Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

7 C 243/2024

Soud: Obvodní soud pro Prahu 4Datum rozhodnutí: 4. 12. 2024Senát: Obvodní soud pro Prahu 4Č. j.: 7 C 243/2024-39Samosoudkyně: Mgr. Jana MráčkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 13. 3. 2025Předmět řízení: zaplacení 14 000 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPH04:2024:7.C.243.2024.1
investiční fondstanovysmlouva o úvěrubezdůvodné obohacenípostoupení pohledávkyinsolvence
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (106) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], jejíž splatnost se stanoví třicátý den od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta] advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného, když uzavření smlouvy o [Anonymizováno] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] není schopna prokázat. Předmětnou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení ze dne [datum]. Původní věřitel poskytl žalovanému dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], a to bankovním převodem na účet [č. účtu]. Úrok z prodlení požaduje od 10. dne po odeslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

3. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.

4. Dne [datum] byla z účtu [č. účtu] ve prospěch účtu [č. účtu] odeslána platba ve výši [částka] (zjištěno z výpisu z běžného účtu číslo [č. účtu] ze dne [datum]).

5. Dne [datum] byla z účtu [č. účtu] ve prospěch účtu [č. účtu] odeslána platba s poznámkou půjčka [jméno FO] ve výši [částka] (zjištěno z výpisu z běžného účtu [č. účtu] ze dne [datum] str. [Anonymizováno].

6. Dne [datum] byla z účtu [č. účtu] ve prospěch účtu [č. účtu] odeslána platba s poznámkou půjčka [jméno FO] ve výši [částka] (zjištěno z zjištěno z výpisu z běžného účtu [č. účtu] ze dne [datum] str. [Anonymizováno])

7. Dne [datum] byla z účtu [č. účtu] ve prospěch účtu [č. účtu] odeslána platba s poznámkou [Jméno žalovaného] -půjčka ve výši [částka] (zjištěno z výpisu z běžného účtu [č. účtu] ze dne [datum]).

8. Dne [datum] byla z účtu [č. účtu] ve prospěch účtu [č. účtu] odeslána platba s poznámkou půjčka [Jméno žalovaného] ve výši [částka] (zjištěno z výpisu z běžného účtu čísle [č. účtu] ze dne [datum], ze sdělení společnosti [Anonymizováno] ze dne [datum] č.l. [Anonymizováno]).

9. Bankovní účet č. [č. účtu] vede společnost Airbank pro osobu [Jméno žalovaného], datum narození [Datum narození žalovaného] (zjištěno ze sdělení společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] č.l. [Anonymizováno]).

10. Na základě smlouvy společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba], která ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] a ujednání o úplatě za postoupení pohledávek rovněž ze dne [datum], včetně přílohy číslo [hodnota] ke smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum], ze Smlouvy o postoupení pohledávky mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] včetně seznamu postupovaných pohledávek)11. [právnická osoba] oznámila, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] byla pohledávka z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. [Anonymizováno] ve výši [částka] postoupen společnosti [Jméno žalobkyně]. Současně žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky [částka] skládající se z jistiny a nákladů právního zastoupení, a to do tří dnů. Oba dokumenty byly žalovanému odeslány [datum]. (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a podacího lístku).12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které měl žalovaný vrátit, což neučinil.13. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), projednal věc při jednání v nepřítomnosti obou stran, když žalobkyně se z jednání omluvila s tím, že výslovně nežádá odročení, a žalovaný, který byl k jednání řádně a včas předvolán se k jednání bez omluvy nedostavil.14. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru posouzením úvěruschopnosti spotřebitele se rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.16. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.19. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Sama žalobkyně v řízení tvrdila, že peněžní prostředky v celkové výši [částka] byly žalovanému zaslány z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru, proto soud zjištěný skutkový děj posoudil s ohledem na datum vyplacení peněžních prostředků podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do [datum] (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť v daném případě se bezesporu jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z.22. Tvrzením, že smlouvu o revolvingovém úvěru nemůže žalobkyně doložit, se nemůže vyhnout povinnosti prokázat, že právní předchůdkyně splnila před uzavřením smlouvy povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, která byla do právního řádu zakotvena na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS.23. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], shodně viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).24. Žalobkyně v návrhu ani netvrdila, že by právní předchůdce prověřil úvěruschopnost žalovaného. Důkazní břemeno v otázce splnění předsmluvní informační a kontrolní povinnosti musí zásadně jít k tíži poskytovatele úvěru, jinak by byl narušen soulad se zásadou efektivity (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C -449/13 CA Consumer Finance SA v [jméno FO] and Others). Soud v této věci nemohl žalobkyni při jednání řádně poučit ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby soudu doplnila tvrzení v tomto směru a označila důkazy k jejich prokázání, neboť žalobkyně tím, že se k jednání dobrovolně nedostavila se takového poučení vzdala, a jde k její tíži, že soud nemohl zjistit, zda byla zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného splněna.25. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, splnila povinnost dle § 86 ZSÚ zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, posoudil soud uvedenou smlouvu pro porušení principu odpovědného půjčování jako neplatnou pro rozpor se zákonem a zjevně narušující veřejný pořádek podle § 588 o. z. a současně dle § 87 odst. 1 ZSÚ.26. Jelikož zde není žádný právní důvod, pro který by si žalovaný mohl ponechat poskytnutou finanční částku, tudíž došlo k jeho nezdůvodněnému obohacení o částku [částka] na úkor žalobkyně podle § 2991 o. z.27. Podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Citovanou část ustanovení lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení (shodně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). [adresa] 000 Kč soud uložil žalovanému zaplatit se splatností k 30. dni od právní moci rozsudku, a to vzhledem ke skutečnosti, že se tato doba pro úhradu dlužné částky soudu jeví jako doba přiměřená možnostem žalovaného. Žalovaný v řízení nebyl nijak kontaktní a soudu neposkytl žádnou součinnost. Soudu proto ze strany žalovaného nebylo ani tvrzeno, natož prokázáno, že by v této stanovené době nebyl objektivně schopen splnit svůj závazek vůči žalobkyni. Soud tak dospěl k závěru, že doba 30 dnů plynoucí od právní moci rozsudku pro úhradu dluhu žalovaného je zcela přiměřená jeho možnostem.28. Ve zbytku pak soud žalobu výrokem II. zamítl.29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací