Výrok
I. [Jméno osvojence A], rozená [jméno FO], narozená [Datum narození osvojence A], dcera matky [Jméno osvojitele B], rozené [rodné přijmení], narozené [Datum narození osvojitele B], narozeného [datum], zemřelého [datum], se ke dni právní moci tohoto rozsudku stává osvojencem osvojitele [tituly před jménem] [jméno FO], narozeného [Datum narození osvojitele A].II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Osvojitel se svým návrhem domáhal osvojení osvojence [Jméno osvojence A], narozené [Datum narození osvojence A]. Svůj návrh odůvodnil tím, že osvojitel uzavřel dne 16. 10. 1993 manželství s [jméno FO], matkou osvojence, která měla v péči osvojence. Otcem osvojence byl [jméno FO]. Osvojitel žil s matkou osvojence přibližně od 9 let věku osvojence, kdy se mezi nimi vytvořil prakticky vztah rodič – dítě. Osvojenec [Jméno osvojence A] se se svým biologickým otcem od rozvodu jejích rodičů nikdy nesetkala. Osvojitel se k osvojenci vždy choval jako k vlastní dceři, žili spolu ve společné domácnosti, jezdili na dovolené, hradil její vzdělání, podporuje ji a pro její oba nezletilé syny [Jméno osvojence B] a [Jméno osvojence C] je dědečkem. Osvojenec [Jméno osvojence A] je rozvedená a vyslovila přání, aby ji osvojitel osvojil, čemuž dříve bránil nesouhlas jejího biologického otce, který však již před několika lety zemřel.Osvojenec [Jméno osvojence A] se k návrhu osvojitele na její osvojení připojila.Manželka osvojitele s podaným návrhem na osvojení osvojence souhlasila.Nezletilí synové osvojence [Jméno osvojence B] a [Jméno osvojence C] vyslovili souhlas s tím, aby jejich matka byla osvojitelem osvojena.Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.Osvojitel a manželka osvojitele uzavřeli manželství dne [datum] před [adresa] (oddací list). Osvojiteli a manželce osvojitele se dne [datum] narodil dnes již zletilý syn [jméno FO] (rodný list [jméno FO]). Osvojenec [Jméno osvojence A] se narodila dne [Datum narození osvojence A] a je dítětem manželky osvojitele [Jméno osvojitele B], rozené [rodné přijmení], narozené [Datum narození osvojitele B], narozeného [datum] (rodný list osvojence). Otec osvojence [tituly před jménem] [jméno FO] zemřel dne [datum] (úmrtní list [jméno FO]). Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [spisová značka], bylo manželství osvojence [Jméno osvojence A] a [tituly před jménem] [jméno FO] rozvedeno (rozsudek Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [spisová značka]). Osvojenec [Jméno osvojence A] je matkou dvou nezletilých dětí, a to [Jméno osvojence B], narozeného [Datum narození osvojence B], a [Jméno osvojence C], narozeného [Datum narození osvojence C] (rodný list [Jméno osvojence B], rodný list [Jméno osvojence C]). Oba nezletilí synové osvojence souhlasili s tím, aby byla jejich matka osvojitelem osvojena (zpráva Městské části [adresa] ze dne [datum]).Z výslechu osvojitele soud zjistil, že osvojitel o osvojence pečoval jako o vlastní dítě již v době její nezletilosti, asi od jejích 9 let, přičemž osvojitel neznal žádné důvody, které by osvojení osvojence bránily.Z výslechu osvojence soud zjistil, že osvojitel o osvojence pečoval jako o vlastní dítě, přičemž osvojenec [Jméno osvojence A] neznala žádné důvody, které by jejímu osvojení bránily.Z výslechu manželky osvojitele soud zjistil, že souhlasí s tím, aby byla její dcera, osvojenec [Jméno osvojence A], osvojitelem osvojena, přičemž neznala žádné důvody, které by osvojení bránily.Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl.Dle § 801 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), osvojuje-li osoba, která je rodičem, soud zhodnotí, není-li osvojení v zásadním rozporu se zájmy dětí osvojitele; majetkové zájmy nejsou pro posouzení rozhodující.Dle § 846 o. z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.Dle § 847 odst. 1 písm. c) a d) o. z. zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti a osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Dle odst. 2 zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro to, aby byl osvojenec osvojitelem osvojen. Osvojitel o osvojence pečoval jako o vlastní dítě již v době její nezletilosti, a to od 9 let věku osvojence, kdy uzavřel manželství s matkou osvojence [Jméno osvojitele B] a společně žili jako rodina. Osvojitel má se svou manželkou [Jméno osvojitele B] další dítě, dnes již zletilého syna [jméno FO], tedy biologického sourozence osvojence, kdy soud neshledal, že by osvojení již vzhledem k této skutečnosti bylo v zásadním rozporu se zájmy [jméno FO]. Osvojenec [Jméno osvojence A] je rozvedená a má dva nezletilé syny, kteří mají s osvojitelem velmi hezký vztah, kdy jej vždy považovali za dědečka a s osvojením jejich matky souhlasili. Otec osvojence [Jméno osvojence A] již zemřel a matka osvojence, manželka osvojitele, s osvojením své dcery svým manželem souhlasila. Věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojencem je pak zcela přiměřený. Soud dospěl k závěru, že daném případě neexistují žádné okolnosti, které by osvojení bránily, ani skutečnosti, které by svědčily o tom, že by osvojení bylo v rozporu s dobrými mravy a vzhledem k tomu, že byly splněny všechny zákonné náležitosti § 847 odst. 1 písm. c) a d) o. z. a osvojitel, osvojenec, synové osvojence a manželka osvojitele, matka osvojence, vyslovili souhlas s tímto osvojením, soud návrhu vyhověl.O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť nedospěl k závěru, že by okolnosti případu odůvodňovaly, aby některému z účastníků byly náklady řízení nahrazeny.