Výrok
I. Řízení se co do částky 32 237,14 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 268,27 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 434,24 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 21 199,62 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15% a úrokem 15% ročně z částky 21 199,62 Kč od [datum] do zaplacení, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 948 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se co do částky 48 773,27 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 524,45 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 402,78 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15%, úrokem 15% ročně z částky 8 112,35 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 060,05 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 969,23 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 26 335,44 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15% a úrokem 15% ročně z částky 26 435,44 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.
IV. Žalovanému se náhrada nákladů nepřiznává.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 92 958,41 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČ: [IČO], se sídlem [adresa] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření další Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 37 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou jistinou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 27 667 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15,00 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7 792 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 3 522 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 21 199,62 Kč a dlužný poplatek částku 11 037,52 Kč. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 41 154 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 32 237,14 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 21 199,62 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 11 037,52 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 2 434,24 Kč za období od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] období [datum], tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do [datum], úrok ve výši 15, % ročně z dlužné jistiny ve výši 21 199,62 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 21 199,62 Kč od [datum] do zaplacení. Dne [datum] došlo mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně k uzavření další Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 33 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou jistinou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 37 319 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 28 655 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15,00 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7 164 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 2 930 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 26 335,44 Kč a dlužný poplatek částku 19 219,91 Kč. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 23 352 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 45 555,35 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 26 335,44 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 19 219,91 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 1 969,23 Kč za období od 29. 9. 2024, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 21. 10. 2024, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 060,05 Kč za období [datum], tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do [datum], úrok ve výši 15, % ročně z dlužné jistiny ve výši 26 335,44 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Dne [datum] došlo mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně k uzavření další Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. V souvislosti s poskytnutou jistinou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 13 274 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 15,00 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 795 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 389 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku [částka] a dlužný poplatek částku 7 053,57 Kč. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 14 700 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 15 165,92 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 8 112,35 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 7 053,57 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 402,78 Kč za období od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 524,45 Kč za období [datum], tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do [datum], úrok ve výši 15, % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 112,35 Kč od [datum] do zaplacení. Před uzavřením předmětných smluv právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „[Anonymizováno] [Anonymizováno] “, mezi které patří zejména výměry důchodu, složenky a výpisy z bankovního účtu. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky v celkové výši 92 958,41 Kč, avšak tento neuhradil ničeho.
2. Žalovaný byl po celou dobu řízení nečinný, k žalobou uplatněnému nároku se nevyjádřil.
3. Ve věci samé soud provedl dokazování, na základě kterého dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:
4. Mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 37 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s poplatkem ve výši 36 959 Kč a úrokovou sazbou 69 % v pravidelných měsíčních plátkách po [částka]. RPSN bylo sjednáno ve výši 1017,1 % (Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházela z údajů tvrzených a doložených žalovaným (Zákaznická karta ze dne [datum]). Žalovaný se v [Anonymizováno] [Anonymizováno] dostal do prodlení s placením úvěru (Tabulka umoření). Mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 33 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s poplatkem ve výši 37 319 Kč a úrokovou sazbou 69 % v pravidelných měsíčních plátkách po 2 930 Kč. RPSN bylo sjednáno ve výši 1014,4 % (Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházela z údajů tvrzených a doložených žalovaným (Zákaznická karta ze dne [datum]). Žalovaný se v [Anonymizováno] [Anonymizováno] dostal do prodlení s placením úvěru (Tabulka umoření). Mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 17 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s poplatkem ve výši 13 274 Kč a úrokovou sazbou 60,80 % v pravidelných týdenních plátkách po 389 Kč. RPSN bylo sjednáno ve výši 99,74 % (Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházela z údajů tvrzených a doložených žalovaným (Zákaznická karta ze dne [datum]). Žalovaný se v [Anonymizováno] [Anonymizováno] dostal do prodlení s placením úvěru (Tabulka umoření). Dne [datum] byla mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum] (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh, Oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně kopie podacího lístku ze dne [datum]). Žalovaný byl upomínán k zaplacení dlužné částky (Předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně kopie podacího lístku z téhož dne).
5. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl.
6. Po provedeném dokazování vzala žalobkyně žalobu co do částky 32 237,14 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 268,27 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 434,24 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 21 199,62 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15% a úrokem 15% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zpět, z důvodu neunesení důkazního břemene ohledně prokázání úvěruschopnosti žalovaného a za této situace, kdy nárok bude tedy zřejmě posuzován podle bezdůvodného obohacení, je tato část žalované částky již přeplacena.
7. Dle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odst. 4 ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.
8. S ohledem na dispozitivní úkon žalobkyně postupoval soud v souladu s § 96 odst. 2 o.s.ř., když řízení co do částky 32 237,14 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 268,27 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 434,24 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 21 199,62 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15% a úrokem 15% ročně z částky 21 199,62 Kč od [datum] do zaplacení, zastavil, když žalovaný se k částečnému zpětvzetí žaloby nevyjádřil (výrok I.).
