované vyplatit žalobci [částka] představuje pracovněprávní mzdový nárok žalobce, který jako příjem ze závislé činnosti zúčtovaný zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním – podléhá jak dani z příjmů fyzických osob (srov. § 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů], tak pojistnému na sociální a zdravotní pojištění (srov. § 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů). Srážky na tyto povinné odvody je povinen za zaměstnance provést (odvést) zaměstnavatel jako plátce daně (záloh na daň) příslušnému správci daně (srov. § 38h a násl. zákona č. 586/1992 Sb.), jako plátce pojistného na sociální pojištění příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (srov. § 8 odst. 1, § 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb.) a jako plátce pojistného na zdravotní pojištění příslušné zdravotní pojišťovně (srov. § 5 odst. 1 a 3 zákona č. 592/1992 Sb.). K těmto srážkám ze mzdy (náhrady mzdy) zaměstnavatele též odpovídajícím způsobem opravňuje ustanovení § 145 odst. 1 a 2 písm. b), § 146 písm. a) a § 147 odst. 1 písm. a) a b) zák. práce.

28. Soud se zabýval obsáhle interpretací čl. 1.4 dohody zejména tím, zda ze sjednaného místa plnění na účet žalobce, lze dovodit, že bylo sjednáno peněžité plnění, jež by mělo být žalovanému vyplaceno až po provedení (odpočtu) srážek, které byla žalovaná povinna provést, tj. zda byl mzdový nárok žalobce „narovnán“ ještě ve větším rozsahu než sjednaných [částka], a dospěl k závěru, že nikoli.

29. Není-li projev vůle ať již výslovný či konkludentní sám o sobě jednoznačný, neboť z hlediska způsobu jeho vyjádření nelze dovodit, jaká vůle byla vyjádřena, popřípadě, není-li zřejmý obsah projevu vůle, je třeba přistoupit k jeho interpretaci. Každý projev vůle se vykládá podle záměru jednajícího, jestliže druhá strana takový záměr jednajícího poznala nebo o něm musela vědět. Není-li možné zjistit úmysl jednajícího, právní úprava dává jednajícímu v projevu vůle takový úmysl, jaký by mu přisuzovala osoba v postavení druhé strany. Při výkladu projevu vůle se přihlíží také k „praxi zavedené mezi stranami v právním styku“, k tomu co projevu vůle předcházelo, a k tomu jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam projevu vůle přikládají. Byl-li při výslovném projevu vůle použit výraz, který sám o sobě připouští různý výklad a nepodaří-li se výše uvedeným postupem vyjasnit projev vůle, postupuje se v oblasti pracovněprávních vztahů podle § 18 ZP, tedy použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.

30. Pro sjednání místa plnění byl zvolen stejný koncept jako v pracovní smlouvě z roku 2019, kde byla ujednána mzda žalobce [částka] a že bude vyplácena na účet žalobce. Celé roky podléhala mzda žalobce stejně jako vyplácené bonusy povinným odvodům, tyto žalovaná v souladu se svoji zákonnou povinností činila a následně vyplatila „čisté“ nároky na účet žalobce. Skutečnost, že žalobce věděl o povaze částky narovnání sjednané v čl. 1.4 jako pracovněprávní, ze které žalovaná musí odvést odvody, vyplývá i ze skutečnosti, že sám žalobce navrhl vyloučení nároku z titulu narovnání sporů ze smlouvy o zprostředkování do samostatné části dohody, konkrétně do čl. 1 .7, neboť tyto podléhají fakturaci a jsou jinak splatné.

31. Obsahu dohody o narovnání neumožňuje dvojí výklad povinnosti sjednané v čl. 1.4. jak tvrdí žalobce, a proto při zjišťování jeho obsahu k aplikace § 18 ZP vůbec nedojde. Dne [datum] odvedla žalovaná za žalobce částku [částka] jako zálohu na daň, částku [částka] na sociálním pojištění a částku [částka] na zdravotním pojištění. Na účet žalobce pak vyplatila částku [částka]. Celkem žalovaná v souvislosti povinností sjednanou v čl. 1.4 dohody zaplatila [částka], kterou tak plně splnila. Žalobci žádný nárok na doplatek tvrzený v žalobě nevznikl a soudu nezbylo než žalobu v plném rozsahu zamítnout, jak je uvedeno ve výroku I.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byl v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne [datum] a [datum] a doplnění tvrzení a důkazů ze dne [datum]) a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (vyjádření k předžalobní výzvě – analogicky předžalobní výzva) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].