Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 675 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 375 Kč od 19. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím, neboť žalobkyně je dle zákona příjemcem příspěvku do garančního fondu placeného vlastníkem či provozovatelem vozidla, které je provozováno v rozporu se zákonem bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná jako vlastník/provozovatel vozidla registrační značky [SPZ] neměla od 22. 8. 2023 do 12. 2. 2024 k vozidlu sjednáno toto pojištění v rozporu se zákonnou povinností. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu příspěvku představující součin počtu dní, po které byla porušována povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Splatnost příspěvku nastala dne 18. 6. 2024. Žalovaná nezaplatila žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ač byla ze strany žalobkyně upomínána a byla jí zaslána i předžalobní výzva. Žalobkyni dále náleží náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud pak při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož se žádný z účastníků k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.
4. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu:
5. Žalovaná jako vlastník a provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka [SPZ], neměla za období od 22. 8. 2023 do 12. 2. 2024, tedy po dobu 175 dní, pro provoz tohoto automobilu uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu jím způsobenou. Žalobkyně vyzvala žalovanou výzvou ze dne 4. 4. 2024 k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných do 60 dnů od doručení výzvy (zjištěné údaje o vozidle, informace z Registru silničních vozidel, výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [Anonymizováno] ze dne 4. 4. 2024 včetně informace [právnická osoba]). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky opakovaně i prostřednictvím předžalobní výzvy (upomínka o úhradu nedoplatku ze dne 11. 7. 2024, výzvy společnosti [právnická osoba]. ze dne 26. 8. 2024 a dne 17. 9. 2024 a předžalobní upomínka ze dne 22. 10. 2024 včetně podacího archu). Žalovaná však na svém dluhu ničeho nezaplatila.
6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalovaná jakožto vlastník a provozovatel uvedeného vozidla neměla v uvedeném období pro provoz tohoto vozidla uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu jím způsobenou, pročež žalobkyni vznikl vůči žalované nárok na zaplacení příspěvku do garančního fondu za uvedené období, který však žalovaná ani přes výzvu žalobkyně neuhradila, a dále nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
7. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Na základě shora provedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla vlastníkem a provozovatelem uvedeného automobilu, pro jehož provoz nebylo sjednáno v uvedeném období povinné pojištění odpovědnosti, přičemž v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by v uvedeném období nebylo vozidlo provozováno. Žalobkyni tak jako zákonem určené oprávněné osobě vznikl vůči žalované nárok na zaplacení příspěvku do garančního fondu v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., a to dle odst. 3 citovaného ustanovení ve výši představující součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 daného zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [Anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. V daném případě tak vznikl žalobkyni nárok na zaplacení příspěvku při počtu 175 dní a výše denní sazby 65 Kč, tj. celkem ve výši 11 375 Kč, a dále nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Celková dlužná částka tedy činí 11 675 Kč. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by příspěvek žalobkyni řádně a včas uhradila. Žalobkyni vedle jistiny dále přísluší dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., od data, kdy je žalovaná s placením v prodlení.
8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení a jedná se o standardizované znění žaloby, jenž zástupkyně žalobkyně podává ve skutkově a právně obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.
9. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.