Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 14 674 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 486 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 188 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení a částku 61 389 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 188 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 188 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 188 Kč od 1. 5. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 188 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 188 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 449 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 13 884,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se podanou žalobou po žalované domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že se žalovanou uzavřel dne 15. 4. 2020 smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou 2 let, na základě které přenechal žalované k užívání byt č. [hodnota] na adrese [adresa], a žalovaná se zavázala platit žalobci nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu. Měsíční nájemné bylo ujednáno za období od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2022 ve výši 7 098 Kč a za období od 1. 7. 2022 do 23. 6. 2022 ve výši 7 359 Kč, výše záloh za služby pak činila 3 090 Kč měsíčně. Protože žalovaná nájemné a zálohy nehradila, přistoupil žalobce dne 21. 10. 2021 k výpovědi nájemní smlouvy, přičemž žalovaná ani po skončení výpovědní doby byt nevyklidila a žalobce se musel vyklizení domáhat soudní cestou, kdy k vyklizení bytu došlo až 1. 8. 2022. Žalovaná tak žalobci dluží nájemné za měsíce říjen 2021 a leden 2022, náhradu za skutečnou spotřebu služeb spojených s užíváním bytu za říjen 2021 a za období od 1. 1. 2022 do 31. 7. 2022, a dále bezdůvodné obohacení za užívání bytu za období od 1. 2. 2022 do 31. 7. 2022. Žalovaná ani přes opakované výzvy žalobci ničeho nezaplatila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila a ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
5. Žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřeli dne 15. 4. 2020 smlouvu o nájmu bytu č. [č. účtu], na základě které přenechal žalobce žalované do užívání byt č. [hodnota] o velikosti 1+1 ve [Anonymizováno]. podlaží domu č. p. [Anonymizováno] v [adresa], a žalovaná se zavázala platit nájemné a zálohy nejpozději do posledního dne v měsíci, za které se nájemné platí (nájemní smlouva ze dne 15. 4. 2020). Nájemné včetně poplatků za služby bylo ujednáno ve výši 10 188 Kč za období od 1. 1. 2021 a ve výši 10 449 Kč za období od 1. 7. 2022 (evidenční list pro výpočet nájemného platný od 1. 1. 2021 a evidenční list pro výpočet nájemného platný od 1. 7. 2022). Žalovaná však nájemně nehradila řádně a včas, pročež žalobce nájemní smlouvu vypověděl s tím, že žalovaná byla povinna vyklidit a předat předmětný byt po uplynutí výpovědní doby, což žalovaná neučinila (výpověď z nájmu bytu ze dne 21. 10. 2021). Žalobce se vyklizení bytu domáhal soudní cestou, přičemž k předání bytu došlo až 1. 8. 2022 na základě rozhodnutí soudu (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 5. 2022, č. j. [spisová značka], protokol o převzetí bytu ze dne 1. 8. 2022). Žalovaná neuhradila nájemné a zálohy za služby za měsíc říjen 2021 ve výši 4 486 Kč, za měsíce leden až červen 2022 ve výši 10 188 Kč/měsíc a za červenec 2022 ve výši 10 449 Kč, celkem tedy 76 063 Kč (výzvy k úhradě dluhu včetně podacích archů, vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2022 do 31. 7. 2022).
6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalobce a žalovaná uzavřeli nájemní smlouvu, na základě které poskytl žalobce žalované do užívání byt a žalovaná se zavázala platit žalobci nájemné a zálohy na služby, které však nehradila řádně a včas, pročež žalobce nájemní smlouvu vypověděl. Žalovaná byla po uplynutí výpovědí doby povinna byt vyklidit a předat, což neučinila, a žalobce se vyklizení musel domáhat soudní cestou. Žalovaná tak užívala byt až do jeho předání, aniž by žalobci za užívání bytu cokoliv uhradila.
7. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobce se žalovanou uzavřeli v souladu s § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvu, na základě které poskytl žalobce žalované do užívání byt a žalovaná se za něj zavázala platit nájemné. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nájemné řádně a včas nehradila, žalobce v souladu s § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. nájemní smlouvu vypověděl. Žalovaná tak byla povinna dle § 2292 o. z. předat byt po skončení nájmu, tedy po uplynutí tříměsíční výpovědní doby, což neučinila. Protože žalovaná užívala byt nájemce i po skončení nájmu, tedy bez právního důvodu, vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Žalované tak vznikla povinnost uhradit žalobci částku v celkové výši 76 063 Kč představující dlužné nájemné včetně poplatků za služby a bezdůvodné obohacení za užívání bytu. Soud pak vzal za zjištěné, že žalovaná žalobci ničeho neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobce jakkoliv zpochybnila. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení žalované s plněním peněžitého dluhu dle § 1970 o. z. současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 13 884,60 Kč. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 043 Kč, odměny za zastoupení advokátem ve výši 4 180 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby) dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč za dva úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.
9. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.