Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (původně [Anonymizováno] IČO: [IČO] (dále jen „původní věřitel“), poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet č. [č. účtu] prostředky v celkové výši 20 000 Kč, a to bez platného právního titulu. Žalovaný se tak na úkor původního věřitele obohatil bez spravedlivého důvodu a měl by vydat, oč se obohatil. Pohledávka původního věřitele byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 na společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky, avšak žalovaný ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud pak při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož se žádný z účastníků k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.
4. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Původní věřitel poskytl žalovanému částku 20 000 Kč, a to dne 17. 8. 2023 bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet č. [č. účtu] (potvrzení o provedené platbě ze dne 17. 8. 2023, sdělení banky ze dne 3. 6. 2025, výpis z účtu žalovaného). Pohledávka původního věřitele byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 na společnost [právnická osoba], a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 26. 12. 2024 (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 12. 2024 včetně podacího lístku). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu prostřednictvím předžalobní upomínky, avšak žalovaný ničeho nezaplatil (předžalobní výzva ze dne 26. 12. 2024 včetně podacího lístku).
5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet, a to bez existence platného právního titulu. Žalovaný měl proto původnímu věřiteli tyto prostředky vydat, což však neučinil. Žalobkyně následně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný žalobkyni na svém dluhu ničeho neuhradil, přestože mu byla zaslána i předžalobní upomínka.
6. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Na základě shora provedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému bezhotovostním převodem peněžní prostředky, a to bez platného právního titulu. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně, resp. původního věřitele, bez spravedlivého důvodu obohatil a dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. Aktivní legitimace žalobkyně vychází ze smlouvy o postoupení pohledávek dle § 1879 o. z. Soud pak vzal za zjištěné, že žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnil. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu dle § 1970 o. z. současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 373 Kč. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení a předžalobní výzvy) podle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), ve znění účinném do 31. 12. 2024, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 400 Kč za jeden úkon právní služby (sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 a § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení a jedná se o standardizované znění žaloby, jenž zástupce žalobkyně podává ve skutkově a právně obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
8. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.