Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 12 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení, zákonného úroku ve výši 14,75 % z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku ve výši 2,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [Jméno advokátky], advokátky.
Odůvodnění
1. Žalobkyně žalobou uplatnila nárok na zaplacení částky [částka] z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi účastníky řízení, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému po předchozím prověření jeho úvěruschopnosti peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal spolu s poplatky splatit do [datum]. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 36 % a RPSN byla sjednána na 9 055,69 %. Žalovaný od uzavření předmětné smlouvy neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávku dne [datum]. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení částky ve výši [částka], která sestává z jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], smluvního úroku ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a zůstal ve věci nečinný.
3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když s tímto žalobkyně vyjádřila souhlas (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, č. l. 3 spisu) a žalovaný souhlasil dle § 49 odst. 4 o. s. ř., když se nevyjádřil na výzvu v usnesení ze dne [datum] (č. l. 14).
4. Soud v řízení provedl dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato skutková zjištění.
5. Dne [datum] byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jako spotřebiteli úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit do [datum] spolu s úrokem 36 % ročně ve výši [částka], poplatkem za sjednání úvěru ve výši [částka]. Celkem měl žalovaný splatit jednorázově [částka]. Deklarovaná RPSN činila 9 055,69% (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno]).
6. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému částku ve výši [částka] na bankovní účet (zjištěno z Potvrzení o provedení transakce ze dne [datum]).
7. Žalovanému byly před uzavřením smlouvy poskytnuty všechny podstatné informace o parametrech úvěru na standardizovaném a přehledném formuláři (zjištěno z Formuláře pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru).
8. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku platně postoupila (zjištěno z Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi společností [Anonymizováno] a žalobkyní). To bylo žalovanému oznámeno dne [datum] (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky společností [Anonymizováno]. včetně potvrzení o odeslání od [právnická osoba]).
9. Žalobkyně žalovanému upomenula na dlužnou částku také předžalobní výzvou ze dne [datum]. [Anonymizováno], žalovaný však tuto částku neuhradil (zjištěno z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 25. 6.. 2025 od právní zástupkyně žalobkyně včetně potvrzení o odeslání od [právnická osoba]).
10. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu:
11. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla částku ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za úvěr do [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne [datum] předmětnou pohledávku žalobkyni. To bylo žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno dne [datum]. Žalovaný k dnešnímu dni ničeho neuhradil, a to ani na základě předžalobní upomínky, která byla žalovanému zaslána dne [datum].
12. Po právní stránce posoudil soud věd následovně.
13. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), a ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaný čerpal uvedený úvěr a zavázal se jej splatit spolu s poplatky za úvěr do [datum].
14. Soud se podrobně nezabýval tím, jaké konkrétní informace žalobkyně před uzavřením smlouvy získala ohledně schopnosti žalovaného splácet úvěr v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně splnění takové povinnosti v doplněném vyjádření alespoň tvrdila, neboť z předložené smlouvy vyplývá rozpor s dobrými mravy, který podle § 580 o. z. způsobuje absolutní neplatnost smlouvy, a postup podle §118a o.s.ř. by byl v rozporu s hospodárností řízení.
15. Podle smlouvy činila roční zápůjční úroková sazba 36 % a RPSN byla sjednána na 9055,69 %. Úroková sazba je v rozporu s dobrými mravy již v případě, že dosahuje téměř čtyřnásobku obvyklé bankovní úrokové sazby, jak vyplývá například z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. [adresa] činila průměrná úroková sazba 8,71 % ročně a RPSN 9,14 % (zjištěno z www.cnb.cz/arad/). Úroky sjednané ve smlouvě skryté v poplatku za sjednání úvěru jsou tedy zjevně v rozporu s dobrými mravy, neboť značně překračovaly hranici, kterou judikatura považuje konstantě za přiměřenou.
16. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Soud se podrobně zabýval možností, zda neplatná jsou v tomto případě jen ujednání vztahující se k úroku za poskytnutý úvěr a dospěl k závěru, že neplatná ujednání jsou natolik provázána se zbytkem smlouvy, že nelze předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i tak, obzvlášť za situace, kdy je na poskytování úvěrů založeno podnikání právní žalobkyně.
17. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok z bezdůvodného obohacení v souladu s § 2991 a násl. o. z. V takovém případě si strany plnily bez důvodu a svá plnění si mají vrátit. Jelikož soud shledal uzavřenou smlouvu neplatnou, vyhověl žalobě co do částky [částka], která představuje částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na bankovní účet. Z těchto důvodů soud žalobě pokud jde o jistinu vyhověl toliko v rozsahu částky [částka] tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
18. Dále žalobkyně požadovala příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty uvedené v předžalobní výzvě, kde soud shledal nárok po právu jen částečně, a to jednak pouze z přisouzené částky a jednak až ode dne následujícího po doručení výzvy, neboť bezdůvodné obohacení je splatné až od okamžiku, kdy je ten, kdo se na úkor druhého bezdůvodně obohatil, vyzván k plnění. S ohledem na výše uvedené bylo o úrocích z prodlení rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, že se přiznávají od [datum] do zaplacení z přisouzené částky [částka], jak je ve výroku I uvedeno, když předžalobní výzva byla odeslána [datum], tudíž dle fikce dojití byla doručena [datum]. Lhůtu k plnění stanovil soud standardní třídenní, když neshledal důvod pro její prodloužení (§ 160 odst. 1 o.s.ř.)
19. Ve výroku II pak soud žalobu ve zbývajícím rozsahu, konkrétně co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení a zákonného úroku ve výši 14,75 % z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku ve výši 2,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítl.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 37,98 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,99 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,01 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].