Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 49 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 49 000 Kč od 16. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 3 050 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se podanou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že si žalovaný dne 16. 5. 2024 u společnosti [právnická osoba]. (dále jen „původní věřitel“), objednal založení společnosti v Maďarsku s názvem [Anonymizováno] s tím, že cena za službu byla ujednána ve výši 49 000 Kč, kdy úhrada měla proběhnout neprodleně po zápisu nové společnosti do obchodního rejstříku. Žalovaný požadoval vystavení faktury na svou rakouskou společnost [Anonymizováno], přičemž na základě tohoto požadavku byla vystavena faktura na částku 2500 EUR, kdy v této částce bylo zahrnuto také roční předplatné sídla. Žalovaný však fakturu neuhradil. Pohledávka původního věřitele byla postoupena na žalobce dne 5. 8. 2024. Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě dluhu, avšak žalovaný ničeho nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud pak při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení. Jelikož se žádný z účastníků k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.
4. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
5. Žalovaný si u původního věřitele objednal založení společnosti [Anonymizováno] v Maďarsku, kdy cena této služby činila 49 000 Kč (e-mail ze dne 16. 5. 2024, ceník služeb původního věřitele). Za poskytnuté služby a roční předplatné sídla původní věřitel dle domluvy vystavil žalovanému, resp. společnosti žalovaného [Anonymizováno], fakturu č. 2401006 znějící na částku 2 500 EUR splatnou dne 15. 6. 2024, kterou však žalovaný ani přes opakované výzvy neuhradil (faktura č. 2401006 ze dne 10. 6. 2024, originál formuláře – služby registrovaného sídla včetně českého překladu, originál výpisu z obchodního rejstříku a zakladatelské listiny včetně českého překladu, e-mailová komunikace z období 16. 5. až 10. 7. 2024). Pohledávka původního věřitele byla následně postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 8. 2024 (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 7. 8. 2024). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky také předžalobní upomínkou (poslední výzva k úhradě dluhu před podáním žaloby včetně dodejky).
6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalovaný si u původního věřitele objednal službu založení společnosti v zahraničí, za což mu původní věřitel vystavil fakturu, kterou však žalovaný neuhradil. Pohledávka původního věřitele byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce. Žalovaný na svém dluhu ničeho nezaplatil, přestože mu byla zaslána i předžalobní upomínka.
7. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel se žalovaným uzavřeli smlouvu v souladu s § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému službu spočívající v založení společnosti v zahraničí, za což se žalovaný zavázal zaplatit odměnu ve výši 49 000 Kč. Za řádně poskytnutou službu původní věřitel žalovanému vystavil fakturu, přičemž soud vzal za zjištěné, že žalovaný tuto fakturu neuhradil. Aktivní legitimace žalobce pak vychází ze smlouvy o postoupení pohledávek dle § 1879 o. z. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobce jakkoliv zpochybnil. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu dle § 1970 o. z. současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšnému žalobci nárok na náhradu nákladů řízení celkové výši 3 050 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 450 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) uvedené vyhlášky.
9. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.