9. Zjištěný skutkový děj ohledně zbývajícího uplatněného nároku, tj. částky 60 721,27 Kč s příslušenstvím, soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z.
10. Dle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
11. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
12. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
15. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (shodně viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).
16. Součástí odborné péče poskytovatelů úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Jak dovodil Nejvyšší soud v již výše citovaném rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostatečnými informacemi nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, neboť odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Pokud věřitel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru nedostojí, neboť nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
17. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do jistiny ve výši 11 948 Kč.
18. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěry, neboť žalobkyně zejména nijak neprokázala, že by ověřovala skutečné výdaje žalovaného, jakož i další čisté příjmy domácnosti tak, jak jí ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně žalovaného posuzovala pouze za použití interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného a na základě sdělení žalovaného o výši jejích příjmů a výdajů. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně sice při uzavírání předmětných smluv předložil výměr invalidního důchodu za rok [Anonymizováno], složenky za období od července do [Anonymizováno] [Anonymizováno], výpisy z bankovního účtu za období [Anonymizováno] až [Anonymizováno] [Anonymizováno] a výměr invalidního důchodu [Anonymizováno], avšak k dalším příjmům v domácnosti ve výši 30 000 Kč nedoložila ničeho. Žalobkyně však ani nezjišťovala, natož aby ověřovala výši výdajů žalovaného. Dané tak rozhodně nelze považovat za zkoumání úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí, které žalobkyni ukládá § 75 spolu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť ze zákona plyne povinnost posouzení úvěruschopnosti na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, nelze tak vycházet pouze z uvedených lustrací v databázích a sděleních žalovaného. Rovněž o neschopnosti splácet předmětné úvěry svědčí i ta skutečnost, že žalovaný si vzal úvěr ze dne [datum] a [datum] na pokrytí dřívějších úvěrů, jakož i to, že v období během 6 měsíců žalovaný minimálně 3x žádal o poskytnutí úvěru.
19. Soud proto musel uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, kdy úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledků posouzení vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splatit úvěr či sjednané splátky. Za této situace je smlouva neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž v dané věci se jedná o neplatnost absolutní, tedy k neplatnosti soud přihlíží i bez námitky žalovaného, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek podle § 588 o. z. Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele. V tomto směru lze odkázat mimo jiné na rozsudek Evropského soudního dvora C-679/18, OPR-Finance, dle kterého soudy musí i bez návrhu zkoumat, zda si věřitel před poskytnutím úvěru dostatečně prověřil úvěruschopnost dlužníka s tím, že pokud tak věřitel před poskytnutím úvěru neučinil, úvěrová smlouva je neplatná. Evropský soudní dvůr dovodil, že se v daném případě nemůže jednat o relativní neplatnost (tj. zkoumat neplatnost pouze k námitce dlužníka), jelikož toto shledává v rozporu se směrnicí č. 2008/48/EC o spotřebitelském úvěru. Zdejší soud se s uvedenými závěry ztotožňuje.
20. Přestože jsou úvěrové smlouvy absolutně neplatné, není zde žádný právní důvod, pro který by si žalovaný mohl ponechat poskytnuté finanční částky, resp. zbývající neuhrazené částky poskytnutého úvěru v celkové výši [částka], kdy soud vzal za zjištěné, že žalovaný na úvěr ze dne [datum] ve výši [částka] uhradil částku [částka] a na úvěr ze dne [datum] ve výši [částka] uhradil částku [částka]. Žalovaný je tedy povinen v souladu s § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, tj. zbývající neuhrazenou část jistiny v celkové výši [částka].
21. Dle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Citovanou část ustanovení lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení (shodně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Částku 11 948 Kč uložil soud žalovanému zaplatit se splatností k 3 dnů od právní moci rozsudku, a to vzhledem ke skutečnosti, že se tato doba pro úhradu dlužné částky soudu jeví jako doba přiměřená možnostem žalovaného. Žalovaný nebyl v řízení nijak kontaktní a soudu neposkytl žádnou součinnost, soudu tak proto ze strany žalovaného nebylo ani tvrzeno, natož pak prokázáno, že by v této stanovené době nebyl objektivně schopen splnit svůj závazek vůči žalobkyni. Soud tak dospěl k závěru, že doba 3 dnů plynoucí od právní moci rozsudku pro úhradu dluhu žalovaného je zcela přiměřená možnostem žalovaného.
22. Ve zbytku pak soud žalobu výrokem III. zamítl.
23. Pro úplnost soud uvádí, že předmětné smlouvy jsou rovněž absolutně neplatné z důvodu nemravně vysokých úroků, kdy RPSN přesahuje desetinásobek průměrné výše RPSN, a přepočtená nominální úroková sazba dosahuje více než čtyřnásobku úroku obvyklého nejen u bankovních subjektů (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).
24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze co do částky 11 948 Kč, tj. ve výši 12,9 %. Vzhledem k výše uvedenému náhrada nákladů řízení přísluší procesně úspěšnějšímu žalovanému, avšak tento byl po celou dobu řízení nečinný, žádné náklady mu nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.