Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 758 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 23 840 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 29 694 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 27 758 Kč od [datum] do zaplacení a spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávek ve výši 2 400 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 535,60 Kč k rukám zástupce žalobkyně [Anonymizováno], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 758 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] a dne [datum] kupní smlouvy, přičemž žalobkyně se zavázala dodat žalovanému objednané zboží, kdy v obou případech se jednalo o výrobky topenářské a sanitární techniky a žalovaný se zavázal objednané zboží převzít a zaplatit za něj kupní cenu. V obou případech žalovaný stvrdil převzetí zboží svým podpisem na dodacím listu č. [hodnota] a č. [hodnota]. Žalobce vyúčtoval žalovanému cenu zboží fakturou č. [hodnota] splatnou dne [datum], znějící částku 23 840 Kč (přičemž žalovaným byla uhrazena dne [datum] částka 1 936 Kč) a fakturou č. [hodnota] splatnou dne [datum], znějící částku 5 854 Kč. Žalovaný však ničeho dalšího neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum]. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhala úhrady zapůjčené částky ve výši 27 758 Kč, zákonných úroků z prodlení z částky 23 840 Kč od [datum] do [datum], z částky 29 694 Kč od [datum] do [datum], z částky 27 758 Kč od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávek ve výši 2 400 Kč a náhrady nákladů řízení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř“), když se žalobkyně a žalovaný k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.
4. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu:
5. Mezi účastníky řízení byly uzavřeny kupní smlouvy na jejichž základě se žalobkyně závazala žalovanému dodat zboží a žalovaný se zavázal toto zboží převzít a zaplatit za něj kupní cenu. Žalobkyně zboží žalovanému dodala, což bylo stvrzeno podpisem žalovaného na dodacím listu č. [Anonymizováno] ze dne [datum] a č. [Anonymizováno] ze dne [datum], přičemž součástí obou dodacích listů bylo prohlášení, že jejich podpisem těchto dodacích listů vznikla kupní smlouva na plnění uvedené v těchto dodacích listech (dodací list č. [Anonymizováno] ze dne [datum] a č. [Anonymizováno] ze dne [datum]). Žalobkyně žalovanému vystavila dne [datum] fakturu č. [hodnota] znějící částku ve výši 23 840 Kč se splatností dne [datum] a dne [datum] fakturu č. [hodnota] znějící částku ve výši 5 854 Kč se splatností dne [datum] (faktura č. [hodnota] a č. [hodnota]). Žalovaný byl vyzýván k vrácení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum] (předžalobní výzva ze dne [datum] včetně kopie doručenky datové zprávy ze dne [datum]).
6. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba na zaplacení částky 27 758 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně s žalovaným uzavřela kupní smlouvy ve smyslu § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na jejichž základě bylo žalovanému dodáno zboží a bylo povinností žalovaného za toto zboží zaplatit kupní cenu. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, natož pak prokázáno, že by žalobkyni kupní cenu řádně a včas uhradil. Žalovaný v řízení rovněž nerozporoval, že mu bylo zboží ze strany žalobkyně skutečně poskytnuto. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.), byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky. S ohledem na to, že se jedná o závazek mezi podnikateli, rozhodl soud o povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni rovněž náhradu nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky celkem ve výši 2 400 Kč, a to v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci plně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 10 535,60 Kč. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 388 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 6 660 Kč za 3 úkony právní služby po 2 220 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepsání žaloby) podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 1 587,60 Kč. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 10 535,60 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
8. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.